Od března tohoto roku pracuji na Horách Kavčích a jezdím domů obvykle metrem až na „Zápraží“, jak říkám pražským okrajovým částem, v mém případě do Čakovic.
V pondělí však metro nejelo, někdo skočil na Florenci do kolejiště, a tak jsem se rozhodl jít pěšky přes Vyšehrad dolů k Vltavě. Při cestě kolem starobylé rotundy svatého Martina jsem si připomněl, že se někde zde napřesrok potkáme. Už se vám podařilo tuto novinku šířit po vašich blízkých příbuzných?
V posledních týdnech jsem se snažil prozkoumat minulost Hor Vrbických. Podle posledních poznatků se do této lokality první Šemík, myslivec Jan s rodinou, dostal mezi roky
1644 a 1651. Nejpozději v roce 1644 došlo k připojení vrbického a dobrovítovského dominia k sousednímu světelskému. V urbáři, založeného roku 1591 ještě za Trčků, byli dodatečně dopsáni osedlí na Horách Vrbických. Příjmí Šemík tam není.
V červenci jsem se v Praze potkal se
vzdáleným bratrancem z dolní linie. Jeho vzorek DNA je již v italské laboratoři. Nyní se těším na setkání se zástupcem „Horňáků“, pro kterého mám připraven
druhý balíček. Než se dostaneme
k výsledkům, což bude trvat pravděpodobně několik měsíců, můžeme přemýšlet, co při srazu na Vyšehradě podnikneme. Restaurace U Šemíka je dočasně uzavřena. Uvidíme, zda se rekonstrukce povede a stihne do konce dubna příštího roku. Zároveň opět připomínám, že bylo vyhlášeno pátrání po kandidátovi na držitele putovní
Adamovy radlice, toho času uschované v Ovesné Lhotě. Pokud si toto některý takový přečte a měl by zájem, nechť se mi ozve.
