Vybraný příspěvek

Všichni jsme od Adama?

Dnes jsem objevil zápis svatby z roku 1679, který mě navedl k přesvědčení, že máme společného předka Adama Šemíka . Co jsme věděli před dne...

čtvrtek 16. února 2017

Příprava na květen

Nedaleko Neumětel leží Jince a tam vaří pivo našeho jména. Dá se to pít? Nemá někdo zkušenost? V Neumětelích právě hledají nájemce místní hospody. Bude v květnu kde svlažit hrdlo?
Dnes večer se na ČT2 můžeme teoreticky připravit na blížící se setkání. Protože to asi na internetu dlouho nevydrží... nabízím pro mladší ročníky Záhady Toma Wizarda. Díl o tajemství bájného Šemíka a Horymíra snad ČT hned tak nestáhne.
Čtenáře mohu odkázat na Toulky českou minulostí. Nyní máme dostatek informací, abychom se mohli rozhodnout, zda se do Neumětel vydáme či ne. Jak to vidíte?
V 18h jsem nestihl televizní pořad od začátku. Dokument, který byl natočen v roce 1995, v závěru ukazoval místního usedlíka, který držel v ruce prapor. Mluvil o tom, že dlouhá léta byl v držení majitelů domu čp. 8. Prapor vznikl roku 1867. Pomník byl zhotoven roku 1887 nákladem 185 zlatých, které věnoval kníže Schwarzenberg. Kámen byl opracován v lomech obce Lounína kamenickým mistrem Velíkem ze Tmaně. Jak je psáno v obecní kronice  „přivezen byl do obce na pěti povozech, a to Josefa Junka čp.11, Jana Eliáška čp.35, Petra Šebka čp.37, Františka Čížka čp.24 a Vojtěcha Kačírka čp.5. Obdrželi od přivezení z obecní pokladny po 1 zl a 75 kr.".

pátek 3. února 2017

Jak to bude?

Koncem ledna se objevila aktuální data o četnosti jmen a mohu prozradit, že je nás o jednoho méně než před rokem.
Z radostnější stránky. Máme tři přírůstky - dvě holky a jeden kluk. Vím, že jsme "ztratili" Šárku, která se již nejmenuje Šemíková. Pak mi je známo, že máme o Šemíka méně v Ovesné Lhotě a v Knyku. O čtvrté ztrátě nevím.
Pojďme ale vstříc budoucnosti. Setkání Šemíků v Neumětelích se blíží. Kolem Vánoc padl dotaz, proč jsem na PF neuvedl setkání v Číhošti. Jednak proto, že se tam už nevešlo. A také proto, že sraz  na podzim roku 2011 považuji spíše za nultý než za první. Tehdy jsem netušil, zda vůbec někdo přijede a pak... neexistovala ještě putovní trofej. S každým následujícím setkáním se vždy našel další držitel trofeje. Bude tomu tak i letos? Ví někdo o členech našeho klanu, kteří se narodili v roce 1994 a 1997? To jsou ti, kteří nám mohou pomoci překlenout demografickou situaci konce devadesátých let.
Našel by se někdo, kdo zjistí možnosti, kde bychom se mohli naobědvat? Najde se fotograf, který zachytí naše setkání? Ti, kteří budete projíždět Prahou, mohou se připojit ke spanilé jízdě, kterou plánuji odstartovat na dohled od Vyšehradu.

Na závěr se můžete podívat na doplňky a opravy v aktualizovaném seznamu osob rodokmenu.

sobota 28. ledna 2017

Jak to tenkrát bylo?

Ještě navážu na předchozí příspěvek. Dovolím si citovat z emailu Vlastimila Šemíka a přidat moje odpovědi.
_
Pominu nejasnosti kolem příbuzenského vztahu Jana, Adama a Pavla Š. na samém začátku, identifikací jejich manželek (partnerek), vyplývající z možností najít relevantní údaje v „předmatričním“ období. Na tomto místě by mně zajímalo co očekáváš od údajů, které jsi zjistil z manželských smluv v Opočně, resp. jestli vidíš možné propojení na náš rod?
Najít moment, kdy a odkud se Šemíkovi objevili na Vysočině, bude chtít hodně trpělivost a štěstí. Příjmí Šemik nebylo kolem roku 1600 až tak unikátní, jak bychom se dnes mohli domnívat. Vyskytovalo se v Mladé Vožici, Praze, Domašíně u Dobrušky. Ve všech třech místech, pokud se neobjeví nějaké další, budu pátrat dál. Když píšu "pokud se neobjeví..." musím zmínit vdovu Šemíkovou z Brné (dnes součást Ústí n. L.).
Vedle přetrvávajících nejasností kolem Jiřího Š.*1689, zveřejněných v Tvém posledním článku na blogu, by mně zajímalo zda se potvrdila existence 1. manželky Jiřího Salomeny a jejich dětí (viz výpis ze smrdovské matriky 1694–1770)? Připadá mně nelogické a proti přírodě, že by měl Jiří děti až s Kateřinou v roce 1737 a dále, tj. v době kdy mu bylo 48 let!
Dospěl jsem k názoru, že Jiří (*1689 +1762) měl první manželku Salomenu a posléze jako vdovec si bral Kateřinu. Nenašel jsem ale bohužel svatbu Jiřího s Kateřinou, ke které mohlo dojít v létě 1737.
U Josefa Š.*1743 mně připadá trochu nepřirozený odstup narození prvních dětí ve vztahu k datu sňatku a to u obou manželek – s Annou měl Josef první dítě 6 let po svatbě a s Kateřinou dokonce 8 let po svatbě.
Na kartotéčním lístku z rozrodu je u Josefa Š. je uvedena jako první dítě Anna (*1771), zatím co ve výpisu z matriky Smrdov 1694-1770 je zapsaná jako první Kateřina s datem narození (spíše křtu) 28.11.1768.
Na dceru Josefa - Kateřinu (*1768) - jsem zapomněl při přepisování. Díky za upozornění. Josefova druhá manželka, Kateřina Šancová, měla postupně dceru Marii (*1788), syna Jana (*1790), dceru Barboru (*1793)... zemřeli jako děti. Až Josef (*1795) se dožil dospělého věku.

říjen 1778 nar. ve Vrbici Vít Šemík, kmotr Jelínek ze Smrdova
V posledních týdnech jsem objevil třetí případ [1] [2], kdy syn zdědil příjmení po matce. S malou pomocí přátel můžeme číst:
Pater Anonymus Mater Vidua post defunctu[m] Wenceslaum Barta et filia post defunctum Vitum Shemik cujus cognomen spurius iste filius assumet

Vít byl syn neznámého otce a matky, vdovy po Václavu Bártovi a dcery zemřelého Víta Šemíka, jehož příjmení tento nemanželský syn přijal.

neděle 22. ledna 2017

Doplňky, opravy

Díky za podněty, které mi na konci minulého roku přistály v emailové schránce. To mě popíchlo, a tak jsem začal listovat v matrikách z přelomu 18. a 19. století.
Přírůstky od konce roku 2013 do začátku roku 2017
A přibyla nám v rodokmenu nová příjmení. Namátkou to jsou Kudrnovi, Leškovi, Pelikánovi, Mrkvičkovi, Hollachovi, Fialovi, Havlovi, Buríškovi, Rochovi. Do všech těchto rodů se přivdaly v minulosti dcery Šemíků.
Počet osob v rozrodu dosáhl počtu sedmi set. Někdy v únoru publikuji nová data na semikovi.unas.cz. Nyní je tam ještě o necelých sto našich předků méně.
A jsou tam jistě i chyby, které se snažím opravit. Ve statistice bylo dlouho uvedeno, že nejmladší nevěsta Kateřina Šemíková se vdávala v necelých pěti letech. To opravdu nebylo reálné. Po nahlédnutí do matriky zemřelých zjišťuji, že tato Kateřina (*1776) zemřela již tři měsíce po porodu. V matrice oddaných je v roce 1781 uveden otec Joanis a svědek Josef Šemík. Proto ani Kateřina nar. v roce 1743 nemusela být tou pravou Kateřinou. Její otec se totiž jmenoval Jakub.
Druhou kandidátkou na toto místo v rodokmenu je dcera Jiřího Šemíka. Ta se narodila roku 1746. U Jiřího máme stále malou neznámou, kdy je u některých zápisů zapisováno jméno Adam. To bylo i v případě narození v roce 1746. Mám čím dál větší přesvědčení, že se jedná o jednu osobu. Nemám to zatím ověřeno, ale vypadá to, že věhlas Adama přežil o pár generecí jeho smrt. Více by mohlo napovědět zjištění, proč se ve Smrdově dvě sousední chalupy jmenovaly Vrbická a u Adama (č. 16 a 17).
4.2.1781, Matěj Fiala & Kateřina Šemíková
Pak je tu ještě třetí možnost. Je-li v zápisu u svatby v roce 1781 uveden jako otec Jan, mohl by to být zároveň otec Štěpána, který založil bačkovskou linii Šemíků. Narození Kateřiny mezi dětmi Jana a Ludmily bohužel chybí. Její narození bych očekával někdy koncem padesátých let. To by v době svatby představovalo věk něco málo přes dvacet let. U prvních dvou možností by totiž nevěsta měla 35 nebo dokonce 38 roků. To by ještě bylo reálné, ale Fialovi měli nejméně šest dětí a poslední se Kateřině narodilo v létě roku 1795.

sobota 7. ledna 2017

Zdigitalizováno

Farní úřad: Sázavka
Územní obvod: Sázavka (dříve Smrdov), Bačkov, Dobrnice, Leština, Lubno, Ovesná Lhota, Štěpánov, Vrbice, Zboží, Hroznotín (část Dobrnic), Stará Chraňbože (část Dobrnic), Nová Chraňbože (část Dobrnic)
Poznámka: 1358 farní kostel pod patronátem kláštera řádu benediktinů ve Vilémově, od 1694 fara
Druh fary: katolická, vikariát: Ledeč nad Sázavou, diecéze: Královéhradecká, matriční obvod: Světlá nad Sázavou, Habry, okres: Havlíčkův Brod, kraj: Vysočina

sign. 4851, matrika NOZ (596 MB), 1694-1770
485 fol., čeština, latina, poznámka: N od XI/1694, O II/1698-XI/1770, Z od 1698, fol. 258-259 biřmovaní 1750-1766, fol. 260-271, 354 nemanželské děti 1698, 1736-1770

sign. 2545, matrika N index N (346 MB), 1771-1830
234 fol., čeština, latina, poznámka: fol 211-212 nemanželské děti 1773-1783

Matriky SOA v Zámrsku
sign. 2546, matrika N index N (399 MB), 1805-1847
265 fol., čeština

sign. 2547, matrika N (374 MB), 1844-1862
282 fol., čeština, němčina

sign. 3047, matrika N (596 MB), 1863-1882
477 fol., čeština

sign. 6013, matrika N (521 MB), 1883-1903
421 fol., čeština

sign. 2548, matrika O index O (158 MB), 1771-1835
102 fol., čeština, latina

sign. 2549, matrika O index O (155 MB), 1835-1850
120 fol., čeština, němčina

sign. 3048, matrika O (275 MB), 1851-1885
210 fol., čeština

sign. 2550, matrika Z index Z (158 MB), 1771-1835
121 fol., čeština, latina

sign. 2551, matrika Z index Z (121 MB), 1803-1846
88 fol., čeština

sign. 6014, matrika Z (475 MB), 1847-1907
316 fol., čeština, němčina, poznámka: fol. 316 nařízení presidia o zasílání výkazů zemřelých 1901

neděle 1. ledna 2017

Porodní babičky

Pomoc při porodu poskytovaly většinou ženy starší, zkušené. Ty předávaly znalosti z generace na generaci. Formální vzdělání obvykle neměly. To platí pro města a zejména pro venkov. Mnohdy tuto činnost vykonávaly i ženy,  které žádné zkušenosti neměly, příbuzné rodičky, sousedky nebo prosté ženy, které byly v danou chvíli po ruce.
Diplom porodní báby (1891)
Počátek snahy o školení porodních babiček hledejme před více než dvěma sty lety. Mohla za to žena - sama zkušená rodička - císařovna Marie Terezie. V roce 1753 vydala „Generální řád pro Království České“, který se zabýval i postavením žen, vykonávajícím „babictví“. Nabádal je k čestnému chování, zakazoval pití vína a jiných alkoholických nápojů a pod hrozbou trestu zakazoval jakékoli předčasné vypuzení plodu a podávání léků šestinedělce i novorozenci.
Venkovské báby byly vzdělávány a následně i přezkoušeny krajským ranhojičem. Přezkoušené pak nosily na tkaničce zavěšený odznak své profese. Dne 18. prosince 1775 vyšlo nařízení, které mj. uvádělo, že „nezkoušené a nepotvrzené báby se netrpí“. Takovým bylo pod trestem zakázáno posluhovat při porodu. Realita byla jiná. Zdaleka ne všechny porody probíhaly za účasti zkoušených z umění babického.
Roku 1785 se začínají v matrice narozených smrdovské farnosti objevovat jména porodních babiček. Zpočátku nepravidelně. Nejčastěji to byla „baba“ Terezie Jelínková ze Smrdova. V devadesátých letech je připisováno ke jménu porodní báby i její bydliště. Tehdy se často objevuje Kateřina Jelínková z Leštiny a také Anna Jelínková z Ovesné Lhoty č. 4. Manželka rychtáře Josefa Jelínka byla žádána u porodů ve Lhotě i Smrdově.
Roku 1786 začíná „babit“ Kateřina Šemíková, rozená Havlová, ze Smrdova č. 44. Sama měla 8 dětí. Z Vlkanova se do Ovesné Lhoty č. 11 přivdala Barbora Vávrová z Vlkanova. Devítinásobná matka se počínaje rokem 1798 objevuje v matrice narozených jako porodní bába. Ve stejné době provozuje babické řemeslo i Magdaléna Šemíková rodem Pazderáková (7 dětí) ze Smrdova č. 16. Předčasně zemřela Marie Šemíková, rozená Cudlínová z Chlístovic. Babení se věnovala od roku 1875. O tři roky později, když jí bylo 44 let, byla přemožena rakovinou.
Diplom z roku 1871
Za otce pražské porodnické školy je považován Antonín Jungmann, bratr Josefa Jungmanna. Téměř půl století působil v čele porodnice u Apolináře. Za tu dobu se tu vyškolilo 8276 porodních bab. Jeho učebnice „Úvod k babení“ z roku 1804 je na první pohled úsměvná, snad proto, že je sepsána češtinou ještě dosti neobratnou.
Učebnice zohledňovala tehdejší realitu, kdy na ženy často přicházela těžká hodinka při práci na poli, na louce, v lese. Bába měla nejprve všechny zahálčivé, překážející lidi z místa vykázat, aby rodičce nebylo úzko, uložit měla rodičku do závětří, aby neofoukla. Šlo-li o porod ve světnici, měla nejprve vyhnat dobytek, pak mírně zatopit, ale jen tak, aby se ze světnice nestala pekárna. V souladu s dnešními dietetickými pravidly učebnice nabádala: „Pokrmu těžkého, kořenného vína, kořalky, kaffé a jiného horkého nápoje rodičce zapověz.“ Dále měla bába za úkol zbavit zejména prvorodičku úzkosti, přiložit jí dlaň na čelo a laskavě ji přesvědčovat, aby bolest zmužile snášela.

Zdroje:
Lenka Nebeská, Genealogické a heraldické listy (4/2015 a 3/2016)
SOA Zámrsk, matrika narozených Sázavka (Smrdov) sign. 2545; 1771 - 1830

pátek 23. prosince 2016

PF 2017

Když jsme se před pěti lety sjeli do Číhoště, bylo to takové nulté setkání. Netušil jsem, co se z toho vyvine. Pak přišel nápad s putovní trofejí - Adamovou radlicí. Postupně jsme zpřesňovali pravidla pro předávání trofeje. Jenže čas nezastavíme. Již před letošním srazem jsem si nebyl jist, zda bude nějaký další. Zatím to vypadá, že bude...
Protože sliby se mají plnit o Vánocích, připravil jsem aktualizaci Adamova rozrodu. Najdete v něm kolem šesti stovek našich předků. Tento rok jsem ve dvou případech [1][2] musel přehodnotit dosavadní poznání. Narazíte-li na jakékoli nesrovnalosti, pošlete mi prosím emailem nebo napište zde v diskuzi pod článkem zpřesnění dat, míst, jmen.

Kdo si chce připomínku setkání v Neumětelích vytisknout a složit, přidávám tento odkaz.