Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

čtvrtek 10. srpna 2023

Vyšehradské zastavení

Od března tohoto roku pracuji na Horách Kavčích a jezdím domů obvykle metrem až na „Zápraží“, jak říkám pražským okrajovým částem, v mém případě do Čakovic.
Na počátku bylo světlo
V pondělí však metro nejelo, někdo skočil na Florenci do kolejiště, a tak jsem se rozhodl jít pěšky přes Vyšehrad dolů k Vltavě. Při cestě kolem starobylé rotundy svatého Martina jsem si připomněl, že se někde zde napřesrok potkáme. Už se vám podařilo tuto novinku šířit po vašich blízkých příbuzných?
V posledních týdnech jsem se snažil prozkoumat minulost Hor Vrbických. Podle posledních poznatků se do této lokality první Šemík, myslivec Jan s rodinou, dostal mezi roky 1644 a 1651. Nejpozději v roce 1644 došlo k připojení vrbického a dobrovítovského dominia k sousednímu světelskému. V urbáři, založeného roku 1591 ještě za Trčků, byli dodatečně dopsáni osedlí na Horách Vrbických. Příjmí Šemík tam není.
U Šemíka
V červenci jsem se v Praze potkal se vzdáleným bratrancem z dolní linie. Jeho vzorek DNA je již v italské laboratoři. Nyní se těším na setkání se zástupcem „Horňáků“, pro kterého mám připraven druhý balíček. Než se dostaneme k výsledkům, což bude trvat pravděpodobně několik měsíců, můžeme přemýšlet, co při srazu na Vyšehradě podnikneme. Restaurace U Šemíka je dočasně uzavřena. Uvidíme, zda se rekonstrukce povede a stihne do konce dubna příštího roku. Zároveň opět připomínám, že bylo vyhlášeno pátrání po kandidátovi na držitele putovní Adamovy radlice, toho času uschované v Ovesné Lhotě. Pokud si toto některý takový přečte a měl by zájem, nechť se mi ozve.

sobota 5. srpna 2023

Než došel Šemík na Hory

Hory Vrbické, občas zvané Hory Stříbrné a okrajově také Hory Knínické. Lokalita na hranici tří katastrů – Vrbic, Kynic a Dobrnic – s místními názvy Hory, Na Horách, Na Dolech, Za Láskem, Za Ovčínem.
I. vojenské mapování – josefské, 1764-1768
Kde se vzal
 tu se vzal Jan Šemík. Byl o generaci starší než Adam. Ten už je spojen se Smrdovem. O Janovi víme, že se jeho jméno v roce 1651 vyskytuje na Horách Vrbických. Vraťme se ale o století zpět.
V areálu těžby stříbrných rud na Horách Vrbických došlo ke vzniku hned dvojice hornických (havířských) osad přímo při dolech, byť vzdálenost otvírek od čtyř nejbližších stálých sídel – Vrbice, Kynic, Hroznětína či Dobrnic – nepřesahovala 1,5 km. Významnější z hornických sídlišť, na Horách Vrbických, dokonce přečkalo ukončení těžby před koncem 16. století, postupně bylo přeměněno na drobnou ves v obvodu vrbického statku, aby v osmdesátých letech 18. století posloužilo jako zázemí pro obnovené kutací pokusy a posléze definitivně zaniklo na samém konci století následujícího. Právě na konci 19. století čáslavský archeolog Kliment Čermák zde našel ještě zbytky obydlí z malé osady, původně asi hornické. Při nevelkém výzkumu nalezl zlomky malovaného talíře, zlomky keramiky, kamnové kachle a hornická želízka.
Stabilního katastr, povinné císařské otisky, 1838
V roce 1561 zde žil a platil dvakrát ročně poplatky úředník Stanislav Syrakovský. Dále Jan a Vondra Kubů. Do pěti osedlých ještě doplňme Jana Žáka a Šťastného. Oba poslední jmenovaní měli zpustlá stavení a byli od poplatků dočasně osvobozeni.
V roce 1603 kupovala Alena Ojířová z Damsdorfu od Jiřího Materny spolu s Vrbicí díl vsi Hor Stříbrných. Postupem času se ale pro osadu prosadil tradiční název celého těžebního okrsku, nesporně i pro její trvalé sepětí s vrbickým panstvím. V roce 1628 Marie Magdaléna Trčková připojila Vrbice (a Chlum s Dobrovítovem) ke Krchlebskému panství. Popis statku "mnohými kontribucemi sešlý, ohněm popálený a jinak zplundrovaný" v době, kdy třicetiletá válka zdaleka ještě neskončila, naznačuje mnohé. Osada Hory Vrbické byla dodatečně, někdy na přelomu třicátých a čtyřicátých let 17. století, dopsána do urbáře panství Světlá. Urbář zde zachytil pět poplatníků (Tomek, Pospíšil, Rozvora, Vojířka, kantorská chalupa). Podle zdroje (2.) byly připsány zápisy k vesnicím Vrbice a Hory Vrbické až roku 1644. I když panství od roku 1636 nepatřilo Trčkům, urbář používali i další majitelé panství. Je to patrné z přípisů nových lokalit a úprav jednotlivých sum či jmen ze 17. či 18. století. Šemíkovi tedy sem na Hory mohli přijít jen několik roků před koncem třicetileté války.
II. vojenské (Františkovo) mapování - Čechy
1836-1852, mapový list O_10_VI
Soupis poddaných podle víry z roku 1651 evidoval ve vsi souhrnem 25 duší v šesti domech (6 rodin), s výjimkou dvou mužů vesměs nekatolického vyznání. Do berní ruly o tři roky později přibyl sedmý usedlík: celkem tu hospodařili tři chalupníci a čtyři zahradníci, které vedle chudých pozemků živila i řemesla a služba (tkalci, tesař, krejčí, myslivec).
Havířské domy popsal těsně před definitivním zánikem na konci 19. století již zmiňovaný K. Čermák: „uprostřed položena klenutá černá kuchyňka v chodbě a od ní křížem rozděleny čtyři světnice s nízkým stropem dřevěným“.

zdroje:
1. Jiří Doležel: K těžbě stříbra na Horách Vrbických v 16. století, Archeologický ústav AV ČR v Brně, Přehled výzkumů 57-2, str. 197-249, Brno 2016
2. Iveta Krpálková: Světelské panství ve světle Trčkovského urbáře z roku 1591Bakalářská diplomová práce, Brno 2021