Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

čtvrtek 11. července 2019

Máme to v genech

Před deseti lety jsem si přečetl na objevných stránkách pana Myšičky první písemnou zmínku o Janu Šemíkovi ze Smrdova, který byl tehdy už 80 let pohřben na místním hřbitově. Po dvou letech jsem se zásluhou Josefa Zadiny dozvěděl, že můj prapraděda Jan zemřel v roce 1929. 
Kalva z hrobu Šemíkových (vzorek 2)
Ani ve snu by mě v roce 2009 nenapadlo, že se dotknu předmětu, který držel v ruce i děda mého dědy, že budu držet v rukou knihu, které se dotýkal děda mého dědy, protože se do ní podepisoval, že objevím hrob dědy mého dědy a dotknu se v roce 2019 jeho ostatků. Fotografie ukazuje část lebky, kterou jsme objevili v páru s druhou pohřbenou osobou, a nebyli jsme si jistí, kdo je kdo. Pracovně jsme je označili jako vzorek 1 a 2. Nafotili jsme je oba pro oko antropologa a sami pro sebe jsme odhadovali z dat na objeveném náhrobním kamenu komu patří 1 a komu 2. Nebudu vás napínat. Bylo to naopak, než jsem předpokládal. Antropolog odhadl vzorek 2 jako část lebky muže. Tedy kalva Jana Šemíka? To mohl potvrdit nebo vyvrátit genealogický test DNA. Měli jsme na co navazovat. Již před několika lety jsem se s několika jmenovci zapojil do projektu Genetika a příjmení, a tak dnes můžeme porovnávat.

vzorek >>>
STR marker
F-9083
R. Šemík
T1819
R. Šemík
T1613
M. Šemík
T1952
J. Šemík
U1517
V. Šemík
Hrob
J. Šemík
ftDNA
BigY
DYS45616161616161616
DYS389I13131314141313
DYS39024242424242424
DYS389II31313132323131
DYS45816161616161616
DYS1915151515151515
DYS385a/b11/1411/1411/1411/1411/1411/1411/14
DYS39313131313131313
DYS39110101010101010
DYS43910101010101010
DYS635 Y GATA C423232323232323
DYS39211111111111111
Y GATA H414141413141413
DYS43714141414141414
DYS43811111111111111
DYS44819191919191919
DYS5701919
DYS5761717
DYS4812525
DYS53312
DYS5491212
DYS6431010

Souběžně jsem si v dubnu objednal u služby FamilyTreeDNA test yDNA. Při čekání na výsledky Big Y-700 dorazily o něco dříve výsledky 111 STR markerů. Na obr. níže jsem vybral ty panely, ve kterých můžeme porovnat testované vzorky z našeho projektu Genetika a příjmení a test ftDNA.


Je patrné, že shoda mezi mnou a vzorkem z hrobu Šemíkových je v 16 (1. sloupec F-9083), resp. ve 21 STR markerech. U vzorku DNA z hrobu se nepodařilo získat marker DYS533.
U DYS389II, DYS438 a Y GATA H4 jsem měl ve výsledcích od pana genetika společně s čísly otazníky. Ten mi také řekl, že test  "hrobového" DNA vyšel až napodruhé. Na základě testu Y-111 mohu upřesnit naši haploskupinu: R-M198. Přidá se někdo k testování?

pondělí 8. července 2019

Pátrání neskončilo

Před dvěma měsíci jsme se pustili s Mirkem Janovským do pátrání po jeho babičce Marii Šemíkové. V mezidobí jsme zjistili poměrně dost i o Františku Janovském a nyní můžeme napsat další část příběhu.
Úmrtní list Marie Janovské, roz. Šemíkové
Objevili jsme úmrtní list, který byl vystaven v lednu roku 1925. V Libochovicích si ho nechal udělat František Janovský, který se po pěti letech vdovství opět oženil. František od té doby žil s novou rodinou na Slovensku. Zprvu v okolí Bardějova na hranicích s Polskem a později u Bratislavy v Petržalce. Celou tu dobu sloužil u finanční stráže a až odtržení Slovenska od prvorepublikového Československa ho donutilo k návratu do Čech, do Chrudimi. Vzhledem k tehdejší situaci odchází František do výslužby.
Oznámení Presidia finančního ředitelství v Praze
Obsazení protektorátu v březnu 1939 znamenalo pro bývalého legionáře jedno - zapojit se do odboje. Patrně na Chrudimsku, možná i v okolí Trhové Kamenice, kde se narodil. spolupracoval s dalšími odbojáři. Zda to bylo v rámci Obrany národa nebo jiné skupiny, nevíme. Víme ale, že 14. října 1941, tedy na počátku první heydrichiády, byl František zatčen a vyslýchán v budově gestapa v Pardubicích. Následně byl poslán do věznice v Terezíně.
8. dubna 1943 je odsouzen soudem v Litoměřicích "pro přípravu velezrady k trestu 3 let a 2 měsíců káznice a ke ztrátě cti na 3 roky". Manželka Anna Janovská dostává koncem roku 1943 dopis ze Zemského finančního ředitelství, ve kterém je uvedena i výše trestu.
To už byl František uvězněn v Drážďanech. Dochovala se korespondence z Terezína (německy), z Drážďan (česky) i z koncentračního tábora Griebo v Sasku, kde s dalšími spoluvězni pracoval v Junkersových závodech v Dessau. V dopisu z Griebo píše Čeňkovi Pilnému v posledních prosincových dnech roku 1944 toto.
Ctěné rodině Pilného! Nežli tento dopis Vám dojde, jsou svátky vánoční pryč, proto přeji Vám všem šťastný a lepší příští nový rok. Vyřiď švagrovi Šemíkovi, že je všechny pozdravuji a přeji šťastný nový rok. Ani nevíš, jak se těším na Vás na všechny, až se s Vámi shledám, a to hodně brzy. Milý Venco, jak jsem rád, že jsi zde za mnou byl, byla to malá chvilka hovoru, ale prvně velmi důležitá. Snad v životě budu míti příležitost nějak se Ti odvděčiti. A teď Ti sděluji, že budu propuštěn 8. ledna ještě dopoledne ??? tedy osmého ledna Ty víš, kdy přijedu do Bodenbachu, pošli mi naproti švagra Šemíka...
Úmrtní list Františka Janovského
Dál už je dopis nečitelný. Čeněk, tedy Vincenc Pilný, sklář z Kamenického Šenova, musel být velmi dobrým známým Františka Janovského. Na konci dopisu se loučí se slovy "Váš švagr". Ze začátku ledna 1945 nemáme žádné informace. Za nějakých okolností se František dostal do Malé pevnosti terezínské věznice a zde 30. března ve 3 hodiny ráno umírá.
Za jakých podmínek? Na konci druhé světové války byla terezínská věznice přeplněna, výrazně se zhoršily životní podmínky a došlo k prudkému nárůstu infekčních nemocí. Především IV. dvůr, v němž za nepředstavitelných podmínek živořilo v přeplněných celách 3000 z celkového počtu 5500 vězňů, byl postižen nejvíce výskytem různých nákaz. Na jaře 1945 se zde objevily první případy skvrnitého tyfu. Do věznice jej zavleklo komando Richard.
Hrob 521 na Národním hřbitově Terezín

pondělí 1. července 2019

Život není peříčko

Začátkem 80. let předminulého století přichází na Žižkov vdova s téměř dospělým synem. Z venkova do měst tehdy přicházelo hodně lidí. Žižkov, který je dnes součástí Prahy, byl tehdy samostatné nově vznikající město.
Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství
Jan Šemík, rodák z Bačkova, se v roce 1886 oženil a uchytil se pod vrchem Vítkovem jako kupec. O tom, že jeho živnost doprovázely i problémy, svědčí návštěva zlodějů, oheň, opakované hledání učedníka.
V létě roku 1905 došlo k události, o které můžeme dodatečně prohlásit, že se Jan podruhé narodil. Ve 45 letech se ve Stromovce pokusil spáchat sebevraždu. 5. července toho roku o tom psaly v černé kronice noviny Čech.

45letému, v Žižkově bydlícímu obchodníku J. Šemíkovi, v obchodě se nedařilo, a proto včera o polednách ve Stromovce pokusil se o sebevraždu. Střelil se totiž ranou z revolveru a těžce zraněn, dopraven byl do zdejší všeobecné nemocnice.