Vzhůru do minulosti

Z hlediska genů nejsou lidé koneckonců ničím jiným víc než pouhými nosiči, cestou vedoucí někam dál. Přesedají z jedné generace na druhou, jako by za sebou nechávaly ležet schvácené koně. A vůbec si přitom nelámou hlavu úvahami, co je snad dobré a co zlé. Je jim úplně jedno, jestli jsme šťastní nebo nešťastní. Jsme prostě pouhými prostředky. Lámou si hlavu jen s tím, co pro ně samé bude nejvýhodnější.

Haruki Murakami, 1Q84 

Před měsícem jsme sledovali trasu našich předků v mužské linii. Z otce na syna si předáváme v genech poměrně málo se měnící chromozom Y. Společný předek může být nedávný (tedy v rámci jedné nebo dvou generací) nebo vzdálenější (žijící až před mnoha tisícovkami let). Údaje získané prostřednictvím testu Y-DNA nám mohou pomoci dozvědět se více o historii otcovské rodiny. Můžeme se vrátit do doby dávno před tím, kdy začali předci nosit příjmení a nebo příjmí. 

Po oddělení linie R1a od R1b, se v období neolitu rozděluje i naše R1a. Jedna část se před pěti a půl tisíci lety usadila v oblasti severovýchodně od území dnešních Čech, Moravy a Slovenska (viz SNP Tracker níže).

Zhruba v té době do středu Evropy dorazili neolitičtí zemědělci (Farmer) a smísili se s místním obyvatelstvem lovců a sběračů (Hunter-gatherer). Ukazuje se, že od příchodu zemědělství až přibližně do roku 2900 př. n. l. bylo obyvatelstvo neolitických a později eneolitických Čech z genetického hlediska nejpodobnější některým dnešním obyvatelům jižní Evropy (Sardinie, Baskicko). Právě v těchto odlehlých enklávách přežívá populace méně dotčená následnými vlnami příchozích. Z hlediska mužských linií se zde vyskytovaly haploskupiny I1 a I2 (obě ještě z doby před příchodem zemědělství) a dále T, G a H, které s sebou do Evropy přinesli první zemědělci, původem z Anatolie.

David Reich: Evropu masivně proměnily dvě migrace

Evropu masivně proměnily dvě migrace. Velikou změnu přinesl do střední Evropy kolem roku 2900 př. n. l. příchod lidí kultury se šňůrovou keramikou (Corded Ware - viz SNP Tracker níže). Tato populace s sebou přinesla zcela jiné zvyklosti (pastevectví dobytka, chov koní, zpracování kovu apod.) a mimo jiné zřejmě i indoevropský jazyk. Při genetické analýze vzorků se podařilo prozkoumat některé hroby z období samého počátku příchodu této kultury. Jsou charakterizovány vysokým podílem tzv. “stepního podílu” (Yamnaya), což je genetická složka odlišná jak od původních lovců a sběračů, tak od složky charakterizující první neolitické zemědělce.

V současné době patří přibližně dvě třetiny evropských mužů k Y-chromozomálním haploskupinám R1a nebo R1b, dvěma patrilineárním liniím, u nichž bylo testy DNA potvrzeno, že se do Evropy dostaly s indoevropskou migrací z pontsko-kaspické stepi v době bronzové. Přesto ještě dlouho po skončení doby bronzové vedli kočovní stepní lidé často další nájezdy do Evropy. Ne všichni z nich byli indoevropsky mluvící a v pozdní době bronzové se i ti, kteří jimi byli, jako například Skytové, smísili s různými neindoevropskými národy z Kavkazu, Střední Asie, Sibiře nebo dokonce Blízkého východu.

© Sammy33 / Shutterstock.com / Skytský jezdec

To ale předbíháme. Období kolem roku 2200 př. Kr. představuje začátek formování tzv. předklasické únětické kultury, se kterou na našem území začíná doba bronzová. Únětická kultura se pak ve své klasické fázi měla stát jednou z hlavních středoevropských kultur a její jádro leželo přímo v Čechách. Geneticky se její nositelé jeví jako kombinace místních kultur s populací odněkud ze severovýchodu (snad oblast dnešní Litvy). Právě v této oblasti mají původ otcovské linie R1a - M458, které se v tomto období u nás začínají poprvé vyskytovat. Všimněme si, že při kontaktu kultury se šňůrovou keramikou a stepních lidí Jámové kultury se část R1a linie obrací východním směrem. Tempo přesunu napovídá o používání koní. Nedávno bylo zjištěno, že šíření genetické linie moderních koní po Asii dobře časově koreluje se šířením indoíránských jazyků, stejně jako se šířením lehkých vozů s loukoťovými koly z kultury Sintašta, která je nejpravděpodobnější kulturou jejich vynálezu.

SNP Tracker pro R-Z2124 a R-M458  (před ~4700 roky)

Agrárníci

Roku 1907 bylo v Rakousku na základě revolučních událostí v Rusku uzákoněno všeobecné a rovné volební právo, avšak jen pro muže starší 24 let. To nejen ve městech, ale i na venkově aktivizovalo staré i nové politické strany. V roce 1906 začal vycházet Venkov, stranický tisk Agrárníků. A právě Českoslovanská strana agrární se zaměřila především na zemědělský venkov. Roku 1908 se konaly volby do Českého zemského sněmu.

6. ledna došlo k založení agrární místní organizace v Číhošti. Starosta obce Josef Koubský svolal schůzi do místní hospody. Hostinským zde byl František Šemík, který se po volbě stal kolportérem. Předsedou byl zvolen starosta. Rolník Antonín Rut (Ruk?) byl místopředsedou, pokladníkem Jan Dvořák, jednatelem a důvěrníkem učitel František Doktor. Dalšími členy výboru se stali rolník František Tvrdík a truhlář Jan Vlasák. Za omladinu zvolen syn chalupníka Josef Bouma.

Zprávička, která vyšla v novinách Venkov koncem ledna 1908, zmiňuje i skutečnost, že k agrárníkům v Číhošti vstoupili i někteří dříve katoličtí zemědělci. O rivalitě agrárníků a strany katolických zemědělců svědčí krátká zpráva z února 1908.

Venkov - 11.2.1908

Politik katolické strany Václav Myslivec chtěl v Číhošti pořádat schůzi, ale místní organizace agrárníků prostřednictvím Františka Šemíka schůzi katolíků v místní hospodě neumožnila. Václav Myslivec se přesunul do Kynic, kde se nakonec schůze konala u p. Chládka.

Volby do zemského sněmu proběhly mezi 20. únorem a 5. březnem. Ve Smrdově se předvolební schůze konala v neděli 26. ledna. Schůzi předsedal starosta Jan Šemík z čp. 12, místopředsedou byl Jan Zadina z čp. 16 a zapisovatelem p. učitel Buchl. V průběhu schůze patrně došlo k rozmíšce s místním farářem p. Svobodou, příznivcem klerikální strany.

14. února o rok později se v číhošťské hospodě konala valná hromada místní organizace předválečné „Českoslovanské strany agrární všech zemí  Koruny české“. Předsedou zůstal Josef Koubský, místopředsedou Antonín Růt. Jednatelem se stal Josef Tvrdík, důvěrníkem Josef Dvořák, pokladníkem Josef Zounek. Kolportérem i nadále byl František Šemík.

Venkov - 11.3.1909