Statek č. 17

Dřív nebo později nás pátrání po lidech přivede k historii chalupy, domu, statku nebo mlýna. Jsou statky, která si po staletí příslušníci jednoho rodu předávaly z generace na generaci. A pak jsou domy, kde se během jednoho století vystřídají příslušníci tří nebo čtyř rodů.

Dnes se pokusíme nahlédnout do paměti smrdovského domu č. 17. Tomu domu se historicky říkalo u Adamů. Nepodařilo se mi přijít na to proč. Souvislost s Adamem Šemíkem nepředpokládám.

Adamova linie je vázána od 17. století na statek, který byl  o století později označen číslem 12.

Pojďme se podívat na chronologii "sedmnáctky".

V roce 1777 je v robotním seznamu uveden na č. 17 Johann Widuna.

Mezi jmény usedlých z roku 1838 je na č. 17 jméno Matěje Viduny.

To už tam několik let žije František Fiala st., který se přiženil kolem roku 1830 do Smrdova z Ovesné Lhoty, shodou okolností také z č.17.

V roce 1838 se Kateřině Fialové, rodem Vidunové, narodil syn František Fiala ml. Všimněme si u narození františka ml. dodatečně napsané poznámky.  

Křestní list vydán: 19.4.1867 k rukoum c. K. okresního úřadu co soudu v Habrech

O dva roky později přišel na svět další syn, Jan. Za zmínku stojí opět dodatečně napsaná poznámka. To není poznámka, že byl křestní list vydán k oddavkám. To vypadá, že se oba bratři v roce 1867 do něčeho zapletli. 

Ex offo: Křestní list 28.8.1867 K. K.vyšetřov. soudu v Německém Brodě

V roce 1842 se narodil třetí syn Františka a Kateřiny Fialových - Václav. I v jeho případě je u záznamu o narození poznámka. +1847. Ano, to je rok, kdy Václav v pěti letech umírá.

Bratři měli starší sestru Barboru. Její svatba v roce 1853 s Janem Husou se konala doma v č.17. Po svatební hostině se odebrala nevěsta za svým ženichem na statek č.11.
V roce 1860, byť ještě nezletilý, František Fiala ml. si bere za ženu také nezletilou Kateřinu Šmídovou, dceru místního učitele. Jan Šmíd byl v té době nejen učitelem, ale i prvním zvoleným starostou obce Smrdov.

O rok později (22.7.1861) se Kateřině narodil syn Václav. Velmi záhy syn i matka umírají na tyfus.

Šedesátá léta nezačínají pro Fialovi šťastně.
Rok 1862. 10. října vypukl v obci velký požár. Vyhořelo na 50 statků včetně fary a kostela. Zachránila se jen škola. Byl to historicky největší oheň v obci. Vyhořely stavení na dolní straně 5 – 23, na horní straně 32 – 57 včetně 46, 47 a 73. Požár vznikl v čp. 41 a silný vítr dodělal dílo zkázy. Oheň tedy postihl i č.17.

Co se dělo v roce 1867, kdy oba žijící synové Františka Fialy st. byli vyšetřováni úřady c. a k. mocnářství, nevíme. Důsledkem bylo pravděpodobně, že vdovec František Fiala ml. i jeho bratr Jan ztratili možnost převzít statek po otci.

V únoru 1868 se chystala ve Zdeslavicích svatba Marie Koubské a Josefa Šemíka ze Smrdova č.12. Obřad se konal v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti.

Sčítání obyvatelstva v lednu roku 1870 - Smrdov č. 17

Domnívám se, že František Fiala st. dospěl k názoru, že statek prodá a vymíní si dožití na vejminku. Zda-li ho k tomu vedly finanční problémy nebo otcovské trápení se syny, můžeme jenom domýšlet. Josef Šemík tedy koupil kolem roku 1868 ve Smrdově statek č. 17 a oženil se s Marií Koubskou ze Zdeslavic nedaleko Číhoště.

Při sčítání obyvatelstva na začátku roku 1870 žil v domácnosti Josef Šemík s manželkou Marií, vejminkář František Fiala s manželkou Kateřinou. Fialovy synové, Jan (nádeník) a František (služební čeledín), se zdržovali v té době na statku také. Kromě rodiny Šemíkovy a Fialovy zde žil čeledín Josef Jambor a děvečka Kateřina Škvařilová. Tehdejší statistici se dověděli, že na hospodářství bylo 7 kusů dobytka hovězího a jeden kus dobytka vepřového. Stvrzeno podpisem hlavy rodiny - Josefem Šemíkem.

Manželé Šemíkovi měli tři dcery. První z nich, Marie (*1870), se přivdala do Kutné Hory. O druhé zatím nic nevíme.

V roce 1873 se Šemíkovým jedné srpnové neděle narodila třetí dcera Anna.

Jediný syn František Šemík se narodil v roce 1875. Později v roce 1904 se přižení do Číhoště.

Anna si za manžela kolem roku 1893 vzala Josefa Zadinu (*1867), který pocházel z hospody č. 46. Od té doby je číslo popisné Zadinů a jeden z nich sepsal rodovou kroniku. Josef Šemík zůstal u Zadinů na vejminku a roku 1909 skonal sešlostí stáří, jak je psáno v matrice zemřelých.

Co znamená zkratka NPE

Na setkání ve Velkých Popovicích jsem odebral vzorek DNA jednomu středně vzdálenému bratranci s úmyslem odstranit jeden otazník a definovat haploskupinu "horních" Šemíků. Mezitím máme v laboratoři třetího zástupce rodu Myšků. Zde jen poznamenám, že hrubé určení haploskupiny (R-Z2123) odpovídá tomu, co jsem očekával. Podrobněji se k tomu vrátím v některém z příštích příspěvků. Zajímavější bude případ, který nazvu V.Š. Podle matričních údajů to je 3. bratranec generačně posunutý (3C1R).

vlevo jsem já a vpravo V.Š.

Je jedním z těch, se kterými jsem v minulosti často spolupracoval při sestavování rodokmenu. Náš společný předek, Josef Šemík, žil ve Smrdově na statku č. 12. Dlouho jsem V.Š. přemlouval, aby si nechal udělat DNA test. Ačkoli je to zkušený genealog, k rekreační genetice neměl důvěru. Po několika letech se mi snad podařilo jeho skeptický názor změnit. V květnu jsem odeslal vzorek do laboratoře v Houstonu. Před několika dny jsem dostal zprávu, že jsou k dispozici výsledky z autozomálního testu. Zároveň tu máme hrubé určení Y haploskupiny. A tady začíná mrzení. Můj třetí bratranec jednou posunutý se jmenuje Šemík, ale haploskupina je určena překvapivě: R-Y2608. Máme problém. Čekal jsem něco jako R-Z2123, ale toto vypadá na nepaternální událost (NPE). Co to znamená, když vyloučíme záměnu vzorků?

náš společný předek v mužské linii žil před 5 tisíci roky

Jde o nesoulad, kdy se biologický otec nebo rodič neshoduje s osobou uvedenou v historických záznamech nebo v dosavadním rodinném příběhu. Pro někoho to může znamenat hořké poznání, že dosavadní úsilí je zmařeno. Pro jiného to může ale přinést novou výzvu. Kromě matričního vývodu začít pracovat na stínovém biologickém rodokmenu.

Kde mohlo u V.Š. k přerušení otcovské linie? Vzhledem k autozomálním shodám, které směřují do kraje mezi Ledčí nad Sázavou a Čáslaví, nemůžeme vyloučit žádné otcovství počínaje Josefem a konče otcem V.Š. Křížkem jsem vyznačil místo, které stojí za podrobnější zkoumání. Jedná se o okolnosti narození Františka Šemíka ve Smrdově na čísle popisném 17.

Sledujte pokračování...

Dočkej času

Už to je pár let, co se mi na 21. chromozómu ukázala menší shoda. Co se příjmení týkalo, shodu jsem nenašel. Ale oblast, kde žili předci, byla v okolí obcí Leština, Tupadly, Tuněchody, a to je poměrně blízko od Smrdova nebo Ovesné Lhoty. Nechal jsem tehdy této shodě čas s tím, že se k ní někdy později vrátím.

Shody na FTDNA

Minulý týden jsem se na tuto shodu podíval důkladněji a zjistil jsem, že s panem Zítkem máme více společných lokalit, kde se vyskytují společná příjmení. Jeho otcova strana má mezi předky Švecovi a Kubátovi z Druhanova, Pipkovi z Dolních Dlužin, Zadinovi ze Smrdova, Jelínkovi z Leštiny a Smrdova.

Jeho mateřská polovina vývodu směřuje k Mišičkům z Vrbice, Miškům z Horních Dlužin, Plašilům z Kunemile a Součkům ze Střížova.

František Souček - 7 generací

A právě Součkovi se ukázali jako nejvíce nadějná možnost. Zdá se, že máme společné předky na přelomu 18./19. století ve Střížově č. 5. Konkrétně se potkáváme u Františka Součka a jeho manželky Terezie rozené Režné, kteří ve Střížově 5 žili. Měli dceru Annu (*1809) a syna Františka (*1801).

To by tedy mohlo znamenat, že jsme 6. bratranci (6C) a máme společné předky v 7. generaci. Můj strýc Jiří a matka pana Zítka by potom byli 5C (bratranec/sestřenice).

Triangulace mého strýce na MyHeritage

Na GEDmatch je vidět, že shoda pana Zítka s mým strýcem je větší (18,5 cM) než se mnou.

Triangulace se ukazuje na MyHeritage jen mému strýci.

Na závěr zmíním, kterak může autozomální pomoct genealogickému bádání. Pan Zítko mi popsal, jak se dopracoval k linii vedoucí k Součkům do Střížova. Odhalil totiž s velkou pravděpodobností biologického otce, který není uveden v matrice narozených.

Tuto část větve jsem připojil k mému rodokmenu teprve nedávno a to až po otestování mé pratety, jelikož můj praděd Josef Herman (*1911) neměl v matrice uvedeného otce a vychovávali ho prarodiče. Po otestovaní pratety jsem našel na MyHeritage několik zajímavých shod, a po navštěvě archivu v Mladé Boleslavi jsem s maximální pravděpodobnostní určil i osobu jeho otce Josefa Mišičku (*1891). Z této větve jsou i Vámi zmiňovaní František Souček a Terezie Režná.

Část vývodu pana Zítka

Když je otec nejistý

Několik měsíců jsem hledal dalšího mužského zástupce rodu Myšků, abych se testováním Y chromozomu pokusil zpřesnit dobu, kdy žil společný předek Myšků a Šemíků v mužské linii. 

Výskyt příjmení Myška v r. 2016 - největší hustota v okolí Hlinska

Než jsem se posunul ve stále otevřeném příběhu společných kořenů rodu Šemíků a Myšků, vloudila se do něj kapitola, ve které využijeme autozomální DNA test.

Tuto kapitolu otevřela badatelka Kateřina, která hledala otce své prababičky. Zkontaktovali jsme se díky komunitě geneticko-genealogických nadšenců. Napsala mi zprávu, že se zajímá, stejně jako já, o Myškovi z Hlinecka.

Myškovi, o které se zajímám, pocházeli ze Studnice u Hlinska. František Myška, nar. 5. 12. 1832, ve Studnici 56. Měl mimo jiné dva syny, Josefa a Antonína. Oba odešli společně do Vrcholtovic, následně do Šebířova, kde se Antonín priženil do statku v Kříženci a jeho potomek narozen cca roku 1965 tam stále žije. Jeho další potomci, Antonín Myška nar. 1940, který byl ještě v létě 2024 živ a Anežka Kovářová, bydlící v Pelhřimově, mnou testovaná, abychom eventuálně potvrdili příbuznost naší rodiny a rodiny Myšků, když to nešlo oficiálně.

děkan Josef Myška, mezi stojícím i jeho „nejistý“ vnuk Zdeněk Rosol

Kateřina má DNA test Family Finder. Autozomální test má i několik jejích bratranců a sestřenic přes druhé a třetí koleno. Bratr Antonína, Josef Myška, byl knězem ve Vrcholtovicích a později se stal děkanem v Mladé Vožici. Kateřina předpokládala, že Josef byl s poměrně velkou jistotou její prapradědeček.

Ačkoliv církevní právo vyžadovalo striktní celibát, případy, kdy měli kněží děti s hospodyněmi, byly kolem roku 1900 poměrně časté a veřejným tajemstvím, zvláště na venkově. Přesná čísla neexistují, jelikož se tyto vztahy úmyslně tajily a oficiální statistiky se nevedly.

rodný list Marie Josefy Šotolové

Pravděpodobnost předpokladu by mohl zvýšit test někoho z přímých potomků Antonína Myšky, bratra děkana Josefa Myšky. Ten měl dle matričních záznamů nejdříve několik dcer narozených koncem 19. století. První syn Josef Stanislav se narodil roku 1904. Další syn Antonín se měl narodit dle informací v roce 1906. V matrikách se Antonína ale nepodařilo dohledat. Statek v Kříženci zdědil první syn Josef Stanislav. Mimochodem, v matrice narozených je uveden jako jeho kmotr děkan Josef Myška a kmotra Anna Šotolová - děkanova hospodyně. Na statku žili a hospodařili v dalších generacích syn Jaroslav a vnuk Jiří.

Z rodného listu Marie Šotolové, je vidět, že se narodila 13. ledna 1892 ve Vídni matce Anně. Kolonka pro otce na formuláři chybí. Podařilo se dohledat i zápis z vídeňské matriky (odkaz na Matricula Online). Ze zápisu je vidět, že se do matriky dopisovala poznámka o termínu svatby Marie (6.10.1913).

Výsledky autozomálního testu Jiřího ukázaly následující shody na FTDNA.

5 - 4 [1C1R]: 340 cM (nejdelší segment 59 cM)

5 - 3 [3C]: 59 cM (nejdelší segment 33 cM)

5 - 2 [3C1R]: 56 cM (nejdelší segment 41 cM)

5 - 1 [3C1R]: 58 cM (nejdelší segment 32 cM)

Pro porovnání shody na MyHeritage, kam jsem výsledky Jiřího exportoval.

5 - 4: 376 cM (nejdelší segment 70 cM)

5 - 3: 62 cM (nejdelší segment 38 cM)

5 - 2: 54 cM (nejdelší segment 38 cM)

5 - 1: 61 cM (nejdelší segment 26 cM)

Závěrem můžeme na základě shod prohlásit, že Jiří Myška mohl být 3. bratrancem o generaci posunutým [3C1R] s Kateřinou a Erikem. Jejich společným předkem byl s největší pravděpodobností František Myška. Synové Josef a Antonín odešli z rodné Studnice do kraje pod Blaníkem. Antonín se tam oženil a kněz Josef žil se svou kuchařkou a hospodyní Annou Šotolovou. Když Anna otěhotněla, nepřiznaný otec byl schopný zařídit, aby odjela do Vídně, kde porodila dceru Marii Josefu. A tak i díky genetice můžeme v jednom genealogickém rodokmenu vymazat malý otazník.

11. sraz Šemíků

Před více jak 14 roky jsme se sešli poprvé. To bylo na podzim roku 2011 v Číhošti. Od té doby započala šňůra srazů, na kterou před dvěma dny navázalo 11. setkání ve Velkých Popovicích.

Sešli jsme se v hojném počtu čtyř desítek roduvěrných. Někteří využili možnost k prohlídce Velkopopovického pivovaru. Po obědě v Kozlovně přišlo na řadu předání putovní trofeje. Na hromadné fotografii je maličko schovaná :-) 

2026 - Velké Popovice

2011 - Číhošť

Na závěr srazu jsme si prohlédli rodokmeny jednotlivých rodových linií a seznámili se s historií pátrání kořenů na Vysočině v podání autora těchto webových stránek.

Mnozí z nás byli i na prvním setkání. Můžete si to ostatně pro zajímavost porovnat. Téměř patnáct let, jedenáct setkání a devět držitelů Adamovy radlice. Tři Martinové, Marek, Šárka, Vítek, Petra, Veronika, Kristýna.

Již nyní můžeme přemýšlet o budoucí rodové akci.

Svátek matek

Všem maminkám bych dnes rád popřál mnoho štěstí, zdraví, energie a rodinné pohody.

Ne náhodou se setkání Šemíků obvykle konala v termínu blízkém druhé květnové neděli. I letos tomu tak bude. V sobotu 16. května se chystá setkání ve Velkých Popovicích. Zatím máme nahlášeno 16 účastníků na prohlídku místního pivovaru. Přijeďte prosím s časovou rezervou před 11. hodinou, kdy exkurze začíná. Součástí prohlídky je i seznámení s místním kozlem Oldou :-)

Na oběd se do této chvíle přihlásilo 28 lidí. Nezapomeňte tedy. Již příští víkend za touto branou.

Objev shody ve Smrdově

Martin Bárta - 7 generací

Můj bratr si nechal udělat autozomální test na MyHeritage. Mezi shodami, které se objevily po zvěřejnění výsledků, byla jedna zajímavá. Sice genetická shoda nebyla nijak výjimečná, ale příjmení a lokalita jedné osoby ve vývodu Vladimíra ponoukala k podrobnějšímu prozkoumání.

Bártová ze Smrdova. 

Sdílená DNA: 0,8% (57,3‎ cM)

Sdílené segmenty: 3

Nejdelší segment: 22,1‎ cM

Tu shodu má jen můj bratr. Já ani náš strýc z otcovy strany shodu nemáme.

Předci Vladimíra z matčiny strany žili ve Smrdově. Secký, Karel, Zadina, Bárta. To jsou příjmení, která jsou spojena s tímto místem dodnes.

V mém vývodu mám Bártovi také. Matkou mého pradědy byla Marie Šemíková, rodem Bártová ze Smrdova č. 32.

Marie se narodila 27.3.1854. Ve Smrdově žila ve druhé polovině 19. století ještě jedna Marie Bártová. Ta se narodila 22. srpna 1850 v č. 49.

Naše praprababičky se narodily nedaleko od sebe. Chodily do stejné školy, do stejného kostela. Jedna se přivdala k Šemíkům do statku č. 12. Druhá se vdala za Františka Zadinu z č. 37. Ptáte se, kde máme společného předka?

matriční záznam narození Marie z č. 49

Babičkou Marie Bártové byla Magdaléna Bártová, dcera Martina Bárty ze Smrdova - z čísla 32! Přihořívá.

Dědou Marie Bártové z č. 32 byl Josef  Bárta (*1788). Josef a Magdaléna byly sourozenci. Jejich otec se jmenoval Martin Bárta, sedlák z č. 32. Zdá se, že jsme u cíle.

Můj bratr - a tedy i já - jsme s Vladimírem 6. bratranci. A na závěr ještě rekapitulace. Odhad z genetiky byl příliš optimistický. Co nás posunulo, bylo společné příjmení a místo, kde žili naši předci.

Můj bratr - otec - děda František Šemík - Alois Šemík - Jan Šemík a Marie Bártová - Josef Bárta a Anna Myslivcová - Josef Bárta a Anna Hudíková - Martin Bárta a Anna Vávrová - Magdaléna Zadinová (Bártová) - Magdaléna Bártová - Marie Zadinová (Bártová) - Josef Secký a Anežka Zadinová - František Secký - Ludmila Secká - Vladimír.