O víkendu se nám urodilo

O jednom víkendu v polovině prosince tohoto roku se sešlo hned několik zpráv, ve kterých figurovalo naše příjmení. Nechť se všichni ztracení opět najdou, všichni zranění ať se zahojí a nechť všichni najdou svou pravou identitu :-)

Příběh nejmenšího chromozomu

Chromozom Y

Z hlubin času dnes promlouvám k Vám, jsem starý jako člověk sám.

Ať už sběrač-lovec, první zemědělec, voják, vědec, sedlák nebo král, vším kým jsem býval, byl jsem rád.

Všichni ti muži již dávno leží v hrobě, živé vzpomínky na ně si ale nesu stále v sobě.

A tak dále čelím strachu a v každé generaci znovu se třasu, zda-li můj příběh neskončí náhle zapomenut v hlubinách času.

Dnes ten příběh mohu povědět každému z Vás, stačí se jen správně ptát!

Pavel Mikel

Totální nasazení

Na webu ancestry.com jsem nedávno objevil jména dvou mužů z našeho rodokmenu. Informace jsem získal v neplacené části. Bez registrace a vytvoření uživatelského účtu se však neobejdeme. Ale nyní pojďme k těm objevům.

Šemík František, nar. 2.12.1922 v Chrtníči

V Protektorátu Čechy a Morava bylo zavedeno totální nasazení nařízením vlády č. 154/1942 Sb. ze 4. května 1942. Kdo se na výzvu nedostavil na pracovní úřad, čelil hrozbě pokuty až 100 000 korun, šesti měsíců vězení, případně oběma těmto sankcím.

Nejprve byli povoláni muži z ročníků 1921 a 1922. V dalších letech se požadavky okupantů stupňovaly, povolán byly i ročníky 1918 až 1924, včetně mladých žen.

Semik Franz, 2.12.1922 Chrtnitz, 2.12.1942 bis April 1945

Františka Šemíka jsem objevil na dvou seznamech. Na prvním můžeme číst, že byl kovodělníkem ve společnostech Vomag a Vometall. Nasazen byl od 27.11.1942. Na druhém seznamu je datum počátku pracovního nasazení 2.12.42 a konec v dubnu 1945. 

František Šemík z Chrtníče  byl pravděpodobně posledním Šemíkem, který žil ve Smrdově. Později bydlel s rodinou v jedné z prvních bytovek ve Světlé nad Sázavou. František pracoval jako dělník v Motorpalu Světlá. Protože se ale vyučil holičem, ve Smrdově příležitostně holil, a to až do konce šedesátých let. To už se obec jmenovala Sázavka. Holil místní muže v budově místního národního výboru, což byl původně dům obchodníka Vrby (dnes již neexistující č. 71).

Šemík Ladislav, nar. 8.5.1921

Druhý objev se týká Ladislava Šemíka, který se narodil v Ovesné Lhotě. Ladislav byl ročník 21. Stejně jako Františka i Ladislava jsem nalezl na dvou seznamech. Z toho prvního bylo patrné, že se jedná o soupis zahraničních pracovníků, kteří byli během války nasazeni na stavebních pracích u německých říšských drah (Reichsbahn).

Druhý seznam osvětluje Ladislavův konec života. Je zde uvedeno, že se narodil v Teplicích, že pracoval v Lipsku jako železniční dělník (Zugöler). Už dříve jsem věděl, že byl popraven. Důvod neznám, ale dalo by se pátrat dál. Děsivá mašinerie německé byrokracie nám odhaluje přesný čas popravy - 16:27. Stalo se 6. prosince 1944. Pohřben byl 12.12.1944.

Tento seznam stovek obětí byl uveden nadpisem, že se jedná o soupis zesnulých pohřbených na Novém katolickém hřbitově v Drážďanech (Dresden-A.5, Brmer Str. 20).

Závěrem k Ladislavovi. Zůstávají mnohé otázky. Kromě důvodu popravy je to datum (nar. 8.5. nebo 9.5.?) a místo narození (v Ovesné Lhotě nebo Teplicích?).

Fotografie kříže

Vracím se ještě jednou ke kamenném kříži, o kterém jsem již několikrát psal. Rok poté, co byl Smrdov přejmenován na Sázavku, byl kříž přemístěn ke „staré cestě“ do obce, u bývalého sokolského hřiště. Stalo se tak v roce 1965.

Od té doby stojí silnice od Sázavky k železničnímu přejezdu. Před sto lety stál v místě, ze kterého se dochovala v archivu pan Myšičky jedna fotografie. Na fotce je vlevo jeho otec, teta a soused ze vsi.

S pomocí nástroje služby MyHeritage jsem se pokusil automatizovaně fotografii vyretušovat a kolorovat. Výsledek posuďte sami. Je zajímavé, že nástroj MyHeritage odhadnul rok, kdy byl záběr pořízen. Rok 1921 nebude pravděpodobně daleko od pravdy.

Výzva do vlastních řad

Mám tu dnes jednu novinku, jakých bychom si přáli více. Než se k ní dostanu, mám tu jednu výzvu. Při letošním setkání Šemíků na Vyšehradě jsme dopravili Adamovu radlici, ale nikomu jsme ji nepředali. 

Pomník Přemysla Oráče blízko Stadic

Proto před koncem roku dávám na vědomí, že hledáme mladou ženu či muže ve věku 18 až 24 let. Pokud se jmenuje Šemíková nebo Šemík a chce se mnou spolupracovat na organizaci příštího rodového srazu, máme vyhráno.

Pokud tedy někdo o někom takovém víte, dejte mi vědět. A nyní ta novinka. V havlíčkobrodské porodnici se před několika týdny narodil Přemysl Šemík. Gratulujeme a třeba za 18 let, když se toho my starší dožijeme, svoláme setkání jmenovců do Stadic :-)

Ještě jedno ohlédnutí na závěr. Tuto neděli 24. listopadu vzpomeneme 116 let, co se narodil František - můj děda, Přemyslův prapraděda.

Kmeny a kořeny

strom Adama <=> strom Jakuba

Každý rod má svůj kmen. Z kmene se oddělují větve a větvičky. Celý strom obrazně představuje rozrod zakladatele rodu. Když se zaměříme na potomky Adama Šemíka, s jistým zjednodušením tu stojí strom se dvěma velkými haluzemi, které se větví. Na každé jedné větvičce nalezneme zástupce žijící generace ve formě listů. Až k Adamovi máme písemné doklady, víme kdy která větev vznikla, kdy některá haluz uschla nebo se zlomila. Zjednodušením je, že sledujeme pouze mužskou linii. Ženy přenášejí svoje geny na jiné stromy.

Soupis poddaných Chrudimsko

Druhým kmenem, který nás zajímá, je rod Mišků. Víme o něm, že pochází z okolí Hlinska nedaleko historické českomoravské hranice. V posledních týdnech jsem pokročil v bádání a dostal jsem se u předků Eda o tři generace blíž ke kořenům jeho rodu. Do Studnice přišli Miškové přes Kameničky z Chlumětína. Tam se narodil 29. srpna 1713 Martin Miška, syn Jakuba a Ludmily. Martin se v roce 1740 oženil a o pět let později (*1745) se jeho manželce Dorotě narodil syn Josef. Zápis z 13. března se mi nedařilo najít, protože od roku 1737 se filiální obvod Svratka, kam spadal Chlumětín, stal farností a matriky této oblasti nejsou v Hradci Králové, ale v Brně.

Stejně jako v případě Šemíků, jejichž příjmení se nachází v Soupisu poddaných podle víry z roku 1651, i v případě Misků/Mišků/Myšků máme jeden výskyt, a to právě v Chlumětíně. Adam Šemík a (pravděpodobně) i jeho otec Jan v Čáslavském kraji, stejně jako Jan Myško v sousedním Chrudimském.

Roman                         Ed

1. František (*1934,†2015)    1. father (*1929)

2. František (*1908,†1992)    2. Alvin (*1897?)

3. Alois (*1874,†1944)        3. Joseph/Josef (*1868,†1943)

4. Jan (*1849,†1929)          4. John/Jan (*1846,†1928)ze Studnice

5. Josef (*1821,†1896)        5. Václav (*1811) ze Studnice

6. František (*1795,†1856)    6. Jan (*1784) ze Studnice

7. Josef (*1743,†1814)        7. Josef (*1745) z Chlumětína

8. Jiří (*1689,†1762)         8. Martin (*1713) z Chlumětína

9. Václav (*1661)             9. Jakub z Chlumětína

10.Adam (narozen ~1628)       .

11.Jan Šemík z Hor Vrbických? 11.Jan Myško z Chlumětína?

.                             .

.                             .

30? Nejbližší společný předek Most recent common ancestor(b. TMRCA)

Mladší generace Mišků - Václava, Jana, Josefa - jsme vypátrali již před půl rokem, kdy se objevil výsledek testování otce Eda Misky.

Každý strom má kořeny, které nejsou vidět. Představují v historii rodů předmatriční období, kdy již nemáme k dispozici písemné doklady. Můžeme se však pokusit ke kořenům dostat. Nedávno jsem to nazval bouráním zdi, což je také jen obrazné přirovnání. Pátrat pod povrchem, jít do hloubky. To je to, oč nám jde. 

Genealogie se dostane od koruny pouze k patě stromu. Genetická genealogie může potvrzovat či vyvracet písemné záznamy ve vyšších patrech stromů (atDNA). Testování změn Y-DNA může jít mnohem hlouběji ke kořenům. Protože je Y-DNA vázána na mužskou linii, můžeme takto trasovat kde a kdy se v minulosti vyskytovali naši společní předci.

Událostí roku v tomto ohledu byl objev, že rod Šemíků a rod Mišků má v mužské linii společného předka. V době na přelomu starověku a středověku bychom mohli tohoto předka nalézt někde v oblasti Panonské pánve. Doba a místo se bude v budoucnosti s přibývajícím počtem vzorků živých lidí i archeologických nálezů upřesňovat.

V nejbližších dnech dojde k upřesnění větve Adama s Tomášem. Od srpna se zpracovává vzorek Miroslava, jehož výsledkem bude nová haploskupina dolních Šemíků. Předběžné označení skupiny je R-FTD40047. Uvidíme, jak se podaří odhadnout Tomášovo narození bez znalosti zápisu v matrikách.

Zároveň by nám, jak vidno z obrázku, pomohl nějaký bratranec Eda Misky, ani blizký ani příliš vzdálený. Pomohl by upřesnit nejen linii Mišků, ale i časový odhad společného předka "Šemisku", jehož haploskupina je R-FT174249. Neznáte někoho s příjmením Miška nebo Myška v okolí Hlinska?

Labe - životní osud Václava

Dnešní příspěvek bude věnován muži, který se narodil i zemřel nedaleko řeky Labe. Narodil se před soutokem s Vltavou nedaleko Kolína. Jeho život se uzavřel za tragických okolností na dohled od hradu Střekova.

ilustrační obr. chatGPT

Začneme tím, na co jsem před několika týdny narazil na stránkách Familysearch. 23. května 1924 byl pohřben v obci Svádov Václav Šemík. O dva dny dříve zemřel ve věku 45 let na vlečné lodi na Labi. To vím díky pomoci zdatných badatelů, kteří mi pomohli s načtením německy psaného matričního záznamu.

místo: Aussig, Schleppdampfer auf der Elbe

Šemík Wenzel, Maschinist in Schwaden No 67, Ehegatte der Anna geb. Dörfler verw[ittwet] Grund

Geb: 27.4.1879 in Bašta, bez[irk]. Kolin

cop: 26.2.1906 in Schönpriesen

zuständig AltKolin

příčina úmrtí: Schädelbruch bei Kesselexplosion – úraz hlavy při explozi kotle.

Svádov (Schwaden) je dnes součástí Ústí nad Labem (Aussig). Strojník (Maschinist) Václav zde bydlel s manželkou Annou, rozenou Dörfler, vdovou po zemřelém Grundovi. Svatba Václava s generačně starší Annou se konala 26. 2. 1906 v Krásném Březně (Schönpriesen). Zápis v knize oddaných lze nalézt ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích, jehož digitalizovaná část VadeMeCum obsahuje i výše zmíněné úmrtí a pohřeb.

Kde a kdy se Václav Šemík narodil? 27. dubna 1879 v Baště u Starého Kolína. To je ročník, za kterým musíme do živých matrik. Již jsem tam v minulosti pátral. Karel Šemík, původem z Ovesné Lhoty, který byl dělníkem na železnici, měl několik dětí s Marií Vokřálovou. Svatbu Karla a Marie z ledna roku 1882 jsem dohledal v archivu na Chodovci. Jejich děti narozené po svatbě pak přímo na kolínské radnici na odboru matrik.

Před svatbou jsem nehledal. A to byla chyba. Napsal jsem tentokrát žádost v datových schránkách a po výzvě k zaplacení správního poplatku mi opět v datových schránkách přistála naskenovaný matriční záznam. Sken není příliš kvalitní, ale jedno je z něj patrné. Václav se narodil Marii Vokřálové jako nemanželské dítě a až později sňatkem rodičů došlo k jeho legitimizaci.