Současnící Jana a Adama

Jan Šemík a o generaci mladší Adam se objevují v písemných záznamech po roce 1650. Adam, pravděpodobně syn Jana, se narodil s rozptylem několika málo let kolem roku 1630. Koncem třicetileté války žila rodina Šemíkova na Horách Vrbických. Přišla sem nejdříve v polovině 40. let. Můžeme tedy spekulovat, že se ani Jan, ani Adam, nenarodili v blízkém okolí Smrdova i Vrbice. Proč takto uvažuji.

Zlomovým obdobím pro tuto lokalitu byly roky 1633 až 1636. Smrt Marie Magdaleny Trčkové ve Světlé nad Sázavou (1633), vražda jejího syna Adama Erdmana po boku Albrechta Valdštejna v Chebu a smrt posledního muže rodu Trčků z Lípy ‒ Jana Rudolfa (1634). Jestliže se majetky Trčků až do konce 20. let rozšiřovaly (v roce 1628 o Vrbice, Chlum, Dobrovítov a o rok později o Žleby), po obvinění z proticísařského spiknutí byl jejich veškerý majetek zkonfiskován. Během necelých třech let se dominium Trčků rozpadlo. Jen širší okolí Světlé, Ledče a Habrů, od Větrného Jeníkova po Žleby, bylo rozděleno na menší panství 14 majitelům. To vše bylo dokonáno v roce 1636.

zdroj: Kronika města Světlé

Na Valdštejnově pádu profitoval majetkově i Ferdinand Sigmund Kurz. V roce 1636 získal od císaře za odměnu Vrbici, Žáky a Kluky. Patrně však neměl v úmyslu tyto statky držet dlouhodobě. Po dvou letech prodal Kluky a v roce 1648 Žáky na Čáslavsku. Mezitím po roce 1640 prodal také Vrbici s Horami. To je patrné i z urbáře Světlé nad Sázavou, který je sice nadepsán rokem 1591, bylo však do něj dopisováno i později. V roce 1644 byli doplněni poddaní na Horách Vrbických. Z osedlých pouze jméno Pospíšil zůstává i v následujících zápisech. Jméno Šemík mezi plátci úroků není. Byla to ale doba, kdy chybí přesná evidence všech poddaných a navíc příjmí podléhala změnám. Přesto si myslím, že před rokem 1644 žila Šemíkova rodina někde mimo oblast trojúhelníku Světlá ‒ Ledeč ‒ Habry. A tím jsem dokončil úvahu z úvodního odstavce.

Albrecht Beneš Klusák byl současníkem Jana Šemíka. Na rozdíl od Jana, známe některé zajímavé momenty z jeho života i ze života jeho otce Jana Oldřicha Klusáka z Kostelce. Po roce 1623 odešel Jan Oldřich do exilu. Jak se zdá, mohl opustit Království české ještě později. Rok 1628 ve svých memoárech vyznačil emocionálně zabarveným výrazem „vyhnání“. Podle záznamu z roku 1630 pobýval někde v Polsku. Poslední dochovaný záznam, který zanechal, je nadepsán rokem 1636 a mohl vzniknout zhruba ve stejné době, kdy se Jan Oldřich Klusák z Kostelce pohyboval v okolí Jana Amose Komenského, který tehdy žil v polském Lešně. Jeho bratr Mikuláš Klusák končí také nejspíš v emigraci, neboť se hlásil k Jednotě bratrské a majetek mu byl po Bílé hoře konfiskován. Druhý bratr Albrecht Jiří v roce 1625 umírá v Čechách.

Zámeček v Bačkově byl zbořen

Ve stejném roce se narodil vnuk Jana Oldřicha a syn Albrechta Beneše Jan Maxmilián Klusák z Kostelce, který po smrti otce v roce 1651 zdědí Bačkov. Dochovala se závěť Albrechta Beneše Klusáka. I on patrně, stejně jako otec zastává protestantské smýšlení, i když se asi formálně stal katolíkem. Ačkoli se Albrecht Beneš neodebral, na rozdíl od řady svých příbuzných, do náboženského exilu a rozhodl se pro setrvání v Království českém, nedaly se zvláště v jeho jednání vůči otci Janu Oldřichovi zaznamenat jakékoli náznaky neshod či vzájemného neporozumění. Díky výpovědi dochovaného dopisu z počátku května 1635, který Albert Beneš, toho času ve Vídni, prostřednictvím Jindřicha Kustoše ze Zubřího a Lipky odesílal otci na neznámé místo, se naopak podařilo zjistit, že měl k protestanskému vyznání nadále dosti blízko a navzdory složitým podmínkám doufal v zachování kontaktů se svými blízkými.

Albert Beneš Klusák z Kostelce byl generačním souputníkem Jana Šemíka a Jan Maxmilián Klusák se narodil zhruba ve stejné době jako Adam Šemík. V nejstarších matrikách z Habrů lze objevit událost, které se účastnil jako svědek právě Jan Maxmilián. V červnu 1674 byl za kmotra po narození syna habrského pojezdného. Úředník s titulem polesný či také lesní pojezdný, později nazývaný nadlesní, nebo také vrchní myslivec. V 70. letech byl Adam Šemík občas uváděn v matrikách také jako Myslivec.

zdroje:

SEIDLER, Karl a Ant. Vlad. EICHLER. Kronika města Světlé od roku 1207-1886: s dějepisnými poznámkami o nejbližších vsích a místech v okolí Světlé, se statistickými tabulkami a stručnými vyňatky z Trčkovského Urbáře panství světelského z roku 1591. Ve Světlé: K. Seidler, 1887, s. 153.

KOREŠ, František. Proměna nižší šlechty Království českého v pobělohorské době. České Budějovice, 2020. Disertační práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta.

Sbírka matrik Východočeského kraje; signatura: 569; matrika NO, farnost Habry; 1673–1687 (→) [↓]