Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

čtvrtek 31. prosince 2020

MMXX - zamyšlení na konci roku nula

Původně královské komorní město Mirotice bylo součástí zvíkovského panství. Počátkem 16. století je městečko zastaveno pánům z Rožmitálu. Přičiněním Zdeňka Lva z Rožmitála vydal král Vladislav II. roku 1499 v Budíně pro Mirotice první královské privilegium, jímž se jim dostalo právo na konání dvou osmidenních výročních trhů – jarmarků. V době rožmitálské zástavy (1476 – 1543) nárokovali zástavní držitelé královského panství zvíkovského – Rožmberkové a Švamberkové na Mirotických vykonávání robot pro Zvíkov a zvláště pro zvíkovský královský dvůr v Cerhonicích.
Z Mirotic do Rožmitálu to je asi 30 km. Václav Hájek z Libočan, který byl v letech 1524 – 1527 farářem v Rožmitálu, sepsal v průběhu 30. let Kroniku českou. V ní se objevuje Hájkem možná částečně vymyšlená, částečně ústním podáním zachycená, pověst O Křesomyslu a Horymírovi s bájným koněm Šemíkem.
Rožmitálský spisovatel R. R. Hofmeister cituje ve své knize "Nové rožmitálské obrázky" dopis Zdeňka Lva z Rožmitálu z 31. července roku 1527 určený Václavu Hájkovi z Libočan, tehdy již působícímu na Karlštejně. Vyčítal mu, že za jeho působení na starorožmitálské faře si nevedl správně a při odchodu si odtud odnesl některé kostelní a farní věci, „že více bral, než zasloužil, že při faře nezachoval tolik nábytku, jakož k němu byl přistoupil“, prostě, že si odvezl některé věci, které nebyly jeho majetkem. Zdeněk Lev Hájka žádal, aby věci vrátil, aby „se v tom žádné ukrácení nestalo“. Nakonec došlo k soudu, Hájek musel vše vrátit a navíc zaplatit soudní útraty.
Po rozpadu rožmitálského panství připadly roku 1544 Mirotice opět ke královskému panství zvíkovskému, jež v té době zástavně držel panský rod Švamberků. Zvíkovský pán Hendrych st. ze Švamberka po roce 1550 v Miroticích založil a náležitými příjmy opatřil městský špitál. Úsilí o úplné a nezávislé samosprávní postavení vyvrcholilo roku 1562 zřízením vlastní radnice. V následujícím období město získalo celou řadu privilegií. Vrchnostenským privilegiem z roku 1569 bylo Miroticím přiznáno právo vaření piv bílých a červených v jejich obecním pivovaře. Slibný hospodářský rozvoj byl načas zpomalen velkým požárem v roce 1575, při němž shořelo 50 domů.
Možná shořel i dům, který 20 let před požárem patřil Václavu Šemíkovi. Tomu Šemíkovi, jenž byl roku 1561 potrestán ztrátou možnosti zakoupit si dům či pozemek v městečku Mirotice.
Když si rozebereme možné zdroje inspirace Václava Hájka z Libočan, přidávám i možnost, že při pojmenování pro bájného koně se mohl inspirovat příjmím poddaných z Mirotic. To posiluje první dvě varianty vzniku našeho jména - prostou, nebo nelichotivou. 

Ptáte se, co může mít společného Václav Šemik z Mirotic s Adamem Šemíkem ze Smrdova? Těžko říct. Rovnou raději napíšu, že nejspíš jen podobné jméno. Mezi Adamem a Václavem je rozdíl tří až čtyř generací. Navíc se Adamem dostáváme do předmatriční doby, kdy písemných dokladů o příbuzenských vztazích valem ubývá. Pojďme si vyjmenovat nalezené osoby s příjmím Šemík před Adamem. U nikoho z nich neznáme rok narození. U některých známe zhruba dobu úmrtí a několik údajů ekonomicko-právního charakteru (prodej, nákup, svatební smlouva, závěť, soudní výrok).
► Jan Šemík - o generaci starší
S velkou pravděpodobností Adamův otec. Nevíme odkud na Hory Vrbické přišel. Povolání - myslivec.
► Jan Šemík - asi o generaci starší 
Syn Mikuláše, možná vnuk Ondřeje. Všichni obyvatelé Mladé Vožice a majitelé nemovitostí.
► Jan Šemík - pravděpodobně o dvě generace starší
Snad bratr Mikuláše. Soused z Mladé Vožice.
► Jan Šemík - nejspíš o dvě generace starší
Měšťan z Dobrušky, který pocházel z vesnice Domašín.
► Celestýn Šemík - asi o dvě generace starší
Erbovní měšťan, písař při nejvyšším purkrabství v Praze.
► Václav Šemík - až o čtyři generace starší
Obyvatel Mirotic.

středa 30. prosince 2020

MDLXI - dovětek k předchozímu

Zkusil jsem hledat Archiv města Mirotice. Spádově by měl patřit pod SOkA Písek, a tak jsem zavítal na stránky jihočeského digitalního archivu. Nejstarší kniha smluv obsahuje trhové zápisy, obligace, kvitance, testamenty, svatební smlouvy, sirotčí zápisy, řadu důležitých zápisů a přepisů různých pamětí, narovnání, rukojemství, rozhodnutí o hraničních sporech apod.
Kniha smluv I, 1531-1638, Mirotice (str. 7, snímek 9)
Hned na začátku knihy lze nalézt zápis týkající se Václava Šemika. Z přepisu je patrné, že novinový článek čerpal z tohoto zdroje. Je tu ale několik rozdílů.
Originál je zapsán s rokem 1561. Noviny Venkov otiskly rok 1552. U podtrženého textu patrně čtenáře zmátl prostřední znak, který označuje desítku, ne jedničku. Proto tedy 61 (nikoliv 52).
Den svatého Matěje, který se tehdy slavil v našich zemích 24. února, připadal podle juliánského kalendáře na pondělí.
Archivní text se nezmiňuje o důvodu odsouzení Václava, tedy "o vedení vody na lukách". A naopak, archivní zápis obsahuje jména svědků, kteří se za přítomnosti zvíkovského purkrabího Jiřího Počepického z Počepic účastnili soudu. Byli to Jiří Havel, Šimon Kašpárek, (jméno nepřečteno), Vavřinec Kulhánek, Jan Zuna, Jan Čížek, Jan Pavlík, Jan Buchtele.
"Registra wsseligakych zapisu, smluw y kwitanczy", jak se nejstarší dochovaná mirotická kniha smluv v originálu jmenuje, bude dobré podrobněji prozkoumat. V roce 1557 jsem dohledal prodej domu Šemikova. Mnohem později mezi roky 1822 až 1825 byl vytvořen rejstřík k historickým knihám. "Repertorium Uiber das Stadt Mirotitzer Contracten-Buch No. I, II, III, IV, V, VI" pod písmenem Š zmiňuje též Martu Šemikovou. U Václava je příjmí Šemik přepsáno na Šimik. To by mohlo naznačovat, že v dalších generacích, pokud zde v Miroticích potomci Václava dál žili, došlo ke změně jména.

neděle 13. prosince 2020

Historický koutek

Noviny Venkov v roce 1931 otiskly článek, který bychom mohli nazvat historickou soudničkou z roku 1552. Na konci sloupku je uvedeno, že článek čerpal z mirotického rukopisu v Zemském archivu v Praze.

Kritika soudního nálezu

Jako dnes, tak byl i za starých časů soudní nález nedotknutelný a nebylo občanstvu dovoleno jej kritisovat a prohlašovat za nesprávný nebo nespravedlivý. Přestupníci tohoto řádu byli tu pokutováni i na hrdle. S trestem dosti lehkým vyvázl roku 1552 mirotický jeden občan za nepříznivý výrok o rozsudku tamního práva a o jeho potvrzení odvolacím soudem v Písku. Věc je zapsána v manuálu poddaného městečka švamberského Mirotic takto:
str. 3 - "vlevo dole"
Stalo se toto odprošování ouřadu Mirotického od Václava Šemíka dole poznamenané, jakož byl nařekl, pravíce, že jsú jeho ouřad nespravedlivě o vedení vody na lukách odsoudili a právo písecké, že jest právo zdejší nespravedlivě potvrdilo, u přítomnosti pana Počepického z Počepic, purkrabího ten čas na Zvíkově. Stalo se léta 1552 na den sv. Matěje. – Václav Šemík takto jest promluvil: Pane purkmistře a páni konšelé milí! Jakož jste mne před Jeho Milostí pánem svým milostivým obvinili, že bych vás nařéci (= nařknouti) měl, že jste mě nespravedlivě odsoudili, i toho já nepamatuji, než pravím, že jste mě spravedlivě odsoudili, též právo písecké vašeho odsúzení právě a spravedlivě potvrdilo. A protož předkem poníženě prosím Jeho Mti pána, pana Hendrycha staršího z Švamberka a na Zvíkově, že mně to odpustiti a milostivě vážiti ráčí, a vás tolikéž, pane purkmistře a páni konšelé milí, prosím, že mi to laskavě odpustíce prominete. A já se k vám jakožto od Jeho Msti pána svého milostivého k pánóm ouředníkóm usazeným a nařízeným rád poslušně a povolně ve všem vždycky chovati chci, nebo vás mám za dobré a ctné a chvalitebné lidi, tak jakž Jeho Mti pán muoj milostivý vás míti ráčí a jiní všichni dobří lidé mají. –
Uražení mirotičtí konšelé se však s tímto poníženým dvoláním nespokojili. Potrestali vinníka a jeho podomky dodatečně ještě tím, že nesvolili, aby se u nich v městečku zakoupili. Učinili to rozhorleným dodatkem: A tak z takových příčin předkem ouřadu a vší obci daných tímto zápisem zapisujem se ouřad i všecka obec na časy nynější i budocí, žádným obyčejem témuž Václavovi Šemíkovi ani dědicóm jeho – zákupu v městečku Miroticích nedopouštěti domu ani gruntův nižádných. –

Zdroj:
Venkov, orgán České strany agrární, ISSN 1805-0905
Rok vydání 1931, ročník 26
Datum vydání 29.05.1931, číslo 125