Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

středa 24. září 2014

Narozeniny

Sešlo se to pěkně. Rád bych popřál hned několika oslavencům k narozeninám. Ode dneška do konce září bude mít svůj den totiž několik našich jmenovců. Přeji všechno nejlepší a hodně zdraví bráchovi k padesátinám. K přání připojím Klaudii, která patří v okolí Zvolena k nejvýchodněji žijícím Šemíkům.
Mladý hlasatel (ročník 1940/41)
A zítra má narozeniny Joe, náš člověk za mořem, který nám pomáhá v bádání po našich kořenech.
Na dnešní den připadá gratulace hned dvěma soukmenovcům. Hodně zdraví našemu nestorovi Františku Šemíkovi. Rok narození? Napovím. Narodil se v posledních měsících 1. světové války. Určitě pamatuje časopis Mladý hlasatel, ze kterého jsem si vypůjčil ilustraci.
Druhým dnešním oslavencem je jediný Horymír mezi námi, jemuž tímto také přeji vše dobré do dalších let.

sobota 20. září 2014

Příjmení

Už to budou dva roky, co byla publikována práce, která se snažila podívat na území naší republiky z pohledu vazeb mezi příjmeními. Ten pohled je vědecký, ale Josef Novotný, jeden z autorů, o tom před několika měsíci zajímavě mluvil v rozhlasu a to mě přimělo zajímat se o síť jmen, která je rozprostřena nad Čechami, Moravou a Slezskem, blíže.

Protože jsem v publikovaném prostoru jmen nenašel naše příjmení, zajímal jsem se proč. Ale k tomu se dostaneme později.
Zdrojem dat pro duo badatelů byla statistika z ministerstva vnitra, které již několik let pravidelně vydává přehled o počtu jmen a příjmení ve spojení s lokalitami, kde osoby s těmito jmény žijí. Možná znáte weby kdejsme a nasejmena. To jsou stejná data, nad kterými ale můžeme hledat mnohem přehledněji než v původních excelových tabulkách.
Autoři se pokusili s pomocí matematických metod odhalit vazby mezi příjmeními, které by vypovídaly o kulturní, etnické i genetické příbuznosti. Vezmeme-li desetimiliónovou populaci, ve které existuje kolem 360 tisíc unikátních příjmení, a budeme-li zkoumat rozmístění v prostoru více jak 6000 obcí, dostaneme se k výpočetně náročnému problému. Bylo tedy zvoleno omezení a vybrána příjmení, která měla v roce 2009 více jak 49 mužských nositelů v celé republice.
Je zajímavé, že existují příjmení, která jsou rovnoměrně rozprostřena po celém území republiky a nelze u nich pozorovat výraznou prostorovou koncentraci. Mezi taková hodně rozšířená jména patří Hruška, Hrubý, Liška, Toman, Kočí. Takových jmen je ale jen menší část.
U většiny nejčastějších příjmení však lze pozorovat výrazné prostorové koncentrace, a tím tak lze oddělit český a moravsko-slezský jmenný prostor. Na obrázku je zobrazen výsek prostoru, který se částečně kryje s prostorem na českomoravském rozhraní. U příjmení jako Dvořák, Svoboda, Jelínek, Bárta, Blažek, Semerád nebo Kafka lze očekávat silné vazby na kraj Vysočina.
Od pana Novotného jsem dostal zprávu, že příjmení Šemík se nedostalo do užšího kola vyhodnocování. Zde je jeho odpověď.
Vaše přijmení do analýz vstupovalo, jakožto příjmení se 78 výskyty. 
Bylo tedy analyzováno z hlediska "blízkostí" (Dij, jak je popsáno v článku) k dalším 15486 příjmením zařazeným do analýzy (tj. příjmením nad 49 nositelů). Žádná z vazeb Šemíka na ostatní jména nicméně nepřekročila hodnotu Dij nad 0.4 (konkrétní hodnoty vazeb nejsem z tohoto počítače schopen dohledat, je to šíleně velký soubor cca 120 milionu vazeb, který musím otvírat v databázi na jiném počítači).
Jak je popsáno v článku, v těch sítích v přílohách byla zobrazen jen velmi malá část nejvýznamnějších vazeb a celkově jen 2429 příjmení, které tyto významné vazby spojují. Je to tedy jen kostra mnohem složitější sítě, do které by teoreticky bylo možno zabudovat těch dalších 13 tis. příjmení. To by ale využitý algoritmus musel pracovat s těmi téměř 120 miliony vazeb, což je zatím pro dostupné počítače nereálné a navíc by bylo velmi nepřehledné...

zdroj: The Surname Space...

dodatek:

pondělí 15. září 2014

Tři rody u nás platí jen

Tři rody u nás platí jen,
    to otec, syn a děd;
to náš je celý rodokmen:
    kořen a strom a květ.

A naše paměť nejde dál
    ni naděj v příští čas,
než aby, děd co zachoval,
    syn synovi dal zas.

Co bylo, může říci nám
    jen u hřbitova věž;
děd zapomenut leží tam,
    nás zapomenou též.

Jen někde mhavé zvěsti hles
    nám slovo řekne víc:
jak prapraděd náš trpěl kdes,
    jak šťasten byl, to nic.

Tak ořem, sejem, hyneme,
    však pýchy dalecí
přec starší jsme a budeme
    než rody knížecí!