Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

čtvrtek 30. ledna 2014

159

To nám začíná rok pěkně zvesela. V Čechách a na Moravě žilo na konci roku 2013 sto padesát osm lidiček s příjmením Šemík(ová). No a minulý týden přišel na svět další...
Karel při narození vážil 4 120 g a měřil 53 cm

Vítáme momentálně nejmladšího člena klanu. Pochází z lhotecko-ústecké linie. Jeho pra(...)strejda se jmenoval také Karel. Narodil se před 140 lety a v roce 1901 odchází z Ovesné Lhoty do Prahy. Jeho příběh připravuji a brzy zde zveřejním.

Za 100 dnů budeme mít 10. května. To je datum našeho setkání v Lipnici nad Sázavou. Budeme se těšit i na nejmladšího z rodu Šemíků.

neděle 26. ledna 2014

Co nám napovídá genetika

Ochota členů klanu zúčastnit se pokusu vzorkem svého DNA přinesla první výsledky již před několika měsíci. Minulý týden přibyly další novinky. Vzorky F-9197 a F-9212 jsou si podobné, protože oba pocházejí ze světelské větve.
Celkově se dá říct, že je stále možné psát o společném předkovi všech dnes žijících Šemíků. Ten pra(...)děda se narodil koncem 16. století nebo začátkem století 17. Zda se na Vysočině narodil nebo sem přišel odjinud, to nevíme. Takto by se dalo ve stručnosti shrnout to, co se skrývá pod sadou čísel v následující tabulce.

Všechny vzorky lze zařadit do haploskupiny R1a. Prvními nositeli haploskupiny R1a byli lidé obývající v době ledové místa na území Ukrajiny před asi 15 000 lety. Tato skupina patrně souvisí s šiřiteli protoindoevropského jazyka a mohylovou kulturou, díky nimž se geny rozšířily dále do Asie a většiny Evropy. Na území Evropy se haploskupina R1a vyskytuje nejčastěji ve Střední a Východní Evropě – v Polsku a Maďarsku (56 % až 60 %), na Ukrajině (44 % až 54 %), v Rusku (50 %). V případě Maďarska 20 % ale i 60 %. Relativně vysoké hodnoty byly zjištěny u Lužických Srbů (63 %) ve východním Německu a 23 % na Islandu. Na Ukrajině byla zaznamenána nejvyšší frekvence haplotypů a tudíž je tato oblast považována za místo vzniku této haploskupiny. Vysoká diverzita haplotypů byla dále zaznamenána na severu Polska a také na Balkáně v Makedonii. Rozšíření haploskupiny R1a na území Evropy lze přičíst třem hlavním faktorům. Rekolonizaci Evropy po ústupu ledovce z ukrajinského útočiště, migraci ze severních stepí před 5000 až 3000 lety a masivní slovanské migraci před 1300 až 1500 lety.
Zdroj: Eupedia
Chcete-li se dovědět více o výsledcích pro konkrétní příjmení, doporučuji text Jiřího Klusáčka. A na konec několik skutečností, které mohou rozptýlit případné pochybnosti směřující ke zneužití výsledků tohoto pokusu.

Tento test ukazuje pravděpodobnost společného předka v mužské linii.
Tento test neodhaluje sklony k dědičným onemocněním.
Z tohoto testu neplynou žádné právní nároky.
Tento test nepotvrzuje otcovství.

středa 15. ledna 2014

Jak se jmenuje ta řeka?

"Jak se jmenuje ta řeka?"
Na počátku byl les
Radim dělal, že přeslechl. Vojtěch si zvykl, že jeho bratr a průvodce Gaudentius zná odpověď na všechno, dokonce i na to, jak se nazývají říčky v hvozdech na moravském pomezí, ale on to nevěděl. Snad ani nikdo jiný. Od nepaměti byl ten kraj liduprázdný, nebylo dosud nikoho, kdo byl dal jména potokům, údolím, návrším. Nestoupal k obloze dým ze žďářených lesů a dřevěná rádla nerozrývala kamenitou půdu. Někdy tudy prošel lovec, slídě po bobřích hradech, hledač divokých včel se nakrátko usídlil na pokraji hvozdu. Ale teprve příchodem sedláka se proměňuje kraj.
Nebo tomu tak spíš bylo donedávna. Stále víc selských rodin shledávalo, jak truchlivé je živobytí v dosahu knížecí moci; i opouštěli, hlouček za hloučkem, potají svá sídla v úrodných rovinách a vnikali skalnatými údolími stále výš do lesnatého kraje oblých chlumů, do zapomenuté a bezejmenné vysočiny.
Foto: zdroj či jak se dříve říkalo pramen
Mělká říčka vyběhla ze sevření plástevnatých skal, objevila se úzká mokřinatá niva, olšové hájky a vrbinou porostlé břehy. V zákrutu říčky strměl až nad samou hladinu temný skalnatý ostroh; pod ním, na vysokém hlinitém břehu, se prostírala neveliká rovinka. Dva muži v urousaných kněžských oděvech se pracně probíjeli mokřinou, ztěžka vyprošťujíce nohy ze změti olšových kořenů a rezavého, hnilobou čpícího bahna. Přebrodili říčku, vystoupili na břeh a vydechli úlevou.
"Počkejme tady, Gaudentie. Snad nás najdou."
Radim krátce obhlédl místo. "Dobrá. Těžko se ti jde, viď? Když nás nenajdou, můžeme tu přenocovat."
"Ztratili jsme se?"
"Vypadá to tak."
Vojtěchem proběhl záchvěv nevole, ztratili se v pustém hvozdu a Gaudentius si řekne jako by nic, vypadá to tak. Byl unavený až k mdlobě a dělalo se mu špatně. Neušel by už ani krok.
Citát z knihy Luďka Frýborta Prokletí rodu Slavníkova (str. 275)

Kříž u Sázavky (dříve Smrdova)
Spisovatelovu představu, jak to mohlo vypadat na konci prvního milénia v pohraničních hvozdech, si můžeme vypůjčit pro ilustraci doby, kdy vznikala česká státnost. Přírodní prostředí se v následujících několika staletích mělo výrazně proměnit. Les byl pro naše předky nedílnou a blízkou součástí života, nepoměrně důležitější než dnes. Pohanskou úctu ke stromům postupně nahrazovala křesťanská víra, která do krajiny zasadila kříže, kaple, kostely. Les se začal prostému člověku odcizovat. Trvalo dlouhá staletí a krajina skutečná i krajina duše byla přepsána.

pondělí 13. ledna 2014

Čísla popisná

Vzpomínám si na první seznámení se matričním záznamem, který byl zapsán kurentem někdy z přelomu 18. a 19 století. Moc jsem toho nepřečetl. Záchytným bodem byla čísla. Zejména čísla popisná domů byla zpočátku velkou pomocí při louskání textů. Jenže při posunu dál do historie se tato čísla ztrácí. To proto, že v našich zemích bylo toto číslování domů zavedeno v roce 1770.
Jak to číslování probíhalo? Komise za pomoci vojska dorazila do vesnice. Obvykle se začalo důležitou budovou. Ve Smrdově dostala č. 1 fara, V Ovesné Lhotě to byla nejbohatší usedlost. Někde pak, jako asi ve Smrdově, začali vojáci prvním domem po pravé straně vesnice ze strany, kterou přijížděla vrchnost. Opačnou stranou podél silnice se pak vraceli. V některých případech se významným budovám vyhrazovala snadno zapamatovatelná kulatá čísla. V případě smrdovské školy to bylo č. 55. V Ovesné Lhotě v době číslování škola ještě nebyla. Na vesnicích většinou od té doby nebylo číslování již měněno, a tak nám okruh čísel z roku 1770 i sled čísel přidělených po roce 1770 dnes poskytuje dobrou informaci o postupu výstavby v obci.
Otec a matka Miloslavy Šemíkové (*1894)
Nedávno se mi dostal do ruky zápis o narození dcery Jana Šemíka. Psal jsem o jeho osudu, kterak se ze syna domkáře z Bačkova stal kupcem na pražském Žižkově. Číslo domu, kde žily Janovy rodiče, mi připadalo buď jako 17 nebo 14. Shodou okolností v Bačkově v době narození Jana (*1860) žili Šemíkovi jak v č. 17 (Josef), tak v č. 14 (Václav). A pak ještě v č. 28 (František). Všechno napovídalo, že na mikrofiši by mohl být Bačkov č. 17.
Otec Richarda Šemíka (*1887)

O dva týdny později jsem v archivu objevil zápis o narození syna těchto rodičů. Otec Jan, děd Josef s křížkem, tedy po smrti. Tady něco nehrálo. Josef Šemík v době narození Richarda v Bačkově na č. 17 ještě pravděpodobně žil. Nebude to tedy č. 17, ale ani č. 14.

Při seznámení se zápisem o svatbě Jana a Rosalie, která se konala v Obříství na Mělnicku, je číslo popisné jednoznačně č. 19. V Bačkově jsem ale v té době v tomto domě žádného Šemíka nezaznamenal.
Ženich Jan ze Žižkova
V policejních přihláškách je uvedena domovská obec Jana Šemíka i jeho matky Kateřiny. Měla to být Ovesná Lhota. Z toho mi plyne, že vdova Kateřina byla vdaná za Josefa Šemíka z Ovesné Lhoty. To ale neznamená, že ve Lhotě žili. Tkadlec Josef byl patrně nádeníkem a žil s Rózou, když se narodil Jan, v Bačkově v domě číslo popisné 19. Snad se časem podaří dohledat zápis o narození Jana nebo svatbu Josefa a Kateřiny Čihovské.

Janův otec byl z Ovesné Lhoty,
z č. 11 nebo č. 6?
V Ovesné Lhotě se narodil jeden Josef Šemík v roce 1809 na č. 11 a jeden v roce 1819 na č. 6. O jejich životě nemám zatím žádnou další informaci. Jeden z nich by snad mohl být ten hledaný otec Jana Šemíka. Uvidíme a přejme si co nejvíce čitelné rukopisy zapisovatelů v knihách, které zachycují mezní okamžiky našich předků.

Co dodat? Josef Šemík zemřel někdy před rokem 1884, kdy jeho syn Jan s matkou Kateřinou odešli z Vysočiny do města. Janův bratranec V té době se jiný Josef (*1841+1911) přestěhoval v Ovesné Lhotě do č. 35. Tento grunt vznikl rozdělením největší místní usedlosti s číslem popisným 1 na dva statky. Josef byl půlníkem a měl plno dětí. Víme o třinácti. Nevíme, zda bratranci Šemíkovi ze Lhoty a Bačkova udržovali spolu kontakt. Jeden ze synů Josefa (z č. 35) ale odešel z Ovesné Lhoty do Prahy. Zpočátku žil na Žižkově nedaleko kupce Jana, a tak si myslím, že o sobě museli vědět. O tom ale až někdy příště.

pondělí 6. ledna 2014

K † M † B † 2014

Rovnice o třech neznámých?
Na tříkrálový večer se tradičně předvídala budoucnost. Samotní Tři králové předpovídali narození, ale dorazili do Betléma až o pár dnů později. Zkratkou jejich jmen se tradičně 6. ledna označují zárubně dveří, ale ve skutečnosti je to pozůstatek po křesťanském rituálu, kterým končila očista celého obydlí a naděje, že dům bude po celý rok ochráněn od všeho zlého.
Počet mudrců z východu byl časem ustálen od počtu darů na číslu tři. Někdy se trojice připodobňuje k mládí, dospělosti a stáří nebo k minulosti, přítomnosti a budoucnosti.

neděle 5. ledna 2014

Nejen o kupeckých počtech

Včera jsem doplnil další jména do klanového rozrodu a máme zde již 404 osob. Díky narozeninovému paradoxu si můžeme být téměř jisti, že mezi všemi žijícími Šemíky (je nás kolem 150) je minimálně jedna dvojice, která má narozeniny ve stejný den. U těch, kteří nás opustili a jsou na našem seznamu, je to jistota. Najde někdo takovou dvojici?
Dnes má výročí "jen" jeden ze Šemíků. 5. ledna 1876 se narodil ve Světlé nad Sázavou Josef Šemík. Ale pozor. Zdaleka ne u všech máme určeno přesné datum narození. Někde máme k dispozici jen rok, který jsme vypočetli ze záznamů u svatby. Někdy vycházíme je z toho, co bylo zapsáno při pohřbu dotyčné osoby, a to je hodně orientační. Na počátku 18. století se zapisovalo jen datum křtu, a tak den narození byl i o několik dnů před tímto datem.
Například jsem tu nedávno zmiňoval Jana Šemíka. Jeho matka Kateřina s ním přišla v 80tých letech 19. století do Prahy. Přesný datum Janova narození neznáme. Jen z jiných dokumentů můžeme odvodit, že přišel na svět v roce 1860.

Jan si otevřel na Žižkově obchod. V novinách pražští kupci propůjčovali svoje jména pro různé výrobky. Zde například v roce 1889 na inzerát v listu Národní politika, že česká náhražka je lepší, než-li ta cizí.