Zajímavým zdrojem rodopisných informací jsou sčítání lidu. První takové sčítání v nově vzniklém Československu se konalo v roce 1921. Pro tehdejší okres Ledeč nad Sázavou jsou sčítací archy uloženy v havlíčkobrodském okresním archivu. Bohužel se pro tento okres nedochovaly dokumenty z předchozích sčítání z let 1910, 1900, 1890, 1880 a 1869. Ovesná Lhota, Číhošť, Kynice, Roznotín (dnešní Hroznětín); zde jsem hledal - a našel.
V Číhošti po svatbě v roce 1904 žil František Šemík (*1875). V roce 1921 byl již 16 let hostinským v domě č. 23. Jeho tchán Josef Růt (*1854), mistr truhlářský, který už měl věk, aby odpočíval na výměnku, pravděpodobně řemeslo ve svých 67 letech ještě provozoval. František se ženou Boženou měli osmiletou dceru pojmenovanou po mamince. Odhaduji, že mohli mít i další děti, které se ale narodily nejspíš až po roce 1921.
V Ovesné Lhotě na č. 53 žila společně s manžely Sochůrkovými vdova Marie Šemíková, roz. Zvoníková z Kynic. V tomto domě žila i rodina Severova, skláře z Josefodolu. Marie byla poslední z linie Šemíků, kteří žili původně v chalupě č. 43.
Na statku č. 11 žili na výměnku manželé František (*1847) a Marie (*1849) Šemíkovi. František býval na tomto gruntu čtvrtníkem. Rod Šemíků zde hospodařil už v době Marie Terezie. V roce sčítání, tedy v roce 1921, byl hospodářem Františkův synovec z manželčiny strany. Jmenoval se František Dvořáček a narodil se v Kynicích.
Ovesná Lhota č. 16. Klasická třígenerační rodina. Hospodaří Josef Šemík (*1884). Jeho rodiče Jan (*1860) a Marie (*1864) jsou na výměnku. Ke dvěma synům přibudou za pár let i dcery.
Posledním domem v Ovesné Lhotě, kde žili v roce 1921 Šemíkovi, bylo č. 35. Vdova Františka (*1864) hospodařila s pomocí rodiny Zmrhalů, kteří zde žili v druhé domácnosti.
Syn Jindřich Šemík (*1903) byl v roce 1921 učedníkem ve sklárnách v Josefodole. Jak se jmenoval Jindřichův otec?