Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

pondělí 11. června 2018

Ohlédnutí

Ještě jednou se ohlédnu za srazem v Ovesné Lhotě. Jak už jsem to několikrát zmiňoval, teď je to na mladé generaci, zda a kdy a kde se sejdeme příště.
Já se budu snažit na těchto stránkách čas od času publikovat nové informace. Tímto vyzývám všechny, kdo sem zavítají. Pokud mate jakékoli dokumenty, vzpomínky, fotografie související s tématem, podělte se o ně s námi ostatními.
Jsem zvědavý, zda se podaří zorganizovat na podzim znovuosazení křížku nad Ovesnou Lhotou. Po nálezu vzkazu z roku 1908 se nabízí možnost po 110 letech opět vysadit na místě u božích muk stromky. Pojďme si ze zprávy v láhvi povědět něco víc o pasáži, ve které se píše o událostech politických.
V r. 1907 byly konány první volby do říšské rady na základě rov. hlas. práva. Při těchto volbách rozvířil se boj o mandát od mnoha  polit. stran. Srazily se následující čelnější strany polit.: agrární,  klerikální, mladočeská, social. demokratická, nár. sociálové, realisté (strana Masarikova), radikální a více jiných.
V našem okresu kandid. 5 poslanců a zvolen agrární poslanec Josef Hyrš rol. z Okrouhlice u Něm. Brodu. Strana agrární musela houževnatě bojovati se social. demokraty a klerikály.
V r. 1908 v měsíci únoru konány volby do sněmu zemského dle starého voleb. řádu, nikoliv dle rov. všeob. hlasov. práva. Veliký boj byl sveden mezi stranou agrární a klerikální při níž tato strana utržila ohromnou porážku. Agrár. poslanců zvoleno 44 a 1? všeho klerikál. Za náš okres zvolen p. Josef Prášek rolník.
V roce 1908 se volilo systémem volebních kurií. Do zemského sněmu se tehdy takto volilo naposled před vznikem Československé republiky. Český zemský sněm v té době sídlil v Thunovském paláci na pražské Malé Straně. Dnes je zde Poslanecká sněmovna. Volilo se tedy podle reformovaného kuriového systému s všeobecným, ale stále nikoliv rovným volebním právem. To o rok dříve (1907) ve volbách do Říšské rady ve Vídni se již volilo podle rovného hlasovacího práva (pouze pro muže starší 24 let).
Zajímavost na konec. Jan Lenoch, můj prapraděda z matčiny strany, byl dvakrát zvolen v kurii venkovských obcí za svobodomyslné mladočechy do Českého zemského sněmu. V roce 1895 a opakovaně i v roce 1901.

neděle 13. května 2018

Mise splněna

Včera jsme společně, a sešlo se nás překvapivě hodně, uložili Adamovu radlici do kapličky v Ovesné Lhotě. Snad se brzy najde někdo splňující podmínky pro převzetí štafety. Ten či ta, kdo podmínky splňuje, může využít kontakt, který je uveden vpravo nahoře nad štítky na této stránce. Děkuji všem, kteří se posledních osm let podíleli na našich setkáních. 

pátek 11. května 2018

Předvečer

V předvečer setkání v Ovesné Lhotě chci upozornit na novou verzi rodokmenu. Za poslední rok přibylo kolem dvaceti osob a údaje u některých dalších byly zpřesněny.
Pokud narazíte na jakoukoli nesrovnalost, dejte mi vědět. Nedávno jsem se díval na slovenské stránky Slovenské akademie věd.
Jsou tam sice neaktuální informace, ale přesto můžeme prohlásit, že šemíkovské výhonky jsou zakořeněné i v okolí Žiliny a Zvolena.
Jsem zvědavý, kdo zítra přijede z největší vzdálenosti. Pro takového cestovatele budu mít speciální dárek. Nebudu dál napovídat. Přijeďte v sobotu pobejt do Lhoty.

neděle 6. května 2018

Zpráva v láhvi

Budoucím našim potomkům Ovesné Lhoty... tak začíná text, který byl objeven pod kořeny jedné ze čtyř lip. Stromy byly vysazeny nad obcí u křížku na křižovatce polních cest kdysi před mnoha lety. V kronice psané kolem roku 1930 se píše o roce 1919. Místní kronikář si však nejspíše historii poupravil. Ale nepředbíhejme.
Jednu lípu před několika lety skolil blesk. Torzo kmene, zbylé tři stromy, kříž s oplocením i náletové dřeviny, které zde postupem času vyrostly, dnes na tomto místě neuvidíme. Místní obecní zastupitelstvo se rozhodlo, že kříž a jeho okolí upraví do kulturnější podoby. Při začišťování terénu byla pod kořeny jednoho ze stromů objevena skleněná baňka, ve které se na první pohled nacházela rulička srolovaného papíru.
Vnitřek nádoby se okamžitě po vyjmutí z hlíny orosil a hrozila rychlá zkáza obsahu, zejména toho nejcennějšího. Tím by mohl být předpokládaný psaný vzkaz. Papír neznámé kvality, vlhkost, plíseň. To všechno přimělo nálezce hledat řešení u odborníků. Na radu restaurátora papíru byla láhev uložena do mrazáku a o několik dnů později převezena k dalšímu zpracování. Po otevření se záhy zjišťuje, že zub času vykonal své.
Podstatnou informací však bylo, že lahev nebyla zakopána v roce 1919, ale o jedenáct let dříve. Tedy ještě za Rakousko-Uherska. Stromy byly vysazeny 26. dubna 1908 u příležitosti šedesátiletého panování "našeho nejjasnějšího" císaře Františka Josefa I.
Text se pokusím vytisknout a v sobotu 12. května na setkání v Ovesné Lhotě ukázat. Originál příští sobotu pravděpodobně neuvidíme, protože restaurování bude poněkud komplikovanější.
Co tedy bylo zakopáno v lahvi, kterou jsme našli v Ovesné Lhotě? Kromě ručně psaného vzkazu příštím generacím oslavný leták k 60. výročí vlády mocnáře a pár dobových mincí. Pojďme si teď společně přečíst, co nám to naši pradědové  napsali.
Budoucím našim potomkům Ovesné Lhoty v okr. Ledečském za..lujeme my podepsaní následující. Dne 26. dubna 1908 konána prvně stromková slavnost na památku 60. letého panování našeho nejjasnějšího císaře Františka Josefa I.
Při té slavnosti v sazeny 4 lípy u tak zvaného malého křížku, kdež se také říká u „Božích muk”. Pod lípku, kteráž dostala jméno „Léto”, vložena láhev s touto listinou.
Slavnost tuto konala školní obec, ku kteréž náležely tyto obce: Ovesná Lhota, kdež nachází se škola v roce 1901 vystavěna, Dolní a Horní Dlužiny. Lhota čítala 319 obyvatelů a 51 čísel popisných, z nichž ...  „Pazderna”, „Stupník” a Šenoldův mlýn ...poškozený text...
daří, jelikož bylo několik let úrodných a plodiny dosti platily. Pěstuje se zde nejvíce žito, oves, len, brambory a zelí. V tomto roce měly plodiny ... cenu za 1 q = 100 kg: žito 22 K, oves 17 K, len 20 K, brambory 4 K.
V celé školní obci pěstuje se zelí obzvláště v Dlužinách. Toto dováží se do Humpolce, Německého (dnes Havlíčkova) Brodu a bližších měst. Toto zelí je oblíbené a ze semena „Brunšvického” pěstované.
Místní školní rada , kteráž volí se na dobu tří let skládá se z těchto pp. členů: Josef Zounek rol. ze Lhoty Ovesné č.p. 5.

čtvrtek 19. dubna 2018

Praha 1910

Stěhování Šemíků z Vysočiny do Prahy jsem zmiňoval v minulosti několikrát. Asi první byla Marie s jejím Malostranským příběhem.
Adresář Prahy z roku 1910
Další stopy vedou na Žižkov. Tam se usadil Jan Šemík, v roce 1910 obchodník s koloniálním zbožím, výčepem vína, trafikant a spolumajitel domu. Bydlel tehdy s rodinou v Poděbradově ulici č. 9 (č.p. 620). Obchod měl nedaleko na Husově tř. 90 (č.p. 127).
A právě tato adresa se několikrát dostala do novin, protože o zboží byl zájem i u kolemjdoucích, kteří nebyli ochotni zaplatit penězi. Počátkem roku 1899 se psalo v novinách:
V noci na den 9. ledna byl návštěvou zlodějů poctěn obchodník pan Jan Šemík v čís. 620 na Žižkově, z jehož obchodu zloději odnesli tři pytle kávy v ceně 175 zl.
Nedosti všeho. V dubnu téhož roku Národní listy zmiňují na druhé Janově žižkovské adrese požár. Obyvatelé domu nebezpečí v čas zpozorovali a povolali žižkovské hasiče, kteří oheň uhasili. Přijeli také hasiči z Karlína, kteří se však hasení nezúčastnili. Škoda ohněm způsobená obnáší as 800 zl.
Pojďme se vrátit k pražskému adresáři. Karel Šemík začínal po příchodu do Prahy také na Žižkově. V roce 1910 je už k dohledání v Holešovicích. Tak jako v případě Jana tu máme dvě adresy. Byt na Vltavské ulici 468. Řeznictví a obchod se sušenými střevy ve stejné ulici na čísle 306 (bývalá jatka a později tržnice).
Ještě zbývají dvě jména. Anna a Marie  Šemíkovi. Marie ovdověla v roce 1906. Manžel Alois Šemík, brzdař státních drah, tragicky zemřel při práci železničního zaměstnance. Na sirotka Aloise mladšího se zachovala složka z policejního ředitelství, a tak toho o jeho životě víme poměrně hodně.
Nejméně informací máme o Anně Šemíkové. Také ona byla vdovou. Matka dvou dcer se přistěhovala do Nuslí někdy kolem roku 1907. Po několika stěhováních bydlela tato krejčová ve Vladimírově ulici 272. Stále netuším, po kom převzala Anna příjmení Šemíková. Marie se s Annou jistě znaly. To je jediné, čím si Annu přibližuji s nadějí, že se v budoucnu objeví nějaká záchytná informace, která nám její život osvětlí více.

úterý 10. dubna 2018

Zpráva z tisku

12. dubna roku 1901 se ve Smrdově konala velká náboženská slavnost. Přijel dokonce královehradecký biskup Eduard Jan Nep. Brynych. Proč přijel? Konala se generální vizitace spojená s  biřmováním. Dalšími osobnostmi, které se účastnily, byl Hugon Gőrlich rytíř z Gőrlichburgu, místní farář Eduard Dobruský, řídící učitel Václav Němeček a místní starosta Jan Šemík.
Uvítání přednesla dcera starosty Božena Šemíková a na závěr vystoupila žákyně Anna Zadinová.
Jedním z vrcholů akce byl průvod dítek školních, vedených učitelstvem, sboru hasičského, duchovenstva a nesčetného zástupu lidstva za hlaholu zvonů a střelby z hmoždířů do chrámu Páně vkusně vyzdobeného.
Na začátku roku 1949 se konala ve Smrdově podobná slavnost. Zmiňoval se o ní páter Josef Toufar, a dodnes nevíme o  jakou slavnost se jednalo. Podle paní Obolecké, která mi napsala o svém příbuzném Františku Michálkovi, se mohlo jednat o svatbu.
Dívala jsem se, kdy byly v roce 1949 Velikonoce (snad 17. dubna) a ona slavnost byla ještě před Popeleční středou a začátkem půstu - napovídá tomu i zmínka o nákupu věcí do kostela ve fialové barvě a zmínka o zabíjačce. Napadlo mne, jestli nemohlo jít nakonec o svatbu, jak se o ní zmiňuje Toufar v dopise z 26. ledna. Nevěsta byla z Ovesné Lhoty a ta asi patřila do farnosti Smrdov. A svatby na vesnicích se dřív často odehrávaly v předmasopustním období. Jinak už mne napadá jedině biřmování, které probíhá zpravidla za účasti biskupa diecéze.

středa 4. dubna 2018

Necelých 40 dní

Za pět týdnů, v sobotu 12. května o 11. hodině, tedy hodinu před polednem, se sejdeme v Ovesné Lhotě na návsi poblíž kapličky. Letos nepřipravuji speciální program. Bude-li někdo chtít, může zkusit vytipovat možnost zajít někam v okolí na oběd.
Jestliže nepřijede letos druhou sobotu v květnu nikdo vhodný, kdo by mohl převzít putovní Adamovu trofej, bude tato uložena ve lhotecké kapli. V neděli 24. července to bude 80 let, co si ji místní svými silami postavili. V čele celé akce tehdy stál starosta Josef Šemík. Kdo se chystáte přijet, prosím o registraci.