Při mapování výskytu jména Šemík v historii jsme začali ve
14. a 15. století na Moravě. Ve stejném období toto jméno v německém přepisu nalézáme také
v Praze. Dnes se podíváme na dobu přelomu 16./17. století. Víme o Mladé Vožici. Tehdy tam žil
Mikuláš Šemík, později
Jiří.
Tou dobou v Praze vzniklo zajímavé společenství, kterému se říká
erbovní strýcovství. Načal to Jan Fricek, patrně z celé skupiny nejbohatší. Z kusých zpráv můžeme vyjádřit obavu, že většina erbovníků "z Doubravičan" po bitvě na Bílé Hoře přišla o majetky. Na Janu Podvinském, řečenému Fricek (Fryzek, Frycek) či Vint, to můžeme vidět nejvíce. Patrně nikdo z těch pěti erbovníků nebyl katolíkem. Jan Fricek skončil v exilu, o zbylých čtyřech se informace vytrácejí.
1596 - Z Doubravičan: Jan Fricek Podvinský, komorník při deskách zemských, byl obdařen erbem a titulem: „z Doubravičan“, od císaře Rudolfa II., dne 24. května 1596.
Erb byl následující: štít dělený vodorovně na 2 stejné části. Horní pole zlaté, v něm bílý okřídlený jednorožec veskoku do prava. Dolní pole modré se zlatým klínem od paty
štítu, hrotem do středu směřujícím. V klínu modrá lilie a po stranách klínu po jedné zlaté lilii. Kolčí helm
s točenicí a vlajícími feflíky žluto-modrými po obou stranách. V klenotu rostoucí vzpřímený jednorožec, okřídlený, do prava. [Vyobr. a popis V Saalbuchu, XII a, p. 533.]
1600 - Paprocký uvádí? (
str.71)
Jana Musila a
Celestýna Šemíka jako písaře (dílo
Daidochos vyšlo r. 1602)
1604 - Dne 16. září 1604 přijal tento Jan Fricek P. z D. k erbu a titulu se svolením císaře
Jana Musila a
Celestýna Šemíka, oba písaře při nejv. purkrabství,
Václava Kolidia, řeč. Kavku, sluhu při účtárně komory král. a
Ondřeje Kalihrácha, a nutno tudíž K, H. 281, S. H. 574 a M. C. 113 dle uvedeného popisu opraviti.
Zde musíme zmínit také alternativní
blason: štít poloviční, v horní polovici červené bílý jednorožec, v dolní žluté modrý klín, v němž zlatá lilie a v polích žlutých vedle téhož klínu po modré lilii, turnéřský helm s přikryvadly žluté modré a červené bílé barvy a nad tím polovice bílého jednorožce. (Šlechtický arch. Meraviglia tab. 113 a Král na str. 281 kladou jednorožce okřídleného).
1608 -
Celestin Šemík kupuje na nároží (č. 658) v Žitné ulici pivovar »U Raků« (podle Jana Raka, rychtáře v letech 1424—27). [
zdroj]
1609 - Rudolfovým majestátem z 9. 7. 1609 se vysoké učení dostalo do působností stavů. V pondělí 14. záři Zalužanský, Huber a Petr Macer z Letošic vešli do koleje Karlovy a předložili instrukci, kteráž zněla jim jakožto stavovským kommissařům, ale Huber k svému velikému podivení (což v pamětech universitních zapsáno) v instrukci nejmenován. Jinače kommissařem jmenován tu
Václav Collidius z Doubravičan, služebník při puchalterii (účtárně), ale ten do kolleje tenkrát nepřišel. [
zdroj]
???? - Celetná ulice
č. 566 náležel r. 1438 Sigmundovi z Jabloné, r. 1445 Janu Gebhartovi z Kadaně, který měl i následující dům, r. 1488 Vojt. z Leskovce, r. 1488 Klementu z Tuchoraze, r. 1492 registrátoru desk zem. Mikuláši z Vanče, slavnému Viktorinu ze Všehrd s Janem Třebickým, kteří jej prodali r. 1496 zlatníku Stanislavovi, r. 1501 Kateřině z Porostlé, později
Janu Musilovi Podvinskému z Doubravičan, v XVI. stol. měli jej Jan Oldřich Šobloch z Lindavy, který jej postoupil r. 1610 Jetřichovi Špetlovi z Janovic, Angulin de Angulinis a r. 1664 Václav Stanislav Halánek. [
zdroj]
1611 -
Jan Musil Podvinský z Dobrovičan je veden jako depositor úřadu Pražského purkrabství. Mezi písaři (Jan Ladislav Stehlík z Čenkova, Adam Kapun z Karlova, Jan Cyprian z Liboše, Jan Gerle z Děvína) ale nebyl Celestýn Šemík z Doubravičan.
1612 -
30.1. Jan Theodor z Ottersdorfu svědčí Janovi Kutnaurovi proti pražským novoměstským měšťanům, rychtáři Jiříkovi Rattichovi z Alberndorfu,
Celestinovi Šemíkovi Podvinskému z Doubravičan a Janovi Budy[n]garovi z Hohenštejna (dědictví);
13.2. svědčí Simeon Sušický z Sonnenštejna.
1612 -
Jan Musil z Doubravičan (jeho podpis; stavové se mají starat o opravy Betlémské kaple a zavazují se mistrům pražské univerzity platit na podporu výuky studentů) [
zdroj]
1613 (1608) -
Celestin Šemík z Doubravičan (Rym(n)ický kupuje od Šemíka za 2400 kop gr. čes. dům »U Raků« v Žitné ulici
č. 658) [
zdroj]
1615 - Ke konci 16. stol. vlastnil
Jan Wint Podvinský z Doubravičan dům "u bílých růží" (dnes
Maislova 25). Ten roku 1615 prodal písaři při kanceláři pražské Wolfovi Šoperovi a manželce jeho Alžbětě za 425 kop gr. č.
(dodatek z 20.9.2017) [
zdroj]
1616 - Sedláček zmiňuje Ondřeje Kalihracha z Doubravičan na Žluticích
1618 - Václav a Mikuláš bratři Griespeckové z Griesbachu na Kaceřově vyznávají, že jsou dlužni
Ondřejovi Kalihrachovi Podvinskému z Doubravičan 750 kop gr. č. splatných po půlroční výpovědní lhůtě. [
zdroj]
1618 - Pře o slib manželský mezi
Šimonem Musilem Podvinským z Doubravičan (syn Jana?) a Kristýnou Klorovou. [
zdroj]
1619 -
Jan Wint Podvinský z Doubravičan koupil v Celetné ulici dům
č. 600 (»
U hřebene«). Do r. 1882 zde byl dům s velikým krucifixem v průjezdu od M. F. Brokoffa. [
zdroj]
1620 - V Kolíně "vypůjčili si u přespolních kapitalistů, Jana Fidlera z Muldavy, Martina Hrušky, primátora v Heřmanovu Městci, u
Václava Kollidia z Doubravčan a jinde do 2500 kop míš.; potom prodali některé obecní domky i železné trouby ze starého vodovodu. Aby uskrovnili obecní vydání, vypověděli městského varhaníka, Melichara Bohma, ze služby, a varhany zavřeli, čímž docílili úspory jedné kopy týdně". [
zdroj]
1622 - Výkaz dluhů města Kutné Hory - panu
Celestinu Šemíkovi Podivinskýmu z Dobrovičan (asi překlepy) 2500 kop [
zdroj]