Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

pátek 11. října 2013

Mlynářské rody

Sledovat v běhu dějin mlynářské rody není tak jednoduché jako rody selské. Mlynářské řemeslo patřilo mezi stěhovavá povolání. Stejně jako kováři, kantoři nebo myslivci, ale také vojáci. Záznamy v matrikách nám mnohdy nenapoví, kde se ten nově usazený voják, učitel nebo mlynář narodil. A tak vznikla aktivita rodopisců, která by mohla pomoci při zjišťování historie stěhovavých rodů. Jen si nejsem jist, zda je tato chvályhodná iniciativa ještě dnes "živá". Pokoušel jsem se tam doplnit Jana Šemíka, který byl myslivcem, ale bez úspěchu a odezvy.
Někteří mlynářští pomocníci putovali od mlýna ke mlýnu, a nikdy se vlastně neusadili. Tito tuláci, kterým se říkávalo krajánci, nezakládali rodiny, a tak neměli legální potomky. Mlynářský učeň se mohl stát postupně mládkem a stárkem. Když si mlýn pronajal nebo ho vlastnil, byl to Pan Otec. Po takových mlynářích byly asi pojmenovány v okolí Smrdova mlýny Lacinův (dnes Rymešův), Mrkvičkův nebo dnes neexistující Červinkův.

Před nedávnem jsem v Archivu Národního technického muzea narazil na práci Emanuela Jiráka - Seznam a mapa vodních děl republiky Československé: stav koncem roku 1930.
Jedná se o sadu 26 sešitů (kraje od Chebu až po Užhorod) a mapu v měřítku 1:200000. Mám toho času na Letnou ze zaměstnání, co by kamenem dohodil, a tak jsem se tam po objednání jednoho letního dne vydal. Zajímal mě především sešit číslo 3, který obsahuje všechny mlýny té doby na Čáslavsku. Tedy i na Sázavce, tehdy ještě zvané Malá Sázava.
Seznam vyšel v omezeném tisku mezi roky 1932 a 1934. Na zakázku tehdejšího ministerstva veřejných prací vytvářely seznamy finanční úřady. I když už tehdy měly mnohé mlýny nainstalovány turbíny, ne všichni majitelé je do tohoto průzkumu přiznávali.
V oblasti Golčův Jeníkov je pod č. 14 uveden Blažkův mlýn a pila. V roce 1930 již měl i Francisovu turbínu. Dříve se tento mlýn jmenoval Mrkvičkův a nebo Vrbický, i když je dnes blíž Leštině.
V sousední oblasti Ledeč nad Sázavou můžeme nalézt pod č. 10 mlýn Františka Rymeše, který je sice blíž Smrdovu, ale spadá do katastru Ovesné Lhoty. Mlýn měl tehdy dvě kola na svrchní vodu. Na stejném listu si všimněme pod č. 8 budčického mlýna, za chvíli se k němu dostaneme. Není zde uveden Čejkův mlýn, o kterém jsem se zmiňoval v létě, ale ani Panský mlýn u Vrbice. Stejně tak mlýny na Žebrákovském potoce . Jsou sice vyznačeny, ale v seznamu jsem je nenašel.
Kresba mlýna v Dibři (okr. Beroun) strženého povodní.
Světozor 1872, č. 28

Ale k mlýnu v Budčicích, který má zajímavou historii. Budčický mlýn původně stál proti proudu Sázavy směrem na Chřenovice. V roce 1891 byl konec zimy spojen s velkou vodou. Cituji z práce Libora Elledera:
Dne 3. března přišla náhlá obleva doprovázená dvoudenním teplým deštěm. Dne 6. března se rozvodnila Sázavka, zaplavila celý Josefodol a ve Světlé parní pilu až do výše dvou metrů. U brusírny Karlov strhla most a úplně přerušila spojení k nádraží. Odpoledne se hnuly na půl metru silné ledy na Sázavě. Byl poškozen most, voda stoupala a postupně zaplavila ulice při řece. Obyvatelé z mnoha domů museli být evakuováni. Na Malé Straně proudila voda po silnici a zaplavila i nádvoří zámku. Svého vrcholu dosáhla povodeň večer a v noci. K ránu 7. března začalo naštěstí zase mrznout a voda postupně opadávala.
Mlýn před Budčicemi pravděpodobně tato velká voda strhla. Mlynářem zde tehdy byl - Emanuel Rymeš. Zbořený mlýn opustil a stal se mlynářem v Ovesné Lhotě. Jak je patrné ze sčítacího operátu z roku 1921, žijí tu Rymešovi od března 1892. František Rymeš (*1887) a jeho bratr Antonín (*1889?) se ještě narodili v Budčici. František se oženil v roce 1917. Přivedl do mlýna Antonii Zadinovou z Vlkanova. Záhy na to převzal hospodaření od otce Emanuela. I díky švagrovi Josefu Zadinovi se jeho rodině a řemeslu dařilo.
V roce 1893 byl přímo v Budčicích postaven mlýn na místě zbořeného hamru. Tedy jinde, než stál starý mlýn, kde se narodili bratři Rymešovi. Před několika roky byl budčický mlýn přístupný veřejnosti. Dnes si můžeme interiér prohlédnout alespoň na školním videu.

2 komentáře:

  1. Dobrý den,také dohledávám na vysočině své předky mlynáře,jedná se o rod Kotrčů,vyskytujících se na mlýnech v Trhovém Štěpánově, Borovsku a Dobré Vodě Lipnické. Jiří Kotrč

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pekárkův mlýn u Borovska v r. 1839 vlastnil Franz Kotrcz. Dnes pod hladinou Želivky :-) Máte foto toho mlýna?
      V Dobré Vodě Lipnické Kotrčův mlýn vypadá zajímavě, i když neslouží původnímu účelu. Místní žlutá žula vypadá krásně. V Horní Pasece nedaleko žili Vápeníkovi. Nenarazil jste na ně náhodou?

      Vymazat