Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

neděle 27. července 2014

Smrdov č. 27

Zůstala mi poslední linie, u které jsem neznal předky před rokem 1830. Ve Smrdově žil tehdy krejčí Josef Šemík, o němž se zpětně dovídáme ze zápisu o narození Václava Šemíka v září 1867.
13.9.1867 se narodil Václav, otec František domkář ze Smrdova č. 27
Z křížku před jménem Josefa je patrné, že vnuk svého dědu bude znát jen z vyprávění. Že by ale Josef žil v č. 31, jak je zde psáno, přičítám omylu zapisovatele. V č. 31 žil Václav Doležal, také krejčí. Avšak už na seznamech ke stabilnímu katastru v roce 1838 je uvedeno u smrdovského stavení č. 27 "Šemík Josef dědicové ve Smrdově". Tedy domkář a zároveň krejčí Josef patrně zemřel těsně před rokem 1838.
28.4.1864 se narodil dvojčata Jan a Václav
Kde se ale Josef narodil? Mohl by napovědět zápis z jeho svatby s Kateřinou Zadinovou ve Smrdově č. 13.
30.10.1827, Josef Šemík a Kateřina Zadinová, svědek rychtář Tomáš Zadina
a sedlák Zmrhal?
V době svatby dvaadvacetiletý Josef, syn po nebožtíkovi Josefu Šemíkovi, sedláku ze Smrdova. Protože jsem nerozluštil jméno matky, neurčil jsem dům, odkud Josef pocházel.
Při sčítání obyvatel koncem roku 1869 je uvedena ve Smrdově č. 27 rodina Františka Šemíka (*1831), domkáře a nádeníka. V domě žili se ženou a třemi dětmi. Společně s rodinami nádeníka Matěje Váni a krejčího Matěje Dušátka, které zde byly v podnájmu. Celkem zde bydlelo 11 osob.
O deset let později při opakovaném sčítání lidu se situace co do počtu zde žijících obyvatel nezměnila. Místo dvou rodin najemníků tu v roce 1880 bydlela se Šemíkovými rodina Václava Matouška. V rodině Františka Šemíka chybí toho času dvacetiletý syn. František mladší byl tou dobou na zkušenou ve Vídni. V kolonce povolání je u něj napsáno - pomocník hřebenář. V případě obou živitelů rodin Františka staršího a Václava můžeme číst - nádeník, střídavé zaměstnání, samostatný. Tedy takoví OSVČ, psáno dnešní řečí zkratek. V případě Františka odhaduji, že v době sezónních zemědělských prací pomáhal místním statkářům za denní mzdu a v mezidobí si přivydělával jako tkadlec.
Začátkem července jsem dostal zprávu, která mě navedla na řešení tohoto příbuzenského propletence.
Dobrý den,
vidím že se specializujete na Šemíky a já jsem zjistila že na konci jedné větve mého rodokmenu mám také Šemíkovou, tak bych vás chtěla poprosit jestli byste mi ji nepomohl zařadit do kontextu, popřípadě mi pomoci najít nějaké další informace. Jedná se o Barboru Šemíkovou - narozenou 7.12.1830 ve Smrdově čp. 27 (?) provdala se za Jana Chláda z Babice a později žili v Souňově. Já toho bohužel víc nemám, v rodině si nic nedochovalo, krom kusých dokumentů.
Obratem odpovídám.
Dobrý den,
čp. 27 ve Smrdově je pro mě neprobádané, a tak jsem rád, že si mohu s někým vyměnit svoje poznatky. V tomto domě bydlel na počátku 19. století Josef Šemík, který předtím žil pravděpodobně v čp. 31. Byl to krejčí a zatím nevím kdy a kde se narodil. 5.11.1831 se v čp. 27 narodil jeho syn František (později domkář a tkadlec). Barbora (*7.12.1830) by tedy mohla být teoreticky jeho sestrou. Nemáte zápis její svatby? Tam by mohla být informace o jejích rodičích.
Záznam o narození Františka jsem našel a protože jsem před rokem nepřečetl, že otec byl krejčí, zapsal jsem si Františka podruhé.
5.11.1831 se narodil František, otec Josef Šemík krejčí
matka Kateřina dcera Jana Zadiny
Nemám genealogický program, který by mě upozornil na případnou shodu, a tak až zpráva od pozorné čtenářky mě přinutila podívat se na archivní záznamy novýma očima. U křtu Františka (narodil se v č. 13) byl za kmotra jeho strýc František se ženou Barborou od sousedů z č. 12.

úterý 22. července 2014

Jsem napojen

Počínaje dědou jsem se postupně propracovával generacemi zpět v čase. František (*1908) - Alois (*1874) - Jan (*1849) - Josef (*1821) - František (*1795) - Josef (*1743) - Jiří (*?). K Jiřímu jsem se dostal v závěru minulého roku. Musel se narodit před rokem 1694, neboť jsme v první dochované smrdovské matrice našli jen zápis jeho první svatby a úmrtí. Jiří zemřel roku 1762 a mělo mu být tehdy 71 let. Z toho by vycházelo, že se narodil kolem roku 1690.
Tušil jsem, že mezi Adamem a Jiřím Šemíkem bude ještě jedna generace. Pracovně jsem chybějícího předka nazval Jiřím starším. Když jsem v matrice farnosti Světlá nad Sázavou objevil záznam o narození Václava (*1661), to mi ještě nedošlo.
23.1.1661 pokřtěn Václav, otec Adam Šemík, matka Anna
V roce 1674 totiž přišel na svět bratr Václava. Dostal jméno Jan a teprve porovnáním se sirotčími seznamy jsem došel k názoru, že otec Adam Myslivec je Adam Šemik. Janovou matkou byla Kateřina
1.11.1674 pokřtěn Jan, otec Adam Myslivec, matka Kateřina
První Adamova žena Anna zemřela. Nevíme kdy, protože ve světelské matrice jsem našel jen pohřby konané přímo ve Světlé nad Sázavou. Pohřby ve Smrdově jsem v té knize nenašel a je otázka, zda se tyto záznamy vůbec dochovaly.
Definitivní potvrzení tušené generace jsem objevil v roce 1689. Narodil se totiž - Jiřík. Otec Václav zdědil po Adamovi chalupu. Pokud tehdy Adam a jeho manželka Kateřina ještě žili, byli již na vejminku.
25.4.1689 pokřtěn Jiřík, otec Václav Šemík ze Smrdova, matka Marža
Zda si chalupník Václav, kromě hospodaření na políčkách, podržel i otcovo, a možná i dědovo, povolání myslivce, nevím. Co vím, že se moje prvotní domněnka potvrzuje. Od Adama až ke mně vede přímá cesta.
- Adam
- - Václav
- - - Jiří
- - - - Josef
- - - - - František
- - - - - - Josef
- - - - - - - Jan
- - - - - - - - Alois
- - - - - - - - - František
Od Adama až po mého dědu Františka. Ze Smrdova do Rozsochatce. 10 generací od třicetileté války. Všichni menší či o něco větší sedláci. Mnozí ze Šemíků mají mezi pra(pra)dědy někoho z této linie. Tedy jedna část klanu Šemíků. Druhá část má na začátku rodokmenu Pavla Šemíka. Našel jsem záznam o narození jeho dcery Marie.
5.3.1685 pokřtěna Marie, otec Pavel Šemík z Vrbice, matka Ludmila
Pavlovi synové Jakub a Vít i vnuci a další generace pra(pra)vnuků vedou až k dnešním Šemíkům z druhé části rodokmenu. Pavel se mohl narodil kolem roku 1652. Známe zatím jen jeho datum pohřbu (15.2.1712) a v matrice uvedeným odhadovaným věkem 60 let. Adam mohl být jeho otec. Mohli být i bratři nebo bratranci, i když s dobrým dvacetiletým věkovým rozdílem.

neděle 20. července 2014

Zpovědní seznamy

V závěru loňského roku jsme se dopracovali k roku 1694 k první dochované matrice vedené pro smrdovskou farnost. Co dál? Kam bylo okolí Smrdova přifařeno před rokem 1694?
Odpověď najdeme ve Zpovědních seznamech, které sestavil a zpracoval J. V. Šimák roku 1918. Na rozdíl od Soupisu poddaných se v nich objevují jen jména těch, kteří se nezúčastnili velikonočních zpovědí. Základním článkem zpovědních seznamů jsou hlášení jednotlivých farářů obsahující údaj o sídle fary, výčet far přivtělených a kostelů filiálních, údaj o počtu kajících (confessi), jmenný výčet nekajících (negligentes), kacířů (haeretici), případně obrácených na víru pravou (conversi).
Po skončení třicetileté války byl nedostatek českých katolických kněží. O zádušní majetek se nikdo nestaral, pole farností zarostla, fary samy byly pobořeny a zpustly. O Smrdovu a jeho farnosti je zmínka i v Berní rule. Nejbližší samostatné farní úřady byly ve Světlé, v Ledči a v Habrech.
Až do roku 1693 byl Smrdovský kostel pobočkou (filiálkou) světelské farnosti. O tom, že sem farář docházel, je zmínka v následujícím zápisu světelské matriky.
[podtrženo] kmotra Anna hospodyně p. Pátera
světelského, ??? na faře smrdovský zůstávající
Při křtu Jiříka Chalupy (15.3.1684) je - kromě prvního kmotra Pavla Bárty a druhého kmotra Petra Zadiny - jako kmotra uvedena Anna hospodyně na faře ve Smrdově. V celém tehdejším Čáslavském kraji bylo v tom roce přes 40 tisíc kajícníků. Vývoj na začátku 70tých let a na konci 17. století je v následující tabulce.
V roce 1724 faráří již spočítali na Čáslavsku přes 80 tisíc oveček. Heretiky byli obvykle označováni evangelíci. Obrácených na víru pravou, rozuměj katolickou, bylo možno v kraji spočítat na rukou jedné ruky. Kromě roku 1720, kdy jich statistika uvádí 132.
Na následujícím dvoulistu jsou vidět proměny mezi roky 1681 a 1695. Filiální kostel ve Smrdově byl v roce 1693 osazen farářem a odloučen od fary ve Světlé. O rok později už máme ze smrdovské fary zachovány záznamy v matriční knize.
Změny v církevních obročích 1681 - 1695
V roce 1681 byla podobně obsazena fara v Lipnici. V této době dost farností zanikalo, např. Tupadly, Heřmaň, Čestín, Pertoltice, Pravonín. V 70tých letech je také zmíněna fara Dobrnice jako neosazená. Později se stává kostel v Dobrnicích filiálním ke Smrdovu. Pro naši oblast zájmu je ještě zajímavá zmínka o filiálce v Číhošti, která byla v roce 1673 přifařena k Ledči, kde byl též vikariát, tzn. nadřízená administrativní úroveň.

středa 2. července 2014

Šemík v 1. světové válce

Rakousko-Uhersko povolalo v průběhu války až 70% všech mužů v branném věku. Pokud nezahynuli, nebyli zraněni, nepadli do zajetí nebo nepřeběhli na druhou stranu fronty, sloužili v c.k. armádě až do zániku Rakouska-Uherska. Při mobilizaci v červenci roku 1914 bylo povoláno mužstvo ročníku 1882-1890.
Nachrichten über Verwundete und Kranke ausgegeben am
4.1.1915
Karel Šemík (*1874) byl stejný ročník jako Alois Šemík. Oba dva jako starší nastoupili do kompanií domobrany. Na rozdíl od Aloise, o kterém jsem nic nenašel, Karel byl už koncem roku 1914 zraněn. Zůstává v nemocnici s průstřelem levé ruky. Město, kde byla nemocnice, se jmenovalo Fehértemplom. To by měla být Bela Crkva v dnešním Srbsku. Do soupisu ztrát i do zpráv o raněných se události dostávaly i s několikaměsíčním zpožděním.
Zdrojů, kde hledat je několik. Většina je pěkně popsána na stránkách Vojenského historického ústavu. Navíc včetně vysvětlivek ke zkratkám v soupisech se vyskytujících. Základem hledání je fulltext, u kterého záleží na každé hlásce. Písmeno "Š" i "S" je opět zdrojem potíží. Je nutné hledat různé varianty jmen, ať už z důvodů, že háček chybí, ale i proto, že OCR aplikace si háčky někdy "domýšlela". Můžete také zkusit hledat podle místa narození. Slova "Ovesná", "Smrdov", "Chrtnice", "Bačkov" vás mohou také navést správným směrem.
Nachrichten über Verwundete und Kranke ausgegeben am
30.1.1915
František Šemík (*1884), v době začátku války třicetiletý, nastoupil k čáslavskému 21. pěšímu pluku. Ten se účastnil bojů v Haliči. Na záznamu ve zprávách o raněných z ledna 1915 je uveden jako pacient nemocnice v Tordě. Utrpěl střelnou ránu do nohy. V seznamech ztrát je uveden v září 1915 (jiná rota). Kdy ke zranění došlo a zda nebyla dvě, můžeme jen domýšlet.
Verlustliste ausgegeben am 5.8..1918
Když se přeneseme do závěru války, nalézáme Františka mezi zajatci. Na stejném seznamu je i Josef Šemík (*1884) z Ovesné Lhoty, který se později stal legionářem. Z jeho vzpomínek je vidět, že byl zajat v květnu 1917, ale v seznamu ztrát je uveden až o rok později. Je otázkou, zda se František s Josefem sešli v italské Padule, kde byli zajatci shromažďováni.