Při pátrání ve Smrdově po Bártových jsem i s pomocí autozomálního DNA testu mého strýce našel sestřenice přes čtvrté koleno.
Část mého vývodu na wikitree.com |
Naši společní předci měli svatbu v Rozsochatci roku 1869. Za svědka jim byl Josef Ledvinka, rolník z čísla 30. Protože Josef byl můj prapraděda, nasadil jsem si nové brýle a podíval se na blíže matku nevěsty. Františka Špačková, rozená Ledvinková, byla tetou Josefa Ledvinky. To by znamenalo, že s Huderovými máme kromě Bártových společné i Ledvinkovi. Konkrétně Jana Ledvinku a jeho ženu Dorotu.
Pohrajme si s myšlenkou, zda v genech máme více společného po Bártových nebo po Ledvinkových. Na stránkách MyHeritage se v posledních dnech objevila další shoda s mým strýcem Jiřím Šemíkem. Ozve se Jiří Hudera?
Shody Jiřího Šemíka s A (matka), B (dcera) a C (syn) |
Bylo by zajímavé zjistit více, např. porovnáním výsledků na GEDMatch, kam jdou data z MyHeritage importovat.
Informace o Josefu Ledvinkovi jako svědku na svatbě Josefa Bárty s Kateřinou Špačkovou přináší novou souvislost. Zapadá to k dříve popsaným vztahům Ledvinků z Rozsochatce se Smrdovem. Josef Ledvinka jezdil na návštěvy k sousedům Bártových z č. 32 - ke Zlatovým do č. 33. Hned několika dětem Kateřiny Zlatové byl za kmotra. Kateřina byla švagrovou Josefa.
Je docela možné, že Josef Ledvinka byl ve Smrdově i 27. ledna 1874. To měli u Bártů po pěti letech další svatbu. Ženichem byl Jan Šemík, rolník z č. 12.
Když už jsme u Ledvinků v Rozsochatci, zkusme se podívat na tento rod blíže. Žili a hospodařili na statku č.p. 30, kde se také říkalo U Karásků. Už jsme poznali Josefa, jeho otce Martina, tetu Františku, dědu Jana. Jan se narodil 15. května 1759 a v matrice je zapsán - jako syn Václava Karáska a vnuk dalšího (Avus) Václava.
15.5.1759, v Rozsochatci, pokřtěn Jan Nepomucký |
Hledání tohoto zápisu byla složitější. Rok 1759 je poslední, který je k nalezení v matrikách Skuhrova. Sourozence Jana již musíme hledat v matričních knihách farnosti Dolní Krupá.
31.5.1761, pokřtěn Vít, syn Václava Karáska a Kateřiny |
Jsme v době, kdy se zapisovaly dny křtu, kdy příjmení nebyla ustálena a kdy domy neměly ještě svoje čísla popisná. Na tomto zápisu je podstatná poznámka u levého okraje. Pod křestním jménem Vitus je dodatečně dopsáno "bene scriptus Ledvinka", tedy později Karásek se začal psát jako Ledvinka.
O deset let později už mají v Rozsochatci domy svá čísla a lidé mají svoje příjmení ustálená.
8.3.1772, zemřel Vít, syn Václava Ledvinky, Rozsochatec 30 |
Ve stejné matriční knize pro Dolní Krupou (sign. 2848, 1760-1776) jsme svědky proměny jména po střeše (Karásek) na příjmení Ledvinka. Otevřená zůstává otázka, jaké měl příjmí otec Václava. Byl to Karásek nebo Ledvinka? Jak se noříme více do historie, informací ubývá. Ještě nejsme na konci...