Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

pondělí 20. května 2013

Trojí Jan

V roce 1804 měl Jan Šemík svatbu ve Světlé na č. 58. Nemáme zpráv, kde se narodil. Vzhledem k tomu, že sloužil jako voják u 28. pěšího pluku, který v té době sídlil v Kutné Hoře, je pravděpodobné, že mládí Jan strávil někde na Čáslavsku. Nepřímým důkazem se pokusíme určit jeho totožnost.

Ve Smrdově se kolem roku 1778 během 18 měsíců narodili tři chlapci, kteří se museli znát a pravděpodobně spolu chodili do školy.
26.12.1777 nar. Jan Šemík ve Smrdově č. 44
Nejstarší z trojice se narodil o Vánocích roku 1777. Později, v roce 1797 se tento Jan oženil s Terezou Jelínkovou. Víme, že měli dva syny. Chalupník Jan z č. 44 tedy nemohl být výše uvedeným Janem.
22.4.1778 nar. Jan Šemík ve Smrdově č. 16
O pět měsíců později se na č. 16 narodil Magdaléně syn, kterému dali s mužem Vítem Šemíkem také jméno Jan. Ten převzal později od otce chalupu. V roce 1795 byla svatba. Jan se ženil s Kateřinu, roz. Zadinovou,  a později se jim narodili tři kluci a děvče. Chalupě č. 16 se říkalo, a možná doposud říká U Adamů. Kdo ví proč.
21.6.1779 nar. Jan Šemík ve Smrdově č. 39
Pojďme ale dál. O rok později, roku 1779, se ve Smrdově narodil u chalupníka Františka Šemíka chlapec. Matkou byla Anna, roz. Kubelková. Při křtu dostal jméno Jan.

A právě u Jana Šemíka z č. 39 nemáme informaci, že by se ve smrdovské farnosti oženil. Mohl by to tedy být Jan, který se stal vojákem a v roce 1804 se ženil ve Světlé nad Sázavou. Sice je ve světelské matrice oddaných uvedeno, že mu bylo v době svatby 30 let, ale tento údaj nebýval vždy přesný. Tedy závěrem. Mohl to být hledaný Jan, ale budeme hledat další dokumenty, které by nám tuto hypotézu potvrdily. Nebo existoval ještě nějaký čtvrtý Jan?

středa 15. května 2013

Kdy a kde příště?

Možná bych měl vysvětlit, jak je to s naší putovní trofejí. Napadlo mě někdy mezi prvním a druhým setkáním našeho klanu, že by bylo dobré přitáhnout k organizování dalších srazů "fejsbukovou" generaci. Marek nápad dotáhl, vykoval a do žuly zasadil trofej v podobě, kterou na fotografii drží první nositel Martin. A právě díky Martinovi jsme se mohli sejít ve Světlé.
Těsně před předávkou Adamovy radlice
V "zásobníku" možných příštích držitelů trofeje máme zatím dost kandidátů. Nyní poprvé uvedu pravidla pro získání putovní trofeje.
  1. Trofej může získat muž nebo žena, jehož/jejíž jedno příjmení je Šemík(ová).
  2. Trofej získává účastník srazu klanu Šemíků, který splňuje 1. podmínku a není mu v době předávání trofeje více než 24 let a méně než 18 let.
  3. Pokud je více kandidátů splňujících 2. podmínku, putovní trofej převezme starší kandidát(ka).
Protože příští rok bude 5. května všední pracovní den, zkusme se společně dobrat na možném dalším termínu. K tomu slouží anketa, která je zde otevřena do konce června.

pátek 10. května 2013

Neděle ve Světlé

Sešlo se nás po roce ve Světlé kolem čtyřiceti. Hromadná fotka byla pořízena 5. května v pravé poledne na náměstí Trčků z Lipé Lípy. Nejvdálenější cestu sem měli účastníci ze západu od Seatonu, z východu od Brna, ze severu od Děčína.
Zvětšit
Doplnili jsme některá jména, hledali jsme svoje místo na rodových větvích (světelské, smrdovské, lhotecko-bačkovské) a předali jsme putovní tofej.

Máte-li nějaké fotky, pošlete mi je prosím. Už nyní můžeme zvažovat, kde a kdy se sejdeme příště. Na přemýšlení máme dost času.

středa 8. května 2013

Konec války

Ukázka toho, co zapsal kronikář Ovesné Lhoty v roce 1945. Slovo Němci s malým "n" patrně psal autor záměrně.

Někteří muži z naší obce a ze Smrdova spěchali hned na zastávku a odzbrojovali německé vojáky.
Smrdovský občan Rybář, bývalý československý důstojník byl vedoucí této odzbrojovací akce, při níž použil políčku německému důstojníku, který se mu stal osudným. Tyto odzbrojené tlupy německých vojáků sehnaly si posilu a pana Rybáře v jeho obci zastřelily.
Byly ustanoveny z našich občanů hlídky, které byly poslány na trať. Též do Světlé n./S. bylo posláno pět mužů s panem řídícím [Janem] Majorem k posílení hlídek k odzbrojování německých vojáků. Od zastávky Smrdov až za Splav stály vagóny s obilím, filcovými botami, různým zbožím a materiálem. V těchto rušných dnech nastalo také všeobecné drancování těchto vagónů.
Občané z naší obce a z okolních vsí jezdili s potahy ke Splavu a odváželi plné fůry obilí domů. Též filcové boty byly téměř v každé domácnosti. Tyto činy je nutno omluviti tím, že se každý obhajoval sám před svým svědomím, že toto vše zachraňují, neboť ustupující němci by mohli tyto zásoby zničiti a neměl by z toho nic ani stát, ani tito lidé.
Zde odpočívá tankista, svobodník
Pavel Pavlovič Vasenko
Němci, rozprášeni u Habrů Rudou armádou, procházeli naším krajem a naší vesnicí. Byli zamazaní, roztrhaní a hladoví. Někteří zbraně zaházeli, ale většina jich přecházela naší vesnicí se zbraní v ruce. Tito vojáci, ve dne se schovávající v lese a v noci plížící se jako zloději, nevzbuzovali již hrůzu, neboť jim samotným, z Ruského vojska a partyzánů, koukal strach z očí. Zbraně, zaházené němci, sbírali naši občané. Bylo jich mnoho. Nejvíce bylo pušek a střeliva. Též i několik samopalů a granátů měla naše zbrojnice, která byla v hasičské kůlně.
Toto vše sledovali naši občané s radostí, ale hned nato byla radost zkalena rozhlasem, který volal na pomoc Praze. Praha povstala proti těm, kteří jí spáchali po dobu války tolik příkoří.
Občané se scházeli tam, kde měli radiový příjímač, nejvíce v hostinci pana J. Tesárka. Jsouce hrdi na hrdinnou Prahu, která neohroženě povstala proti svým katanům, se zaťatými pěstmi a nestydíce se za slzy nemohoucnosti, sledovali dychtivě volání rozhlasem, které chvílemi bylo beznadějné a chvílemi plné naděje na zdárný konec revoluce. Toto napětí nás všech trvalo celých pět dnů, pokud naše Praha nebyla osvobozena vítěznou Rudou armádou.

Smrdovsko - rozsochatecká linie

Ještě na doplnění toho, co se nedostalo do povídání ve Světlé nad Sázavou. Vše, co jsem objevil v pražském Národním archivu v Dejvicích, je ve zkratce zde. Vše, s výjimkou sirotčích seznamů. Ty jsou dostupné v oblastním archivu v Zámrsku. Tam je i smrdovská matrika z let 1694 až 1770, která by nám mohla upřesnit, kdo byl mezi Josefem a Adamem. Také by nám mohla pomoct, kdy se jméno Šemík objevilo v Ovesné Lhotě a v dalších obcích. Tipuji to na období někdy mezi roky 1756 a 1777.

pondělí 6. května 2013

pátek 3. května 2013

Vyšehrad z výšky

Je to věc, která může být užitečná. Bude postupem času finančně dostupnější a bude třeba si dávat pozor, aby příliš nezasahovala do soukromí. Ta věc se jmenuje dron. Jako mnohé jiné - dobrý sluha a zlý pán. Podívejte se na pohledy z drona, který se vznášel nad Vyšehradem. Dvě osoby ze společnosti Geodis přinesly mezi sochy Přemysla, Libuše a dalších mýtických postav naší historie vznášedlo, které se podívalo na místa našeho loňského srazu pěkně z nadhledu. Podívejte se i vy...