středa 14. dubna 2021

Otčím a pastorek

Po čase se vracím k Janu Šemíkovi, o kterém jsem psal před několia měsíci. V návaznosti na text ze soudní knihy, který jsem přinesl v posledních dnech minulého roku, jsem našel krátký zápis patrně také z roku 1561. Jedná se o kvitanci Marty Šemikove, manželky Václava. V roce 1557 jsem ještě dohledal prodej domu Šemikova (fol. 70).
Přepis je dílem Marie Glöckner, za což jí děkuji. Co víme o domě, který Jan Šemík na sv. Havla prodal Janu Hrůšovi.
duom
z diedinami s lukami diedicznymi kromie tiech kteryz w zastawie ma se trzemi planinami leziczy w Hradisti, k tomu domu przinaleziegiczi a gestly by yaka na czasy budauczi rozmysska ... y gyny planiny zessla Jan Hrussa bude povinen sam sobie takowu wiecz wywozowati a s tiemito weyminkami krawy 2 kuon 1 s nadobym, wuoz s rzeby... wokowany s rzetiezem s lyssniemi, plauch zelezni, sena polowyczy czoz na ... gest swolenim czoz nagmu w setyho na tychz gruntich diedicznich yest kromie na zastawenych na tiech se neprodalo weyss gmenowany grunthy a weyminky prodal Waczlaw ymenowany Janowi yiž gmenowanemu za 200 kop a za 47 kop wsse miss.

Spor "o vedení vody na lukách", který je uveden v prvorepublikových novinách, nenacházíme (zatím) v knize Register wsseligakych zapisu, smluw y kwitanczy. Jak dlouho spor trval, zda už i v době prodeje v roce 1557, je otázka.
Z postupných splátek to vypadá, že závdavek obsahoval i první vejrunek, což dnešním jazykem byla záloha a splátka. Nevychází mi totiž součet splátek, aby to dohromady dělalo 247 kop míš. Proto ta škrtnutá splátka v roce 1558.
Mezi jmény u vejrunků není nikdy zmiňován Václav Šemik (otčím), ale jen Marta a Václav (pastorek). Zdali Václav starší ještě po roce 1562 žil? Pokud ne, Marta by nejspíš nebyla nadále uváděna jako manželka, ale jako vdova. Václav Šemík roku 1561 mohl ale být již nemocný, proto psala kvitanci jeho žena. Roku 1565 již ale byl podle zápisu o splátkách mrtev, protože peníze dostává Marta a její syn Václav.

1557 (sv. Havla) - Václav Šemík z Mirotic prodává dům s příslušenstvím Janu Hrůšovi z Mírovic za 200 kop a 47 kop míš. Závdavek 72 kop míš.
1558 (sv. Jiří) - Jan Hrůša vyplatil vejrunek 15 kop míš. Václavovi Šemíkovi
1559 (sv. Jiří) - Jan Hrůša vyplatil vejrunek 15 kop míš. na Zvíkově přijal písař v přítomnosti úředníka Jana Volovského
1560 (sv. Jiří) - Jan Hrůša vyplatil vejrunek 15 kop míš. na úřadu Mirotickém Janu Pavlíkovi z rozkazu úředníka Jana Volovského
1561 (sv. Matěje) - veřejné odsouzení a odprošení Václava Šemíka
1561 (sv. Jiří) - Jan Hrůša vyplatil vejrunek 15 kop míš. na Zvíkově v přítomnosti písaře Lukáše za úředníka Kašpara z Vorličné
1561 (sobota po Nanebevstoupení Páně) - kvitance Marty Šemíková, manželky Václava
1562 (sv. Jiří) - Jan Hrůša vyplatil vejrunek 15 kop míš. na Zvíkově v přítomnosti písaře Lukáše za úředníka Kašpara z Vorličné
1563 (sv. Jiří) - Jan Hrůša vyplatil vejrunek 15 kop míš. v Miroticích a úřad předal před sv. Trojicí 15 kop míš. Martě, manželce Šemíkové
1564 (sv. Jiří) - Jan Hrůša vyplatil vejrunek 15 kop míš. v Miroticích a úřad předal na sv. Martina 15 kop míš. Melicharovi Křížkovi z Prahy
1565 (sv. Jiří) - Jan Hrůša vyplatil vejrunek 15 kop míš. v Miroticích a úřad předal na sv. Víta 15 kop míš. Martě, manželce Šemíkové - 8 kop míš. dáno Václavovi, pastorku Šemíkovu (7 kop míš. s dovolením úředníka na Zvíkově Nikodéma?)
1566 (sv. Jiří) - Jan Hrůša vyplatil vejrunek 15 kop míš. v Miroticích a úřad předal na den Svátosti 15 kop míš. - 9 kop míš. dáno Václavovi, pastorku Šemíkovu ve středu po sv. Duchu (6 kop míš. přijal Vejmluva starší). Václav, pastorek Šemíků má celkem dostat 50 kop míš.
1567 (sv. Jiří) - Jan Hrůša vyplatil vejrunek 15 kop míš. v Miroticích a úřad předal 15 kop míš. Václavovi, pastorku Šemíkovu
1568 (sv. Jiří) - Jan Hrůša vyplatil vejrunek 15 kop míš. v Miroticích a úřad předal 8 kop míš. Václavovi, pastorku Šemíkovu (3 kop míš. přijal Vejmluva starší - 2 kopy předal Martě Šemíkové a 1 kopu Janovi pekařovi staršímu).
1569 (sv. Jiří) - Jan Hrůša vyplatil vejrunek 15 kop míš., které byly předány Jakubovi Hájkovi
1570 (sv. Jiří) - Jan Hrůša vyplatil zbytek 10 kop míš., které byly přijaty úřadem a grunt byl splacen

Když si dávám dohromady chronologii, dělá to na mě dojem, že vdovec Václav si na stará kolena vzal vdovu Martu a stal se otčímem pastorkovi Václavovi.
Na závěr se podívejme na opravy v rejstříku, kdy ze Šemíka se stává Šimik nebo Šimek. Na počátku 19. století žilo v Miroticích několik Šimků. Nejsme svědky změn jednoho příjmení? Ponechal si pastorek jméno po otčímovi? Nezměnilo se jméno v průběhu několika generací? To je otázka pro rodopisce z Mirotic, rodného městečka Mikuláše Alše.

rejstřík k historickým knihám v Miroticích (1822 až 1825)

indikační skica části Mirotic se jmény Schimek (rok 1830)

Ještě jedna poznámka, která propojuje rodinné poměry v jedné mirotické rodině v 16. století a v jedné rodině smrdovské na počátku 20. století. Můj prapraděda byl také otčímem a pastorek Jaroslav Malina převzal statek, na kterém před ním hospodařily generace Šemíků, počínaje Adamem a konče Janem. Janovy vlastní děti, tedy můj praděda Alois a jeho sestra Božena, již ve Smrdově v době úmrtí prapradědy nežili. Podobně to mohlo být i několik století před tím v Miroticích. Kdo vi.