Všichni jsme si rovni, ale někteří...

Úplný domovní šematismus
král. hlavního města Prahy
(str. 183)

V době, kdy v Praze žila jediná obyvatelka, která zdědila po otci jméno našeho klanu, mělo hlavní město pět obvodů. Staré město, Nové město, Malou stranu, Hradčany a Josefov. V rukověti z té doby se můžeme dočíst v kapitole "štola katolické církve" o poplatcích za různé církevní úkony. Kolik se platilo za ohlášky, oddavky, za pohřby, za křestní, oddávací a úmrtní listy nebo kostelníkovi od zápisu. To vše podle kategorií.

Každý obyvatel města i vesnice byl zařazen do jedné z pěti kategorií. Měšťanstvo nyní pomineme a podíváme se na vesnické obyvatele neb selský lid.

• I. třída. Celí sedláci, ovčáčtí mistři a šafářové.
• II. třída. Tak nazvaní pololáníci (půlníci).
• III. třída. Čtvrtláníci a ovčáčtí čeledínové.
• IV. třída. Chalupníci.
• V. třída. Podruzi, čeládka a nádenníci.

Pro příklad vesničané V. třídy platili za ohlášky 5 krejcarů a sedláci krejcarů 40. Za oddavky měli platit čeledíni a děvečky 20 krejcarů a svatba přišla sedláka na 1 zlatý a 5 kr. Půlník to neměl za polovic, ale za 78 krejcarů.

V té době se také v Rakousku-Uhersko přecházelo na metrickou soustavu. Kromě jiného to znamenalo, že jeden zlatý měl 100 krejcarů a už ne 60 jako dříve.