Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

středa 26. května 2021

Experimentální laboratoř

V roce 2011 jsem učinil první pokus dát dohromady náš klan. Bylo to v době, kdy jsem jen tušil, co nás kromě příjmení spojuje.
Vlevo odběrová sada pro yDNA (stěr z
dásně), vpravo nahoře atDNA
a dole sada pro yDNA (ze slin).
V následujících letech jsem prolistoval řadu matričních knih. Ať už fyzicky v archivu nebo obrazně digitálním listováním na internetu. A nebyly to jen matriky, ale také pozemkové knihy, soupisy poddaných, berní rula, katastry, sirotčí seznamy, listy ze sčítání obyvatel, články z novin, obecní kroniky. Na těchto základech se podařilo propojit první známé nositele jména Šemík s dnešními žijícími potomky.
Jak čas ubíhal, sbíral a přidával jsem DNA testy pro potvrzení zápisů z matrik a dalších písemných dokumentů. Genetická genealogie nás může posunout do předmatriční doby, budeme-li mít kus štěstí a pořádnou porci trpělivosti.
Letošní rok máme desáté výročí od prvního setkání. Vracíme se na místo středu republiky na okraji Číhoště. Doba "kovidová", mající podobu pandemického rozšíření infekční nemoci, koncem dubna v České republice - zdá se - ztrácí dech. Dlouhodobě naplánovaný termín 8. května neměním i s rizikem malé účasti. Experiment vyšel. Počasí bylo příznivé. Radlice Adama Šemíka má nového opatrovatele. Jak je z fotografie patrné, zastoupeny byly všechny generace. Přímo na místě jsem v improvizované laboratoři odebral jeden DNA vzorek pro autozomální test, který právě nyní putuje do skutečné laboratoře v USA.
Zbylé dvě odběrné sady pro test yDNA jsou zatím nevyužité. Jmenovec z Ovesné Lhoty, se kterým jsem byl domluven, nepřišel ani nepřijel, protože den před setkáním byl na první dávce očkování a necítil se ve své kůži. V jeho případě je to zapeklitá situace. Snad se na třetí pokus odběr a test povede.
Při focení jsme si ještě nasadili respirátory, které byly několik měsíců nezbytným doplňkem našich kapes. Pak někteří z nás vyrazili na okružní procházku po okolí se zastávkou na Horách Vrbických. Výlet do Číhoště jsme zakončili u okénka hospody naproti kostelu. Byl tam tuto sobotu docela provoz. Kromě nás se zde sešlo poměrně dost turistů a dorazila sem i skupina motorkářů na první společné letošní jízdě. 

sobota 8. května 2021

Stěhovavý kříž v Sázavce

Na jaře roku 1965, necelý rok po přejmenování Smrdova na Sázavku, nestačili silničáři ještě změnit název obce na všech příjezdových komunikacích.

Na podzim téhož roku došlo k přemístění starobylého kamenného kříže. Ještě před tím navštívili Sázavku památkáři z Pardubic. V kronice MNV 1957-1975 můžeme číst následující.
Vzácná památka „polní kříž“. Zástupci státní památkové péče z Pardubic a okresní konzervátor památek Pavel Sochr z Havl. Brodu navštívili 10.9.1965 naši obec a prozkoumali vzácnou památku „polní kamenný kříž z Myšičkova pole“ a dali nám tyto informace.
„Polní kamenný kříž“, který byl umístěn v hájku „na Podměstí“, pochází z doby českého krále Boleslava II. a byl tedy postaven v letech 967 - 999, kdy tento panovník vládl.
Král Boleslav II. dal příkaz, že všechny vstupní cesty do obce musí býti opatřeny kříži. Památkáři uvádějí, že náš kříž je velmi jemně vypracován, zejména jeho obruba. Tato památka je opravdu velmi cenná a dotvrzuje, že osada, ve které bydlili převážně zemědělští dělníci, kterým se říkalo staročesky „smurdi“, byla v rozkvětu už na počátku desátého století.
Aby památka vynikla, se svolením památkářů ji přemístíme ke „staré cestě“ do obce, u bývalého sokolského hřiště. Stalo se tak do 9.10.1965.
Kříž u Sázavky (foto autor: Luboš Charvát)
To byl rok 1965. Posuňme se proti toku času. V kronice obce Smrdova z roku 1929 (OU 1929-1947) na straně 5 je zmínka o stejném kříži.
Roku 1770 byla úroda zase malá a nouze lidu ještě větší. Strych (méně jak 2 hl) žita byl až za 17 zl. Lid živil se otrubami, i všelikými travinami, z čehož vznikaly těžké nemoci. (V Čechách zahynulo  na 250 tisíc lidí). Také ve Smrdově mnoho lidí zemřelo (1770-71) morem. Poněvadž na hřbitově (u kostela) již nebylo místa, pochovávalo se zatím „pod městem“ na pastvišti, jež později přeměněno bylo na pole. Na tom místě (na poli Fr. Myšičky čís. 5) dosud stojí kamenný starý kříž, který tam dal postaviti farář Černý.
Tedy od roku 1771 stál kříž na místě připomínající oběti hladomoru. Mor se tehdy již v Čechách nevyskytoval. Od roku 1965 stojí kamenný kříž u silnice od Sázavky k železničnímu přejezdu. Je nápadně podobný kříži, který stojí nedaleko Lipnice. Mohla být tato památka tzv. smírčím křížem? Nebo byl zhotoven roku 1771 na památku mrtvých? A nebo byl i tehdy přestěhován a původně byl znamením u cesty? Teorie, že pochází z konce 10. století je pouhou spekulací.