Panství Vrbice bylo v minulosti střídavě samostatné, střídavě součástí panství většího, nejčastěji Světelského. Někdy bývalo spojeno s územně oddělenými sídly (Kluky, Žáky, Dobrovítov, Třebešice, Modletín, Filipov). A byly doby, kdy se pozemky dělily mezi několik majitelů.
V roce 1551 jsou pány gruntovními, tedy pozemkovou vrchností Hor Vrbických, Jan Bořek starší Dohalský z Dohalic, pan Burian Kochánek z Kochánku a na Vrbici, pan Burian Voneš Hostovský z Hostomic etc. Proč tolik majitelů? V té době probíhala v okolí Hor Stříbrných hornická činnost. Následující informace z knihy Království České napovídá, že k pokusům o dolování docházelo i v okolí Prosíček.
V roce 1551 jsou pány gruntovními, tedy pozemkovou vrchností Hor Vrbických, Jan Bořek starší Dohalský z Dohalic, pan Burian Kochánek z Kochánku a na Vrbici, pan Burian Voneš Hostovský z Hostomic etc. Proč tolik majitelů? V té době probíhala v okolí Hor Stříbrných hornická činnost. Následující informace z knihy Království České napovídá, že k pokusům o dolování docházelo i v okolí Prosíček.
Obec Ledečská koupila roku 1520 Horní Prosíčky od Viléma z Lerojid a paní Apoleny Doroty z Vrbice. Cena pouhých 45 kop grošů. Není uvedeno, zda míšeňských či českých.
V roce 1549 zdělávány byly na gruntech obce Ledečské v Horních Prosíčkách hory od kverků (dnes by se dalo říct podnikatelů) s podmínkou, když by zde stříbra dobyli, že obci třicátek a každou desátou hřivnu dávati, a dobyté stříbro za 3 a půl kopy grošů českých odváděti povinni budou. S jakým výsledkem se zde pavovalo (rozuměj dolovalo), o tom nemáme historických dokladů.
A protože byl roku 1549 nalezen také couk na gruntích (rudná žíla na pozemcích) pana Slavaty, jímž je míněn bezpochyby Diviš Slavata na Chlumu, bylo na spory zaděláno. Svědčí o tom např. svár pana Viléma Podvinského z Lerojid a Buriana Voneše z Hostomic a na Vrbici. Vilém, kterého jsme zmínili u roku 1520, se podvoluje, že nebude na Horách Vrbických podnikat.
V roce 1684 stála ve Vrbici snad ještě tvrz. Podle Schallera pak zde František z Thamů dal postavit zámeček. Prosté obdélné kamenné stavení s pěti okenními osami na bocích a třemi dvojicemi oken na průčelí, z nichž při krajních dvojicích vždy jedno později zazděno. Okna měla vesměs šambrány s uchovitým zalomením, pod nímž hranolová kapka; podokenní římsy byly profilovány. Průčelní stěny byly zvýšeny trojúhelníkovými štíty s cimbuřím. Mezi těmito štíty byla sedlová střecha. Na průčelním štítu dva znaky Eisensteinské. Ti ale nechali upravit stavbu až v 19. století. Původně, podle tradice, byla zde vysoká střecha s dvěma vížkami s hodinami, tedy asi mansarda vrcholící ve vížce s hodinami. Kaple, o které psal Sedláček, byla v době jeho návštěvy zpustlá. Od roku 1739 se v ní sloužily mše. Po přestavbě roku 1876 byla budova snížena o jedno poschodí, takže se zámek změnil v jednopatrové obdélné stavení. Současně s těmito úpravami došlo také k zasypání příkopů a na jejich místě byla zřízena zahrada.
Vrbický zámek po této přestavbě sloužil do roku 1967, kdy byl pro velmi špatný stav zbořen. Je otázka, zda původní tvrz stála na stejném místě jako později zámeček. Dnes tu po zámku zbyla jen zeď kolem pozemku.
V roce 1549 zdělávány byly na gruntech obce Ledečské v Horních Prosíčkách hory od kverků (dnes by se dalo říct podnikatelů) s podmínkou, když by zde stříbra dobyli, že obci třicátek a každou desátou hřivnu dávati, a dobyté stříbro za 3 a půl kopy grošů českých odváděti povinni budou. S jakým výsledkem se zde pavovalo (rozuměj dolovalo), o tom nemáme historických dokladů.
A protože byl roku 1549 nalezen také couk na gruntích (rudná žíla na pozemcích) pana Slavaty, jímž je míněn bezpochyby Diviš Slavata na Chlumu, bylo na spory zaděláno. Svědčí o tom např. svár pana Viléma Podvinského z Lerojid a Buriana Voneše z Hostomic a na Vrbici. Vilém, kterého jsme zmínili u roku 1520, se podvoluje, že nebude na Horách Vrbických podnikat.
Zámecké stavení ve Vrbici (A. Sedláček) |
Vrbický zámek po této přestavbě sloužil do roku 1967, kdy byl pro velmi špatný stav zbořen. Je otázka, zda původní tvrz stála na stejném místě jako později zámeček. Dnes tu po zámku zbyla jen zeď kolem pozemku.