Rody Šemíků a Zmrhalů se historicky několikrát sešvagřily. Naposledy koncem 19. století v Ovesné Lhotě. Bohumil Zmrhal pojal za manželku
Růženu Šemíkovou z č. 35.
Další svatební obřad těchto dvou rodů se uskutečnil 15. února 1814. Místem oddání páru byl Smrdov. Můj přímý předek
František Šemík si přivedl na statek č. 12 nevěstu
Barboru z nedalekého hospodářství č. 8. Tam po mnoho generací žili Zmrhalovi, kteří v době svatby Barbory a Františka měli příbuzné i v č. 18 a č. 57. A u Barbory jsem začal rozmotávat klubko, které se zakutálelo
do slepé uličky. Tomáš, Josef, Jan, Barbora. Křestní jména, která se u evangelického rodu Zmrhalů vyskytovala v 19. století často. Barbora zemřela v roce 1863 a
v matrice zemřelých bylo chybně zapsáno datum narození jmenovkyně Barbory, která se narodila ve Smrdově č. 57.
Nyní se ponořme o několik století zpět. vypadá to, že Zmrhalovi žili ve Smrdově již před Třicetiletou válkou.
V Trčkovském urbáři světelského panství (rok 1591) je uveden
Adam Zmrhal. V knize se seznamy poddaných v Čáslavském kraji najdeme ve Smrdově jednu rodinu -
Václav Zmrhal ve věku kolem 60 let, manželka Dorota, dcera Marjána a čtyři synové. Mezi nimi i desetiletý Jan. Vztah Adama k Václavu Zmrhalovi (
Soupis poddaných 1651) je neurčitý - otec/syn nebo děda/vnuk?
V roce 1680 žije ve Smrdově
rodina Johana a Markéty Smrhalových. Jedno z jejich dětí je Václav, který se jmenuje stejně jako děda. Potvrzení, že rod Zmrhalů se hlásil historicky k evangelíkům, je i uvedení Jana Zmrhala (1682)
ve zpovědních seznamech z období rekatolizace. Do seznamu se Jan dostal kvůli absenci na velikonočních zpovědích. Někdy v této době se narodil
Jiří Zmrhal, jehož život se protnul s rodem Šemíků. V létě roku 1727 se oženil s
Dorotou Šemíkovou. Nemám však informaci, kde a kdy se narodil.
Ze dvou referenčních bodů, robotního seznamu (1770) a Stabilního katastru (1838), si můžeme porovnat smrdovské hospodáře na č. 8, 18 a 57.
1770: č. 8 - Jan Zmrhal, č. 18 - Jan Bárta dolní, č. 57 - Josef Zmrhal
1838: č. 8 - Jan Zmrhal, č. 18 - Jan Zmrhal, č. 57 - Josef Zmrhal
Zmrhalovi na č. 57 byli jistě již v roce 1770. Jak se tam ale dostali? V první polovině 18. století hospodařil na rodinném statku, který stál v sousedství dnes již neexistující stavby fary (č. 7), Matěj Zmrhal. Když nadešel čas, předal hospodářství synovi Janovi (*1741). O 10 let mladší bratr Josef (*1751) se přiženil na Jamborův statek č. 57. S Marií Magdalenou založil novou linii Zmrhalů.
Zbývá ještě zjistit, kdy statek č. 18 změnil hospodáře. Josef (*1777), syn rychtáře Jana Zmrhala z č. 8, se stal roku 1794 manželem Kateřiny Bártové z č. 18. Starý Bárta předal statek mladému Zmrhalovi. V roce 1838 hospodaří na třech výše zmíněných statcích vnuci generace roku 1770.
Za života generace 1770 došlo ke dvěma významným událostem, které prosadila Marie Terezie a Josef II. Jednak došlo k očíslování domů, což velmi pomáhá při dohledávání informací v matrikách. Jednak byl vydán Toleranční patent, což umožnilo evangelíkům svobodnější vyznání víry.
Roku 1783 byl v Opatovicích u Zbýšova ustanoven augšpursko-protestantský pastorát. Původní toleranční dřevěný kostel tam byl slavnostně otevírán 6. června 1784.
V roce 1876 vznikly evangelické kazatelské stanice Číhošť a Smrdov (dnes Sázavka). Na fotografii, kterou mi poslal jeden z potomků Zmrhalových, je kazatelna s evangelickým hřbitovem v Sázavce.
Posledním z rodu Zmrhalů na č. 8 byl Josef (
*1840), kterému šel ke křtu za svědka František Šemík z č. 12. Josefův syn Antonín Zmrhal se už nenarodil ve Smrdově. To už je ale
jiný příběh.