Objev shody ve Smrdově

Martin Bárta - 7 generací

Můj bratr si nechal udělat autozomální test na MyHeritage. Mezi shodami, které se objevily po zvěřejnění výsledků, byla jedna zajímavá. Sice genetická shoda nebyla nijak výjimečná, ale příjmení a lokalita jedné osoby ve vývodu Vladimíra ponoukala k podrobnějšímu prozkoumání.

Bártová ze Smrdova. 

Sdílená DNA: 0,8% (57,3‎ cM)

Sdílené segmenty: 3

Nejdelší segment: 22,1‎ cM

Tu shodu má jen můj bratr. Já ani náš strýc z otcovy strany shodu nemáme.

Předci Vladimíra z matčiny strany žili ve Smrdově. Secký, Karel, Zadina, Bárta. To jsou příjmení, která jsou spojena s tímto místem dodnes.

V mém vývodu mám Bártovi také. Matkou mého pradědy byla Marie Šemíková, rodem Bártová ze Smrdova č. 32.

Marie se narodila 27.3.1854. Ve Smrdově žila ve druhé polovině 19. století ještě jedna Marie Bártová. Ta se narodila 22. srpna 1850 v č. 49.

Naše praprababičky se narodily nedaleko od sebe. Chodily do stejné školy, do stejného kostela. Jedna se přivdala k Šemíkům do statku č. 12. Druhá se vdala za Františka Zadinu z č. 37. Ptáte se, kde máme společného předka?

matriční záznam narození Marie z č. 49

Babičkou Marie Bártové byla Magdaléna Bártová, dcera Martina Bárty ze Smrdova - čísla 32! Přihořívá.

Dědou Marie Bártové z č. 32 byl Josef  Bárta (*1788). Josef a Magdaléna byly sourozenci. Jejich otec se jmenoval Martin Bárta, sedlák z č. 32. Zdá se, že jsme u cíle.

Můj bratr - a tedy i já - jsme s Vladimírem 6. bratranci. A na závěr ještě rekapitulace. Odhad z genetiky byl příliš optimistický. Co nás posunulo, bylo společné příjmení a místo, kde žili naši předci.

Můj bratr - otec - děda František Šemík - Alois Šemík - Jan Šemík a Marie Bártová - Josef Bárta a Anna Myslivcová - Josef Bárta a Anna Hudíková - Martin Bárta a Anna Vávrová - Magdaléna Zadinová (Bártová) - Magdaléna Bártová - Marie Zadinová (Bártová) - Josef Secký a Anežka Zadinová - František Secký - Ludmila Secká - Vladimír. 

Genealogie a DNA

Minulý víkend jsem projížděl Vysočinou z Pardubic do míst, kde žijí mí nejbližší příbuzní z otcovy strany. Byť byl konec března, panovalo aprílové počasí. V okolí Hlinska a Svratky padal sníh. Cestou do Rozsochatce jsem se zastavil v Chlumětíně a odebral jsem vzorek od příslušníka rodu Myšků, v místě, kde tento rod žije od poloviny 17. století. Bylo to dobrodružné. Získat kontakt a následně i souhlas, že je ochoten do toho jít. Budeme nyní čekat, zda se zařadí ke dvěma dosavadním Myškům v rodovém stromu.

odkaz na větší rozlišení

Vzorky od tří Šemíků dokazují, co znamená, když se genetika potká s papírovou genealogií. U Myšků je to podobné. Hnízdo rodu Myšků - Chlumětín - je zhruba 40 km vzdálen od hnízda rodu Šemíků - Sázavky (Smrdova).
Kdy žil náš společný předek? To už jsme v předmatriční době a papírová genealogie nám moc nepomůže. Z počtu změn na Y chromozomu, ke kterým dochází jednou za 3 až 4 generace nebo jednou za 80 až 100 let, se dá odhadnout, kdy žil nejbližší společný předek. Čím více lidí z našich větví si udělá test Big Y, tím více se časové okno bude zpřesňovat, protože algoritmus může lépe kalibrovat, kdy která změna na Y chromozomu vznikla.

Program ve Velkých Popovicích

V době jarní rovnodennosti vysílám vzkaz, že 16. květen se každým dnem blíží. Udělejte si čas a pošlete mi orientační počty účastníků, abychom věděli, jak lépe zorganizovat naše setkání.

11:00 Kdo bude chtít na exkurzi do pivovaru přijede před 11h.

12:30 Po exkurzi se připojí ti, kteří přijedou později. Uděláme se souhlasem skupinové foto pro účely zveřejnění na těchto stránkách. Klíčový bod programu: předání Adamovy trofeje. Věřím, že dorazí i bývalí držitelé putovní trofeje.

12:45 Zajdeme do salonku Kozlovny na oběd.

13:30 Po obědě bude prostor pro krátkou prezentaci o posledních objevech s ukázkou rodokmenu. Dozvíte se, zda patříte k horním nebo dolním Šemíkům a ukážeme si vztah s rodem Myšků (i ti jsou zváni).

📢 Pošlete mi na roman.semik@gmail.com nebo SMS na +420724122151:

👉 počet zájemců o exkurzi❗

👉 počet zájemců o oběd❗

Těšíme se na vás a ještě mapka okolí pivovaru.

🔗mapa

Zapište si 16. května

Vážení jmenovci, drazí Šemíci!

Máme za sebou deset skoků historií – od vyšehradských hradeb až po neumětelskou náves. Letos, při našem jedenáctém cvalu, nás osud (a žízeň) zavede do Velkých Popovic.

Legenda říká, že Šemík skočil pro svobodu. My budeme v následujících týdnech skákat radostí z toho, že se zase uvidíme! Zapomeňte na chvíli na problémy, které vás tlačí v práci, a pojďte si užít popovickou pastvu spojenou s exkurzí v místním pivovaru.

Po 15 letech putování z Vyšehradu a Neumětel dorazí stádo Šemíků konečně k prameni v Popovicích. 

Věřím, že mnozí z vás poznali, že jsem tyto řádky sepsal ve spolupráci s AI nástrojem :-) Do konce března pošlu podrobnější plán, který vzejde ze spolupráce s Pavlem Šemíkem. Právě on mě inspiroval k letošnímu místu setkání.

11. sraz nositelů příjmení Šemík si přímo říká o akci s nádechem historie, humoru a pořádné dávky hrdosti. Už teď vidím tu fotku padesáti Šemíků na jednom místě. Dokážeme to?

Závěť

Narodila se v Ovesné Lhotě. O osudech její rodiny víme poměrně dost díky různým článkům a oznámením v amerických novinách. Omaha, Ithaca - to byla místa, kde žila. Po smrti jejího manžela se znovu vdala. Začátkem 20. let 20. století je zachycena na fotografii se svými čtyřmi dcerami.

A právě těmto dcerám - Anně, Karolíně, Henriettě a Mildred - odkázala svůj majetek. 

zveřejněno  v Ithaca Journal 16.2.1927

Závěť Mary Semik

Ověřeno soudem

Závěť Mary A. Semik

Zmotony z města Lansing
byla přijata k ověření. Zanechává
majetek v hodnotě 400 dolarů v hotovosti
a nemovitosti v hodnotě 3 000 dolarů čtyřem dcerám, Anně B. Semik Pavlik
z Omahy v Nebrasce, Caroline A. Semik
Hagin z města Ithaca, Henriettě M. Semik Zmotony z Merrimac, Oklahoma, a Mildred E. Semik z města Ithaca. Caroline Hagin a Mildred Semik jsou jmenovány společnými vykonavatelkami.

Na vědomost se dává

Po 15 letech od prvního srazu v Číhošti a po dvou letech od posledního setkání na Vyšehradě plánujeme letošní sraz ve Velkých Popovicích. Existuje možnost spojit naši "valnou hromadu" s exkurzí v místním pivovaru.

Máte na výběr ze dvou termínů. Sobota 16. května nebo sobota 20. června. Vyberte si na Srazovníku (již je vybráno) a dejte co nejdříve vědět, kolik by vás přijelo, abychom mohli lépe naplánovat celou akci.

Poznámka. Ještě navíc přibyl jeden možný termín: 30. května.

Ve Velkých Popovicích se vařilo pivo nejméně od 16. století. Vznik současného velkopopovického pivovaru inicioval František Ringhoffer II. (1817–1873), významný průmyslník, podnikatel, politik, starosta Smíchova a poslanec Českého zemského sněmu. Do dnešních dnů se z rozsáhlého komplexu Ringhofferových závodů zachoval pouze pivovar Velké Popovice. Je jediným výrobním závodem rodiny Ringhofferů, který nepřetržitě vyrábí svůj produkt od založení v roce 1874 až do současnosti.

Kde se vzal myslivec Šemík?

První stopa po Janu Šemíkovi, panskému myslivci, se objevuje roku 1651 v Soupisu poddaných podle víry. Stejně tak to platí pro Adama, předpokládaného Janova syna. Druhá stopa je z roku 1653. To Jan Šemík na Horách Vrbických prodává chalupu. A pak už o Janovi nic. Jen dvě smlouvy o prodeji jednoho gruntu, ve kterých jsou zmínky o vdově a dceři po Šemíkovi. Z toho lze vyvodit, že Jan zemřel před rokem 1667.

zdroj: Kronika města Světlé (Seidler)

Kdy Jan Šemík na Hory Vrbické přišel? Napovědět nám může Trčkovský urbář pro Světelské panství z roku 1591. Cenným zdrojem je bakalářská a zejména diplomová práce Ivety Krpálkové. Přinesla totiž podstatné detaily o Trčkovském urbáři. Doposud jsem čerpal z práce Karla Seidlera, který na konci Kroniky města Světlé uvedl přepsanou část urbáře. Přepis je neúplný a obsahuje mnohé chyby, přesto zůstává důležitým zdrojem o historii Světlé nad Sázavou. Iveta Krpálková nejen načetla celý urbář, ale také zjistila, že na zapisování se postupně podílelo 12 písařů. Přišla na to, že jeden z písařů zapsal roku 1644 zápisy týkající se vesnic Vrbice, Hor Vrbických a Lipničky.

doplnění k vesnici Hory Vrbické (1648)

Další písař připsal poznámku k vesnici Hory Vrbické v roce 1648. Tento zápis je psán českou novogotickou kurzívou. Oproti jiným zápisům je písmo méně úhledné. Porovnáním Seidlera a Krpálkové vidíme, že v Kronice města Světlé chybí Krs (Martin Krs je r. 1651 v Soupisu poddaných). Zajímavé je to u doplňku z roku 1648. U Seidlera je tam Rozwora Vojiřzka, Kantorská chalupa. Pro Ivetu Krpálkovou je to, co Seidler načetl jako Rozwora, nečitelné. I druhý zápis je nejasný. Je to Lendička? V následujícím přepisu máme u některých jmen dvě varianty.

Podstatné je, že ani v roce 1648 není zmíněn Šemík. Z toho vyplývá, že myslivec Jan Šemík pravděpodobně na Hory Vrbické přišel mezi rokem 1648 a 1651. Ještě je tu možnost, že na Horách Vrbických byl, ale v urbáři jeho příjmí není. Kdo třeba žil v té Kobantovské chalupě?

[folium 146v]

Ves Hory Vrbické

Léta 1644 vyhledáno etc. z té vsi ourok na Světlou tento platí. Totiž:

• Krs                   ouroku sv. J. 40 gr.

                                        sv. H. 44,5 gr.

• Tomek                          sv. J. 17 gr.

                                        při sv. H. žádného

• Pospíšil                         sv. J. 3 gr.

                                         sv. H. 3 gr.

přípis z roku 1648:

• [......]                              sv. J. 9gr.

   (Rozwora)                     sv. H. 9 gr.

• Lendička [!]                   sv. J. 15 gr.

   (Wojiczka)                     sv. H. 15 gr.

• Kobantovská chalupa  sv. J. 3 gr. 

   (Kohautowska)              sv. H. 3 gr.

• Více z luk při sv. H.:

Tomek                              39,5 gr.

Pospíšil                             15 gr.

Na svatého Jiří - sv. J., na svatého Havla - sv. H, malý groš český - gr.

Kurzívou je verze vzniklá ve spolupráci s kolegy genealogy

zdroje:

KRPÁLKOVÁ, Iveta. Edice Trčkovského urbáře z roku 1591. Online. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. 2023. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/rw9kc/.
KRPÁLKOVÁ, Iveta. Světelské panství ve světle Trčkovského urbáře z roku 1591. Online. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. 2021. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/f7zsn/.
SEIDLER, Karl a Ant. Vlad. EICHLER. Kronika města Světlé od roku 1207-1886: s dějepisnými poznámkami o nejbližších vsích a místech v okolí Světlé, se statistickými tabulkami a stručnými vyňatky z Trčkovského Urbáře panství světelského z roku 1591.