Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

pátek 11. listopadu 2011

Berní rula podruhé...

...a ne naposled. V knihovně jsem si půjčil "Generální rejstřík ke všem svazkům berní ruly 1654 doplněný o soupis poddaných 1651", který vyšel v roce 2003. Jsou to dvě "obrbichle", které se dají koupit, ale jsou i k nahlédnutí ve velkých knihovnách.
Tento rejstřík je takový velký telefonní seznam, kde místo čísla telefonu je odkaz na konkrétní stránky pro berní ruly v jednotlivých krajích. Vizitační komise obcházely obce a v každém stavení zjistily jméno hospodáře. V rejstříku je tedy vždy jedno jméno za statek, a to i u opuštěných. Nejsou tam tedy děvečky, čeledíni ani děti a manželky statkářů a řemeslníků. V době po třicetileté válce bylo v Čechách mnoho vesnických gruntů opuštěných a zničených. V rejstříku řazeném podle přízvisek je asi 180 tisíc jmen z celých tehdejších Čech (ne z Moravy). Dědičná přijmení tehdy ještě neexistovala. Mnozí lidé se evidovali jen křestním jménem. V Berní rule je většina jmen s tzv. příjmím neboli přízviskem, která nebyla dědičná. To tedy neznamená, když ve Smrdově žila v roce 1654 ve Smrdově rodina chalupníka Šemíka, že se jedná o předka dnešních Šemíků. Každopádně jméno Šemík tehdy exitovalo a bylo poměrně unikátní (pouze 3 výskyty). Pořadí nejčastějších přízvisek:
  1. Kovář
  2. Krejčí
  3. Novák (1)
  4. Novotný (2)
  5. Švec
  6. Svoboda (3)
  7. Kolář
  8. Tkadlec
  9. Černý (5)
  10. Dvořák (4)
  11. Rychtář
V závorce je dnešní pořadí českých jmen. V polovině 17. století tedy převažovala příjmí odvozená od řemesel.
Smrdov, Ovesná Lhota, ale i Kunemil, obě Dlužiny i Druhanov byly tehdy součástí panství Třebešice, Vrbice, Modletín, které vlastnili Věžníkové z Věžník. Zkusil jsem hledat jména z tohoto panství a docela to šlo. Ve Smrdově vybírám:
  • Řezník Fabian, hospodář, Čá II. str. 625
  • Šenkýř Fabian, řezník, Čá II. str. 625
  • Sklenář Jakub, chalupník, Čá II. str. 626
  • Šemík Adam, chalupník, Čá II. str. 626
  • Šenk Adam, chalupník, Čá II. str. 626
V okolí jsem našel:
  • Prchal Jiřík, nový, Druhanov, Čá II. 630
  • Sklenář Jakub, nový,  Čá II. str. 628 (z takových se potom stávali Novákové, Novotní, Noví) 
  • Malina Matěj, sedlák, Ovesná Lhota, Čá II. 628
  • Plášil Matěj, sedlák, Ovesná Lhota, Čá II. 628
  • Lacino Jan, mlýn 1 kolo, Ovesná Lhota, Čá II. 628
  • Piprle Jan, sedlák, Horní Dlužiny, Čá II. 627
  • Plášil Václav, sedlák, Kunemil, Čá II. 627
  • Matěj, mlýn 1 kolo, Dobrnice
  • Jaroslávek Jakub, mlýn 1 kolo, 4 stoupy, Kunemil
  • Záděra Václav, mlýn 2 kola, Kysibl, Čá I. 136
  • Zadina Jakub, sedlák, Veselý Žďár, Čá II. 690
  • Zadinová Krystyna, sedlák (vdova?), Perknov, Čá II. 753
  • Bártů Jan, rolník, Číhošť, Čá I. 203
  • Fiala Jiřík, tkadlec, Habry, Čá I. 131
  • Pipek Jiřík, pustý, Jilem, Čá I. 75 (Pipkův statek byl opuštěný)
To by byla ukázka z rejstříku k berní rule, která byla soupisem domů a statků, tedy jakýsi katastr z roku 1654. Zkratka Čá je Čáslavský kraj, pro který vyšly v letech 1953 a 1955 dva díly knihy Berní rula, kraj Čáslavský od autora Františka Beneše. Tam bude směřovat moje další pátrání.

Žádné komentáře:

Okomentovat