Shoda na MyHeritage

Když jsem v roce 2021 nechal otestovat strýce Jiřího a výsledky jsem přenesl na MyHeritage, objevily se shody s Bártovými a Pleskačovými. Jméno Pleskač jsem měl ve svém vývodu, ale informace, která mě směrovala do Rankova u Chotěboře, byla zavádějící.

Václav Pleskač - 5 generací

Celkem sdílená DNA 0,9% (64,5‎ cM) se 3 sdílenými segmenty, ze kterých je nejdelší segment 41,7‎‎ cM na 14. chromozomu. S mým strýcem Jiřím Šemíkem má vzdálený bratranec 0.7% sdílené DNA (52.8‎ cM) na 4 segmentech a na 14. chromozomu 26,7 cM.

Triangulace tří jedinců na 14. chromozomu

Jednotlivá čísla jsou zajímavá, i když ne velká. Podle pravděpodobnostní tabulky by se mohlo jednat o 4. nebo 3. bratrance. Chuť do pátrání přibývá s triangulací mezi mnou, vzdáleným bratrancem a mým strýcem. Před rokem mi vytipovaný vzdálený bratranec odpověděl, že jeho maminka je z Chotěboře, odkud je i celá část její větve. Kandidáty zůstali Málkovi a Pleskačovi.

Nejnaděnějšími zůstali Pleskačovi (Josef Pleskáč ~ *1831 a jeho otec Václav). Oba z Dobkova. Pak tu byli Málkovi (u mě Čachotín; u bratrance Dolní Vestec). K přesun výsledků atDNA na GEDMatch se mi domnělého bratrance nepodařilo přemluvit. Druhá strana už bohužel na MyHeritage nekomunikovala.

Po nějaké době opět začal věnovat Pleskačům z Dobkova. 2. září 1802 se v Dobkově č. 18 narodil Václav Pleskač. To by mohl být náš společný předek. Václav Pleskač měl s Kateřinou roz. Musilovou syna Josefa (*18.9.1830). V další generaci opět Václav (*20.8.1865), jehož ženě Anně rodem Kredlové se narodila dcera Marie.

2. 12. 1895 nar. Marie Pleskačová ve Vepříkově č. 8

Pro zápis z matriky narozených jsem si dojel do Chotěboře, kde mají knihu narozených z Vepříkova z let 1872-1938. I jiné matriky z okolních vsí, které ještě nejsou předány do oblastního archivu, sahají hluboko do 19. století.

Ještě před cestou do Chotěboře jsem objevil ve sčítání obyvatel z roku 1880 v Dobkově č. 6. V rodině Václava, bratra Josefa, žil na vejminku otec Václav Pleskač. Jeho manželka Kateřina již nežila. Půlník Josef hospodařil v sousedním č. 7. A právě tento Josef a jeho manželka Františka jsou našimi nejbližšími společnými předky. Takto jsem tedy objevil na MyHeritage 4. bratrance (4C), a nevím, zda on o tom ví, protože mi nereaguje na zprávy, které mu posílám. Ještě uvedu ty, kteří nás spojují.

Já - strýc Jiří Šemík - babička Anna Křišťanová - Josef Křišťan - Marie Pleskačová - Josef a Františka Pleskačovi - Václav Pleskač - Marie Pleskačová - Marie Císařová - 3C1R - 4C. Poslední dvě osoby nechávám označeny zkratkou pro 3. sestřenici jednou posunutou a 4. bratrance. Nemám od nich svolení ke zveřejnění jmen.

Mohlo by vás zajímat: Triangulace

První výsledky

V samém závěru roku 2022. se objevily první výsledky. Porovnáváme yDNA ze dvou linií synů Adama Šemíka. Já jsem potomkem Václava a Petr, jehož výsledky se budou ještě upřesňovat, je potomkem Pavla.

Vše jde zatím podle očekávání. Všimneme si genetické vzdálenosti (distance). Menší počet rozdílů může znamenat bližší příbuznost se společným předkem v otcovské linii. Zatím však byly vyhodnoceny jen STR markery. Více napoví SNP vyhodnocení.

Vše se tedy bude upřesňovat. Vyčkejme ještě několik týdnů. Petrova haploskupina se pravděpodobně posune od R-M198 směrem k R-Y874 a společně vytvoříme novou větvičku na stromě ftDNA.

A co dělat v čase čekání? Já si k Vánocům nadělil dvě knížky, které jsou užitečnými pomůckami k propojení klasické genealogie a populační genetiky.

Horní, Dolní

Rodopisci si při vytváření rodových stromů některé linie označují slovně podle lokalit, ale setkal jsem se i s barevným označením. Modří, červení nebo zelení příslušníci rodu. Já jsem si ve finále náš klan rozdělil na dva hlavní kmeny. Nazval jsem je horní a dolní. Jak jsem k tomu došel?

Na počátku byl Adam Šemík ze Smrdova, dnešní Sázavky. Jak jsem pátral, postupně jsem si pracovně označil větve Ústeckou, z Prysku, Bačkovskou nebo Světelskou. Postupem času vykrystalizovaly dvě hlavní linie, jejichž někteří příslušníci žijí dodnes kousek od sebe v obci Ovesná Lhota. Šemíkovi dolní se objevili ve Lhotě v polovině 18. století. Šemíkovi horní sem přišli na začátku 19. století.

Některé linie se potkaly v Praze. Z těch, kteří žijí v Praze dodnes, je například Dolňák Petr. Do Prahy přišel jeho předek v roce 1901.  V 80. letech 20. století začal v Praze studovat na vysoké škole autor těchto řádků. I když jsem si neuměl představit, že bych v Praze zůstal i po studiích, žiji zde s rodinou doposud. Protože jsem Horňák, hledal jsem jednoho Dolňáka. Porovnáním yDNA jednak potvrdíme společného předka a potom také zkusíme ověřit dobu, kdy náš společný předek žil. Bez dohledání v písemných dokladech je to jediná metoda, jak dobu společného předka v mužské linii určit. Na výsledek stále čekáme.

Blíží se nám konec roku. Příští rok bude příležitost získat Adamovu radlici někým z narozených v letech 1999 až 2005.

Najde se někdo? Jak je vidět na obrázku, mohl by se někdo takový najít. Žlutě je označen poslední držitel Adamovy radlice, která čeká na nového opatrovatele v úschově.

Oklikou z Afriky do Evropy

Na úvod trochu teorie. Chromozom Y je přítomen u mužů, kteří mají jeden chromozom X a jeden Y, zatímco ženy mají dva chromozomy X. Protože ženy nemají chromozom Y, nemohou podstoupit testy Y-DNA, ačkoli jejich bratr, otec, strýc nebo dědeček z otcovy strany by je podstoupit mohli. Vzhledem k tomu, že chromozom Y se předává z otce na syna prakticky beze změny, mohou muži testováním svého chromozomu Y vysledovat své patrilineární (mužské) předky.

Tímto testem si můžeme poměrně spolehlivě ověřit matričně dohledané předky v otcovské linii. V průběhu deseti let jsem základním testem omezeného počtu STR nechal otestovat deset jmenovců, u kterých předpokládám, že máme společného předka kolem poloviny 17. století.

Horní molekula DNA se od spodní molekuly
DNA liší v jedné nukleotidové pozici

Podrobnější test, tzv. Big-Y, kromě stovek STR markerů, sekvenuje stovky tisíc SNP markerů. Jednonukleotidové polymorfismy, často nazývané SNP (vyslovuje se „snips“), jsou nejběžnějším typem genetických změn. Každý SNP představuje mutaci nebo novou větev na stromu. Podle počtu SNP, na kterých se muži v rámci databáze shodují, lze určit, jak blízce jsou si příbuzní.

To velmi zpřesňuje ověření „papírové“ evidence v matrikách a dalších písemných pramenech. Příjmení a psané historické záznamy sahají pouze do nedávné minulosti, ale naše otcovská haploskupina se předává prostřednictvím DNA z otce na syna již tisíce a tisíce let. 

Tři části rozrodu mužů počínající společným předkem

V současné době čekáme na výsledek Petra Šemíka. Jsme ve žluté části, kterou jsem nazval „Blízká rodina“. Naším společným předkem je Adam Šemík žijící před 370 roky. Test by měl toto potvrdit. 14. listopadu se začal Petrův vzorek DNA analyzovat. Trpělivě sledujme vývoj.

Hledáme předky, kteří žili před přijetím příjmení. Chceme objevit spojení na další lidi (vzdálené bratrance) s podobným i odlišným příjmením. To se dostáváme do modré části. Jedná se o období mezi rokem 1650 n. l. a rokem 1000-2000 před n. l. V tomto mezidobí se naši předci přesunuli z širšího okolí Kaspického moře na západ do Evropy.

Cesta z Afriky haploskupiny R-Y874
šedá oblast - území výskytu „bratranců“ Neandrtálců

Mapa ukazuje trasu pokrývající červenou část ze žlutomodročerveného obrázku. Tak tedy vzhůru do minulosti a držme si palce, ať poodhalíme další podrobnosti, odkud jsme přišli.

Vzpomínka na Věru Šemíkovou

Včera jsem dostal upozornění na čerstvou ztrátu ve velké rodině Šemíků.

 

Upřímnou soustrast pozůstalým.

Ještě přidám dovětek. Věra Šemíková s manželem Františkem Šemíkem byli pravděpodobně posledními Šemíky, kteří žili ve Smrdově. Později bydleli v jedné z prvních bytovek ve Světlé nad Sázavou v Kolovratově ulici. František pracoval jako dělník v Motorpalu Světlá. Protože se ale vyučil holičem, ve Smrdově příležitostně holil, a to až do konce šedesátých let. Holil místní muže v budově místního národního výboru, což byl původně dům obchodníka Vrby (dnes již neexistující č. 71).

Badatelna a úschovna

Na přelomu června a července jsem čekal na dodání objednaného testu určeného pro některého ze vzdálených bratranců. Do schránky mi balíček z Texasu dorazil v pátek 15. července, jak už jsem před časem zde psal.

Čas prázdnin, dovolených a nemoci způsobily, že k odběru vzorku DNA došlo až po třech měsících. Dobrovolným dárcem se stal Petr Šemík. Ač oba žijeme v Praze, příležitost sednout si v klidu, popovídat si a „zašťourat“ v dutině ústní nastala až koncem tohoto měsíce. K setkání v jedné pražské hospůdce došlo ve středu. Hned druhý den jsem vyplnil celní prohlášení, ampulky vložil do obálky a zanesl na poštu. Plastovou kartičku zákazníka jsem nezapomněl. Zapomněl jsem si však celní prohlášení vytisknout, a tak jsem vstřícné pracovnici na poštovní pobočce poděkoval za opsání několika údajů. Ona zase poděkovala mně, že jsem vše vyplnil na PoštaOnline.

Nyní můžeme sledovat, co ukáže test Big Y-700 od FTDNA. Až se objeví první výsledky, budu samozřejmě informovat. Již nyní mohu podat zprávu, že se naplnil bod číslo 8 pravidel putovní Adamova radlice. Od minulé neděle je v úschovně a čeká na vyzvednutí dalším z řady potomků Adama Šemíka.

Připomínám drobný výklad pravidel. Příští rok (2023) bude příležitost získat Adamovu radlici někým z narozených v letech 1999 až 2005. Jedinou další podmínkou je mít příjmení Šemík nebo Šemíková. Najde-li se někdo takový, pošlete zprávu na kontakt uvedený na těchto stránkách. Do doby vyzvednutí dalším držitelem putovní trofeje zůstává Adamova radlice v Ovesné Lhotě.

Ze Světlé nad Sázavou do Vídně

Šemíků, kteří se v minulosti usadili nastálo ve Vídni, bylo jen pár. Takto jsem již dříve našel v Lehmannově adresáři krejčího Josefa Šemíka, který tam přišel z Bačkova. Při hledání v německy psaných zdrojích informací (noviny, seznamy, matriky) musíme zkoušet hledat příjmení bez háčků a čárek. Na internetových stránkách Rakouské národní knihovny jsem vyzkoušel hledat jméno Schemik. A co jsem našel? 10. listopadu 1921 vyšlo v novinách Arbeiter Zeitung následující krátké oznámení.

oznámení v Arbeiter Zeitung ze dne 10.11.1921

Naši mrtví. Ve středu dobrovolně zemřel Josef Schemik. Těžký nervový stav mu působil velká muka. Schemik dosáhl věku 45 let. Byl věrným bojovníkem v odborových a politických organizacích. Zvláštní zásluhy prokázal jako člen ústředního výboru Odborového svazu poštovních zaměstnanců a jako správce poštovního úřadu 62 v Zolleigasse. Pohřben byl v úterý na hřbitově v Ottakringe.

10. 11. bylo ve čtvrtek. Zpětně odečteno; pohřeb byl tedy 8. a Josef zemřel 2. listopadu 1921? Bylo mu 45 let. Mezi Šemíky máme jednoho Josefa, který se narodil v roce 1876 ve Světlé nad Sázavou v rodině krejčího. V pořadí čtvrtý syn byl o pět roků mladší od nejstaršího sourozence. Starší bratr Stanislav zemřel mlád roku 1890 – ve Vídni.

Vídeňský Lehmannův adresář

To už je zajímavá stopa. Když jsem hledal v Lehmannově adresáři, našel jsem kromě Josefa Schemika, krejčího, ještě Josefa Semika, poštovního úředníka. Ten se začal objevoval v adresáři od roku 1912 na adrese Brunnengasse 4. Na této adrese v XVI. vídeňském obvodu zůstává ale i po roce 1921, a to až do roku 1931. Ulice Zolleigasse, kde se nacházel poštovní úřad, byla asi 2 km od bydliště Josefa Semika. Proč je v adresáři uváděn ještě celých deset let po jeho smrti? Jedná se o našeho Josefa ze Světlé?

inzerát v Neues Wiener Tagblatt, 4.8.1912

Pak jsem ještě objevil inzerát v deníku Neues Wiener Tagblatt, ve kterém Schemik z nám známé adresy hledá čtyři švadleny na dámské a ložní prádlo výměnou za dobrý plat a plnou penzi.

Tedy z původního Šemíka se stal ve Vídní Schemik/Semik? Na internetu dostupných matrikách jsem dohledal úmrtí Josefa Schemika. 

7.11.1921 zemřel Schemik Josef

A skutečně - je to on - Josef Šemík ze Světlé. Zemřel v pondělí 7.11., pohřben ve středu 9.11. Datum narození v matrice zemřelých se liší o jeden den od skutečného. Příčina úmrtí nižšího poštovního úředníka (Postunterbeamter) je v matriční knize strohá. Sebevražda oběšením (selbstmord durch erhängen).

Bohužel se z těchto kusých informací nedá nic napsat o rodinných poměrech Josefa. Snad by se dalo jen usuzovat, že Magdalena Schemik, která se objevovala několik let po smrtí Josefa v Lehmannově adresáři, mohla být vdova, která ponechala v adresáři i jméno svého zesnulého manžela.