Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

středa 31. srpna 2011

17. září se blíží

Protože většinu z nás, stopadesáti jmenovců v Čechách a asi i na Moravě včetně Slovenska (kdo dá vědět do Žiliny - Rosiny?), osobně neznám, musel jsem si vypomáhat internetem. Nejdříve mě napadl obchodní a živnostenský rejstřík. To jsem dal dohromady asi 40 adres, na které jsem poslal klasickou "šnečí" poštou dopis s pozvánkou. Ten se ale dostal jen k podnikatelům současným či minulým. Navíc adresy nemusely být již aktuální. Byl jsem ohromen, když se mi jako první ozval František, ročník 1917. V následujících dnech přibývali další, emailem nebo telefonicky.


Víte, že je mezi námi i Horymír Šemík? Jsou mezi námi zemědělci, zedníci, truhláři, kováři (i umělečtí), zámečníci, elektrikáři, manažeři, fotografové, advokát, sládek, pekařka, starosta, stavař, informatik, mafián:o) A většina těchto hlav studovaných i hloubavých má společné předky. Zatím to vypadá na tři místa, kde se v minulosti "scházíme". Ovesná Lhota a z ní odrostlá "ústecká" větev. Potom Sázavka (dříve Smrdov), odkud jsou dnes potomci v okolí Chotěboře, Havlíčkova Brodu, Pardubic a nakonec nejméně probádaná Světlá nad Sázavou.

Určitě ale máme některé Šemíky, kteří ještě nevědí o sobotním srazu ve středu ČR. Kupříkladu Brno, Tachovsko, České Budějovice, zbytek Prahy, okolí Mělníka, Liberce. V Ústí, Teplicích, Mostu, Lovosicích, Děčíně budou také někteří zatím neoslovení. Pomožte prosím a šiřte tuto zprávu po krajích i okresech. Ještě zkusím rozhodit nějaké sociální sítě, např. fejsbůček.

sobota 27. srpna 2011

Lidé a místa II.

Jak už jsem zmiňoval, při pátrání po mých předcích mi velmi pomohly neoficiální stránky Smrdova, kde se objevil seznam starostů obce od roku 1848. Kolem roku 1900 byl v čele obce rolník Jan Šemík z čp. 12. Když potom přibyl úvod kroniky rodu Zadinů a v něm se objevilo jméno Alois, bylo téměř jisté, že jsem objevil zmínku o mém pradědovi, který se později přiženil do vesnice Rozsochatec.

Navštívil jsem okresní archiv v Havlíčkově Brodě, kde mají opis matriky smrdovské farnosti z let 1870-1884. Tam a později po návštěvě oblastního archivu v Zámrsku jsem našel důkaz, že ve Smrdově na gruntu č. 12 žil rod Šemíků celé 19. století. Před Janem Šemíkem (*1849) zde hospodařil Josef Šemík (*1821) a kolem roku 1780 se tu narodil František Šemík. Jeho otec se pravděpodobně jmenoval Josef.


Fotografie zachycuje smutečním průvod (rok 1945) před statkem Malinových (dříve Šemíkových) č. 12. V popředí vlevo je stavení Pecinovo a vzadu pak vyšší budova bývalé hospody. Je to jediná památka na podobu obytné budovy, kde žili Šemíkovi více jak 150 let.

Jméno Šemík se ve Smrdově objevovalo kromě č. 12 také ve stavení č. 17 (Janův bratr Josef Šemík), č. 79 a č. 16. Ve vedlejší vsi Ovesné Lhotě potom Šemíkovi žili v 19. století na č. 24 (Rymešův, dříve Lacinův mlýn), dále v číslech 6, 11, 16 a 35. Ve Světlé nad Sázavou žili Šemíkovi před více jak 100 lety v č. 68.

čtvrtek 25. srpna 2011

Habersko před sto lety

Na pozvánku se mezi prvními ozval pan Šemík ze Železného Brodu, který se narodil před více jak 90 lety ve Světlé nad Sázavou. To bylo v době, kdy skončila habsburská monarchie. V té době se přiženil můj praděd Alois Šemík do Rozsochatce u Chotěboře. Tehdy také předal ve Smrdově můj prapraděd Jan Šemík hospodářství čp. 12 nevlastnímu synovi Jaroslavu Malinovi.

Zkusme se přenést do roku 1911 a začíst se do popisu haberského kraje, který zaznamenal spisovatel a místní učitel Josef Jaroslav Váňa-Mcelský pro 5. díl knihy Království České.

Soudní okres Habrský zaujímá plochu 21.443 ha a má 16.672 obyvatele, jsa v každém ohledu zajímavým a památným zároveň. Zabírá jižní část politického okresu Čáslavského a činí přechod z úrodné roviny čáslavské k předhoří Českomoravské krabatiny.

Na východě hraničí se soudním okresem Chotěbořským, na jihu s Německobrodským, na západě s Ledečským a na severu s Čáslavským. Celý povrch Habrska je prostředně úrodným. Racionelním však hospodařením, hlubokým oráním, meliorováním pozemků se půda postupné a soustavné tak zlepšuje, že nynější hospodáři sklízí až trojnásobně tak hojnou úrodu jako jejich otcové a dědové před 30-50 lety. Všude i v nejzapadlejší krajince jeví se patrný pokrok a snaha po zlepšování polního hospodaření.
. . .
Vzduch je čistý, kyslíkem z hojných lesů a krásných luk prosycený a tudíž velmi zdravý. Větry převládají západní; často duje i studený severák. Za letních dob bývá tu až 35° tepla, za krutých mrazů až -26°C zimy. Jaro bývá chladné a krátké, za to podzim příjemný. Vůbec pak jsou zdravotní poměry na celém Habrsku velmi příznivý. Z té příčiny se zde v posledním desítiletí od měsíce června až do konce září objevuje značné množství výletníků a velkoměšťáků, kteří se tu kochají krásami přírodními a v čistém, vždy svěžím vzduchu tělesně i duševně se zotavují.
. . .
Výborné lučiny, četné vrchy a chlumy krásnými lesy listnatými a jehličnatými porostlé, činí krajiny Habrska půvabnými a malebnými. Za to v zimě je celý kraj dlouho sněhem zalehlý a proto smutný a pustý. Neškodilo by mu proto oživení nějakým vydatným zimním sportem, jehož by se cizina účastnila.

Ze 16.672 obyvatelů Habrského okresu je 16.650 Čechů, 18 Němců a 4 různé národnosti; z těch je 15.876 katolíků. 472 evangelíků a 324 židé. Domů je v okrese celkem 2.484. Během posledního desítiletí přibylo na Habrsku 105 domů a 295 obyvatelů.

Lid v okrese Habrském převahou rolnický, jako na celé krabatině Českomoravské, je zdravý, otužilý, povahy klidné a sebevědomé. Vyniká pracovitostí, šetrností a hlubokým náboženským přesvědčením. Při tom se rád vzdělává a pilně čte. Docházka školní mládeže je pěkná, používání lidových knihoven, zvláště v zimě, příkladné; zájem pro kulturní snahy živý.
. . .
Z Habrska se vyváží obilí, cukr, brambory, len, bramborový škrob, dříví, hovězí dobytek, drůbež, ovoce, houby, pivo, zvěř, vydělaná kůže, nepromokavé plachty, juta a zboží jutové, koberce, košíky hasičské, koše z proutí, pérové pohovky a matrace, hospodářské stroje a jiné tovary. Kromě řemesel pěstuje se průmysl ve větších obcích, jako v Habrech, Dobrnici, Hostačově, Golč. Jeníkově, Vilémově a ve Zboži. Mlýnů na vodní sílu je v okrese mnoho; při nich jsou většinou vodní pily.

V severní části Habrska jsou rozlehlé lány, na nichž se pěstuje znamenitá pšenice, cukrovka, čekanka, proso, hrách, čočka a jiné plodiny hospodářské, kdežto v jižní části daří se výtečné žito, jadrný oves, chutné brambory a hledaný len, po nichž bývá poptávka ze široka daleka. Také zdejší pícniny (sena a jetele) jsou výtečné jakosti a hospodáři je z jara do kraje dobře odprodají.

Na celém Habrsku pěstuje se hojnost ovocného stromoví; zvláště hledanými a dobře placenými jsou vytrvalé zimní druhy ovoce, jež se odvážejí do kraje a také do ciziny. Četné a pěkné lesy Habrska jsou také bohatý zvěří srstnatou i pernatou. Odstřeli se každoročně na panských i obecních honbištích slušné množství zvěře srnčí, tisíce zajíců a divokých králíků. Z pernaté zvěře jsou tu domovem bažanti a koroptve, ale pravou ozdobou našich lesů jsou četná hejna tetřívků. K odstřelování kohoutů při tokání zajíždějí sem od měsíce března do konce dubna milovníci ušlechtilého střeleckého sportu až z Prahy a odjinud.
. . .

pondělí 22. srpna 2011

Dopisy došly?

Krajani, přátelé,

dovolím si toto důvěrnější oslovení, neboť si myslím, že máme něco společného. Možná máme společné „jen“ jméno. Možná máme ale společné předky!

Z dostupných zdrojů na internetu jsem posbíral adresy a poslal pozvánku k setkání na neobyčejném místě. Ta pozvánka je určena všem, kdož mají v rodném listu nebo jiném dokladu příjmení Šemík. Jsou mezi námi podnikatelé současní i bývalí, dělníci i rolníci, řemeslníci. Nezapomeneme na pracující inteligenci:-), důchodce i studenty.

Zveme všechny rodáky a odrodilce mající vztah k Vysočině a jménu Šemík. Sejdeme se v sobotu 17. září 2011 ve středu České republiky. Sledujte dál tyto stránky.

Uvítací výbor bude na místě již v poledne a protože mezi námi jsou i profesionální fotografové, pokusíme se na závěr o největší skupinové foto složené ze samých Šemíků. Je nás v republice skoro 150, ponejvíce v kraji kolem Havlíčkova Brodu, Světlé nad Sázavou, Chotěboře. Zde žije na počátku 21. století třetina lidí tohoto jména. Druhé centrum výskytu tohoto jména je Praha a třetím početnějším územím je sever Čech (vice http://www.kdejsme.cz).

Těším se na setkání nejen s těmi, kteří se zajímají, odkud jsou jejich předci. Vítání jsou i rodinní příslušníci nehonosící se jménem Šemík(ová). Budet to malý krok pro každého příchozího, ale velký skok pro rod Šemíků.

Předběžný zájem mi prosím dejte vědět na email .......@seznam.cz nebo sem do komentářů.



Číhošť
Geografický střed ČR
49°44'37.490"N 15°20'19.101"E
sobota 17. září 2011 mezi 12:00 a 13:00

středa 17. srpna 2011

Lidé a místa

Na katastrální mapě, která zachycuje obec Smrdov v době kolem roku 1830, jsou vidět pozemky místních obyvatel v době těsně před výraznými změnami spojenými s rokem 1848. Došlo ke zrušení roboty. Panská správa byla nahrazena státní správou vykonávanou okresy a samosprávou vykonávanou obcemi. V čele obce nebyl již rychtář, ale obecní zastupitelstvo se starostou.

Při pátrání o kořenech mých předků jsem byl výborným webem jednoho smrdovského rodáka nasměrován k domu č.p. 12 v obci Sázavka (před rokem 1964 Smrdov). V tomto místě žil kdysi rod Šemíků. Když jsem hledal v havlíčkobrodském archivu a zejména potom v Zámrsku, kde je oblastní archiv, výrazně mi to pomohlo při hledání. Když už letopočet "spadl" pod rok 1850 a psané záznamy v matrikách byly hůře čitelné, číslo 12 bylo prvním záchytným bodem a někdy i poslední záchranou. Na leteckém záběru z roku 1953 vidíme pod č. 12 budovy statku, jehož majitel byl označen za kulaka a kvůli neplnění dávek dlel tou dobou ve vězení. V době trestu byla jeho rodina vystěhována mimo obec. Majetek propadl státu a byl přidělen místnímu JZD.

Smrdov, odkud pochází můj rod, byla zemědělská ves, kde žili Šemíkovi minimálně celé 19. století. Kromě stavení č. 12 to bylo ještě ve staveních č. 16, 17, 79. Letecký pohled z roku 2009 zachycuje na místě, kde stával statek č.p. 12 budovu obecního úřadu (OÚ) s poštou, knihovnou, obchodem, "barem" a garáží pro hasiče. V sedmdesátých let "bejválizmu" zde byla zbořena tehdy již "vybydlená" část bývalého statku, jehož majitel se nehlásil v době kolektivizace radostně do JZD. Kostel (K) i škola (Š) jsou stále na svém místě.

neděle 14. srpna 2011

Okolí Smrdova v průběhu dějin

Na počátku 18. století byl Smrdov ještě městysem, kde byla fara i škola. Na Müllerově mapě z roku 1720 je uveden Smrdov společně s Habry jako městečko (lat. opida).
O sto let později na Kreibichových mapách českých krajů už byl Smrdov jen obcí s farním kostelem (něm. Dorf mit pfarrkirche). Nejbližším významnějším sídlem byly Vrbice (Wrbitz), kde se nacházel zámeček s velkostatkem.

V druhé polovině 19. století přibyla v údolí říčky Sázavky železniční trať Rakouské severozápadní dráhy. Dnes je na této trati zastávka (vznikla až v r. 1911) u mlýna mezi bývalým Smrdovem a Ovesnou Lhotou. Politická a místopisná mapa Království českého z roku 1880 "obsahující všecky obce nad 300 obyvatel" zachycuje Smrdov jako obec s evangelickou modlitebnou. Červená hranice v levém horním rohu vyznačuje haberský soudní okres, který byl začleněn pod hejtmanský okres se sídlem v Čáslavi. Čáslav byla od středověku krajským městem, a to až do poloviny 19. století. V roce 1862 bylo krajské zřízení zrušeno.

Ukázky map © Historický ústav AV ČR (http://www.hiu.cas.cz/)

neděle 7. srpna 2011

Odkud pochází rod Šemíků?

Statistika nuda je, má však cenné údaje. To se zpívá v jedné písničce, ale když si dá někdo práci a nudná čísla převede do grafické podoby, musí být jednomu jasné, že by kořeny všech (nebo téměř všech?) Šemíků mohly směřovat na Vysočinu. Do kraje kolem Havlíčkova Brodu, Světlé nad Sázavou, Chotěboře. Tam žila na počátku 21. století třetina lidí tohoto jména. Celkem je nás v celé České republice kolem 150. Druhé centrum výskytu tohoto jména je Praha a třetím početnějším územím je sever Čech.