Dobrovolníci na poli genealogie

Společenství lidí, kteří pátrají po kořenech svých rodů patří k těm, kde není problém najít pomocnou ruku. Internet je pro vytváření takových komunit ideální. Jistě, že se občas objeví někdo, kdo si myslí, že ostatní jsou tu od toho, aby mu byla poskytnuta na každou otázku rychlá a přesná odpověď. Zejména z řad nováčků v oboru se občas někdo takový najde. Pro ty, co ví, že spolupráce má nejen psaná, ale i nepsaná pravidla, doporučuji skvělé genealogické fórum, které začínajícím poskytne mnoho užitečného. Zejména čtenáři starého písma se při troše snahy a dodržení pravidel mohou velmi rychle s pomocí zkušenějších zdokonalovat. Podobné a stejně živé fórum je i na Facebooku.

23.8.1902, Rudolf Krejzl & Františka Šemíková

Výbornou práci pro komunitu odvádí pár jednotlivců na webu matriky.msts.cz, ze kterého čerpá vyhledávač requiro.cz. Musím zmínit Petra Hudíka, který má svoje kořeny v mužské linii mezi Ledčí a Světlou nad Sázavou. Díky němu se objevil seznam oddaných ze Světlé obsahující záznamy od roku 1879 do roku 1928. A v tomto seznamu jsem "vylovil" pět svateb. Všech pět jsem našel v Zámrsku v jedné matriční knize sign. 7750 (ke stažení 208 MB). Během dvaceti let se vdalo pět sester Šemíkových. Emílie, Marie, Anna, Františka a Josefa. Všechny byly dcerami krejčího Jana Šemíka a Josefy, původem Bednářové, z Budišova. Rodina žila až do smrti matky v roce 1901 ve Světlé nad Sázavou č. 68. Pak rodina žila v č. 126 a tam po roce 1908 zůstala nejmladší Josefa s manželem Václavem Nováčkem.

Policejní pobytové přihlášky v Praze (Krejzlovi)

O Emílii, nejstarší ze sester Šemíkových, jsem nevěděl. Šemíkovi patrně kratší dobu bydleli po svatbě v Humpolci, kde se Emílie narodila. Antonie (*1885), šestá ze sester, se vdávala v Praze. Tou dobou v české metropoli již žila i Františka Krejzlová, rodem Šemíková, později Procházková. A v Praze si našel vdovec Jan Šemík svou druhou ženu Annu. Do Prahy zamířili po 1. světové válce František i černá ovce rodiny Jan mladší. Na rozdíl od Františka ale Jan působiště měnil a v Praze žil jen krátce. Třetí bratr a devátý sourozenec Bohumil Šemík odchází do Ameriky.
Některé ze sester se vrátily k rodičům a jsou společně pohřbeni ve Světlé. Bylo by zajímavé zjistit, zda příjmení Procházková (první manželka Bohumila) a Procházka (druhý manžel Františky) je jen shoda jmen.

Pátrání s Matějem Kopeckým

V červnu letošního roku jsem obdržel následující zprávu: Mám info o zraněném Šemíkovi. Není to můj František Šemík (*1880). Ten byl v 13. polním pluku lesních myslivců. Tohle bude František Šemík z Malína, který je od Sedlce vzdálen cca 4 kilometry. V tom roce žili Šemíkovi i tam. Už jsem jejich větev zkoumal. Též to byli František a Marie Šemíkovi, vrstevníci mých předků. Svatbu měli o rok později než můj František s Marii. Jedná se o větev ze Světlé. Další Šemíkovi žili ve Vrdech, trochu jsem se na ně díval, ale ještě moc ne.

František Šemík (*1874) - v říjnu 1916 raněn

To Matěj Kopecký reagoval na můj dotaz k záznamu o ztrátách v rakouské armádě z roku 1916. Tedy z doby 1. světové války. František Šemík z Malína byl skutečně jiným Františkem, než byl jeho prapraděda. Byl o šest let starší a pocházel ze Světlé nad Sázavou. Svatbu měl v roce 1898. Tedy o sedm let dříve než druhý František Šemík. V té době již žili obě rodiny v Sedlci nedaleko od sebe v blízkosti tabákové továrny. Právě v c. k. tabákové továrně patrně pracovali oba Františkové i s manželkami, pokud tyto nebyly doma s dětmi. Tak to šlo až do Velké války. Ještě před tím ale došlo k události, které se účastnil jeden z Františků. V roce 1913 byl František Šemík účastníkem potyčky, o které jsem psal předloni. Za 1. světové války jeden František sloužil u LstB (Landsturm Bataillon) - tedy u domobraneckému praporu č. 83 ve 2. kompanii. Druhý František nastoupil k 13. polnímu pluku lesních myslivců.

zemřela Anna Šemíková z Dolních Bučic

Poválečné osudy známe jen u mladšího Františka Šemíka. O tom starším víme pouze, že měl s Františkou Šemíkovou, rozenou Mráčkovou, dvě dcery a syna, který zemřel jen několik měsíců po porodu.

Matěj Kopecký mě upozornil ještě na jedny Šemíkovi ve Vrdech, přesněji v jejich části Dolní Bučice. V srpnu 1849 se sem ve svých 39 letech přiženil zedník a vysloužilý voják Václav Šemík z Ovesné Lhoty. Tak toto je poslední letošní příspěvek. Chtěl bych tímto poděkovat všem, kteří mi letos pomohli. Zítra zveřejním aktuální rozrod klanu Šemíků. Je v něm bez pěti celých 800 osob. Najdete se tam? Víte, že je možné cokoli doplnit nebo opravit? Napište mi. 

Bárta v Nebrasce

Příjmení Bárta není neobvyklé. Na Světelsku a Havlíčkobrodsku je dokonce běžné. Životy Šemíků a Bártů se protnuly několikrát ve Smrdově a jednou také v Leštině. Před nedávnem jsem se přidal na jedno diskuzní fórum o genetické genealogii a záhy se mi ozval pan Barta.

Leština - *3.4.1830 - Josef...

Zmiňoval, že jeho prapraděda Josef Barta měl matku s rodným příjmením Semik. Ten prapraděda se narodil 3. dubna 1830 v Leštině a o den později byl pokřtěn v Opatovicích u Zbýšova, kde je evangelický kostel. Rodiče Josefa žili v Leštině.

...syn Josefa Bárty a Marie Šemíkové

Když bylo rezervníku a tovaryši zednickému, tedy Josefovi, 28 let, měl v Opatovicích svatbu. Nevěsta Marie Knapová, dcera půlníka z Hraběšína, porodila do roka po svatbě syna Josefa. Ten se však nedožil tří let. To už novomanželé žili ve Štrampouchu a měli dceru Marii (*15.9.1861). Následovali tři synové. Josef (*1864), František (*1867) a Jan (*1869).

Josef Barta (1830 - 1900)

Na základě vzpomínek Jana se rodiče v květnu 1873 sbalili a vyrazili na dalekou cestu do zámoří. Ve Spojených státech měli namířeno, tak jako mnozí jiní z Čech, do Nebrasky. Tam se skutečně usadili na venkovské oblasti Clay County (Deweese). Mezitím přibyla dcera Anna Susan. Bratři přizbůsobili svoje jména novému prostředí. Joseph, Frank a John Theodore. Ze všech pěti sourozenců byla pouze nejsatarší Marie Barta Hlavata pohřbena mimo stát Nebraska.

Slepé uličky

Tato krátká úvaha bude i o tom, proč mi nesedí služby typu MyHeritage, Ancestry, Geni, FamilySearch a jim podobné. Tedy takové, ve kterých jsou vaše data uložena na internetu a kontrolu nad jejich zpracováním a využíváním nemáte zcela pod svou kontrolou.

Aby nedošlo k mýlce. Mnoha genealogům některé z výše uvedených služeb mohou přinést mnoho užitečného. Je nutno dodat, že při větším počtu osob v rodovém stromu je vše patřičně zpoplatněno. Já osobně mám v některých případech vytvořen základní rodokmen s několika desítkami osob bez větších detailů. Mrzí mě, že komerční přístup zláká nemálo zájemců o nové záznamy doslova ke sběratelství "dušiček", kdy si jsou schopni přidat naráz tisíce událostí, aniž by si je ověřovali. Když se s některými z nich snažíte komunikovat, neodpoví nebo netuší, kde k údajům přišli. Jeden příklad z poslední doby. Na obrázku výše je shoda, na kterou mě upozornil automat na serveru MyHeritage.
Jiří Šemík byl před propojením s jeho dědou Adamem velkou neznámou. Ve staré smrdovské matrice lze číst, že 25. dubna 1689 „Okřtěno jest dítě jménem Jiřík...“

Úmrtí Jakuba Šemíka († 19.11.1771)

Kde se vzaly letopočty narození 1699 a úmrtí 1771? Bohužel se mi nepodařilo kontaktovat autora jiného stromu. Podíval jsem se na rok 1771 a našel jsem zápis, na kterém je škrtnuto křestní jméno Gregorius a dopsáno Jacobus. A rok 1699 vyšel prostým odečtením 72 let. Až se tedy příště objeví nabídka, jak si přidat nové osoby, buďme obezřetní. V případě Barbory jsem po obdržení tipu shody ověřil datum narození. Ve smrdovském domě č. 57 se skutečně 5.6.1788 narodila Barbora Zmrhalová, dcera sedláka Václava Zmrhala a Mařeny Jamborové. Datum úmrtí jsem v matrice nenalezl.

Barbora Šemíková, roz. Zmrhalová

Cesta genů

Svým způsobem se historie opakuje. Před deseti lety, když jsem začínal s pátráním, věděl jsem o našich předcích velmi málo. Jednoho dne jsem objevil na smrdovských stránkách první informace o Janu Šemíkovi. Brzy se potvrdilo, že to byl děda mého dědy.

Adam Šemík a jeho rodina

O několik měsíců později jsem narazil na Adama Šemíka, jehož jméno se nacházelo v Berní rule a Soupisu poddaných. To byla polovina 17. století. Protože Jan i Adam žili ve Smrdově, tedy dnešní Sázavce, usoudil jsem, že by mohli mít všichni Šemíci společného předka. V dalších letech jsem se pustil do propojování rodové linie od Jana k Adamovi. Po pár letech se potvrzení domněnky podařilo. Máme tu pohled z dneška do minulosti necelých 400 let.
Co ale předcházelo Adamovi? Z předmatriční doby jsou informační zdroje jen velmi omezené. Adamovy rodiče přišli do kraje mezi Světlou, Ledčí a Habry z východu, ze západu, z jihu či severu? Nějaké náznaky máme, ale chybí potvrzení o propojení osob. I otec Adama, který je vlevo uveden, je spíše předpokládán, neboť žádný písemný doklad o jeho rodičích nemáme. Jsou to pouhé indicie, byť se domnívám, že myslivců tou dobou v okolí Smrdova moc nebylo. Teď se zmíním, jak bychom mohli postupovat hlouběji v čase. Testováním Y-chromozomu (yDNA) jsme ověřovali, že Adam je náš společný předek a pro většinu z nás, kteří nosíme naše příjmení, je nejbližším společným předkem (MRCA) Adam Šemík. Když mluvíme o yDNA, musíme podotknout, že tento typ genetické informace se přenáší pouze z otců na syny, tedy v mužské linii. 

R1 (20800 př.n.l.)  R1a (15300 př.n.l.)  M198 (6300 př.n.l.) Y874 (1900 př.n.l.)

Pojďme se na vývoj podívat z druhého konce. Animovaný pohyb linie předků z Afriky do Asie a později do Evropy je společný pro zhruba dvě třetiny mužské populace v české kotlině i na Moravě, a to až do doby před 22 tisíci let. Adama Šemíka, jak postupně poznáváme již od roku 2013, můžeme zařadit do haploskupiny R1a. A s ním i všechny jeho potomky. Tedy i mě nebo mého prapradědu. Nyní nebudu spekulovat, proč docházelo ke změnám směru migrace. Nebudu vytvářet teorie o důvodech rychlosti přesunu v určitých obdobích. Snad někdy příště.

Část stromu haploskupiny R1a

Zastavím se až v době někdy před 4 tisíci roky. To je časová hranice, kam můžeme trasu předků Adama Šemíka vystopovat nejen v čase, ale i v prostoru. Tady bych se zastavil u pojmu se zkratkou TMRCA. Je to doba, kdy žil poslední společný předek dvou či více jedinců.. Pro haploskupinu R1a, tj. zhruba pro třetinu české mužské populace, žil společný předek před více jak 17 tisíci roky.
Před půl rokem jsem si u společnosti Family Tree DNA objednal podrobnější test. Výsledkem bylo zařazení do skupiny R-Y874. V době, kdy se vzdálení bratranci z haploskupiny R1a nacházeli v oblasti dnešní Ukrajiny a jihovýchodního Polska, se náš předek pohyboval mezi Černým a Kaspickým mořem. Sledujme další vývoj na stránkách yfull.com a zkusme se společně zamyslet nad tím, jak bychom mohli propojit Adama z Vysočiny s někým, kdo žil na úsvitu doby bronzové v okolí Kavkazu.

Postupné zpřesňování výsledků:
R1 - formed 28200 ybp, TMRCA 22800 ybp = 20800 BC

R1a - formed 22800 ybp, TMRCA 17300 ybp = 15300 BC (Genetika a příjmení)
M459 - formed 17300 ybp, TMRCA 13600 ybp = 11600 BC
M198 - formed 13600 ybp, TMRCA 8300 ybp = 6300 BC (111 Y-STR od FTDNA)
M417 - formed 8300 ybp, TMRCA 5300 ybp = 3300 BC
Z93 - formed 4900 ybp, TMRCA 4700 ybp = 2700 BC
Z2123 - formed 4200 ybp, TMRCA 3900 ybp = 1900 BC
Y874 - formed 3900 ybp, TMRCA 3900 ybp = 1900 BC (Big Y exportovaný na YFull)

Caroline Semik

Karolína se narodila ve městě Omaha jako třetí z pěti dcer rodičům Šemíkovým, kteří sem přišli z Evropy, z Rakouska-Uherska, z Ovesné Lhoty. Tři roky po pohřbu otce Antona Šemíka se ve svých 18 letech vdává za Howard DeBell Hagin.

Datum svatby - 21. prosince 1912 - jsem upřesnil, neboť u původního zdroje, kterým jsou skvělé stránky Backus Family History, bylo uvedeno datum 22. Dvojka na jedničku byla v jednom z dobových dokumentů přepisována. Oprava čísla dne je vidět na formuláří, ve kterém rodiče Howarda udělují souhlas ke sňatku. Souhlas byl nutný, neboť oběma snoubencům je v den svatby méně jak 21 let. V Rakousku-Uhersku tou dobou byla hranice nezletilosti ještě vyšší (24 let).

Na druhém dokumentu je již datum správné. Tento formulář obsahuje i podpisy obou snoubenců. Dělník Howard má méně vypsané písmo oproti slečně Karolíně. U té je zajímavé, že příjmení otce i  matky za svobodna je stejné - Semik. Z předchozího bádání víme, že "díky" rodičům Karolíny došlo k tzv. ztrátě předků.

Svatbu rodičů v Ovesné Lhotě jsem před nedávnem dohledal na úřadu ve Světlé nad Sázavou.

Rodopisci v Ledči

Pan Tyleček z Ledče organizuje v úterý 12. 11. setkání zájemců o rodopis, na kterém společně s ním vystoupí také paní Vlasová a moje maličkost. Kdo to nemáte do místní městské knihovny daleko a máte zájem pátrat po svých kořenech, přijďte mezi nás.

Obsah povídání při setkání amatérských zájemců o genealogii v Ledči nad Sázavou

termín: 12. listopadu 2019, 15.30 – 17.00 hodin

místo: městská knihovna

1. Úvod – o rodopisu /genealogii/

Proč hledat předky? Zájem o rodopis. Bádání jako detektivní činnost. Základní termíny, minislovníček němčiny a latiny.

2. Základní genealogická schémata – grafické diagramy. Vývod, rozrod a rodokmen. Hlavní rozdíly. Ukázky diagramů.

3. MATRIKY (N,O,Z)

Základní rozdělení matričních záznamů podle obsahu, podle přístupu k matrikám a ukázky zápisů, využití počítače při bádání – www.badame.cz.

Nejrozšířenější genealogické programy dostupné na internetu.

4. Ostatní zdroje informací, osobní zkušenosti při zahájení a hlavní úskalí při hledání předků.

5. Jak a kde začít hledat své předky. Ukázka postupu hledání bez internetu a s využitím počítače při prohlížení digitalizované části archivních fondů v oblastním archivu v Zámrsku.

6. Závěr.