Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

sobota 15. února 2020

Padesátá léta

Pro mnoho z nás je doba před sedmdesáti roky historií. Je to ale historie živá, neboť ještě žijí pamětníci, byť tuto dobu prožili jako děti. V archivním protokolu vyšetřovacích spisů se na jedné stránce sešel kněz František Šemík s herečkou Jiřinou Štěpničkovou.
Registrační čísla 1 - 1612 (str. 34)
Všimněme si poznámky v posledním sloupci. Paragraf a délka trestu. §78 byl trestným činem Velezrada. Případ paní Štěpničkové se v současné době připomíná televizním filmem. Že vše byla nastražená past, se dozvěděla až koncem šedesátých let, kdy byla rehabilitována.
Všechny výše uvedené záznamy byly zapsány do archivního protokolu v prosinci 1957, tedy v době kdy Jiřinu čekaly ještě dva roky v pardubickém vězení a Františkovi v té době trest končil. Důsledky zvůle padesátých let si nesli až do konce života. 
Kartotéka akce „48“

neděle 2. února 2020

Přes hory, přes doly

Je právě  20:20 a já začínám psát krátké ohlédnutí, co se událo v minulém roce. Když si přečtu loňské předsevzetí a promítnu si zpětně loňské měsíce, musím se vrátit až na úplný začátek před deseti lety.
Až do loňského roku jsem na červené časové ose obrazně prokopával spojení skrze horu, která představuje tři století a deset generací. Zcela jistě můžeme dál upřesňovat některé drobnosti. V minulých týdnech se skutečně náš rozrod několikrát upravoval. Tuto malou horu máme tedy za sebou, ale před námi je hora mnohem větší s cestou do neznáma.
SNP Tracker pro Y874 (7.12.2019)
V dalším pátrání nám budou pomáhat písemné historické dokumenty již jen minimálně. Jsme totiž v době předmatriční, a tak zkouším více experimentovat s genetickým testováním. Výsledky jsem sepsal do dvou příspěvků. Máme to v genech a Cesta genů. K prvnímu článku dodám, že se v prosinci přidali k projektu Genetika a příjmení další dva dobrovolníci a čekáme na výsledky. Je potřeba říct, že genetická genealogie nerada potvrzuje, ale ráda vyvrací. Proto bych rád ještě přesvědčil některého z našeho klanu, aby se výše zmíněného projektu zúčastnil.
SNP Tracker pro Y874 (2.2.2020)
Co se týká cesty genů hlouběji do minulosti, jsme zhruba někde v době bronzové. Sice máme v Y−chromozomu pro Čechy nejběžnější haploskupinu R1a, ale na rozdíl od šťastnějších bratranců jsme příslušníky linie R1a - M198 - Y874, která končí už před více jak 3000 lety. V posledních dvou měsících se trasování změnilo. Aktuálně se na základě dalších otestovaných vzorků ukazuje, že v době, kdy došlo k domestikaci koně a bylo vynalezeno kolo, některé kmeny začaly migrovat rychleji.
Jsme na začátku hledání cesty skrze velkou horu, která představuje ne stovky roků, nýbrž tisíce let. S pomocí vědy, trpělivosti a štěstí se můžeme dostat dál. Zajímá vás, co jsem to použil za fotografie? Jedná se o malý a velký Ararat tyčící se v Turecku poblíž hranic s Arménií a Iránem.


neděle 26. ledna 2020

Věra Šemíková

Děkuji, že mě upozorňujete na nepřesnosti nebo že mi dáváte nové informace. Právě dnes jsme se dostali přes číslo 800 osob v našem rodokmenu.
Věra Sainerová, roz. Šemíková (1924 - 1990)
Věra Šemíková se narodila v Branjin Vrhu, městě ležící na území dnešního Chorvatska. Dnes jsem se vrátil ke zprávě, kterou jsem obdržel 19. března 2015.
V dusledku nestastne rodinne udalosti, ktera me donutila patrat v rodnych listech meho otce, jsem zjistila souvislost s rodem Semiku.
Konkretne se jedna o me prarodice. Babicka se jmenovala Vera Semikova, jeji otec Jan Semik a jeji maminka Anna roz. Prochazkova. Coz plne koresponduje s udaji, ktere uvadite na Vasich strankach. Proto bych se rada dozvedela nejake blizsi informace.
Jan Šemík s Annou žili v Chlumčanech. Víme, že měli syna Viléma, který se narodil roku 1912 ve Vršovicích u Loun. Babička pisatelky byla tedy Vilémova sestra. Jan začínal jako dělník na železnici, potom byl zřízencem v cukrovaru. Pravděpodobně po 1. světové válce odjel s rodinou do Jugoslávie stavět cukrovary. Anna Procházková, jeho žena, pocházela z Vršovic u Loun.
Rodný list Jaroslava Sainera, syna Věry
Později jsem dostal fotografii Věry Šemíkové, tedy již Sainerové, a rodný list jejího prvního syna. A také jméno druhého syna. Ptáte se, kdo byl tím osmistým v rozrodu Adama Šemíka? Vlastislav Sainer. Narodil se 24. února 1951 a zemřel 10. ledna 2002. Nenosil naše příjmení, ale jeho matka byla rodem Šemíková.

neděle 12. ledna 2020

Dobrovolníci na poli genealogie

Společenství lidí, kteří pátrají po kořenech svých rodů patří k těm, kde není problém najít pomocnou ruku. Internet je pro vytváření takových komunit ideální. Jistě, že se občas objeví někdo, kdo si myslí, že ostatní jsou tu od toho, aby mu byla poskytnuta na každou otázku rychlá a přesná odpověď. Zejména z řad nováčků v oboru se občas někdo takový najde. Pro ty, co ví, že spolupráce má nejen psaná, ale i nepsaná pravidla, doporučuji skvělé genealogické fórum, které začínajícím poskytne mnoho užitečného. Zejména čtenáři starého písma se při troše snahy a dodržení pravidel mohou velmi rychle s pomocí zkušenějších zdokonalovat. Podobné a stejně živé fórum je i na Facebooku.
23.8.1902, Rudolf Krejzl & Františka Šemíková
Výbornou práci pro komunitu odvádí pár jednotlivců na webu matriky.msts.cz, ze kterého čerpá vyhledávač requiro.cz. Musím zmínit Petra Hudíka, který má svoje kořeny v mužské linii mezi Ledčí a Světlou nad Sázavou. Díky němu se objevil seznam oddaných ze Světlé obsahující záznamy od roku 1879 do roku 1928. A v tomto seznamu jsem "vylovil" pět svateb. Všech pět jsem našel v Zámrsku v jedné matriční knize sign. 7750 (ke stažení 208 MB). Během dvaceti let se vdalo pět sester Šemíkových. Emílie, Marie, Anna, Františka a Josefa. Všechny byly dcerami krejčího Jana Šemíka a Josefy, původem Bednářové, z Budišova. Rodina žila až do smrti matky v roce 1901 ve Světlé nad Sázavou č. 68. Pak rodina žila v č. 126 a tam po roce 1908 zůstala nejmladší Josefa s manželem Václavem Nováčkem.
Policejní pobytové přihlášky v Praze (Krejzlovi)
O Emílii, nejstarší ze sester Šemíkových, jsem nevěděl. Šemíkovi patrně kratší dobu bydleli po svatbě v Humpolci, kde se Emílie narodila. Antonie (*1885), šestá ze sester, se vdávala v Praze. Tou dobou v české metropoli již žila i Františka Krejzlová, rodem Šemíková, později Procházková. A v Praze si našel vdovec Jan Šemík svou druhou ženu Annu. Do Prahy zamířili po 1. světové válce František i černá ovce rodiny Jan mladší. Na rozdíl od Františka ale Jan působiště měnil a v Praze žil jen krátce. Třetí bratr a devátý sourozenec Bohumil Šemík odchází do Ameriky.
Některé ze sester se vrátily k rodičům a jsou společně pohřbeni ve Světlé. Bylo by zajímavé zjistit, zda příjmení Procházková (první manželka Bohumila) a Procházka (druhý manžel Františky) je jen shoda jmen.