Zemanovi z Libouně

Při hledání shod Jiřího Myšky se vyskytl případ, kdy matka (HZ rodem Šabatková) měla poměrně malou shodu na 7. a 15. chromozomu, která odpovídala vztahu 6. sestřenice. 

Část vývodu LZ

Její dcera (LZ) se ovšem s Jiřím shodovala na pěti chromozomech (1./3./4./6./21.) a dala se z toho odhadovat mnohem bližší příbuznost. Navíc ostatní shody (JŠ, VŠ) s LZ shody neměly. Z toho se dalo usuzovat, že shoda odpovídá otcovské linii LZ. Vše tedy směřovalo k Zemanům do Libouně.

Nedařilo se však dohledat společného předka. Zkusil jsem tedy oslovit okresní archiv v Benešově, zda tam nemají evidenční archy ze sčítání obyvatel z roku 1921. Někde jsou tyto archy digitalizovány. To ovšem není případ Benešovska. Díky ochotě archivářů jsme získal naskenované listy pro č. p. 11 v obci Libouň. Zde je přepis základních údajů:

Antonín Zeman (*15.8.1875 Šlapánov, od 20.10.1896 v Libouni)

(chyba v datumu nar., v matrice 28.8.1875)

Marie Zemanová (*23.11.1883 Libouň)

syn Ladislav (*5.6.1905)

dcera Božena (*2.1.1907)

dcera Anna (*8.8.1912)

dcera Růžena (*9.10.1914)

syn František (*7.12.1921)

Antonín Zeman st. (*2.1.1852 Libouň) na výměnku (otec Antonína ml.)

(chyba v datumu nar., v matrice 30.10.1852)

Rudolf Zeman (*1.10.1896 Libouň) horník v Roudné

Jaroslav Zeman (*23.11.1898 Libouň) horník v Roudné

Rudolf s Jaroslavem byli příbuzní. Nevím však, v jakém vztahu k oběma Antonínům. Zato však vím, že oba pracovali v Roudném, kde se v dolech těžilo zlato.

Důležitým objevem byl vývod Martina Zemana (MZ). Je v něm společný předek Antonín st. (*1852). I v jeho případě, stejně jako u jeho syna Antonína ml., nemůžeme spoléhat na paměť osob při sčítání obyvatel.

Část vývodu MZ na Myheritage

Co s výsledkem atDNA

Na začátku tohoto roku jsem se rozhodl vypátrat mužského zástupce rodu Myšků, který by společně s Edem Miskou vytvořili novou haploskupinu. Nyní se pomalu ale jistě dostáváme do závěrečné fáze hledání odpovědi na otazník u předpokládaného společného předka rodu Myšků pocházejícího pravděpodobně z Chlumětína.

Díky trpělivosti se mi podařilo najít Jiřího Myšku. Po setkání s ním jsem jeho vzorek poslal do laboratoře FTDNA s objednáním autozomální DNA (atDNA). Ten test se jmenuje Family Finder. Začátkem května se s testováním začalo a za necelé tři týdny jsme měli výsledky.

Co z nich vyplynulo?

Začněme odhadem etnického původu. Pro mnoho z těch, kteří se odhodlali k testu atDNA, je jednou z prvních věcí, která je zaujme. V případě testu na FTDNA je to volba myOrigins a Chromosome Painter. Člověk, jehož naprostá většina předků žila v posledních několika stech letech na území střední Evropy, bývá výsledek velice matoucí.

Vývod Jiřího Myšky

Mnohem zajímavější jsou shody (Family Finder Matches). Původ sdíleného segmentu atDNA zjistíte srovnáním s vývodem z předků testované osoby. V případě Jiřího (JM) jsem měl k dispozici jen mužskou linii. Postupně jsem s pomocí dalších genealogů vytvořil částečný vývod, ve kterém jsou barevně orámovány potenciální společní předci Jiřího s některými shodami, které jsem označil čísly nebo iniciálami.

V následující tabulce jsou možná příbuzenství odpovídající vývodu JM (5). Vidíme, že významná shoda má celkově více jak 20 cM. Centimorgan (cM) je jednotka, která má co společného s délkou jen velmi zprostředkovaně.  Nejmenší lidský chromozom č. 21 je veliký ~50 cM a nejdelší č. 1 má ~200 cM.

Haploidní genom člověka má asi ~3000 cM. Jeden cM obsahuje kolem 1 až 2 milióny bp a představuje informační kapacitu stovek až tisíců genů.

příklad vztahu 1C1R (první bratranec jednou posunutý)

V posledním sloupci je příbuzenský vztah mezi Jiřím a dalšími shodami. Pro zajímavost. Je tam i Ed Miska (EM) jako 9. bratranec. Takto vzdálení bratranci a sestřenice se z autozomálního testu dají odhalit jen vzácně.

Shoda v posledním řádku tabulky není vyznačena na vývodu, protože deset generací mužské linie Jiřího se mi na obrázek nevešlo. Od Františka Myšky máte pokračování až k Václavu Myškovi z Chlumětína zde.

Oslava narozenin

22. června se sešli hned tři nositelé putovní Adamovy radlice v Ústí nad Labem. S Marií Šemíkovou jsme oslavili její pětaosmdesátiny. Gratulujeme. Hodně štěstí, zdraví, ať tě život baví.

Mitochondriální dědictví

Včera jsme měli svátek matek. V minulém desetiletí to byl obvykle čas, kdy jsme se scházeli na Šemíkovských srazech.

Mým prvotním zájmem bylo vypátrat své předky v mužské linii. Je to jednodušší. Hledání v matrikách a dalších archivních dokumentech je snadnější. Spojuje to skupinu lidí se stejným příjmením. Většina příspěvků na tomto webu je věnována otcovské oblasti předků.

Mateřská linie je pro mě pocitově silnější. Každý z nás je pomyslnou pupeční šňůrou spojen až k neznámé pramáti někde na úsvitu věků. Pátrání je ale složitější. Není to jen změna příjmení, která komplikuje pátrání tím více, jak pronikáte hlouběji do minulosti. Když se blížíte počátku matričního období, v matrikách začínají mizet u svateb rodná příjmení nevěst. Já se dostal ke Kateřině Šmidrové do Voletic u Luže v Košumberském panství. O její matce vím už jen, že se jmenovala také Kateřina.

Nechal jsem si udělat test mtDNA. H3b5a. To je haploskupina mé mámy a celé její mateřské linie. Zajímavý je archeogenetický vzorek, který má podle odhadu TMRCA společnou pramáti ve středověku. Odhad bych ale posunul do období přechodu starověku a raného středověku. Důvodem je maďarský nález v župě Somogy. V blízkosti jezera Balaton u vesnice Szólád bylo nalezeno 45 hrobů, které jsou všechny datovány do střední třetiny 6. století. Toto i další podrobnosti jsou součásti vědecké práce "Pochopení sociální organizace a migrace barbarů v 6. století prostřednictvím paleogenomiky". 

Chlumětínské kořeny

Při čekání na výsledky testu Jiřího můžeme spekulovat. Jiří by měl mít shody s Anežkou Kovářovou (prateta?) a s Kateřinou Dědečkovou (třetí sestřenice). S Edem Miskou (9. bratranec) bude pravděpodobně shoda autozomální minimální. Zde spoléhám na Y-DNA. To ale až později.

Když jsem hledal někoho, kdo pátral po kořenech Myšků, objevil jsem zajímavé stránky Aleny Smětákové. Jejím prvním Myškou je Václav (1739-1815), který byl sedlákem ve Svratouchu. Narodil se však v Chlumětíně. Václav s rodinou patřili k evangelíkům, kteří se roku 1781, ihned jak to šlo, přihlásili k helvétské víře. Oblast mezi panskými městečky Hlinskem a Svratkou byla součástí panství Rychmburk v Chrudimském kraji. Panství patřilo k jedněm z největších v kraji i celém království. Mělo přes 50 obcí.

Výsek Chlumětína na mapě Kameničkovské rychty (1731-1732)

Menší územní jednotkou na velkých panstvích byla rychtářství. Obvykle zahrnovala několik vesnic. Při hledání Myšků z Chlumětína jsem objevil mapu rychty Kameničkovské. Mapa vsí Chlumětín, Kameničky a Jeníkov zachycuje katastry těchto sídel v roce 1732. 

Orientace mapy je obrácená oproti dnešním zvyklostem. Nahoře je jih a dole sever. V Chlumětíně bylo v této době šest osedlých. V seznamu vlevo dole na mapě lze dohledat Vavřince (Lorenz) a Jiřího (Georg) Myšku. To vypadá, že Vavřinec byl nejmladším synem Mikuláše a Jiří synem Václava. Děda obou byl Jan Myška. Na mapě jsme červeným ohraničením vyznačil jeden pozemek Jiřího. Pole a pastviny jsou označeny značkou a číslem. Jiřího pozemky poznáme podle značky čtverečku s jednou uhlopříčkou.

Trpělivost

Trpělivost je vlastnost, bez které se genealogie neobejde. A platí to i o genetické nadstavbě hledání předků. Příkladem budiž testovací sada, kterou jsem pořídil před vánočními svátky minulého roku.

Odběrná souprava od FTDNA

Původně jsem tento autozomální test chtěl věnovat jednomu badateli z Pardubic. V průběhu ledna si to však dotyčný rozmyslel, a tak jsem zaměřil pozornost na rod Myšků. Neměl jsem však pro tento test vhodného kandidáta.

Rod Šemíků a Myšků mají společné kořeny. Přesněji jeden kořen společný mužským liniím obou rodů. Stejně jako v případě Šemíků, jejichž příjmení se nachází již v Soupisu poddaných podle víry z roku 1651, i v případě Misků/Mišků/Myšků máme jeden výskyt jména po konci třicetileté války, a to v Chlumětíně u Hlinska. Jan Myško v Chrudimském kraji, stejně jako Adam Šemík a (pravděpodobně) i jeho otec Jan v sousedním kraji Čáslavském.

Pomohl by nějaký bratranec Eda Misky, ani blizký ani příliš vzdálený. Pomohl by upřesnit nejen linii Mišků, ale i časový odhad společného předka "Šemisků" 🙂nebo "Semišků" 🙃, jehož haploskupina je R-FT174249.

Neznáte někoho s příjmením Miška nebo Myška v okolí Hlinska? Mám jeden kit pro otestování a tímto vyhlašuji pátrání po neznámém Edwardově bratranci.

Odeslání dopisu do Šebířova

Tuto výzvu jsem v polovině ledna napsal do facebookové skupiny Genetická genealogie. Během několika hodin obdržím odkaz na Myšky, kteří mají původ v okolí Hlinska. Začal jsem hledat, zda by se dali oslovit. Jedno možné spojení směřovalo do vesničky v kraji pod Blaníkem. Bohužel jsem dohledal jen klasickou adresu. Žádný telefonní kontakt, žádný e-mail, žádná sociální síť.

Poslal jsem tedy 21. ledna dopis poštou. Při čekání jsem se snažil z matrik dohledat společného předka dvou linií Myšků. Jedné, která doputovala do Spojených států a druhé, která žije na dohled od bájné hory Blaník. To se podařilo koncem března. 

Odpověď na dopis stále žádná. V březnu jsem se rozhodl vydat se na adresu osobně. Bohužel mi nikdo v domě neotevřel. Hodil jsem tedy do schránky na vratech domu vzkaz.

Jaké bylo překvapení, když mi druhý den na mobilu zvoní neznámé číslo. Paní Myšková. Vzkaz ve schránce v době telefonátu ještě nevyzvedla. Ptala se, zda jsem ten, kdo v lednu poslal ten dopis.

Celní prohlášení odesílané obálky se vzorkem

Kontakt tedy navázán. Komunikace s paní Myškovou pokračovala. Domluvili jsme si schůzku i s jejím manželem Jiřím na velikonoční čas v Louňovicích pod Blaníkem.

Dnes to jsou dva týdny od milého setkání s rodinou Myškových. Při rozhovoru s panem Myškou jsem se dozvěděl, že na blanické rozhledně působí jeho synovec a jmenuje se také Myška. Odběr vzorku byl úspěšný. Dnes by již měl být u adresáta v laboratořích společnosti FamilyTreeDNA. Čekáme na výsledek autozomálního testu Family Finder. Buďme trpěliví.

Místopisné souvislosti

Někdy najdeme na mapách označení míst, kde v minulosti stály vesnice nebo osady, a dnes je tato informace uložena v paměti pouze místních obyvatel. Kdy došlo k zániku osídlení, neví často ani místní starousedlíci.

Takovým případem je dodnes neobjasněné umístění vsi Rossiczyn, o které máme zmínku z roku 1307. Ze dvou zápisů o prodeji území Rajmundem z Lichtenburku se odvozovalo dvojí možné označení neznámé vesnice: Bošičín nebo Rošičín. Dodnes v mapách uváděné místo Roštěniny na katastru Sázavky (dříve Smrdova) by mohlo být onou ztracenou osadou či vesnicí.

Pojďme na druhý břeh Sázavky. Za obcí Ovesná Lhota nedaleko Vlkanova byla kdysi založena vesnice Obědovice. Její existenci máme potvrzenu, a to nejen z matričních zápisů. Na mapě je vidět přibližná poloha nedaleko Žebrákovského potoka. Vesnice stála několik desítek let v průběhu 18. století. O důvodu jejího zániku můžeme pouze spekulovat.

A nyní se podíváme, že místo na mapě mohlo získat název i podle příjmení usedlých sedláků. V obci Chlumětín žije rod Myšků minimálně od 17. století. Ve století 19. vznikl Stabilní katastr. Vidíme, že v místech, kterým se dnes říká Myškův kopec, byly v roce 1838 polnosti Myšků (dříve psáno Mischka) z č. 20 a č. 21. Tehdy rod Myšků hospodařil i na č. 23, 24 a 31. V té době bylo více Myšků i v nedaleké Studnici (č. 12, 31, 39, 48, 56, 57). Z Chlumětína přišli první Myškové do Studnice v 18. století. A žijí v obou obcích dodnes. Když se podíváme na místo Myškova kopce v Chlumětíně, tušíme, proč asi toto označení vzniklo. Tehdy se tam říkalo V Austavu. Kdo ví proč.

Chlumětín, Indikační skica ze Stabilního katastru (rok 1838)