Další dva otestovaní

V prosinci jsme v Ovesné Lhotě odebrali dva vzorky pro DNA test a já je předal do laboratoře k vyhodnocení. Předminulý týden dorazily výsledky. Do tabulky jsem je zařadil jako 2020A a 2020B. Co výsledky znamenají, co potvrzují nebo co vyvracejí? To bude obsahem příštího příspěvku.

vzorek	F-9191 M. Šemík	F-9197 J. Šemík	F-9212 V. Šemík	Hrob J. Šemík	ftDNA BigY	2020 A	2020 B
DYS456	16	16	16	16	16	17	14
DYS389I	13	14	14	13	13	12	12
DYS390	24	24	24	24	24	25	23
DYS389II	31	32	32	31	31	29	29
DYS458	16	16	16	16	16	16	15
DYS19	15	15	15	15	15	15	14
DYS385a/b	11/14	11/14	11/14	11/14	11/14	11/14	14/15
DYS393	13	13	13	13	13	13	12
DYS391	10	10	10	10	10	10	10
DYS439	10	10	10	10	10	11	11
DYS635 Y GATA C4	23	23	23	23	23	23	23
DYS392	11	11	11	11	11	11	11
Y GATA H4	14	13	14	14	13	12	11
DYS437	14	14	14	14	14	14	16
DYS438	11	11	11	11	11	11	10
DYS448	19	19	19	19	19	20	20
DYS570				19	19	19	21
DYS576				17	17	18	17
DYS481				25	25	25	28
DYS533					12	12	11
DYS549				12	12	12	11
DYS643				10	10	10	12

Když mě brali za vojáka

Dnešní mladí muži již nezažívají ten moment, který vedl ještě před třiceti roky k velké změně. Většinou to nebyla změna na celý život. Od roku 1868, kdy byla v Rakousku - Uhersku zavedena povinná vojenská služba, to byla pro většinu mužské populace změna na tři roky. Když se člověk nerozhodl pro profesionální vojenskou dráhu, strávil mladý muž v minulém století ve vojenském prostředí dva roky. To by však Evropu musely minout dva velké válečné konflikty. Generace, která dospěla na začátku 20. století, skončila na několik let ve válečném víru Velké války. Není snad u nás obce, kde by nebyl pomník se jmény místních rodáků, kteří se nevrátili domů živí.

Musterlisten und Standestabellen Fasz. 1638-1639 1805-1806

V rodu Šemíků se vyskytl jeden případ, kdy dotyčný vojančil 14 let. Jan Šemík měl v roce 1804 svatbu ve Světlé nad Sázavou. Od roku 1807 byl v matričních záznamech zmiňován jako zedník. O jeho působení v armádě, stejně tak i o jeho rodišti jsme dlouho nic nevěděli. Joe Stanuszek objevil vojenské záznamy z roku 1805. Já jsem doplnil upřesnění o rodišti v Ovesné Lhotě. Zprvu z archivních matrik, později i z vojenských archiválií. Poslední vojenský záznam máme ze srpna 1806. Při hledání po Janu Šemíkovi jsem narazil mezi vojáky na jména: Jan Bárta, Tomáš Fiala, Martin Kudera ze Smrdova, Josef Ledvinka z Rozsochatce, Jan Těšitel. To jen namátkou.
Slíbil jsem Josefovi z Ovesné Lhoty poslat vše, co se dochovalo ve vojenské archivu o legionáři Josefu Šemíkovi. Jak se dívám, nemáme uvedeno jeho datum úmrtí. Tím se opět dostávám k prosbě o zaslání doplňujících informací, pokud se k nim dostanete. V nejbližší aktualizaci je zveřejním. U žijícch respektuji jejich právo nebýt v seznamu uveden. Kdykoli mi tedy můžete zaslat požadavek na opravu i v tomto směru.

Padesátá léta

Pro mnoho z nás je doba před sedmdesáti roky historií. Je to ale historie živá, neboť ještě žijí pamětníci, byť tuto dobu prožili jako děti. V archivním protokolu vyšetřovacích spisů se na jedné stránce sešel kněz František Šemík s herečkou Jiřinou Štěpničkovou.

Registrační čísla 1 - 1612 (str. 34)

Všimněme si poznámky v posledním sloupci. Paragraf a délka trestu. §78 byl trestným činem Velezrada. Případ paní Štěpničkové se v současné době připomíná televizním filmem. Že vše byla nastražená past, se dozvěděla až koncem šedesátých let, kdy byla rehabilitována.

Všechny výše uvedené záznamy byly zapsány do archivního protokolu v prosinci 1957, tedy v době kdy Jiřinu čekaly ještě dva roky v pardubickém vězení a Františkovi v té době trest končil. Důsledky zvůle padesátých let si nesli až do konce života. 

Kartotéka akce „48“

Přes hory, přes doly

Je právě  20:20 a já začínám psát krátké ohlédnutí, co se událo v minulém roce. Když si přečtu loňské předsevzetí a promítnu si zpětně loňské měsíce, musím se vrátit až na úplný začátek před deseti lety.

Až do loňského roku jsem na červené časové ose obrazně prokopával spojení skrze horu, která představuje tři století a deset generací. Zcela jistě můžeme dál upřesňovat některé drobnosti. V minulých týdnech se skutečně náš rozrod několikrát upravoval. Tuto malou horu máme tedy za sebou, ale před námi je hora mnohem větší s cestou do neznáma.

SNP Tracker pro Y874 (7.12.2019)

V dalším pátrání nám budou pomáhat písemné historické dokumenty již jen minimálně. Jsme totiž v době předmatriční, a tak zkouším více experimentovat s genetickým testováním. Výsledky jsem sepsal do dvou příspěvků. Máme to v genech a Cesta genů. K prvnímu článku dodám, že se v prosinci přidali k projektu Genetika a příjmení další dva dobrovolníci a čekáme na výsledky. Je potřeba říct, že genetická genealogie nerada potvrzuje, ale ráda vyvrací. Proto bych rád ještě přesvědčil některého z našeho klanu, aby se výše zmíněného projektu zúčastnil.

SNP Tracker pro Y874 (2.2.2020)

Co se týká cesty genů hlouběji do minulosti, jsme zhruba někde v době bronzové. Sice máme v Y−chromozomu pro Čechy nejběžnější haploskupinu R1a, ale na rozdíl od šťastnějších bratranců jsme příslušníky linie R1a - M198 - Y874, která končí už před více jak 3000 lety. V posledních dvou měsících se trasování změnilo. Aktuálně se na základě dalších otestovaných vzorků ukazuje, že v době, kdy došlo k domestikaci koně a bylo vynalezeno kolo, některé kmeny začaly migrovat rychleji.

Jsme na začátku hledání cesty skrze velkou horu, která představuje ne stovky roků, nýbrž tisíce let. S pomocí vědy, trpělivosti a štěstí se můžeme dostat dál. Zajímá vás, co jsem to použil za fotografie? Jedná se o malý a velký Ararat tyčící se v Turecku poblíž hranic s Arménií a Iránem.

Věra Šemíková

Děkuji, že mě upozorňujete na nepřesnosti nebo že mi dáváte nové informace. Právě dnes jsme se dostali přes číslo 800 osob v našem rodokmenu.

Věra Sainerová, roz. Šemíková (1924 - 1990)

Věra Šemíková se narodila v Branjin Vrhu, městě ležící na území dnešního Chorvatska. Dnes jsem se vrátil ke zprávě, kterou jsem obdržel 19. března 2015.

V dusledku nestastne rodinne udalosti, ktera me donutila patrat v rodnych listech meho otce, jsem zjistila souvislost s rodem Semiku.

Konkretne se jedna o me prarodice. Babicka se jmenovala Vera Semikova, jeji otec Jan Semik a jeji maminka Anna roz. Prochazkova. Coz plne koresponduje s udaji, ktere uvadite na Vasich strankach. Proto bych se rada dozvedela nejake blizsi informace.

Jan Šemík s Annou žili v Chlumčanech. Víme, že měli syna Viléma, který se narodil roku 1912 ve Vršovicích u Loun. Babička pisatelky byla tedy Vilémova sestra. Jan začínal jako dělník na železnici, potom byl zřízencem v cukrovaru. Pravděpodobně po 1. světové válce odjel s rodinou do Jugoslávie stavět cukrovary. Anna Procházková, jeho žena, pocházela z Vršovic u Loun.

Rodný list Jaroslava Sainera, syna Věry

Později jsem dostal fotografii Věry Šemíkové, tedy již Sainerové, a rodný list jejího prvního syna. A také jméno druhého syna. Ptáte se, kdo byl tím osmistým v rozrodu Adama Šemíka? Vlastislav Sainer. Narodil se 24. února 1951 a zemřel 10. ledna 2002. Nenosil naše příjmení, ale jeho matka byla rodem Šemíková.

Dobrovolníci na poli genealogie

Společenství lidí, kteří pátrají po kořenech svých rodů patří k těm, kde není problém najít pomocnou ruku. Internet je pro vytváření takových komunit ideální. Jistě, že se občas objeví někdo, kdo si myslí, že ostatní jsou tu od toho, aby mu byla poskytnuta na každou otázku rychlá a přesná odpověď. Zejména z řad nováčků v oboru se občas někdo takový najde. Pro ty, co ví, že spolupráce má nejen psaná, ale i nepsaná pravidla, doporučuji skvělé genealogické fórum, které začínajícím poskytne mnoho užitečného. Zejména čtenáři starého písma se při troše snahy a dodržení pravidel mohou velmi rychle s pomocí zkušenějších zdokonalovat. Podobné a stejně živé fórum je i na Facebooku.

23.8.1902, Rudolf Krejzl & Františka Šemíková

Výbornou práci pro komunitu odvádí pár jednotlivců na webu matriky.msts.cz, ze kterého čerpá vyhledávač requiro.cz. Musím zmínit Petra Hudíka, který má svoje kořeny v mužské linii mezi Ledčí a Světlou nad Sázavou. Díky němu se objevil seznam oddaných ze Světlé obsahující záznamy od roku 1879 do roku 1928. A v tomto seznamu jsem "vylovil" pět svateb. Všech pět jsem našel v Zámrsku v jedné matriční knize sign. 7750 (ke stažení 208 MB). Během dvaceti let se vdalo pět sester Šemíkových. Emílie, Marie, Anna, Františka a Josefa. Všechny byly dcerami krejčího Jana Šemíka a Josefy, původem Bednářové, z Budišova. Rodina žila až do smrti matky v roce 1901 ve Světlé nad Sázavou č. 68. Pak rodina žila v č. 126 a tam po roce 1908 zůstala nejmladší Josefa s manželem Václavem Nováčkem.

Policejní pobytové přihlášky v Praze (Krejzlovi)

O Emílii, nejstarší ze sester Šemíkových, jsem nevěděl. Šemíkovi patrně kratší dobu bydleli po svatbě v Humpolci, kde se Emílie narodila. Antonie (*1885), šestá ze sester, se vdávala v Praze. Tou dobou v české metropoli již žila i Františka Krejzlová, rodem Šemíková, později Procházková. A v Praze si našel vdovec Jan Šemík svou druhou ženu Annu. Do Prahy zamířili po 1. světové válce František i černá ovce rodiny Jan mladší. Na rozdíl od Františka ale Jan působiště měnil a v Praze žil jen krátce. Třetí bratr a devátý sourozenec Bohumil Šemík odchází do Ameriky.
Některé ze sester se vrátily k rodičům a jsou společně pohřbeni ve Světlé. Bylo by zajímavé zjistit, zda příjmení Procházková (první manželka Bohumila) a Procházka (druhý manžel Františky) je jen shoda jmen.

Pátrání s Matějem Kopeckým

V červnu letošního roku jsem obdržel následující zprávu: Mám info o zraněném Šemíkovi. Není to můj František Šemík (*1880). Ten byl v 13. polním pluku lesních myslivců. Tohle bude František Šemík z Malína, který je od Sedlce vzdálen cca 4 kilometry. V tom roce žili Šemíkovi i tam. Už jsem jejich větev zkoumal. Též to byli František a Marie Šemíkovi, vrstevníci mých předků. Svatbu měli o rok později než můj František s Marii. Jedná se o větev ze Světlé. Další Šemíkovi žili ve Vrdech, trochu jsem se na ně díval, ale ještě moc ne.

František Šemík (*1874) - v říjnu 1916 raněn

To Matěj Kopecký reagoval na můj dotaz k záznamu o ztrátách v rakouské armádě z roku 1916. Tedy z doby 1. světové války. František Šemík z Malína byl skutečně jiným Františkem, než byl jeho prapraděda. Byl o šest let starší a pocházel ze Světlé nad Sázavou. Svatbu měl v roce 1898. Tedy o sedm let dříve než druhý František Šemík. V té době již žili obě rodiny v Sedlci nedaleko od sebe v blízkosti tabákové továrny. Právě v c. k. tabákové továrně patrně pracovali oba Františkové i s manželkami, pokud tyto nebyly doma s dětmi. Tak to šlo až do Velké války. Ještě před tím ale došlo k události, které se účastnil jeden z Františků. V roce 1913 byl František Šemík účastníkem potyčky, o které jsem psal předloni. Za 1. světové války jeden František sloužil u LstB (Landsturm Bataillon) - tedy u domobraneckému praporu č. 83 ve 2. kompanii. Druhý František nastoupil k 13. polnímu pluku lesních myslivců.

zemřela Anna Šemíková z Dolních Bučic

Poválečné osudy známe jen u mladšího Františka Šemíka. O tom starším víme pouze, že měl s Františkou Šemíkovou, rozenou Mráčkovou, dvě dcery a syna, který zemřel jen několik měsíců po porodu.

Matěj Kopecký mě upozornil ještě na jedny Šemíkovi ve Vrdech, přesněji v jejich části Dolní Bučice. V srpnu 1849 se sem ve svých 39 letech přiženil zedník a vysloužilý voják Václav Šemík z Ovesné Lhoty. Tak toto je poslední letošní příspěvek. Chtěl bych tímto poděkovat všem, kteří mi letos pomohli. Zítra zveřejním aktuální rozrod klanu Šemíků. Je v něm bez pěti celých 800 osob. Najdete se tam? Víte, že je možné cokoli doplnit nebo opravit? Napište mi.