Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

středa 29. února 2012

Šestašedesát dní, svátek a narozeniny

Vpravo nahoře na této stránce směrem, kterým
kyne kněžna Libuše můžete hlasovat v anketě
"Kam bychom si mohli sednout při srazu?".
Už se to blíží. Za dva měsíce (v sobotu 5. května) se uskuteční druhé setkání Šemíků. Situace se vyvinula tak, že jsem se domluvil s dalšími dvěma účastníky setkání (Martinem a Zbyňkem) a zformovali jsme neformální přípravný výbor. Společně se pokusíme vybrat v areálu Vyšehradu místo, kam si s dalšími účastníky srazu můžeme sednout po skončení srazu pod širým nebem. Nabízí se tři možnosti, kam bychom se mohli schovat před případným vydatnějším májovým děštíčkem.

1. možnost - Vratislavský sál. V dějinách Vyšehradu nastalo významné období za vlády Vratislava II. (1061 - 1092). Tento kníže toho jména mezi Přemyslovci druhý, roku 1085 jmenovaný králem českým a polským (toho jména prvním), si za svou rezidenci zvolil právě Vyšehrad. Král Vratislav I. nebyl ještě králem dědičným, ale jen za zásluhy na doživotí. Nekamarádil se příliš se svým bratrem Jaromírem, který jako pražský biskup sídlil na pražském hradě. Vratislav na truc založil vyšehradskou kapitulu. A na novém děkanství, sídle kapituly, se nachází Vratislavský sál.

2. možnost - Staré purkrabství. Ve 14. století došlo za Karla IV. k velkorysé přestavbě a purkrabství bylo součástí tzv. královského okrsku. Toto období bylo ukončeno dobytím Vyšehradu husity, kteří zničili vše, co církvi patřilo, a to včetně hrobu krále Vratislava.

3. možnosti - U Šemíka. Hned u vyšehradských hradeb si "vypůjčil" naše jméno majitel hotelu, ve kterém je dost místa pro hladovou a žíznivou společnost.

Samozvaný přípravný výbor se chystá navštívit všechna tři vytipovaná místa a dá zprávu, kde by se dalo za snesitelných finančních podmínek strávit květnové odpoledne. Bude to také záviset na počtu, ve kterém se sejdeme. Hlasujte o místo, kde se chcete sejít. Já s Martinem a Zbyňkem zjistíme, co a jak s posezením a občerstvením. Nakonec zůstává 4. možnost.  Když bude pěkné počasí, můžeme strávit delší část společného času venku a na případném dalším programu se domluvit až na místě.

Na závěr mi dovolte pogratulovat všem Horymírům, kteří mají 29. února svátek. A protože tento den není každý rok a navíc slaví jeden z Šemíků "rozsochatecké" větve krásné osmdesáté (vlastně dvacáté:o) narozeniny, dovolte mi ukončit tento příspěvek přáním oslavence. Josef by rád na našem setkání zahrál na housle a kdyby se chtěl někdo přidat se svým nástrojem či hlasem, budeme rádi. Vyhlašujeme pátrání po muzikantech v klanu Šemíků.

čtvrtek 23. února 2012

Příbuzenské klubko stále zamotané

V listopadu minulého roku jsme se pokusili rozmotat jedno příbuzenské klubko Jana Šemíka, domkáře z Ovesné Lhoty (č. 16). Nyní jsem narazil na doplnění příběhu. Archiv matrik číhošťské fary jsou k dispozici na webu. V inventárním seznamu lze u některých farností nelézt http odkazy na zip soubory. Stáhnul jsem si matriku narozených z let 1858-1890. K úřadu v Číhošti byly tehdy přifařeny vesnice Číhošť, Kynice, Nezdín, Horní Prosíčka, Dolní Prosíčka, Hroznětín, Tunochody, Vlkanov, Zdeslavice. A našel jsem v roce 1881 narození nemanželského dítěte. Děvče se narodilo v Tunochodech 27. února. O den později bylo pokřtěno a dostalo jméno  Antonie. Matka Marie, která sama byla nemanželskou dcerou Kateřiny Čepkové a vnučkou nádeníka, sloužila na velkém statku č. 13.
Všimněme si textu, který byl dopsán až dodatečně. Marie měla po několika letech, 3. února 1884, v Ovesné Lhotě svatbu. Vzala si Jana Šemíka, ten se dodatečně přihlásil k Antonii a byl zapsán za přítomnosti dvou svědků jako otec.  U jiného narozeného děcka, Marie z č. 24, zůstal otec neznámý. 
Farář v Číhošti prováděl zápis pravděpodobně až v roce 1904, kdy už otec Jana Šemíka, František, byl po smrti. Když se Janovi a Marii Šemíkovým narodil na Štědrý den r. 1884 syn Josef, žili v Ovesné Lhotě na č. 16. V dodatečném zápisu v číhošťské matrice je ale uvedna Ovesná Lhota č. 50. Že by chyba?

úterý 21. února 2012

První zmínka o Smrdovu

Je rok 1307 a Rajmund z Lichtenburka směňuje s vilémovským klášterem svůj hrad a město Smrdov (Zmurdow) a vsi Zboží (Zwoschi), Bačkov (Watscow), Štěpánov (Schepanow), Lubno (Lubne) a Bošičín (Bossichzin) za několik vsí v okolí Brodu a Lipnice.
Listina byla sepsána v Brodu, který v tu dobu z poloviny také patřil Rajmundovi. Dočetl jsem knížku Jana Urbana Lichtenburkové - vzestupy a pády jednoho panského rodu. Určitě se k době vzniku městečka Smrdova ještě vrátím. Jen by mě zajímalo, kde se vzala připomínka o Smrdovu z roku 1226. Jan Urban nic takového neuvádí.