Od fořtknechta k fořtmistrovi

Struktura loveckých úřadů na čele s lesmistrem se v základních obrysech vytvořila již v předbělohorském období a později se proměňovala spíše jen v detailech.

V 17. století na příkladu komorní pardubické „jägerpartei“ existovali tyto hodnostní stupně: forštmistr (fořtmistr), hofjager, besuchknecht, mladší jager, polní myslivec, planknecht, forštknecht, oborník, nyderknecht, holota. Od roku 1655 pozorujeme jasné doklady, že myslivci měli jako zaměstnanci vrchnosti zvláštní roli a status. Tehdy dostal pardubický hejtman instrukce, aby neposílal hajné pracovat na cizí panství a osvobodil je z většiny robot, kromě těch hlavních v létě, kdy bylo potřeba sklízet obilí a píci. Tyto úlevy se ale netýkaly hajných, kteří drželi statky a také z usedlostí museli platit běžné úroky. Přesto další zdroj příjmů poskytoval myslivcům existenční jistotu, protože odměny za práci myslivce nebyly spolehlivé a závisely na potřebách a štědrosti vrchnosti a také na dostatku zvěře v lese (*).

Opočenský zámek nebyl pouze rezidencí šlechtické rodiny Trčků z Lípy, ale také ekonomicko-správním centrem celého panství. V čele panství stál hejtman, v pramenech nazývaný také „pan ouředník“, který měl na starost vrchní dozor nad vrchnostenskou kanceláří a nad poddanými ve všech záležitostech, ve kterých byly podřízeni vrchnosti. Tuto funkci obvykle zastával příslušník nižší šlechty, jsou ale známy i hejtmani měšťanského původu. Za posledních Trčků spravoval opočenské panství v letech 1600 – 1628 Andreáš Nejman z Ryglic, v letech 1628 – 1629 Václav Kaňka Náchodský a Mikuláš Jeremiáš Třebechovský a od roku 1630 jako hejtman působil Jan Petr Rašín z Rýzmburka. Vedle nich působili jako regenti Samuel z Nejepína (1624) a Jindřich Kustoš mladší ze Zubří (1625 – 1629). V letech 1630 – 1634 byl vrchním regentem Jindřich Straka z Nedabylic. (+)

Na Opočenském panství se Klusák z Kostelce jako hejtman nevyskytoval. Minule jsme se pozastavili nad poznámkou, že Albrecht Beneš Klusák z Kostelce (generační vrstevník Jana Šemíka) byl fořtmistrem a později hejtmanem na Trčkovském panství. Bylo to v Posázaví nebo ve východních Čechách?

Z lovů a myslivosti na Opočensku

V opočenském urbáři z roku 1581 je zmíněn Jan polesnej z Opočna, syn Jíry zahradníka z Bolehoště. Podrobnější informace máme ze tří dochovaných knih počtů. V čele lesního personálu stál roku 1617 „jagrmeistr“ Jan Hylebrand Licek z Ryzmberka. Dále je v účtech uveden Jiřík Němec, myslivec, dále jakýsi Koktáček a Gerhard Pomora. Pan Licek pobíral čtvrtletně 12 kop 30 grošů služného, Jiřík Němec 1 kopu 30 grošů, Koktáček 50 grošů. Dále je zmíněno vyplacení 2 kop Pavlovi Rybáři, myslivci z Krňovic a to „na ústní poručení Jeho Milosti Páně.“ Svého myslivce měl i „mladý pán“, nejspíš syn Jana Rudolfa Trčky Adam Erdman. Z dalšího lesního personálu jsou uvedeni dva holomci (Uhříček a Žába), bažantník Jan Dvořák – syn bažantníka v Chropotíně – se služným 37 ½ groše a Anna Persyánka „dřevo spravující“ se služným 1 kopa 15 grošů. Na některé práce byli najímáni myslivci z okolních panství. V roce 1617 je zmiňován „myslivec polní z Pardubic na outratu lapajíc husy“, který byl ubytován v krčmě v Jasenné a krčmářka obdržela 42 grošů. Roku 1622 jsou v účtech uvedeni kromě pana Licka Matěj Polesný se služným 1 kopa 30 grošů, myslivci Jíra Němec, Jan Koktáček, Pavel z Krňovic a starý Pomora, holomci Uhříček a Pavlíček a bažantník Matěj z Ledec se služným 37 ½ groše. Roku 1623 jsou navíc uvedeni myslivci Vodáček, Pomr mladší, Žába a Janek polesný. (+)

Klusákové z Kostelce

Rod Šemíků přišel do Bačkova až na přelomu 18. a 19. století. Tehdy náležel Bačkov Janu Heřmanu z  Herreitu (Herrnrittu?) a nacházel se zde zámek, který si nechal postavit na základech staré tvrze před rokem 1787. Později Bačkov ještě několikrát změnil držitele. O tom jsem se zde již kdysi zmiňoval.

erb Klusáků z Kostelce

Nyní bych se vrátil k rodu, který vlastnil Bačkov a také Zboží necelých sto let, počínaje Albrechtem Benešem Klusákem (~1650) a konče Terezou Amchovou z Borovnice, rodem Klusákovou z Kostelce (po roce 1740).

Zaujala mě jedna drobnost v životě Albrechta Beneše Klusáka z Kostelce (*1590 †1651). Ten získal panství Bačkov přibližně v roce 1650. V době kdy sousední panství Vrbice včetně Smrdova a Hor Vrbických kupují Věžníkové. Albrecht Beneš Klusák byl fořtmistrem a hejtmanem u Trčků. To je detail, který stojí za pátrání o podrobnostech.

Nejvyšším úředníkem nade všemi lesy v zemi býval nejvyšší lovčí lesů královských, pod ním stáli lovčí (lat. forestarius), jak se říkalo těmto lidem hezky česky, jinak též fořtmistr, fořt či lesmistr. Struktura loveckých úřadů na čele s lesmistrem se v základních obrysech vytvořila již v předbělohorském období a později se proměňovala spíše jen v detailech.

Od roku 1655 pozorujeme jasné doklady, že myslivci měli jako zaměstnanci vrchnosti zvláštní roli a status. Panský myslivec vykonával dříve funkci, kterou dnes vykonává lesní hospodář. Otázka zní. Mohl znát fořtmistr Albrecht Beneš Klusák panského myslivce Jana Šemíka, který v roce 1650 žil na Horách Vrbických? Budeme-li vycházet z faktu, že oba byli do roku 1634 ve službách Trčků, teoreticky to možné bylo. Nevíme ale, kde byl Albrecht Beneš Klusák z Kostelce fořtmistrem a později hejtmanem. Zkusíme pátrat odkud Klusákové z Kostelce pocházeli. Rod, v jehož erbu byly dva zlaté hevery (později se říkalo veřeje) k natahování kuší na modrém štítě. Když byl roku 1634 v Chebu zavražděn Valdštejn a Trčka, Albrechta Beneše vzali do vazby. Brzy ho propustili, protože mu neprokázali žádné pochybení. Jeho manželkou byla Hedvika Něnkovská z Medonos. V roce 1625 se jim narodil syn Jan Maxmilián Klusák z Kostelce, který po smrti otce v roce 1651 zdědil Bačkov.  Hedvika Něnkovská zemřela záhy po porodu syna a v roce 1626 byla pochována v Ličně. To je nedaleko Rychnova nad Kněžnou.

nikoli r. 1747, ale 15.10.1752 umírá
poslední z rodu Klusáků z Kostelce

Albrechtův otec Jan Oldřich Klusák z Kostelce se oženil s Barborou Dobřenskou. Jan Oldřich měl dva bratry. Mikuláše a Albrechta Jiřího. Od roku 1605 do roku 1614 vlastnili bratři Albrecht Jiří a Jan Oldřich Klusákovští z Kostelce tvrz Konárovice, kteří ji kvůli sporům s Kolínskými prodali i s panstvím Kryštofu Nybšicovi z Altendorfu. V roce 1607 prodal Mikuláš Klusák ves Radovesnice císaři Rudolfovi. Mikuláš spravoval jako hejtman mezi roky 1607–1616 komorní poděbradské panství. Pro účast na stavovském povstání v letech 1618–1620 mu byl majetek konfiskován. Albrecht Jiří prodal 20. července 1607 ves Božec u Krakovan (Lipec) s tvrzí a dvorem také císaři Rudolfovi II. V letech 1619–1621 byl nejvyšším mincmistrem v Kutné Hoře. Albrecht Jiří Klusák nejstarší zemřel v roce 1625 v Loučově (Lovčicích?). Až do r. 1590 byl Božec součástí radovesnického panství, kdy si po smrti Ondřeje Klusáka z Kostelce (†1579)  rozdělili otcovský majetek výše zmínění tři synové. Každé dělení statků vedlo k rozmělnění bohatství rodů. To se týkalo i této české vladycké rodiny. Ještě navíc mnozí příslušníci rodu byli postiženi pobělohorskými rekatolizačními událostmi. Jan Oldřich roku 1615 koupil tvrz "spálenou" se dvorem v Dolanech u Kutné Hory. V roce 1623 odevzdal tento statek dceři Magdaléně, vdané Dobřenské z Dobřenic, a odešel do exilu.

Největší Trčkovské majetky v roce 1635

Ondřejův otec Albrecht Klusák z Kostelce na Horkách († před 1548), hejtman boleslavského kraje za rytířský stav, měl následovníků hned sedm. Kromě Ondřeje to byli Václav, Jan, Oldřich, Bedřich (Frycal zvaný), Jiří a Vojtěch. Po smrti otce se bratři rozdělili o dědictví. V roce 1574 Ondřej Klusák z Kostelce prodal zámek pustý Malkov, mlýn Podčejský a dvůr poplužný Malé Horky Václavu Hrzánovi z Harasova a Housky.

Rod se v průběhu 16. století přesouval z okolí Mladé Boleslavi na Kolínsko a Kutnohorsko. Kde skončil Albrecht Beneš Klusák z Kostelce, pravnuk Albrechta Klusáka z Kostelce na Horkách? Fořtem a později hejtmanem mohl být na Trčkovských panstvích na Havlíčkobrodsku, ale také v okolí Dobrušky a Opočna.

Rodák z Ovesné Lhoty

Jindřich, který se narodil na jaře roku 1926, se zabydlel na dlouhá léta na Slovensku nedaleko Žiliny. Poslední roky života strávil v Brně, kde žijí jeho dcery. Moje manželka pochází z Rajeckých Teplic, což je nedaleko Rosiny, kde žijí potomci rodáka z Ovesné Lhoty i dnes. Měl jsem příležitost mluvit se synem Vladimírem, když ještě žil, ale s Jindřichem bohužel ta příležitost nebyla. A už bohužel ani nebude.

Mám dva datumy narození. 23.5.1926 a 20.6.1926. Pomůže někdo s upřesněním?

Příští rok bude přestupný

Blíží se květen. Adamova radlice je uschována v kapličce a čeká na dalšího opatrovatele, kterého trpělivě vyhlížíme. Možná se k němu informace, jak se stát dočasným držitelem trofeje, nedostala. Aktuálně se jedná o ročníky narození 1999 až 2005. Zkuste ve svém okolí oslovit ty, kteří o nás ještě nevědí.

Skočíme si na Vyšehrad?

Letos už se nám asi něco zorganizovat nepodaří, ale příští rok je rokem přestupným. To je čas pro setkání na Vyšehradě. Sešli jsme se tu v roce 2012. To došlo k prvnímu předání putovní štafety. V roce 2016 se řetěz držitelů nepřetrhnul. O dva roky později ale došlo k přerušení štafety a k uložení trofeje do úschovy. Pak přišla pandemie. Rok 2020, další přestupný rok, uzávěra, lockdown, procházka na Vyšehradě.

Doufám, že se příští rok sejdeme v hojném počtu a kdo ví, možná mezi námi přivítáme i Horymíra. Zejména spoléhám na dosavadní držitele Adamovy radlice. Vím, mnozí z nich již mají své rodiny, děti, starosti... Současně věřím, že se potkáme se Šemíky, kteří žijí v Praze a blízkém okolí, a mají to tím pádem na Vyšehrad co by kamenem dohodil.

Závěrem chci poprosit, abyste si zkontrolovali aktuální stav rodokmenu. O některých událostech se dozvídám s delším časovým zpožděním. Před pár dny jsem zjistil, že nás v roce 2021 opustil ve věku 95 let Jindřich Šemík.

Bártovi, Jelínkovi, Zmrhalovi

Šemíkovi přišli do přízně s různými rody. V poslední době jsem se zabýval třemi takovými případy. Vždy mi byla podnětem nalezená shoda atDNA. Shodu jsem ovšem neměl já, ale pouze můj strýc, a tak počet generací za jmény je jeho generační vzdálenost ke společným předkům.

Bártovi - 4 generace

V případě Bártových z č. 32 jsem našel příbuzné 4. sestřenice. Přesto na MyHeritage, kde mám výsledky DNA testu, došlo ke shodě jen u mého strýce. Jeho příbuzenský vztah je 3C1R. Bohužel se mi nezdařilo přemluvit protistranu k exportu dat na GEDmatch.

►1,7% (118,1‎ cM); 4 sdílené segmenty; nejdelší segment 71,9‎ cM na 4. chromozomu◄

Výsek z vývodu Jelínkova rodu

Jelínkovi - 6 generací

Jelínkovi z Ovesné Lhoty jsou rodem, který zde žije po mnoho generací. Původně hospodařili na č. 4. Josef Jelínek byl koncem 18. století lhoteckým rychtářem. O pár generací později se Josef Jelínek přižení na č. 6 do rodiny "horních" Šemíků. Jelínkovi zde žijí dodnes. Kateřina Šemíková byla vnučkou Jakuba Šemíka, který přišel do Ovesné Lhoty ze Smrdova č. 12.

Shody Jiřího Šemíka s J (Jelínek) 
A (matka) a B (dcera) - viz Bártovi

Praděda Kateřiny byl Josef Šemík. Společně s Kateřinou Šancovou, druhou manželkou, byli rodiči Františka a Jakuba. 

Posloupnost od strýce ke společným předkům a zpět ke vzdálenému bratranci: Jiří Šemík - děda František Šemík - Alois Šemík - Jan Šemík - Josef Šemík - František Šemík - Josef Šemík a Kateřina rodem Šancová - Jakub Šemík - František Šemík - Kateřina Šemíková a Josef Jelínek - Jan Jelínek - Jaroslav Jelínek - Jaroslav Jelínek - Jiří Jelínek - J.

Strýcův vztah 5C2R ještě zachoval na 4. chromozomu společný segment. Já jako 6C1R shodu nemám.

►0,3% (18,1‎ cM); 1 sdílený segment; nejdelší segment 18,1‎ cM na 4. chromozomu◄

Shoda Jiřího Šemíka s J je podstatně menší než s A i B. Rozdíl dvou generací se projevil větší ztrátou počtu i délky společných segmentů. Já, o generaci mladší, jsem již bez shod. Pravděpodobně na této části 4. chromozomu převážili u mne segmenty z matčiny strany. Kdyby se potomci Jelínků a Bártů podívali v MyHeritage na shody DNA, našli by také společného předka ve Smrdově na č. 12.

GEDmatch - segment 17,5‎ cM na 4. chromozomu

Zmrhalovi - 5 generací

Tímto příjmením jsem se zabýval před rokem. Tehdy to nebylo spojeno s impulsem od shody DNA, ale kontaktem s rodopiscem, jehož oblast zájmu se kryje s mým. Našli jsme tehdy společné předky Jana Zmrhala a jeho ženu Dorotu ze Smrdova č. 8. Jednalo se o evangelický rod, a tak spíše než do matrik ve smrdovské farnosti budeme nahlížet do evangelických záznamů v Opatovicích u Zbýšova.

e-mail z MyHeritage

Koncem února mi přišel e-mailem upozornění na shodu Jiřího Šemíka. U nevelké shody mě při prohlídce zaujala příjmení Bárta a Zmrhal, která mám také ve svém vývodu. I lokality jako Vlkanov nebo Kynice napovídaly, že by se mohlo podařit nalézt společné předky.

Odpíchl jsem se od rodného listu Milady Antonie Bártové narozené 22.4.1919 v Kalabousku nedaleko Čáslavi. Přes její matku Antonii Annu Lebedovou se dostáváme k babičce Marii Zmrhalové z Lohova (dnes Hlohov u Číhoště). V roce 1834 se narodila Anna Zmrhalová ze Smrdova č.8. Tomáš Zmrhal (*1771)  je nejbližším společným předkem Josefa a Jiřího.

Jiří - Alois Šemík - Jan Šemík - Josef Šemík - František Šemík a Barbora Zmrhalová - Tomáš Zmrhal a Anna Aubrechtová - Jan Zmrhal - Anna Zmrhalová - Marie Zmrhalová - Antonie Anna Lebedová - Milada Antonie Bártová - Josef. Vztah mezi Jiřím a Josefem je 4C1R.

►0,4% (29,5‎ cM); 2 sdílené segmenty; nejdelší segment 18‎ cM na 6. chromozomu◄

GEDmatch - shoda se nekryje se shodou na MyHeritage (7 cM na 9. chromozomu)

Genetické hodiny

Dnes začnu tam, kde jsem minule skončil. Víme, v čem se Roman s Petrem neshodují. Liší se průměrně ve třech privátních SNP markerech na Y-DNA. Z obr. níže je vidět, že jeden se liší ve třech a druhý ve čtyřech SNP. Ke změně v této části genomu dochází zhruba jednou za 3 až 4 generace nebo jinak ‒ jednou za ~100 roků.

Vysvětlivka s pomocí ChatGPT. Lidský genom obsahuje přibližně 3 miliardy bází DNA, které se skládají ze čtyř základních nukleotidů: adeninu (A), guaninu (G), cytosinu (C) a thyminu (T). Mezi jednotlivými jedinci se vyskytují drobné rozdíly v DNA, které se nazývají polymorfismy jediného nukleotidu neboli SNP (Single Nucleotide Polymorphisms).

V závislosti na definici SNP se odhaduje, že lidský genom obsahuje přibližně 4 až 5 milionů SNP. Nicméně, většina těchto SNP se nachází mimo geny a neovlivňují jejich funkci. Pouze malá část SNP se nachází uvnitř genů a může ovlivnit jejich funkci nebo přispět k riziku vzniku určitých onemocnění.

Privátní "rozdílové" SNP zeleně [1] modře [2]
zdroj: ftDNA

Jedna z teorií o genetických hodinách skrytých v Y-DNA naznačuje, že významnější než počet generací je uplynulý čas mezi současníky a vzdáleným předkem v mužské linii. Z toho mi vychází, že náchylnost k vytváření mutací (soukromých SNP) je spíše u otců po čtyřicítce než u otců dvacátníků.

[1] Následuje řada Romanovy otcovské linie. První číslo je dožitý věk otce a v závorce je jeho věk, kdy se narodil syn. U nejbližšího společného předka (Adama Šemíka) si nejsme jistí datem narození, proto otazník. V jakém věku se narodili jeho synové jen odhaduji. Časový rozestup mezi nimi byl asi 10 let. Řada začíná otcem Romana a končí Adamem.

81(28) ← 84(25) ← 70(34) ← 80(25) ← 75(28) ← 61(26) ← 71(52) ← 73(54) ← ?(28) ← ?(23)

[2] Pro srovnání uvádím Petrovu linii, která je o generaci  kratší. Náš vzájemný vztah je 8C1R, osmý bratranec jednou posunutý. Zprava doleva počínaje Adamem, konče Petrovým otcem.

              45(41) ← 80(36) ← 70(33) ← 78(27) ← 79(34) ← 93(59) ← 48(30) ← 60(37) ← ?(33)

Věk otce v době narození potomka jsem pro obě linie zprůměroval a označil medián, který ještě více naznačuje, že více změn SNP u linie [2] je dílem náhody a dílem věku otců.

[1] průměr 32,3 let; medián 28 roků

[2] průměr 36,7 let; medián 34 roků

Zpátky na zem

Po 28. lednu trvalo necelý týden a na stránkách ftDNA se objevuje odhad doby, kdy žil nejbližší společný předek Romana a Petra. To jsou ty dvě trikolóry s modrým klínem na obrázku.

Time Tree - časový strom  ftDNA, stav k 22.2.2023

Z předchozího dílu známe odhad na základě rozdílů na STR markerech. Rok 1616 pro R-FT174249 je pravděpodobně počítán i s přispěním počtu mutací SNP markerů. Algoritmus neznám, ale přibližný rok, kdy se měl narodit Adam Šemík, je udivující.

Co víme o Adamovi z písemných pramenů? V roce 1651 je uvedeno, že mu je 23 let. Jedná se o zápis v Soupisu poddaných a tento věk je třeba brát s rezervou - nejedná se o matriční údaj. Janu Šemíkovi, předpokládanému Adamovu otci, bylo v roce 1651 kolem 55 let. Dá se tedy předpokládat, že se Adam narodil ve dvacátých letech 17. století.

Pravděpodobnostní graf, který s
 ostatními statistickými možnostmi
ukazuje nejpravděpodobnější
dobu narození společného předka.

Období mezi roky 1620 a 1630 je dobou těsně po bitvě na Bílé hoře. Zároveň to je počátek zmatku a zmaru války dnes zvané třicetileté. Odhad z Y-DNA se bude s přibývajícími otestovanými vzorky měnit. Jen během psaní tohoto článku došlo ke změně odhadu TMRCA o jeden rok (1616 → 1617).

Přesnější údaj o narození Adama Šemíka již zřejmě neobjevíme. Důležitější je potvrzení, že Adam je skutečně společným předkem klanu Šemíků. Otázka, která by mohla být v budoucnu zodpovězena, je jiná. Odkud předci Adama přišli na Hory Vrbické, na Vysočinu, na území dnešních Čech a Moravy, do střední Evropy? Přišli ze Střední Asie po stepní dálnici severně od Kaspického a Černého moře nebo jižní trasou přes Malou Asii?

Čekáme na bratrance v „modré zóně“
(období 1600 n.l. - 1000 př.n.l.)

Je zajímavé, že při současném stavu vědění má celá haploskupina R-Y874 geneticky blíže k Arpádovcům z území dnešního Maďarska, než k jakémukoli nositeli haploskupiny R1a, který si nechal v posledních letech svoje Y-DNA otestovat, a je z Čech nebo Moravy.

Čekáme, až se nechají otestovat další vzdálení bratranci nebo se objeví aDNA vzdálených příbuzných mužů v archeologických nálezech. Čekáme na někoho, kdo se oddělí na jednom ze 41 společných SNP. Čím více společných SNP markerů budeme mít, tím blíže bude náš společný předek. Na základě počtu SNP mutací se objevuje na ftDNA nová podskupina R-FT174249. Na YFull tato podskupina dostala označení R-Y184931. V „modré zóně“ zatím nemáme nikoho, kromě „záhadné“ podskupiny FT172727. Může to být tím, že se v našem genetickém okolí nenechal otestovat dostatečný počet jedinců. Mohlo to být způsobeno i efektem úzkého hrdla láhve při prudkém poklesu počtu jedinců v populaci.

R-M207>M173>M420>M459>M198>M417>PF6162>Z93>Z94>Z2124>Z2125>Z2123>Y934>Y874>FT174249

vlevo Block Tree, vpravo Time Tree haploskupiny R-Y874

FT174249 je tzv. terminální SNP, poslední společný obou vzdálených bratranců. Společných máme s Petrem 41 SNP (veřejných, Public). Lišíme se průměrně ve třech (soukromých, Private) SNP. Ale o tom až příště...

41 veřejných SNP

Náš terminální SNP bude jeden ze 41 veřejných SNP. Protože není jasné, který z nich je ten poslední, obě společnosti - FTDNA i YFULL - si zvolily jiné pojmenování "Šemíkovské" haploskupiny.

Poznámka na závěr s pomocí chatGPT

Terminální SNP u Y-DNA testů se vztahuje k poslednímu známému SNP na Y chromozomu, který určuje mužskou linii v genealogickém stromu. Jedná se o poslední známý SNP na dané větvi fylogenetického stromu, který je detekovatelná pomocí testu. Identifikace terminálního SNP může pomoci stanovit haploskupinu, což je skupina lidí s podobnými genetickými vlastnostmi a společným předkem v mužské rodové linii. Haploskupina může poskytnout informace o genealogii, migraci a historii předků a může být užitečná pro vytváření rodokmenů a potvrzení příbuzenství.