Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

pátek 26. dubna 2024

Není Semík jako Šemík

Hálkova ulice čp. 1631, kde žil Václav
Co udělá přidání či vynechání „háčku“, o tom jsem se zmiňoval již před deseti roky. Václav Semík, povoláním obchodník s máslem, jehož zkomolené jméno bylo otištěno 1. března 1892 v rubrice úmrtí listu Národní politika. Václav nebyl rodilý z Rožďálovic, jak je uvedeno v matrice zemřelých.
Václav se narodil 31. března 1847 v Pševsi u Kopidlna. V matrice je jako otec uveden František Šemík a není to jediný zápis, kdy je Semík zapisován jako Šemík. Svatba Františkova bratra na začátku roku 1847 je podobný případ. Ženich Václav je v knize oddaných v Chotěšicích uveden jako Wáclaw Šemik. Čeledín Václav, tehdy 22 letý nezletilý, potřeboval ke svatbě svolení otce Jana Semíka, jehož vlastnoruční podpis můžeme v chotěšické matrice najít. Abychom se nezapletli hned na začátku. Václav z Chotěšic byl strýcem Václava (*1847) a jeho bratrů.
Víme o dvou bratrech. O starším Josefovi (*1845) a nejstarším Janovi (*1838). Jan zdědil po otci Františkovi kovářské řemeslo. Povíme si o nich a o Janových potomcích na závěr tohoto textu.
Josefa Semíka nalézáme v novinách z roku 1892. Stejně jako mladší bratr žije v Praze. Obchoduje s podobným sortimentem jako Václav. Zboží prodává v Rytířské ulici. V Národních listech z let 1895 a 1899 jsem objevil oznámení o dvou svatbách. První byla svatba vdovce Josefa Semíka, druhá pak svatba jeho syna Josefa. Josef mladší se narodil v Rožďalovicích a v Praze pracoval jako technický úředník u firmy Müller a spol. V době kolem roku 1900 žil mladší Václav se Žofií Havlovou v Salmovské ulici. Oddáni byli v blízkém kostele sv. Apolináře. Kde bydlel ale Josef Semík starší? V případě jeho svatby, kdy mu bylo již téměř 50 let, je uvedena adresa Praha čp. 491 - I. To je dnes Železná ulice nedaleko ulice Rytířské a nedaleko kostela sv. Havla, kde se svatba konala. U svatby syna je v matričním zápisu uvedeno čp. 491 - II. To je v ulici Kateřinské, mimochodem někde mezi Salmovskou ulicí a sv. Apolinářem.
svatba Františkova bratra Václava, synů Jana Semíka
Spíš to ale vypadá, že Josef starší s rodinou žil tou dobou v Praze 1 na Starém městě. Těsně před smrtí zde měl pobýval i jeho otec František Semík. Ten umírá 5. dubna 1896 ve věku 80 let. Zatím se mi nepodařilo objevit místo a přesné datum jeho narození. Františkův otec Jan Semík (*1790) se narodil v Chomuticích a byl později uváděn jako baráčník či bývalý chalupník. František se stal kovářským mistrem a ze zápisů v matrikách je zmiňován v Kněžicích, Pševsi, Rožďalovicích, Nových Zámcích u Křince, Mcelích a Praze.
svatba Jana, syna Františka Semíka
Jestliže bratři Václav a Josef odešli do Prahy, Jan podědil po otci kovářské řemeslo. Zůstal v Rožďalovicích, kde se i v roce 1863 oženil a jeho manželka těsně po svatbě přivedla na svět syna Václava. Ten zamířil také do města. Bydlel v Kolíně, kde pracoval jako úředník. Víme, že žil s Antonii Borkovou. Rok svatby v Kolíně neznám, jen že to bylo 22. října.
Na sklonku roku 1899 se manželům narodil syn Bohumír. Zachoval se jeho domovský list, ze kterého se dá vyčíst datum narození, že studuje medicínu a že má domovské právo v Rožďalovicích. I když se již narodil v Kolíně, byl zapsán ve svých 25 letech stále do matriky obecních příslušníků v obci, odkud pocházel otec.
Co napsat závěrem. Rod Semíků je přibližně stejně málo početný jako rod Šemíků. Tak, jak jsem na začátku bádání odhadoval, že kořeny Šemíků jsou na Havlíčkobrodsku, dovolím si tipnout, že Semíci jsou z oblasti Jičínska. Několik let jsem hledal nějakého Semíka, který by měl zájem pátrat a bádat. Uspěl jsem u vnuka Bohumíra a v současné době je vzorek jeho DNA v laboratoři. Autozomální i Y DNA nám může naznačit nebo vyvrátit, zda máme něco společného.
Národní politika, 28.6.1925, stránka: 5

pondělí 1. dubna 2024

Šemiskovi

Je čas velikonočních svátků. Ty letošní se posunuly až na přelom března a dubna. Neobvyklým jevem těchto dnů je patrný opar způsobený prachem ze Sahary. Já si navíc "vykoledoval" pásový opar, a tak tento text píšu v určité nepohodě.
 začátek února <Block Tree> začátek března
v polovině února jsem předeslal, že je něco ve vzduchu. Začátkem března se objevil kontakt na toho, kdo by nám mohl pomoci zmapovat období, ze kterého již nemáme písemné dokumenty. Okamžitě jsem poslal e-mail s dotazem, zda by neznámý mohl aktualizovat zemi původu otce. Nebudu vás napínat. Anglicky psaná odpověď přišla ještě tentýž den:
„Oba rodiče pocházeli z Čech. Otec - imigrační údaje z minulosti neznámé, pravděpodobně se rodiče přistěhovali před jeho narozením a matka v 8 letech.“
Od té doby se rozjela čilá vzájemná korespondence.
„Pro upřesnění. DNA je od mého otce, kterému bylo nedávno 95 let. Narodil v Severní Dakotě (USA). O tehdejší době toho moc nevím a táta také ne. Říkal mi, že se jeho matka narodila ve vesnici, která zní nějak jako Domacia. Prarodiče se oba narodili v roce 1897, otec Alvin v Minnesotě (USA). Matka se dožila 102 let!“
Joseph Miska - úmrtní list
Záchytným bodem bylo příjmení Miska. V Čechách se toto jméno nevyskytuje, zato Miška a zejména Myška je méně či více časté. Ed Miska mi ještě prozradil, že objevil úmrtní list Josefa, otce Alvina.
A dostáváme se o další generaci zpět. Otcem Josefa byl John/Jan. Oba se narodili v Evropě. Pro upřesnění bylo dopsáno Czechoslovakia. Kde bychom ale měli v bývalém Československu hledat rodiště Jana a Josefa? Náhoda tomu chtěla a během několika dní jsem našel, že rodina Jana Myšky opustila 16. května 1877 přístav v Hamburku. Podstatné je, že rodina pocházela ze Studnice, což je ovšem jméno hned několika obcí v Čechách a na Moravě. Zatím jsem předběžně zkoumal Studnici u Hlinska, kde sice nežili Myškovi, ale Miškovi ano.
zdroj: Ancestry.com (placená služba)
Společně s rodinou Jana/Johna z Hamburku se na lodi Suevia vydávají přes oceán další lidé z obce Studnice. Jednalo se o rodinu Antonína Misky/Mišky/Myšky. Dále to byla rodina Čápových, rodina Zejdlíkových, Josef Pešava se synem a Anna Čapková.
V matrice narozených ve Studnici jsem postupně našel Josefa (*1868), Jana (*1846) a Václava (*1811). Matriční kniha uvádí datum Janova/Johnova narození 8. ledna 1846 a liší se od data na hrobě - 24. srpna 1846. Stejně tak u Josefa je rozdíl (21. a 17. ledna 1868).
R-FT174249
V nejbližších dnech se objeví ve stromě FamilyTreeDNA třetí kolečko s trikolórou. Dočkali jsme se vzdáleného bratrance, který – ač je mezi námi a naším společným předkem propast více jak 1000 let, což je přibližně 30 generací – s největší pravděpodobností již žil ve střední Evropě. Odvozuji to ze skutečnosti, že Studnice u Hlinska a Smrdov/Sázavka u Světlé nad Sázavou jsou vzdušnou čarou vzdáleny pouhých 35 km. Kdy do Evropy přišli jeho předci, je věc otevřená
Pojďme se zastavit u nadpisu tohoto příspěvku. Vypadá to jako příjmení, ale není to příjmení. Existuje však příjmení Šemík a příjmení Miška. Jméno Miška je zhruba dvakrát častěji zastoupeno v populaci České republiky. Z obou těchto rodů emigrovaly rodiny do Ameriky a tam "přišly" o háček. A tak by to mohli být i Semiškovi. Na jménu nesejde. Důležitý je společný předek.