Není Semík jako Šemík

Hálkova ulice čp. 1631, kde žil Václav

Co udělá přidání či vynechání „háčku“, o tom jsem se zmiňoval již před deseti roky. Václav Semík, povoláním obchodník s máslem, jehož zkomolené jméno bylo otištěno 1. března 1892 v rubrice úmrtí listu Národní politika. Václav nebyl rodilý z Rožďálovic, jak je uvedeno v matrice zemřelých.

Václav se narodil 31. března 1847 v Pševsi u Kopidlna. V matrice je jako otec uveden František Šemík a není to jediný zápis, kdy je Semík zapisován jako Šemík. Svatba Františkova bratra na začátku roku 1847 je podobný případ. Ženich Václav je v knize oddaných v Chotěšicích uveden jako Wáclaw Šemik. Čeledín Václav, tehdy 22 letý nezletilý, potřeboval ke svatbě svolení otce Jana Semíka, jehož vlastnoruční podpis můžeme v chotěšické matrice najít. Abychom se nezapletli hned na začátku. Václav z Chotěšic byl strýcem Václava (*1847) a jeho bratrů.

Humoristické listy, výtisk: 27.5.1892
Stránka: (7) 

Víme o dvou bratrech. O starším Josefovi (*1845) a nejstarším Janovi (*1838). Jan zdědil po otci Františkovi kovářské řemeslo. Povíme si o nich a o Janových potomcích na závěr tohoto textu.

Josefa Semíka nalézáme v novinách z roku 1892. Stejně jako mladší bratr žije v Praze. Obchoduje s podobným sortimentem jako Václav. Zboží prodává v Rytířské ulici. V Národních listech z let 1895 a 1899 jsem objevil oznámení o dvou svatbách. První byla svatba vdovce Josefa Semíka, druhá pak svatba jeho syna Josefa. Josef mladší se narodil v Rožďalovicích a v Praze pracoval jako technický úředník u firmy Müller a spol. V době kolem roku 1900 žil mladší Václav se Žofií Havlovou v Salmovské ulici. Oddáni byli v blízkém kostele sv. Apolináře. Kde bydlel ale Josef Semík starší? V případě jeho svatby, kdy mu bylo již téměř 50 let, je uvedena adresa Praha čp. 491 - I. To je dnes Železná ulice nedaleko ulice Rytířské a nedaleko kostela sv. Havla, kde se svatba konala. U svatby syna je v matričním zápisu uvedeno čp. 491 - II. To je v ulici Kateřinské, mimochodem někde mezi Salmovskou ulicí a sv. Apolinářem.

svatba Františkova bratra Václava, synů Jana Semíka

Spíš to ale vypadá, že Josef starší s rodinou žil tou dobou v Praze 1 na Starém městě. Těsně před smrtí zde měl pobýval i jeho otec František Semík. Ten umírá 5. dubna 1896 ve věku 80 let. Zatím se mi nepodařilo objevit místo a přesné datum jeho narození. Františkův otec Jan Semík se narodil v Chomuticích a byl později uváděn jako baráčník či bývalý chalupník. František se stal kovářským mistrem a ze zápisů v matrikách je zmiňován v Kněžicích, Pševsi, Rožďalovicích, Nových Zámcích u Křince, Mcelích a Praze.

svatba Jana, syna Františka Semíka

Jestliže bratři Václav a Josef odešli do Prahy, Jan podědil po otci kovářské řemeslo. Zůstal v Rožďalovicích, kde se i v roce 1863 oženil a jeho manželka těsně po svatbě přivedla na svět syna Václava. Ten zamířil také do města. Bydlel v Kolíně, kde pracoval jako úředník. Víme, že žil s Antonii Borkovou. Rok svatby v Kolíně neznám, jen že to bylo 22. října.

Na sklonku roku 1899 se manželům narodil syn Bohumír. Zachoval se jeho domovský list, ze kterého se dá vyčíst datum narození, že studuje medicínu a že má domovské právo v Rožďalovicích. I když se již narodil v Kolíně, byl zapsán ve svých 25 letech stále do matriky obecních příslušníků v obci, odkud pocházel otec.

Co napsat závěrem. Rod Semíků je přibližně stejně málo početný jako rod Šemíků. Tak, jak jsem na začátku bádání odhadoval, že kořeny Šemíků jsou na Havlíčkobrodsku, dovolím si tipnout, že Semíci jsou z oblasti Jičínska. Několik let jsem hledal nějakého Semíka, který by měl zájem pátrat a bádat. Uspěl jsem u vnuka Bohumíra a v současné době je vzorek jeho DNA v laboratoři. Autozomální i Y DNA nám může naznačit nebo vyvrátit, zda máme něco společného.

Národní politika, 28.6.1925, stránka: 5

Šemiskovi

Je čas velikonočních svátků. Ty letošní se posunuly až na přelom března a dubna. Neobvyklým jevem těchto dnů je patrný opar způsobený prachem ze Sahary. Já si navíc "vykoledoval" pásový opar, a tak tento text píšu v určité nepohodě.

 začátek února <Block Tree> začátek března

Už v polovině února jsem předeslal, že je něco ve vzduchu. Začátkem března se objevil kontakt na toho, kdo by nám mohl pomoci zmapovat období, ze kterého již nemáme písemné dokumenty. Okamžitě jsem poslal e-mail s dotazem, zda by neznámý mohl aktualizovat zemi původu otce. Nebudu vás napínat. Anglicky psaná odpověď přišla ještě tentýž den:

„Oba rodiče pocházeli z Čech. Otec - imigrační údaje z minulosti neznámé, pravděpodobně se rodiče přistěhovali před jeho narozením a matka v 8 letech.“

Od té doby se rozjela čilá vzájemná korespondence.

„Pro upřesnění. DNA je od mého otce, kterému bylo nedávno 95 let. Narodil v Severní Dakotě (USA). O tehdejší době toho moc nevím a táta také ne. Říkal mi, že se jeho matka narodila ve vesnici, která zní nějak jako Domacia. Prarodiče se oba narodili v roce 1897, otec Alvin v Minnesotě (USA). Matka se dožila 102 let!“

Joseph Miska - úmrtní list

Záchytným bodem bylo příjmení Miska. V Čechách se toto jméno nevyskytuje, zato Miška a zejména Myška je méně či více časté. Ed Miska mi ještě prozradil, že objevil úmrtní list Josefa, otce Alvina.

A dostáváme se o další generaci zpět. Otcem Josefa byl John/Jan. Oba se narodili v Evropě. Pro upřesnění bylo dopsáno Czechoslovakia. Kde bychom ale měli v bývalém Československu hledat rodiště Jana a Josefa? Náhoda tomu chtěla a během několika dní jsem našel, že rodina Jana Myšky opustila 16. května 1877 přístav v Hamburku. Podstatné je, že rodina pocházela ze Studnice, což je ovšem jméno hned několika obcí v Čechách a na Moravě. Zatím jsem předběžně zkoumal Studnici u Hlinska, kde sice nežili Myškovi, ale Miškovi ano.

zdroj: Ancestry.com (placená služba)

Společně s rodinou Jana/Johna z Hamburku se na lodi Suevia vydávají přes oceán další lidé z obce Studnice. Jednalo se o rodinu Antonína Misky/Mišky/Myšky. Dále to byla rodina Čápových, rodina Zejdlíkových, Josef Pešava se synem a Anna Čapková.

V matrice narozených ve Studnici jsem postupně našel Josefa (*1868), Jana (*1846) a Václava (*1811). Matriční kniha uvádí datum Janova/Johnova narození 8. ledna 1846 a liší se od data na hrobě - 24. srpna 1846. Stejně tak u Josefa je rozdíl (21. a 17. ledna 1868).

R-FT174249

V nejbližších dnech se objeví ve stromě FamilyTreeDNA třetí kolečko s trikolórou. Dočkali jsme se vzdáleného bratrance, který – ač je mezi námi a naším společným předkem propast více jak 1000 let, což je přibližně 30 generací – s největší pravděpodobností již žil ve střední Evropě. Odvozuji to ze skutečnosti, že Studnice u Hlinska a Smrdov/Sázavka u Světlé nad Sázavou jsou vzdušnou čarou vzdáleny pouhých 35 km. Kdy do Evropy přišli jeho předci, je věc otevřená. 

Pojďme se zastavit u nadpisu tohoto příspěvku. Vypadá to jako příjmení, ale není to příjmení. Existuje však příjmení Šemík a příjmení Miška. Jméno Miška je zhruba dvakrát častěji zastoupeno v populaci České republiky. Z obou těchto rodů emigrovaly rodiny do Ameriky a tam "přišly" o háček. A tak by to mohli být i Semiškovi. Na jménu nesejde. Důležitý je společný předek.

Návštěva Brna

8. března jsem byl pracovně v Brně. Tento den je připomínán nejenom v souvislosti s MDŽ (ví mladší generace, co je to za zkratku?), ale i se jménem zakladatele genetiky.

hrobka augustiniánů
Gregor Mendel a další

Mendelianum jako součást Moravského zemského muzea tento den uspořádalo dvě zajímavé přednášky související s Gregorem Mendelem. Březnový Mendelův den navazuje na únorový Darwinův den, věnovaný otci evoluční teorie, a předchází dubnovému Světovému dni DNA, oslavujícímu molekulu života. Symbolicky tak propojuje základy moderní vědy o živé přírodě v souladu s během historie.

A proč tento den? Představte si, že je 8. březen 1865 a v Brně se koná důležitá přednáška. Řečníkem je Gregor Mendel, augustiniánský kněz a vědec, který se chystá sdělit světu revoluční objevy. Jeho práce s hrachem odhalila tajemství dědičnosti a položila základy moderní genetiky. O 150 let později, v roce 2015, se Mendelovo dílo dočkalo zasloužené pocty. V brněnském Mendelianu, muzeu věnovanému jeho práci, se zrodil nápad oslavovat 8. březen jako Mezinárodní Mendelův den.

Před pár lety se připomínalo 200 let od narození Gregora Mendela a při té příležitosti došlo k exhumaci ostatků. O pět měsíců později zveřejnili vědci z Masarykovy univerzity a zástupci augustiniánského opatství podrobnosti z výzkumu. Z pohledu genealogie je zajímavé, že matriční záznam o narození udává datum 20. července 1822. Sám Johann Gregor uváděl jako datum, kdy se narodil, 22. 7.

Když už jsem se zastavil na brněnském Ústředním hřbitově, vyhledal jsem i stopu Šemíků v Brně. Jindřich a Božena Šemíkovi žili na Slovensku nedaleko Žiliny. Poslední roky života byli v péči dcer v Brně.

Vídeňské matriky

Stopy, které nás dovedly za Šemíky do Vídně, doposud odhalily dva případy. Dva Josefové z Bačkova, tovaryši krejčovského řemesla, odešli koncem 60. let 19. století na zkušenou do metropole na Dunaji.

3.2.1910 zemřel ve Vídni Josef Šemík

Jeden z nich se později vrátil, oženil se a žil v Chrtníči. Starší Josef Šemík, ročník 1852, ve Vídni zůstal. Také se oženil. Díky placenému přístupu k vídeňským matrikám se můžeme přes indexované záznamy dostat nejen k informaci o Josefově smrti, ale i k narození jeho čtyř dcer. Manželka Marie, rodem Marešová, v roce 1888 porodila dvojčata - Josefu a Giselu.

21.2.1888 nar. Josefa a Gisela

Nejstarší dcera Anna Alžběta (*1883) se narodila, stejně jako její sestry, ve farnosti Wienrossau. Ve stejné farnosti došlo k poslednímu rozloučení s Josefem i Giselou, která zemřela ve stejném roce jako otec. Dcera Marie Šemíková zde měla v roce 1915 svatbu. Do Vídně odešla z Bačkova také Josefova sestra. Víme to, protože se v srpnu 1895 Barbora Růžičková, rozená Šemíková, přivedla na svět dceru Stefanii Annu.

Květen se blíží

Nedávno se mě někdo ptal, proč všechny ty aktivity spojené s pátráním po našich kořenech dělám. Těch důvodů je hned několik a stručně se dají sepsat do krátkého seznamu.

genetická genealogie
foto: geralt, Pixabay, CC0 1.0 DEED

Proč to dělám?

- poznávám sám sebe (osobní aspekt)

- objevuji neznámé (objevitelský aspekt)

- zjišťuji, jak to bylo (detektivní aspekt)

- uchovávám informace, které po nás už nikdo nemusí mít šanci zjistit (archivářský aspekt)

- navazuji nové a obnovuji staré kontakty (sociální aspekt)

Celkově to vnímám jako poděkování, projev úcty a jisté povinnosti vůči našim předkům i žijícím či budoucím potomkům.

Zpět k nadpisu dnešního psaní. Květen se opravdu blíží a s ním i setkání klanu Šemíků. Využijte registraci, přes kterou nám můžete dát vědět, v kolika lidech dorazíte 11. května na Vyšehrad. Zatím se přihlásilo kolem 10 účastníků. Nejsem si jistý, zda rezervovat místa v některé blízké restauraci. Zájem o rezervaci na oběd můžete doplnit v registračním formuláři. Pokud máte jakékoli dotazy ke květnovému srazu, napište mi. Zopakuji také možnost propojit se videokonferenčně. Příští příležitostí bude 17. března v 17 hodin našeho času ve virtuální místnosti Vyšehrad_2024 na meet.jit.si.

Něco je ve vzduchu

Minule jsem zmiňoval, že společnost FTDNA u zákazníků, kteří si objednali službu atDNA Family Finder, doplňuje výsledek i o přibližné určování haploskupiny Y-DNA. Činí tak i u starších objednávek.

Test mého strýce z poloviny roku 2021 byl nyní tedy obohacen o odhad haploskupiny R-Z2124. To je poměrně slušné, i když to není tak přesné jako u detailního testu Big Y-700. Je to ale přesnější než u Y-37 a dokonce než u Y-111. Trochu mě však zarazila čára kolem roku 1000 n.l. Hned jsem si toho nevšiml, až po pár dnech jsem zaregistroval rozdělení původní skupiny R-FT174249 a vydělení naší nové skupiny R-FT176941.

Čekání na bratrance v období 1600 n.l. - 1000 př.n.l. přináší napětí a nejistotu. Stopa nebo slepá ulička? Je to náhoda, že v době zveřejnění Y-DNA z FF se objevil "?ten, na koho jsme čekali měsíce" nebo je to chyba zanesená mým strýcem? 

Když už jsme u genetické genealogie. Včera to bylo právě 90 let, co se narodil můj táta. Rekombinace atDNA způsobila, že mám od něj 50 % genetické informace. S jeho bratrem, tedy mým strýcem, máme společnou necelou genetickou čtvrtinu (22%).

Nový odhad TMRCA Adama Šemíka

U Y-DNA je to jinak. Mohl bych zkusit strýcovi nechat dodělat Big Y-700. Pravděpodobně bychom zjistili, že nemáme rozdíl v podobě privátních SNP nebo bychom se mohli lišit jedním soukromým SNP. Stejně tak by to bylo s mým otcem, i když jeho DNA už není k dispozici. Vzdálenost jedné generace má vyšší pravděpodobnost stejného terminálního SNP u otce i syna. Je to ale otázka statistiky, proto s menší pravděpodobností, ale ne nulovou, může dojít k rozvětvení. Nyní však čekám na rozuzlení výše uvedeného otazníku. Odkud může být testovaný jedinec? Bude na něj kontakt? Bude komunikativní? Samé otazníky.

Pololetní prázdniny

Když jsem před 15 lety objevil na stránkách pana Myšičky v textu Josefa Zadiny zmínku o Janovi Šemíkovi, probudilo se ve mně odhodlání pátrat po kořenech našeho rodu. Moje první reakce z 30. 1. 2009 byla následující:

Můj praděda pocházel ze Smrdova. Můj děda František Šemík již žil v obci Rozsochatec. Neví někdo více o Janu Šemíkovi, rolníku a starostovi (1894-1909)?

Když jsem začal tušit, že v okolí Smrdova, dnešní Sázavky, mohli žít Šemíkové před více jak 470 lety, začala jízda. Pátrání na internetu, shánění kontaktů, návštěvy archivů, organizace srazů jmenovců.

Především na bádání v archivu jsem si k padesátinám nadělil tablet. Za roky se v něm nastřádalo plno poznámek a fotek s matričními záznamy. Uběhlo několik roků. Potvrdilo se propojení prvního Adama Šemíka a všech Šemíků žijících dnes v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Tablet morálně zastaral. Ještě několik let fungoval, ale již nešel aktualizovat. Téměř jsem ho nepoužíval. Pak se vyčerpala baterie. Definitivně.

Minulý týden v pátek 2. února na pololetní prázdniny jsme s vnuky donesli staré vyřazené mobilní telefony do Zoo Praha. Kluci získali dětskou vstupenku za 1 Kč, já přidal 12 let starý tablet. Společně jsme podpořili kriticky ohrožený druh goril nížinných.

Můj a Petrův Big-Y nás posunul k roku 1600

Před pár dny došlo ještě k jedné události. Společnost Family Tree DNA mi poslala doplňující informaci o mém strýci z otcovy strany. V době pandemie jsem ho v Číhošti požádal, aby si odebral vzorek ze sliznice dutiny ústní. V laboratoři po testech a sekvenování získali výsledky autosomální DNA (Family Finder).

To bylo v létě roku 2021. Nyní FamilyTreeDNA doplnila strýcovy výsledky o mezilehlou Y-DNA (na obr. FF). S touto přechodnou haploskupinou pronikneme do počáteční a střední části migračního příběhu svých otcovských předků, který se táhne od doby Adama s chromozomem Y - tedy někdy před úžasnými 240 000 až 550 000 lety - po dobu přibližně před 4 500 lety. Výsledek nás nedovede do doby železné, natož do středověku či novověku, jak je tomu u testu Big-Y. Zdá se tedy, že oproti testu 23, 37 nebo 111 markerů STR, je u FF přiblížení terminálnímu (koncovému) SNP větší. 

Proč je zajímavé znát svou haploskupinu Y-DNA?

Zjištění naší haploskupiny Y-DNA nám umožní zařadit náš otcovský rod do širšího kontextu lidské historie. Je to cesta, která nás zavede tisíce let zpátky a umožní nám sledovat migrace našich přímých otcovských předků po celém světě - odraz našeho dávného otcovského dědictví.