V roce 1307 Rajmund, syn Smila z Lichtenburka, vyměnil městečko Smrdov s tvrzí, kostelem a několika okolními vesnicemi za vsi v okolí Lipnice a Brodu (později zvaného Německého). Před několika měsíci jsem přečetl knihu Jana Urbana Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu (Nakladatelství Lidové noviny, 2003). Dovolil jsem si vytáhnou data událostí zachycující druhou polovinu 13. a začátek 14. století, kdy na stříbronosném Havlíčkobrodsku vládl rod Lichtenburků. Když byl Rajmund na vrcholu moci, stal se nejvyšším podkomořím (něco jako ministr financí). Jenže stříbro v okolí Brodu došlo a Lichtenburk se dostal do dluhové pasti. Díky ambicioznějšímu příbuznému Jindřichovi z Dubé o funkci přišel. Dostal však slušný zlatý padák v podobně mnoha hřiven stříbra. Následně se ještě snažil nahradit nereprezentativní Smrdov stavbou mohutného hradu Lipnice, aby pak na stará kolena přesídli z Vysočiny na kdysi královský hrad Bítov.
1237 - šlechtic Smil, syn Jindřicha Žitavského a vnuk Smila z Tuháně (Světlíka), prodal část vesnice Klepý (nedaleko Lovosic) tepelskému klášteru za 75 hřiven stříbra.
1248 - 8.11. emfyteutická (zákupní, purkrechtní) smlouva mezi Jindřichem Žitavským a litoměřickým měšťanem o pronájmu rychty v Lovosicích.
1249 - Smil, později nekorunovaný král Vysočiny, sám sebe nazývající “z boží milosti pán na Lichtenburku“, zastává úřad nejvyššího pražského purkrabiho, a to možná až do smrti Václava I. v roce 1253.
1251 - 24.8. Smil z Lichtenburka prodal polovinu tržní vsi Lovosice za 900 hřiven míšeňskému klášteru Altzelle. Výnos z prodeje pravděpodobně použil k rozvoji stříbrných dolů v okolí Brodu a výstavbě hradů.
1251 - Smil nechává stavět kamenný hrad Lichtenburk, později v 16. st. počeštěno na Lichnici. Je to jen odhad. O stavebních počátcích středověkých hradů u nás máme, s nadsázkou řečeno, méně informací než o stavbách egyptských pyramid.
1256 - spor řádu německých rytířů z Brodu s benediktinským klášterem ve Vilémově o hornické kostely v Mittelberku a v Dlouhé Vsi.
1257 - 5.11. dar desátek že stříbrných dolů v Brodě, Šlapanově, Bělé a Přibyslavi pro tři cisterciácké kláštery (sedlecký, mnichovohradišťský a žďárský). Lichtenburské dominium na Českomoravské vrchovině bylo dobudováno a začalo přinášet zisky.
1258 - 25.10. brodský mincmistr Jindřich Pták dosvědčuje v pohledském klášteru za souhlasu mincmistra Eberharda, že brodský horní podnikatel Dětřich z Freiberka dostal nějaké štoly.
1258 - 1261 někdy v této době se Brod stává městem a možná se staví ve Smrdově tvrz s kostelem a dokončují se hrady Ronovec a Žleby.
1261 - leden, Přemysl Otakar II. vyjímá Dětřicha z Freiberku z pravomoci horních a mincovních orgánů, ovšem, jak výslovně poznamenává, bez újmy práv Smilových.
1262 - je poprvé doložen hrad Ronovec, původní jméno bylo Žumberk (Sommerburg, tj. Letní hrad).
1265 - lokátor a posléze rychtář města Brodu Wernher dostal od Smila lénem do dědičného držení ves Macourov s příslušenstvím.
1265 - listopad, Smil daroval žďárskému klášteru chotěbořskou kapli i s věnem a také desetinu výnosu chotěbořské celnice.
1269 - 14.2. poslední Smilova listina s donací vesnic Jiříkovice a Radňovice žďárskému klášteru. Byla sepsána na Ronovci. Smil měl své kaplany, kterým propůjčoval fary ve svých městečkách.
1269 - Smil z Lichtenburka umírá a rodový majetek spravuje syn Jindřich.