Rodopisci v Ledči

Pan Tyleček z Ledče organizuje v úterý 12. 11. setkání zájemců o rodopis, na kterém společně s ním vystoupí také paní Vlasová a moje maličkost. Kdo to nemáte do místní městské knihovny daleko a máte zájem pátrat po svých kořenech, přijďte mezi nás.

Obsah povídání při setkání amatérských zájemců o genealogii v Ledči nad Sázavou

termín: 12. listopadu 2019, 15.30 – 17.00 hodin

místo: městská knihovna

1. Úvod – o rodopisu /genealogii/

Proč hledat předky? Zájem o rodopis. Bádání jako detektivní činnost. Základní termíny, minislovníček němčiny a latiny.

2. Základní genealogická schémata – grafické diagramy. Vývod, rozrod a rodokmen. Hlavní rozdíly. Ukázky diagramů.

3. MATRIKY (N,O,Z)

Základní rozdělení matričních záznamů podle obsahu, podle přístupu k matrikám a ukázky zápisů, využití počítače při bádání – www.badame.cz.

Nejrozšířenější genealogické programy dostupné na internetu.

4. Ostatní zdroje informací, osobní zkušenosti při zahájení a hlavní úskalí při hledání předků.

5. Jak a kde začít hledat své předky. Ukázka postupu hledání bez internetu a s využitím počítače při prohlížení digitalizované části archivních fondů v oblastním archivu v Zámrsku.

6. Závěr.

Dušičky

Vzpomínka na všechny věrné zemřelé, lidově zvané Dušičky. Na hřbitově v Sázavce je hned několik hrobů, ve kterých odpočívá někdo z klanu Šemíků.

Některé hroby jsou čerstvé a některé zapomenuté. Na pražských hřbitovech nejdeme hned několik míst s naším příjmením. Jedno takové místo je i v Brně, jak je vidět na obrázku.

O Dušičkách vzpomínáme na ty, co tu byli před námi. Jeden manželský pár 2. listopadu léta slavil také narozeniny. Bohumil Šemík si připomínal tento den o to víc, když ovdověl. Bohumil z Číhoště se narodil a Tonička z Chřenovic zemřela o 81 let později ve stejný den.

Triangulace

Možná se ptáte, co má společného pojem triangulace s genealogií. To, co si spojujeme spíše s geometrií nebo navigací, se dostalo do oblasti genealogie skrze genetiku.

Plánovaná rozhledna

Jak nám může triangulace pomoct a co to vůbec je? Zhruba řečeno, na základě znalosti určitých informací jsme schopni dopočítat nebo dohledat informace další. Jak si to ale máme představit v krajině generací našich předků a jejich potomků? To vše navíc zkombinované s dvoušroubovicí DNA?
Plánovaná rozhledna v Osečné na Liberecku je zatím jen v plánech, ale symboliku této stavby jsem si vypůjčil na začátek tohoto příspěvku úmyslně. Začneme tím, co už jsme vypátrali. Vezměme si prvního známého jedince rodu (Person A) a zkusme najít jeho žijící potomky. Budeme pátrat po mužské linii od otce "zakladatele".

Jedná se o tzv. rozrod. Silným pomocníkem u tohoto typu zkoumání předků je sledování jednoho příjmení. Já (B) začal u Adama (A). Každý, kdo se jmenuje Šemík (C) si může zkusit ověřit, zda jsme více či méně vzdálení bratranci. Může to udělat nahlédnutím do rozrodu. Má ještě jednu možnost. Přihlásit se mi a já zprostředkuji provedení testu v rámci projektu, který zkoumá genetiku a příjmení. Může se také přihlásit přímo zde. To je jeden způsob propojení genetiky a genealogie. Přes Y chromozom, který se dědí z otce na syna.
Další způsob spočívá ve využití autozomálního testu (atDNA) a následné porovnání s genealogickým vývodem. A tady bych rád ukázal několik příkladů, na které jsem v posledních měsících narazil. Před loňskými Vánocemi jsem si objednal atDNA test u společnosti Family Tree DNA (FT). Začátkem února byly dostupné výsledky. Ty jsem nahrál i na jiné servery, kde se dají porovnat s ostatními otestovanými lidmi. Konkrétně na MyHeritage (MH) a GEDmatch (GM).

1. Jakub Lenoch - 10 generací

9.3.1670, Seč, otec Jakub Lenoch, Anna matka, dítě Josef

Koncem srpna se mi ozval badatel, že má ve svém rodokmenu Lenochovi ve Vidlaté Seči nedaleko Litomyšle. Současně psal o shodě na FT s mou matkou. Já končil v této Lenochovské linii někde kolem poloviny 18. století. Po bádání jsem dospěl až k Soupisu poddaných z roku 1651. Náš společný Jakub Lenoch se narodil kolem roku 1630 a zemřel 20. září 1693. A co máme společného s nově objeveným 9. bratrancem? Poměrně výraznou shodu na 5. chromozomu.

Na FT 10,69 cM (11,30 cM u mé matky), na MH 13 cM a na GM 12,5 cM.

Overlap na GM 89656 je hraniční. Že by se nám mělo podařit nalézt nejbližšího společného předka (MRCA) bylo málo pravděpodobné. S každou další generací je totiž sdílená část DNA menší a menší. Od 6. generace někteří předci z naší DNA začínají "vypadávat". Šance na objevení vzdáleného bratrance nebo sestřenice ovšem zůstává.

2. Matěj Hudík - 9 generací

Od Šemíků k Hudíkům v Horních Dlužinách

Když jsem objevil příjmení Hudík v Horních Dlužinách, vzpomněl jsem si, že toto příjmení se vyskytovalo už v Soupisu poddaných, a to v Pavlíkově mezi Ledčí a Světlou nad Sázavou. Podařilo se dohledat otce Josefa z Dlužin. Tím byl Václav z Opatovic. A dědou Josefa byl Matěj Hudík z Pavlíkova (*1696).
Našli jsme se 7. bratrancem 1x posunutým (7C1R). Test ale na MH neukázal žádnou významnou shodu. Patrně stejného Matěje Hudíka máme společného i s Pavlíčky. S těmi se však ukazují na MH, FT a i na GM pravděpodobně pouze náhodné shody.

3. Jakub Daniel - 8 generací

Toto pátrání bylo zajímavé. Na GM jsem zjistil určitou shodu s jednou osobou (20,5cM na 2. chromozomu).

Emailová adresa byla česká, a tak jsem poslal stručný dotaz. Navázání komunikace se točilo kolem společné etnicity :-) a poznání, že genetickou shodu nemám s dotyčnou osobou, ale s jejím strýcem z matčiny strany. Poslala mi příjmení, která se vyskytovala mezi jeho předky a místa, kde žili. Žádné ze jmen mi nebylo povědomé. Z lokalit mě zaujaly dvě - Kladruby a Střížov. Obě vísky leží nedaleko Chotěboře. To byla stopa.
Strýcovy výsledky jsem našel i na MH. Později se ukázalo, že je to můj 4. bratranec 3x posunutý. Ale nepředbíhejme. Dal jsem se do pátrání v Kladrubech a ve Střížově. Vodítkem bylo narození Anny Pelouchové narozené v Kladrubech roku 1832. V matrice je uvedena matka Františka rodem Danielová ze Střížova. U narození Eleonory (mladší sestry Anny) je upřesněno číslo domu, odkud pocházela matka - Střížov 13.

Přesuňme se do obce, kde jsem doposud došel k mé prababičce z otcovy strany. Jmenovala se Hiblbauerová a pocházela ze Střížova č.1. Nyní už zbývalo zkusit propojit Hiblbauerovi a Danielovi. Střížov je dnes ves počtem obyvatel srovnatelná s Ovesnou Lhotou. Ještě roku 1921 tam ale žilo více jak 600 obyvatel. Hiblbauerovi, Součkovi, Konfrštovi, Antošovi, Škarydovi, Kubátovi, Havlovi, Halamovi, Hamerníkovi, Danielovi. Ti všichni se objevují ve Střížově mezi mými předky. Zejména první dva rody se mi ve vývodu objevují opakovaně a tak není překvapení, že zde došlo ke ztrátě předků. U svatby Jana Hiblbauera a Anny Součkové je připsáno udělení dispensu pro 4. stupeň pokrevenství. Je zajímavé, že takto vzdálené příbuzenství ještě na konci 19. století řešili. V roce 1889 se ve Smrdově podobná svatba obešla bez výjimky, a to si bral Šemík Šemíkovou.

ženich Jan Hiblbauer - nevěsta Anna Součková

Povedlo se. Společný předek (přesněji společní praprarodiče) se vzdáleným bratrancem je skutečně Jakub Daniel ze Střížova a jeho žena Magdaléna z Jitkova. K nim směřuje jejich dcera Františka. V mém případě jejich další dcera Anna.

Před pár dny jsem na MH objevil hned tři potomky Františky rozené Danielové - otce, syna a vnučku. Všichni čtyři máme společný kousíček na 2. chromozomu. Celá naše triangulační skupinka sdílí triangulovaný segment. Označme si Jakuba Daniela (A), mě jako potomka Anny (B) a tři potomky Františky (C1, C2, C3).

Dostali jsme se ve hledání společného předka před rok 1790. Spíše bych měl napsat, že jsme našli společný pár, protože není jasné, zda máme společné DNA s Jakubem Danielem nebo jeho manželkou Magdalénou. Pro zajímavost, shody na GM byly následující.

C1 je můj 4. bratranec 3x posunutý (4C3R) Overlap 313060, 20,5 cM na 2. chromozomu

C2 je můj 5. bratranec 2x posunutý (5C2R) Overlap 313204, 11,5 cM na 2. chromozomu

C3 je moje 6. sestřenice 1x posunutá (6C1R) Overlap 311492, 11,5 cM na 2. chromozomu

4. Jakub Vodstrčil - 5 generací

Na závěr jsem si nechal pradědu mé babičky z matčiny strany. Jakub Vodstrčil, později se příjmení proměnilo na Vostrčil, žil na přelomu 18./19. století v Makově u Litomyšle.

MyHeritage (MH)

Na MH jsem našel svou největší shodu s Josefem Vostrčilem. Konkrétně 55,5 cM na 17. chromozomu. Ze starých matrik víme, že Jakubova manželka se jmenovala Kateřina. Rodem byla Havlíková z Makova č. 1. Kromě syna Jana měli Vodstrčilovi i dceru Kristýnu, která si vzala mlynáře Josefa Mináře z Pustiny. Později se stěhovali do Domoradic. S tímto 4. bratrancem máme ještě jednoho společného bratrance, který má výsledky testu na FT. Bohužel se mi na kontaktní email neozval.

Family Tree DNA (FT)

Shoda menší (10,45 cM), ale nachází se také na 17. chromozomu. Navíc zde má shodu i moje máma (9,61 cM). Co napsat na konec? Díky genetickému testu atDNA jsem získal novou chuť ke genealogickému výzkumu svého vývodu, protože jsem našel spřízněné badatele, se kterými máme společné předky.

Dodatek z 6.11.2019

33,868,089 - 45,713,418 10.45cM 2,500 SNPs
33,868,089 - 46,816,289 12.12cM 2,800 SNPs

Ten Jakub Vostrčil a jeho 17. chromozom má pravděpodobně potomky i na Slovensku. Na MH i FT se shodujeme také s někým, kdo pravděpodobně žije v trojúhelníku Nová Baňa, Levice, Zlaté Moravce.

Reportáž ze sázení Aleje svobody

Rok se s rokem sešel. Loni jsem byl v kraji pod Řípem a zasadil jsem jednu lipku za Šemíky.  Kdybyste tam někdy kolem jeli, máme strom č. 72. Nepodnikneme něco podobného blízko Smrdova? Tuto sobotu se chystá oficiální akce v Pelestrově u Havlíčkova Brodu. Nedáme společně něco podobného, ale v menším provedení, příští rok? Jako třeba loni v Ovesné Lhotě.

Dvě lokomotivy jedním náletem

Tento příspěvek jsem chtěl napsat již někdy před půl rokem, kdy jsem objevil zajímavou databázi na stránkách s krátkým názvem Hloubkaři. Tehdy Filip Vojtášek, který shromažďuje údaje o všech útocích kotlářů na území protektorátu, chystal vydání encyklopedického díla s názvem Pod palbou hloubkařů ↧). Ta knížka právě vychází. Celkem 951 příběhů na 951 stránkách. Je tam i útok z konce roku 1944 ve Světlé nad Sázavou. A jsou tam i dva útoky, ke kterým došlo v jeden den několik týdnů před koncem války. Jeden u Smrdova a druhý nedaleko Nové Vsi u Leštiny. Dovolím si je oba citovat.

Sázavka

1. dubna 1945, 14.30: Při výjezdu ze zdejší zastávky, která stejně jako přilehlá obec nesla do roku 1964 název Smrdov, hloubkaři vyřadili z provozu lokomotivu č. 464.038 (výtopna Jihlava) od zpožděného osobního vlaku č. 1206, který mířil z Jihlavy do Kolína a dále do Prahy Hybernského nádraží.

Pohřební průvod Aničky Malinové a Ládíka Nedvědů

Úlomky skla, dřeva  nebo kovu lehce zranily vlakvedoucího Nováka, poštovního úředníka Adolfa Janečka a dva cestující, kteří se nestačili vzdálit do bezpečí. Tragické následky měl útok v Sázavce: na silnici vedoucí k trati přišli o život 17letá Anna Malinová z čp. 12, a Ladislav Nedvěd, žák 4. třídy obecné školy ve Světlé nad Sázavou. Jeho maminka Emilie byla s vážným zraněním převezena do nemocnice. Pro úplnost dodejme, že jedna střela urazila kladívko drážního výstražného zvonku na zastávce a nedaleký strážní domek měl poškozenou fasádu. Na náhradní lokomotivu se čekalo déle než pět hodin.↯)

Nová Ves u Leštiny

Letouny P-51 Mustang, které měla k dispozici 52. stíhací skupina

1. dubna 1945, 14.35: Rychlík č. DmW 94, jeden z mála, které v Německu a na jím okupovaným územích zůstaly zachovány, zastavili hloubkaři poblíž Nové Vsi u Leštiny, konkrétně na kilometrovníku 254,4. Lokomotiva č, 464.068 (výtopna Jihlava) byla vyřazena z provozu, byť by se dalo její poškození označit jako lehké, Dva cestující (zdravotní sestra z Německého červeného kříže a voják) zahynuli a dvě další zdravotní sestry a topič Rudolf Čermák byli zraněni. Po odstavení nepojízdné lokomotivy a osobního vagonu řady ABa, který měl prostřelenou brzdovou hadici, ve stanici Leština, dnes Leština u Světlé, vlak pokračoval se zpožděním déle než tři hodiny směrem na Kolín s náhradní lokomotivou, která byla na místo vyslána z Havlíčkova Brodu.

Během pěti minut došlo k útoku na dvou blízkých místech. Vlastně na třech. Ve stejnou dobu jako v Sázavce došlo k vyřazení nákladního vlaku s lokomotivou ve Vlkanči. Z větší formace letounů 52. stíhací skupiny letící od Brodu se oddělil menší počet strojů a ty zaútočily. Čtyři oběti na konci války. To byl výsledek událostí, ke kterým došlo 1. dubna 1945 v okolí Smrdova.

Zdroj:
↧) Filip Vojtášek, Pod palbou hloubkařů, Academia, 2019, ISBN: 978-80-200-2978-2
↯) Národní archiv, fond Ministerstvo železnic I, karton č. 4544, inv. č. II-21166/45
Jednotka: 52. FG, 4. FS. Znič. nebo pošk. lokomotivy v prostoru Kutná Hora - Praha - Benešov a mezi Pardubicemi a Jihlavou 13.45-14.45. [Zdroj: AFHRA, Reel No. B0147]

Dvě svatby

Sešly se mi v posledních měsících dvě svatby, které bylo nutno ověřit v matrice. Navzdory tomu, že se jednalo události z konce 19. století, neobešlo se to bez osobní návštěvy odboru matrik ve Světlé nad Sázavou. Protože jsem nesehnal žádného dobrovolníka, dostal jsem se do Světlé až v září, kdy jsem si naplánoval cestu na Vysočinu.

První zápis byl dohledán v matrice oddaných pro Smrdov. Do této knihy se zapisovalo mezi roky 1885 až 1944. Z toho důvodu je tento dokument stále mezi živými matrikami. Do oblastního archivu se dostane nejdříve za deset let a dostupnost v naskenované podobě na internetu bude ještě později.
Co hledáme? V Národních listech vyšla v září 1892 drobná zpráva o sňatku slečny Františky Šemíkové. Ročník narození 1873. Nevěstě bylo 19 let, a tak potřebovala svolení ke sňatku. To získala od otce, který se do knihy podepsal. Zároveň jsou zde podpisy svědků Františka Slavíka (strýc či děda ženicha?) a Josefa Zadiny.

Jan Slavík & Františka Šemíková (13.9.1892)

Druhý sňatek, který jsem hledal, se týká Marie a Antonína Šemíkových. O tomto páru vím již dlouho a kupodivu známe více detailů ze života v USA, než z místa narození. V Ovesné Lhotě se oba narodili, oba zdědili po otcích stejné příjmení. Protože mezi Antonínem a Marií byla jistá příbuznost, hledal jsem, zda nemuseli žádat o tzv. dispens, tedy výjimku. Jak je vidno, příbuzenství ve 3. a 4. stupni prominutí překážky ze strany církve nevyžadovalo.

Antonín & Marie (19.11.1889)

Pro sňatky z Ovesné Lhoty byla v té době vedena samostatná kniha a opět, ještě několik let se bude muset za těmito zápisy do Světlé nad Sázavou. I tato nevěsta byla nezletilá. Bylo ji méně než 24 let, a tudíž potřebovala svolení ke sňatku. Jelikož její otec již nežil, udělil vrchnoporučenské povolení c. k. okresní soud v Ledči.

Před 111 lety v Číhošti

Čtyři roky po svatbě, kdy se František Šemík přiženil do rodiny truhláře, ale také číhošťského hostinského, Josefa Ruta, se v novinách Venkov objevuje drobná zprávička.

Hasičská župa Ledečská koná v neděli 5. července r. 1908  II. župní sjezd  v Číhošti, spojený s oslavou 10letého trvání tamního sboru. – Pořad sjezdu: O ½ 11. hod. valná hromada zástupců sborů v budově školní. Po společném obědě jest cvičení 3 sborů, potom koncert v zahradě a večer věneček v hostinci pana Františka Šemíka.

Venkov byla tiskovina České strany agrární. Zpráva vyšla v polovině června 1908 a byla vlastně pozvánkou na akci konající se den před svátkem Jana Husa.

Koncem roku 1911 ve Věstníku dorostu, příloze Venkova, jsem dohledal pozvánku na akci Okresního sdružení dorostu. Upoutávka zvala na promluvu Otakara Březiny. František, v jehož hostinci se událost konala, byl patrně členem této organizace. Bylo by zajímavé zjistit, kdy Františkův tchán zhotovil kříž, který se stal osudným pro Josefa Toufara.