Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

čtvrtek 12. února 2015

Včelaři

Je to 102 let, kdy byl založen ve Smrdově včelařský spolek. Zachovala se kompletní kronika včetně zakládacícho protokolu.

Protokol
„Včelařský spolek pro Smrdov a okolí konal dne 9. února 1913 v hostinci p. Aloise Zadiny ustavující valnou hromadu spojenou s přednáškou.
Na žádost několika pánů včelařů svolal d.p. František Kulhavý, farář ze Smrdova, včelaře z místa a okolí, aby projednali vzájemně o založení místního spolku včelařského. Přítomné, které se v hojném počtu sešli, uvítal d.p. Fr. Kulhavý a představil p. řečníka V. Šmidlíka, jednatele Zemského včelařského spolku v Praze. Nato pan řečník ujal se slova a ve své poutavé přednášce vylíčil dějiny a vývin našeho včelařství až po dobu dnešní. Předně sdělil s náma své vlastní zkušenosti ve včelařství nabyté. Poukázal na vzornou lásku u našeho lidu ke včelám, na pěstění včel u nás a v starověku, na pokrok, který včelařství hlavně od vynalezení úlů Dzierzonových a díla pohyblivého učinilo. Vylíčil včelu jako vzor pořádku a snášenlivosti. Poukázal též, že ku zvelebení jeho mocně přispěla osvícená císařovna Marie Terezie svým patentem ze dne 30. srpna 1776, kdež béře v ochranu včelaře, osvobozuje je od daní a přísnými tresty hrozí těm, kdož by včelařům škodili jakýmkoli způsobem. Dále poukázal na to, že včelařství žádnému neškodí, ale poskytuje milou zábavu a značný užitek. Zvláště hospodářům prospívá přenášením pelu z kvítka na kvítek a činí rostlinu úrodnější, že nesou zdatné semeno a ovoce.
Dále poukázal na soustavu úlovou a připomněl by úl byl zpracován tak, aby včelám úplně vyhovoval a včelaři se v něm lehce pracovalo.
Též odporučoval dělání mezistěn ze svého vosku a podněcovací krmení zvlášť v čase jarním.
Ku konci objasnil výhody spolkového včelaření a na četných případech dokázal, jak organizovanému včelaři veškeré škody způsobené požárem, vyloupáním neb úrazem včelím jsou pojišťovnou hrazeny.
Povzbudil přítomné k šíření, zvelebování a povznášení včelařství. Z přednášky jeho, která odměněna byla hojným potleskem, odnášeli si posluchači mnoho výborných pokynů a ponaučení, a mladý spolek cenné rady.
Nato následoval zápis členů a volby předsednictva a výboru. Členů se přihlásilo:

24 činných a 2 přispívající - 26 celkem,
kteří složili členský příspěvek a zápisné. Každý člen obdržel za poplatek 30 haléřů kapesní kalendář.

Za předsedu zvolen jednohlasně   d.p. František Kulhavý farář ze Smrdova
za místopředsedu   říd. uč. Václav Forman učitel ze Lhoty
za jednatele   Jan Bezouška domkář ze Smrdova
za pokladníka   Alois Zadina starosta a hostinský ze Smrdova

Za výbor
Bezouška Jan
Hromádko Otakar
Kratochvíl Josef 
Rymeš Emanuel
Zadina Alois

Revizoři účtů
Bárta Jan
Vrba Rudolf

Tím byla schůze ukončena a spolek založen.“

Fragment z původního seznamu zakládajících členů spolku z r. 1913
Nejpočetnější byli včelaři ze Smrdova a okolí v roce 1949. Tehdy jich bylo 61. O dva roky později dokonce 70. Předseda Josef Fiala si však stěžoval na malý zájem členů o činnost spolku. Schůze 14.1.1951 se zúčastnilo pouze 19 členů. Schůze se možná neposledy konala v hostinci Václava Zadiny.

Velmi užitečným počinem podzimu roku 2004, který jsme zaznamenali a který potěšil včelky i včelaře, a nakonec i všechny milovníky přírody, bylo vysázení několika set stromů, z toho 135 lip, v bezprostředním okolí obce. Je to krásný vklad do budoucna na několik století, jak napsal jeden ze členů při kulatém výročí. Sto let po založení, v roce 2013, měl spolek 31 členů.

pondělí 9. února 2015

Je nás sto a šedesát...

Příjmení Šemík má 84 lidí
Po roce se na webu nasejmena.cz objevila aktualizace statistických dat. Když sečteme všechny mužské a ženské přírůstky, dojdeme k počtu 160 lidiček s přijmením Šemík(ová). Porovnáním s předchozími roky můžeme tvrdit, že od našeho prvního srazu je nás rok od roku víc. S výjimkou roku 2013, kdy počet Šemíků majících trvalé bydliště v České republice stagnoval. Ve skutečnosti nás bude ještě o něco víc, protože na Slovensku žijí Šemíkovi také. Loni se nenarodilo žádné děvče. Ze tří chlapců jsem zachytil Káju a Honzíka. Kdo je ten třetí?

sobota 7. února 2015

Hranice USA - Kanada

31. srpna 1929, Semik Albert
Albert Semik (*1910), syn Bohumila Šemíka, zkouší ve svých 19 letech opustit rodné hnízdo. Rodiče, tedy otec a nevlastní matka, tehdy žili nedaleko hranic Spojených států a Kanady. V létě roku 1929 se Albert pokouší přejít s 5 dolary v kapse přes hranice. Jméno přechodu jsem nerozluštil. Ze seznamu je patrné, že všem 20 osobám byl 31. srpna 1929 vstup na kanadské území odmítnut. Albert jako většina ostatních si tam asi hledal práci. V té době byla již na spadnutí Velká hospodářská krize.
Registrační karta armády (rok 1942)
Chesney/Chesley na seznamu by podle všeho měl být Chesaning ve státě Michigan. Není pochyb, že se pod jménem na řádku č. 17 jedná o pozdějšího tuláka na kolejích. Ve třicátých letech se z Alberta stal Robert a možná se oženil. Joe Semik Stanuszek vypátral, že byl jeho strýc Albert celkem třikrát ženatý. O první manželce nic nevíme.
Ještě se vraťme k seznamu z roku 1929. Ve sloupci 18 je uvedeno jméno otce. "father - B - Semik" je tedy Bohumil Semik, rodák ze Světlé nad  Sázavou. Vlevo na obrázku je armádní registrační karta Bohumila s adresou a jeho vlastnoručním podpisem. Podle "škrtance" u věku záložního vojáka tipuji, že do armády za II. světové války Bohumil nebyl povolán. Syn Albert, tehdy již Robert, v armádě sloužil.

úterý 3. února 2015

Není Karel jako Karel

Národní politika, 19.8.1921
Koncem 19. a začátkem 20. století se narodilo několik chlapců, kteří byli pokřtěni jménem Karel a zdědili po otci příjmení Šemík. O nejstarším (*1874) z nich jsem už psal. Odešel z Ovesné Lhoty do Prahy, přesněji na Žižkov, který tehdy byl ještě samostatným městem. Později zakotvil v Holešovicích a nebylo jasné, jestli po skončení I. světové války zůstal u řeznické profese.
Jak vidno ze zprávy v tisku je patrné, že obchodníkem v oboru řeznickém Karel zůstavá i počátkem dvacátých let, kdy se stále projevovaly poválečné potíže v zásobování potravinami.

Další nositel jména Karel už zde byl také zmíněn. Poslední stopa vedla do Olomouce. Před mou jednou pracovní cestou do města na Hané jsem oslovil tamní matriku s prosbou, zda existuje záznam o úmrtí Karla Šemíka (*1886). A měl jsem štěstí.

+13.1.1937 v Olomouci Karel Šemík
Syn Františka, vrchní celní tajemník, bydlel v závěru svého života s manželkou v Olomouci, Nádražní ulici č. 9 (dnes Jeremenkova). Jméno manželky sice neznáme ale,...

...vzhledem k poznámce, že se svatba konala roku 1919 ve Smrdově, můžeme zkusit úřad ve Světlé nad Sázavou, kde je v tuto chvíli matriční kniha uložena.

Nedávno jsem popisoval, jak po nálezu hrobů na pražském hřbitově v Záběhlicích, přes záznamy ze sčítání obyvatel, pátrám po rodině Václava Šemíka (*1867), ve které žil i Karel (*1907).
Karel Šemík se nar. 2.6.1907 v osadě Práče (dnes Praha Záběhlice)
Podařilo se mi v matrikách AHMP objevit záznamy o narození sourozenců Emilie, Karla, Boženy a Marie - všichni ve farnosti Hostivař. Nejstaršího Václava (*1895) jsem objevil v Kolodějích.

Tři muži stejného jména. Otec řezníka byl sedlákem v Ovesné Lhotě. Úředník se narodil ve mlýně mezi Lhotou a Smrdovem. Čím byl Karel (*1907), nevíme. Narodil se v pivovaru jako dítě kočího.

neděle 1. února 2015

Po přeslici

Dnes to je právě 143 let, co se v Ovesné Lhotě narodila Marie Šemíková (*1872). Po svatbě s Antonínem Šemíkem nemusela měnit přijmení. Novomanželé byli vzdálení příbuzní. Záhy po tom, co se jim narodila dcera, radikálně změnili další život. Jejich příběh v zámoří jsem již popisoval. Kolem Vánoc jsem objevil snímek, na kterém je vdova Marie obklopena dcerami.
nahoře zleva Henrietta, Mildred,
dole zleva Anna, Marie, Karolína
Fotografie byla pořízena odhadem mezi roky 1921 a 1923. Nejmladší Mildred mělo být tehdy 14-16 let. Ozvala se mi vnučka Caroline (Karolíny) Hagin, jejíž teta Lillian snímek zachovala. Rodina Mary Ann (Marii se také přezdívalo Melisa) neměla mužského potomka.
Její bratr James (Václav) měl podle všeho jen jednu dceru. Zemřel koncem srpna roku 1966 ve věku 77 let, jak je vidět z novinového nekrologu.

Děti dcer Šemíků přicházely o příjmení dědů. Často se objevují v rodokmenech nevěsty, jejichž rodné příjmení Šemíková napovídá, že po přeslici jsme spřízněni. Na genealogickém serveru MyHeritage jsem našel celou řadu rodopisců, kteří mají ve svých záznamech ženy s dívčím jménem Šemíková.