Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

pátek 21. prosince 2018

Pohyblivý kříž

Osud faráře Josefa Toufara byl v posledních letech zmiňován poměrně často. Naposledy letos na podzim, kdy bylo zveřejněno, že boží mlýny pro Toufarova trýznitele Ladislava Máchu definitivně domlely. Trvalo to bezmála padesát let. Lidská spravedlnost byla opakovaně příliš měkká a nedokázala se dostatečně vyrovnat s krutou minulostí.
Fotografie již pohnutého křížku na oltáři
z prosince roku 1949
Událost z přelomu let 1949 a 1950, známá jako Číhošťský zázrak, je spojena s pohybujícím se křížkem na oltáři v místním kostele. Sám P. Toufar nevysvětlitelný úkaz neviděl. Na třetí adventní neděli 1949 se stalo něco, co Josef Toufar po několika týdnech popisoval takto:
11. 12. 1949 jsem měl kázání na téma: Uprostřed Vás stojí, kterého neznáte. To jsem již ku konci kázání opakoval a pokračoval. Zde ve Svatostánku je náš Spasitel, a udělal jsem akci ku oltáři. A tu, kteří se podívali směrem ruky, viděli, jak se na Svatostánku začal pohybovat kříž, celý i s podstavcem. 
Kříž ze dřeva vysoký 48 cm, podstavec kulatý, průměr 8 1/2 cm. Naklonil se pomalu na stranu epištolní, pak zase na stranu evangelní, zase nazpět na stranu epištolní, pak zase na evangelní a vrátil se doprostřed a zastavil. Výchylky na každou stranu od středu dle svědků 45 - 50 stupňů. Když se kříž zastavil, neobrátil se však jak stál pevně a jak kříž obyčejně stává korpusem k hlavním dveřím, ale celý kříž se stočil na kazatelnu směr. Mimo to se celý naklonil směrem kupředu v místě, kde je zasazen do podstavce a výchylka je taková, že těžiště je daleko nad základnou podstavce. Jiný kříž se musí [z]vrátit, jak to zde v neděli zkoušel na druhém v tom samém provedení kříže S.M. p. opat ze Želiva a p. primář Richter z Humpolce. 
Ti současně zkoušeli a vyptávali se svědků, co jak viděli. Celkem onu neděli to vidělo 19 svědků od stáří 10 - 45 roků, z nichž je několik mužů a z nich dva, kteří byli nábožensky hodně vlažní a jeden ze Zdislavic, skoro nevěrec, který řízením Božím tu neděli přišel do kostela. Se všemi byl sepsán protokol, všichni zdraví a normální. Je z nich také studentka - septimánka. Že je vyloučen zrakový klam nebo sugesce, prohlásili ti, kteří to viděli, mně i SNB, kteří to zde 21. 12. 1949 vyšetřovali. Já jsem to neviděl a dozvěděl se to až druhý den, kdy to již věděla téměř celá farnost, neboť to vidělo z každé vesnice několik. Všech 19, kteří se podívali na oltář to vidělo, ani jeden, který by se díval na oltář a kříž by stál, ti druzí - plný kostel se díval na mne, poněvadž káži poměrně rychle a akci jsem udělal krátkou.  
StB zinscenovala 23.2.1950 uchycení podstavce křížku
do scénky pro film "Běda tomu, skrze něhož....."
A pak se rozjela akce Státní bezpečnosti, v jejímž průběhu se stala ze zdravého vesnického faráře bezvládná zkrvavená troska.
Původní "zázračný" kříž z lipového dřeva nechala komunistická policie po zatčení faráře Toufara z kostela odstranit a beze stopy zlikvidovat. Jaroslava Trtíková, očitá svědkyně, vzpomínala, že nový oltářní křížek se naprosto stejným způsobem jako jeho předchůdce v adventu 1949 pohyboval na Popeleční středu 22. února 1950 (tedy tři dny před smrtí Josefa Toufara) a zejména pak o slavnosti Božího Těla téhož roku, která v roce 1950 připadla na 8. června. Jaroslava byla rodem Vavřičková. Její otec Josef Vavřička byl zemědělec a hostinský, majitel místní hospody.

sobota 8. prosince 2018

Adventní rozjímání

Máme tu dlouhé večery a než dorazí Lucie, která noci upije,  můžeme si ve stručnosti shrnout badatelský rok. Přibylo nám v rodokmenu (vlastně rozrodu Adama Šemíka) dvacet jmen. Stáhnout si je můžete zde (22. verze).

Číhošť 2011
Stále platí moje výzva ke zpětné vazbě, kdy můžete přispět doplněním, opravou, upřesněním údajů, které se týkají našich předků.
Ovesná Lhota 2018
Časový oblouk mezi roky 2011 a 2018 rámuje osm setkání i sedm držitelů Adamovy radlice. Ta je v současnosti v úschově a čeká na dalšího pokračovatele tradice. Najde se?

neděle 2. prosince 2018

Ovesná Lhota č. 6

Před rokem 1818 hospodařil na čísle 6 rod Malinů. Po dvou generacích Šemíků přichází Josef Jelínek z Broumovy Lhoty.
22.11.1870, svatba Josefa Jelínka a Kateřiny Šemíkové
Po trojích ohláškách ve Smrdově a na Lipnici oddal ženicha a nevěstu farář Eduard Dobruský ve smrdovském kostele. Hostina se konala v místě, kde žila nevěsta. Na stejném místě, v Ovesné Lhotě č. 6, počíná i jejich společný život. Otec nezletilé Kateřiny (František) potvrdil, na důkaz svolení ke sňatku, zápis svým podpisem. František Šemík byl synem Jakuba, který přišel do Lhoty ze Smrdova. Minule jsme pátrali v Dolních Dlužinách. Tamní Jakub byl strýcem lhoteckého Jakuba. Tak malý byl svět Šemíků ještě na konci 18. století. To se ale mělo změnit. Od druhé poloviny 19. st. odchází stále více mladých lidí do měst.
Vladimír Jelínek, vnuk Josefa a Kateřiny
Před několika dny se mi ozval potomek linie Jelínků. Poslal mi rodný list svého dědy Vladimíra Jelínka (*4. 7. 1945 – †3. 3. 2011). Ten se narodil v Novém Samechově a to neni od Ovesné Lhoty daleko. Vzdušnou čarou asi 20 km. Děda i otec Vladimíra, Josef Jelínek starší i mladší, Posázaví neopustili.