Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

neděle 21. května 2023

Od fořtknechta k fořtmistrovi

Struktura loveckých úřadů na čele s lesmistrem se v základních obrysech vytvořila již v předbělohorském období a později se proměňovala spíše jen v detailech.
V 17. století na příkladu komorní pardubické „jägerpartei“ existovali tyto hodnostní stupně: forštmistr (fořtmistr), hofjager, besuchknecht, mladší jager, polní myslivec, planknecht, forštknecht, oborník, nyderknecht, holota. Od roku 1655 pozorujeme jasné doklady, že myslivci měli jako zaměstnanci vrchnosti zvláštní roli a status. Tehdy dostal pardubický hejtman instrukce, aby neposílal hajné pracovat na cizí panství a osvobodil je z většiny robot, kromě těch hlavních v létě, kdy bylo potřeba sklízet obilí a píci. Tyto úlevy se ale netýkaly hajných, kteří drželi statky a také z usedlostí museli platit běžné úroky. Přesto další zdroj příjmů poskytoval myslivcům existenční jistotu, protože odměny za práci myslivce nebyly spolehlivé a závisely na potřebách a štědrosti vrchnosti a také na dostatku zvěře v lese (*).
Opočenský zámek nebyl pouze rezidencí šlechtické rodiny Trčků z Lípy, ale také ekonomicko-správním centrem celého panství. V čele panství stál hejtman, v pramenech nazývaný také „pan ouředník“, který měl na starost vrchní dozor nad vrchnostenskou kanceláří a nad poddanými ve všech záležitostech, ve kterých byly podřízeni vrchnosti. Tuto funkci obvykle zastával příslušník nižší šlechty, jsou ale známy i hejtmani měšťanského původu. Za posledních Trčků spravoval opočenské panství v letech 1600 – 1628 Andreáš Nejman z Ryglic, v letech 1628 – 1629 Václav Kaňka Náchodský a Mikuláš Jeremiáš Třebechovský a od roku 1630 jako hejtman působil Jan Petr Rašín z Rýzmburka. Vedle nich působili jako regenti Samuel z Nejepína (1624) a Jindřich Kustoš mladší ze Zubří (1625 – 1629). V letech 1630 – 1634 byl vrchním regentem Jindřich Straka z Nedabylic. (+)
Na Opočenském panství se Klusák z Kostelce jako hejtman nevyskytoval. Minule jsme se pozastavili nad poznámkou, že Albrecht Beneš Klusák z Kostelce (generační vrstevník Jana Šemíka) byl fořtmistrem a později hejtmanem na Trčkovském panství. Bylo to v Posázaví nebo ve východních Čechách?
Z lovů a myslivosti na Opočensku
V opočenském urbáři z roku 1581 je zmíněn Jan polesnej z Opočna, syn Jíry zahradníka z Bolehoště. Podrobnější informace máme ze tří dochovaných knih počtů. V čele lesního personálu stál roku 1617 „jagrmeistr“ Jan Hylebrand Licek z Ryzmberka. Dále je v účtech uveden Jiřík Němec, myslivec, dále jakýsi Koktáček a Gerhard Pomora. Pan Licek pobíral čtvrtletně 12 kop 30 grošů služného, Jiřík Němec 1 kopu 30 grošů, Koktáček 50 grošů. Dále je zmíněno vyplacení 2 kop Pavlovi Rybáři, myslivci z Krňovic a to „na ústní poručení Jeho Milosti Páně.“ Svého myslivce měl i „mladý pán“, nejspíš syn Jana Rudolfa Trčky Adam Erdman. Z dalšího lesního personálu jsou uvedeni dva holomci (Uhříček a Žába), bažantník Jan Dvořák – syn bažantníka v Chropotíně – se služným 37 ½ groše a Anna Persyánka „dřevo spravující“ se služným 1 kopa 15 grošů. Na některé práce byli najímáni myslivci z okolních panství. V roce 1617 je zmiňován „myslivec polní z Pardubic na outratu lapajíc husy“, který byl ubytován v krčmě v Jasenné a krčmářka obdržela 42 grošů. Roku 1622 jsou v účtech uvedeni kromě pana Licka Matěj Polesný se služným 1 kopa 30 grošů, myslivci Jíra Němec, Jan Koktáček, Pavel z Krňovic a starý Pomora, holomci Uhříček a Pavlíček a bažantník Matěj z Ledec se služným 37 ½ groše. Roku 1623 jsou navíc uvedeni myslivci Vodáček, Pomr mladší, Žába a Janek polesný. (+)

čtvrtek 11. května 2023

Klusákové z Kostelce

Rod Šemíků přišel do Bačkova až na přelomu 18. a 19. století. Tehdy náležel Bačkov Janu Heřmanu z  Herreitu (Herrnrittu?) a nacházel se zde zámek, který si nechal postavit na základech staré tvrze před rokem 1787. Později Bačkov ještě několikrát změnil držitele. O tom jsem se zde již kdysi zmiňoval.
erb Klusáků z Kostelce
Nyní bych se vrátil k rodu, který vlastnil Bačkov a také Zboží necelých sto let, počínaje Albrechtem Benešem Klusákem (~1650) a konče Terezou Amchovou z Borovnice, rodem Klusákovou z Kostelce (po roce 1740).
Zaujala mě jedna drobnost v životě Albrechta Beneše Klusáka z Kostelce (*1590 1651). Ten získal panství Bačkov přibližně v roce 1650. V době kdy sousední panství Vrbice včetně Smrdova a Hor Vrbických kupují Věžníkové. Albrecht Beneš Klusák byl fořtmistrem a hejtmanem u Trčků. To je detail, který stojí za pátrání o podrobnostech.
Nejvyšším úředníkem nade všemi lesy v zemi býval nejvyšší lovčí lesů královských, pod ním stáli lovčí (lat. forestarius), jak se říkalo těmto lidem hezky česky, jinak též fořtmistr, fořt či lesmistr. Struktura loveckých úřadů na čele s lesmistrem se v základních obrysech vytvořila již v předbělohorském období a později se proměňovala spíše jen v detailech.
Od roku 1655 pozorujeme jasné doklady, že myslivci měli jako zaměstnanci vrchnosti zvláštní roli a status. Panský myslivec vykonával dříve funkci, kterou dnes vykonává lesní hospodář. Otázka zní. Mohl znát fořtmistr Albrecht Beneš Klusák panského myslivce Jana Šemíka, který v roce 1650 žil na Horách Vrbických? Budeme-li vycházet z faktu, že oba mohli být do roku 1634 ve službách Trčků, teoreticky to možné bylo. Nevíme ale, kde byl Albrecht Beneš Klusák z Kostelce fořtmistrem a později hejtmanem. Zkusíme pátrat odkud Klusákové z Kostelce pocházeli. Rod, v jehož erbu byly dva zlaté hevery (později se říkalo veřeje) k natahování kuší na modrém štítě. Když byl roku 1634 v Chebu zavražděn Valdštejn a Trčka, Albrechta Beneše vzali do vazby. Brzy ho propustili, protože mu neprokázali žádné pochybení. Jeho manželkou byla Hedvika Něnkovská z Medonos. V roce 1625 se jim narodil syn Jan Maxmilián Klusák z Kostelce, který po smrti otce v roce 1651 zdědil Bačkov.  Hedvika Něnkovská zemřela záhy po porodu syna a v roce 1626 byla pochována v Ličně. To je nedaleko Rychnova nad Kněžnou.
nikoli r. 1747, ale 15.10.1752 umírá
poslední z rodu Klusáků z Kostelce
Albrechtův otec Jan Oldřich Klusák z Kostelce se oženil s Barborou Dobřenskou. Jan Oldřich měl dva bratry. Mikuláše a Albrechta Jiřího. Od roku 1605 do roku 1614 vlastnili bratři Albrecht Jiří a Jan Oldřich Klusákovští z Kostelce tvrz Konárovice, kteří ji kvůli sporům s Kolínskými prodali i s panstvím Kryštofu Nybšicovi z Altendorfu. V roce 1607 prodal Mikuláš Klusák ves Radovesnice císaři Rudolfovi. Mikuláš spravoval jako hejtman mezi roky 1607–1616 komorní poděbradské panství. Pro účast na stavovském povstání v letech 1618–1620 mu byl majetek konfiskován. Albrecht Jiří prodal 20. července 1607 ves Božec u Krakovan (Lipecs tvrzí a dvorem také císaři Rudolfovi II. V letech 1619–1621 byl nejvyšším mincmistrem v Kutné Hoře. Albrecht Jiří Klusák nejstarší zemřel v roce 1625 v Lovčicích (Loučově?). Až do r. 1590 byl Božec součástí radovesnického panství, kdy si po smrti Ondřeje Klusáka z Kostelce (1579)  rozdělili otcovský majetek výše zmínění tři synové. Každé dělení statků vedlo k rozmělnění bohatství rodů. To se týkalo i této české vladycké rodiny. Ještě navíc mnozí příslušníci rodu byli postiženi pobělohorskými rekatolizačními událostmi. Jan Oldřich roku 1615 koupil tvrz "spálenou" se dvorem v Dolanech u Kutné Hory. V roce 1623 odevzdal tento statek dceři Magdaléně, vdané Dobřenské z Dobřenic, a odešel do exilu.
Největší Trčkovské majetky v roce 1635
Ondřejův otec Albrecht Klusák z Kostelce na Horkách ( před 1548), hejtman boleslavského kraje za rytířský stav, měl následovníků hned sedm. Kromě Ondřeje to byli Václav, Jan, Oldřich, Bedřich (Frycal zvaný), Jiří a Vojtěch. Po smrti otce se bratři rozdělili o dědictví. V roce 1574 Ondřej Klusák z Kostelce prodal zámek pustý Malkov, mlýn Podčejský a dvůr poplužný Malé Horky Václavu Hrzánovi z Harasova a Housky.
Rod se v průběhu 16. století přesouval z okolí Mladé Boleslavi na Kolínsko a Kutnohorsko. Kde skončil Albrecht Beneš Klusák z Kostelce, pravnuk Albrechta Klusáka z Kostelce na Horkách? Fořtem a později hejtmanem mohl být na Trčkovských panstvích na Havlíčkobrodsku, ale také v okolí Dobrušky a Opočna.