Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

pondělí 29. února 2016

Přestupný rok

Jednou za čtyři roky se vmáčkne mezi 28. únor a 1. březen den, ve který má podle současného kalendáře svátek Horymír. To jméno je u nás poměrně vzácné. Horymírů máme v Čechách a na Moravě zhruba tolik jako Šemíkových dohromady.
Hájkova Kronika česká (str. 118)
Jestliže se Václav Hájek z Libočan v případě jména bájného koně inspiroval, a tušíme kde, u Horymíra netušíme. Stejně jako v případě Bivoje si pábitel Hájek jméno vladyky patrně vymyslel. Ve vybájeném příběhu zasazeném do let 846 a 847 vystupuje Horymíř Neumětelský. Hájek psal knihu nazvanou Kronika česká na počátku 16. století. Kdy Horymír příšel o české oháčkováné "er", tehdy ovšem psáno spřežkou "rz"? Možná již u Jana Beckovského, určitě u Augusta Sedláčka a Aloise Jiráska.
Po čtyřech letech se opět blíží setkání všech Šemíků na Vyšehradě. Původně jsem si myslel, že nadešel čas zajet společně do Neumětel, ale necháme si to na některý z příštích srazů. Chtěl bych pozvat nejen všechny Šemíky, ale i všechny Horymíry. Tedy pokud se k nim dostane tento článek a dočtou jej až do těchto míst.
Na závěr tohoto příspěvku jedna zajímavost. Na Moravě žije jedna žena jmenující se Horymíra. Kdybyste ji někdo znal, tak ji také pozvěte.

neděle 21. února 2016

pondělí 15. února 2016

Sokol v Rozsochatci

Nyní se vrátíme do roku 1945, kde si připomeneme budování sportovišť v naší obci. Začalo se více sportovat a stávající prostory byly již nevyhovující. Občané začali projevovat zájem o budování obce a její zvelebování. Budování fotbalového hřiště částečně financoval národní výbor a částečně ze sbírky od občanů.
zdroj: www.rozsochatec.cz
Dorůstající mládež po dlouhou dobu vymáhala zřízení hřiště. Konečně v roce 1945 se přání splnilo. Majitelka velkostatku p. Greifová darovala obci na zřízení fotbalového hřiště 7,5 míry pole "u Dvorka". Aby nebylo příliš vzdáleno od obce vyměnil pole o stejné výměře rolník František Šemík za pole "na Ohradě" (u nádraží).

Dne 2.řijna 1948 byl založen oddíl ledního hokeje. Protože v té době u nás žádná organizace zatím nebyla, hrálo se pod hlavičkou Sokola Chotěboř. Jinak si tento oddíl svojí činnost, jak sportovní tak materiální zajišťoval sám, mimo brankařské výstroje. Starší typ brankářské výstroje dostali od chotěbořského mužstva. V tomto prvním oddílu, který se přihlásil do okresní soutěže byli tito hráči: František Šemík, Karel Stehno, Jan Zadina, Ladislav Zvolánek, Bohumil Hrdina, Jan Hrdina, Bedřich Straka, Stanislav Kučera, Otakar Fiala, Mirek Křivský, Zdeněk Mach, Václav Mach.

K založení Sokola v Rozsochatci došlo 26. října 1950. Za OV Sokola byli přítomni pan Sajvera a pan Tecl. Schůzi řídil Bohumil Hrdina. Přítomno bylo asi 34 zakládajících členů, z toho 6 žen. Na první schůzi byl zvolen tento výbor:

Karel Stehno, studující - starosta
Ladislav Zvolánek, truhlář - místostarosta
Bohumil Hrdina, zaměstnanec ONV - jednatel
František Šemík, studující - náčelník
Růžena Fialová, dělnice - náčelnice
Bedřich Straka, výpravčí - vzdělavatel
Zdenek Mach, studující - hospodář
Jan Zadina a Bedřich Straka - revizoři

Od založení Sokola hráli hráči ledního hokeje již jako Sokol Rozsochatec. Do samostatného oddílu se přihlásilo těchto 15 hráčů. Horák K., Hrdina J., Fiala O., Křivský M., Mach V., Mach Z., Kučera S., Piskač J., Zvolánek L., Zadina J., Straka B., Stehno K., Šemík F., a Sedlák A. ze Ždírce. Jak je vidět, hrál za naše mužstvo jediný hráč, který nebyl z naší obce, což svědčí o velkém zájmu o hokej v naší obci. Později se začali přibírat hráči i z okolních vesnic, někdy možná i na úkor domácích hráčů.

Byl použit výtah kroniky Rozsochatce. Informace pro Občasník zpracoval Dušan Svoboda.

čtvrtek 11. února 2016

Od Šemíků k Blažkům

K nedávnému článku jsem získal několik fotografií. Na té první je zachycena sedící babička Františka Šemíková, rodem Kubešová, její dcera Františka a vnuk Josef.
sedící: Františka Šemíková,
stojící: Františka Blažková a Josef Blažek
Františka starší, dcera půlníka z Miřátek, se přivdala do Ovesné Lhoty č. 35 ve stejném roce jako se narodila mladší žena na fotografii (1885). Svatba Františky s Janem Blažkem se konala v Ovesné Lhotě v květnu 1905. Druhorozený vnuk Pepíček se narodil v Nových Verneřicích o dva roky později.
Fotografie pravděpodobně z let 1910-1911, kdy se rodina Jana Blažka přestěhovala do  dnešního Nového Boru. Otec pracoval ve sklárně. Děda, Josef Šemík, zemřel roku 1911. O pár měsíců později, snad koncem roku 1912, si Blažkovi nechali udělat u fotografa v Haidě, jak se tehdy jmenoval Nový Bor, pohlednicové foto.
Jedna zmiňovaná pohlednice se zachovala i s textem, který Blažkovi poslali rodině švagra do Podmok u Golčova Jeníkova. Text napovídá, proč tato rodinná fotografie vlastně vznikla. Cituji s drobnými opravami: Milí přátelé, Posíláme Vám jednu naši fotografii. Děti se nám rozstonaly na černý kašel, a tak jsme se nechali fotografovat. Pepa si ho odněkud přinesl a kašlou všichni mimo Karla. Pepovi a Mařence už je lépe, ale Jeníček, ten to sotva vydrží, je mu čím dál hůř. Proč také někdy nepíšete? Srdečně Vás všichni pozdravujem...
Jan a Františka Blažkovi (děti zprava: Jan, Josef, Marie, Karel)
Všechny děti se uzdravily. Matka Františka, za svobodna Šemíková, však o pár let později zemřela. Náhle. Na počátku 1. světové války. V době, kdy Jan Blažek byl na frontě.

čtvrtek 4. února 2016

Ztráty a přírůstky

V loňském roce jsme zaznamenali více ztrát než přírůstků. Ve výsledku je nás tedy na počátku tohoto roku 157. Tedy těch, kteří máme trvalé bydliště v České republice.

To je o tři méně, než-li předloni. O všech ztrátách nevím, ale vím, kdo je tím přírůstkem. Nedlouho před květnovým setkáním jsem obdržel zprávu o narození Davídka. Na vítání občánků byl se svými rodiči i prarodiči.

Na závěr dnešního příspěvku přidám anketní otázku. Ve které obci žije nejvíce Šemíků vztaženo na hlavu? Tím je myšleno, kde je relativně nejvíce jmenovců v porovnání s počtem obyvatel v dané obci :-) V absolutním počtech je to jasné. V Praze nás žije 31.

Odpovědi můžete zanechat v komentářích.