Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

středa 25. června 2014

Není Šemík jako Semík

Při pátrání po potomcích Šemíků z Vysočíny se někdy dostáváme do slepé uličky. Ve starých novinách se dá dohledat výskyt jmen, ale vyhledávání na "Krameriovi" Národní knihovny nerozlišuje diakritiku. Polovina vyhledaných Šemíků nás zavede tedy k Semíkům.
zdroj: Národní politika, 1.3.1892
Narazil jsem ale na jeden případ, kdy chyba nebyla ve vyhledávači, ale u novináře. To bylo tak. V novinách pravidelně vycházely sloupky se jmény těch, kteří odešli tam, odkud není návratu. V březnu roku 1892 bylo takto v Národní politice napsáno, že zemřel máselník František Šemík ve věku 46 let. Nezemřel v nemocnici, ale v bytě, kde pravděpodobně bydlel. Dům měl čp. 1631.
Hurtigův plán Prahy (1891)
část Kr. Vinohrady, Nusle a Vršovice
Na Praze 2 to tehdy byl, a dodnes je, dům v Hálkově ulici. Celé území mezi ulicemi Žitná a Ječná spadalo pod farnost sv. Štěpána. Po čase, když zbyl čas na cestu do Archivu hlavního města Prahy, jsem si dohledal matriku zemřelých 1887 - 1892 (ŠT Z11). Tato konkrétní kniha není ještě digitalizovaná. Nepůjčuje se ani originální matriční kniha, pouze mikrofilm.
Hledám tedy 25. únor 1892, a tam mě čeká překvapení. Skutečně v ten den zemřel ve svých 46 letech v domě č. 1631 obchodník s máslem. Jenže jeho jméno a příjmení bylo - Václav Semík. Narodil se v Rožďalovicích. Ty se tehdy nacházely v nymburském okresu.
Semík Václav (+1892)
Už jsem tu jednou nakousl, zda máme nebo nemáme společného s klanem Semíků. Žije jich u nás sice kolem stovky, což je řádově stejně jako počet Šemíků, avšak jméno Semik je poměrně časté v určitých oblastech Polska.
Výskyt příjmení Semik v Polsku
Polských Semiků přibývá s blízkostí polsko-české a polsko-slovenské hranice. Jestliže původ slova Šemík je nejasný, u jména Semik jsou znát východní pohanské zvyky z přelomu jara a léta. Křesťané toto období nazývají svatodušním týdnem neboli letnicemi. Ve čtvrtek zvaném semik (sedmý čtvrtek po Velikonocích), který se nazýval místy rusalka nebo rusalčin, vycházeli lidé na hřbitovy, zdobili hroby věnci a kladli na ně pokrmy pro nebožtíky. Část jídel na mohylách byla ponechána jako oběť rusalkám a toho, kdo v rusalný týden nepamatoval na mrtvé, rusalky potrestaly.
zdroj: Wikipedia
další zdroje: česky, anglicky, rusky

sobota 21. června 2014

Václav řečený James

V roce 1888 se narodil v rodině domkáře Josefa Šemíka v Ovesné Lhotě č. 28 chlapec, kterého pokřtili dva dny po narození. Za kmotra mu byl Václav Malina z č. 20.
22. září 1888 nar. Václav Šemík
Václav měl jednu sestru. Jmenovala se Marie (*1872) a byla o 16 let starší než on. V Ovesné Lhotě žil děda Josef, praděda Vojtěch a ještě další dvě generace. Pravděpodobně roku 1891 opouští Marie s dcerou stejného jména a manželem Antonínem Šemíkem (*1864) rodný kraj. Po dlouhé cestě vlakem a lodí se dostávají do Severní Ameriky.
Ovesná Lhota č. 41
(dnes už neexistuje)
Pokud Václav žil dál v Ovesné Lhotě, chodil tam do školy. Škola s jednotřídkou tehdy byla v čp. 41. Původně tam byl špýchar, potom škola, později hostinec a obchod. Jenže v době, kdy byl Václav ve věku školáka, už bývalý špýchar nestačil, a tak od roku 1895 některé děti chodili do č. 14, posléze do č. 4. V roce 1901, kdy byla postavena budova nové školy, už však Václav v Ovesné Lhotě nežil.
Možná to ale bylo jinak. Nevíme, co se stalo s oběma rodiči. Otec Josef se živil jako zedník. Zemřel asi již před rokem 1890. Malý Václav svého otce vlastně ani nepoznal. Není jisté, zda matka Marie, rodem Pejcharová z Kunemíle, zůstala s malým Václavem v Ovesné Lhotě.
Cestující na zaoceánské lodi
Koncem roku 1898 se Václav objevuje sám bez matky na seznamu cestujích lodi Trave, která pluje z německého přístavu v Brémách do New Yorku. Po plavbě přes Atlantický oceán se Václav dostává s jedním dolarem v kapse na Ellis Island - vstupní bránu do USA. Strávil několik dní na ostrově při ústí řeky Hudson a pak pokračoval v cestě. Sestra Marie mu pravděpodobně zaplatila lístek až do Omahy, kde žila s rodinou již několik let.
Pro sotva desetiletého kluka to musela být velká změna. A jistě i velké dobrodružství. V roce 1900 je už zaznamenán místo Václava James a ze sestry se stává matka. Velký věkový rozdíl mezi ním a sestrou způsobil, že seznam osob při sčítání obyvatel vypadá věrohodně. James je jen o dva roky starší než jeho sestra Marie (ve skutečnosti neteř), která se také narodila ještě v Ovesné Lhotě.
Svatba 3.6.1925
James Semik & Anna Zikmund
Tato změna identity mi dlouho nedocházela. Myslel jsem si, že budu v matrikách hledat Jakuba, který se narodil také v roce 1888. Na skvělých stránkám, které vytvořil Dave Backus, se však objevilo datum narození Jamese na den totožné s Václavovým. Datum bylo zaznamenáno v systému sociálního zabezpečení. Je otázkou, jaké dokumenty Václavovi příbuzní obstarali pro cestu do Spojených států. Je otázkou, zdali měl cestovní pas nebo jiný dokument s údaji o rodičích. Václav je jediný z klanu Šemíků, u koho se mi podařilo dohledal záznam z plavby lodí.
Na osudu Václava Šemíka alias James Semik je vidět, co migrace z venkova do měst přinesla. Rodina Antona Semika se usadila v průmyslovém městě Omaha.  V roce 1909 se ale přestěhovala do zemědělské oblasti v okolí města Ithaca. V okresu Tompkins zůstávají po té, co zemřel Anton, vdova Mary Ann, dcery Caroline Antonette a Mildred Elsie. V Jamesovi kolem roku 1925 uzraje rozhodnutí, že se farmaření nebude dál věnovat a vrací se do Omahy. Na svatbu v Council Bluffs si odskočil za řeku Missouri z Nebrasky do státu Iowa. Manželka Anna Zikmundová (*1896) pocházela také z místní české komunity přistěhovalců. James pracuje v ocelárně a definitivně opouští práci v zemědělství. Zda žijí potomci Anny a Jamese Václava, je stále otevřená otázka.

pátek 13. června 2014

Mezičas

Statistika rodokmenu - (zde je ke stažení verze 15)

Počet osob: 482 (7 naživu)
Počet mužů: 228 (6 naživu)
Počet žen: 254 (1 naživu)

Počet generací: 10

MUŽI:
Nejvyšší věk ze zesnulých: Šemík František, 1884 (76); věk: 92 let
Nejnižší věk ze zesnulých: Šemík František, 1877 (107); věk: 16 dní (16 dní)
Nejstarší žijící: Šemík František, 1917 (352); věk: 97 let
Nejmladší žijící: Šemík Miloslav, 1933 (147); věk: 81 let
Průměrná délka života: 20065 dní (54 let, 11 měsíců a 25 dní)
Průměrný věk při 1. sňatku: 9995 dní (27 let, 4 měsíce a 20 dní)
Průměrný věk při 1. dítěti: 11071 dní (30 let, 4 měsíce a jeden den)
Nejčastější jméno: Josef (46x)

ŽENY:
Nejvyšší věk ze zesnulých: Stanuszek Mildred, 1917 (200); věk: 34591 dní (94 let, 8 měsíců a 13 dní)
Nejnižší věk ze zesnulých: Šemíková Marie, 1866 (453); věk: 192 dní (6 měsíců a 11 dní)
Nejstarší žijící: Vávrová Marie, 1922 (139); věk: 92 let
Nejmladší žijící: Vávrová Marie, 1922 (139); věk: 92 let
Průměrná délka života: 21361 dní (58 let, 6 měsíců a 11 dní)
Průměrný věk při 1. sňatku: 8396 dní (23 let a jeden den)
Průměrný věk při 1. dítěti: 9371 dní (25 let, 8 měsíců a 6 dní)
Nejčastější jméno: Marie (52x)

úterý 10. června 2014

Omaha

Zkuste si vyhledat slovo Omaha v těchto dnech na internetu. Pláž Omaha je spojovaná s vyloděním spojenců na pobřeží Normandie. Omaha je ale také město v americkém státě Nebraska, kam na konci 19. století odešlo hned několik Šemíků z Ovesné Lhoty.
Reklama v časopisu Hospodar
Než se doberu k popisu současného stavu zkoumání, zastavím se u příčiny, proč tolik lidí z Čech a Moravy odcházelo po roce 1870 právě do Nebrasky. Nebyly to politické ani náboženské důvody. Byla to prostá touha mít se líp. S tím, jak se u nás zvyšoval v zemědělských oblastech počet obyvatel, násobený problémy v zemědělství po období neúrody v 70tých letech, můžeme hledat odpověď na tlak k odchodu obyvatel z míst, kde žili jejich rodiče, prarodiče, příbuzní. Jenže Nebraska v polovině 19. století byla vlastně polopouští. První osadníci, kteří zde vybudovali farmy, byli považováni za blázny.
Proč právě sem přišlo tolik imigrantů, a to i z Čáslavska? Nebraska je dnes státem, kde je nejvíce usazených obyvatel původem z České republiky. Tedy relativně - vztaženo na hlavu. Odpovědí na otázku může být - reklama. Ti, kteří přišli dříve, posílali zprávy, ve kterých popisovali, jak se jim žije v Novém světě. Někteří rovnou přiložili česky psané reklamní stránky, které lákaly nové osadníky. Ze Smrdova postupně odešli Havlovi, Kudrnovi, Štroblovi, Zajícovi, Bártovi, Jelínkovi. Vesměs všichni odešli farmařit do vnitrozemí Nebrasky.
Ze sousední Ovesné Lhoty patrně odešlo několik obyvatel do největšího města státu Nebraska. Zjistil jsem, že kolem roku 1885 odchází do Ameriky Antonín Šemík (*1869). Pozdější manželku Annu Votovou (*1876) poznal až v cíli svého putování, ve městě na řece Missouri. Potomci Antonína s Annou možná dnes žijí v rodinách Olsen, Janulewicz, Camp, Festler nebo Kroll. Za Antonem později odešla jeho sestra Marie (*1872), která se vdala v Albamě za Charlese Schaefera. Bratr se sestrou vyrůstali v Ovesné Lhotě jako dvě nejstarší dětí Josefa Šemíka (*1841), který byl v obci také starostou.
Josef zde (*1841) a Antonín níže (*1864) byli bratři
Kdy přesnějí Marie cestovala přes oceán, nevíme. Možná společně se rodinou strýce v roce 1891. O strýci Antonínovi (*1864) jsme tu nedávno psali. V roce 1891 se tedy usadila ve městě Omaha další rodina Šemíkových. Dcera Marie (*1890) se narodila ještě v Ovesné Lhotě. Cesta Jakuba byla komplikovanější. O tom za chvíli. Další jejich děti už mají uvedeno jako rodiště Omahu. Ozve se někdo z potomků? Dnes to budou potomci s příjmením Zikmund, Svoboda, Pavlik, Krupa, Hagin, Brokman, Zmotony.
Potomci Antonína Šemíka (*1864) a Marie Šemíkové (roz. Šemíkové)
Jakub byl vlastně Václav, později James
V říjnu 1898 se vypravil přes německé Brémy na dalekou cestu desetiletý Václav (*1888). I o něm tu již byla zmínka. Na seznamu cestujících je poznámka, že cestuje do Omahy za sestrou. Na začátku psaní tohoto příspěvku jsem si myslel, že budu hledat v českých matrikách narození Jakuba, a on to ve skutečnosti byl Václav. V angličtině je české jméno Václav neobvyklé, a tak mnozí imigranti volili nové jméno. Z Václava potom byl často James.
Jenže Václav nebyl bratrem Marie (*1890). Ze zápisu v matrice narozených je patrné, že Václavovou sestrou byla Marie starší (*1872). Po příchodu do Nebrasky je Václav (nyní už James) adoptován sestrou za syna. Poněkud divoká konstrukce. Už jsem popisoval, že vztah Antonína a Marie byl komplikovaný, a tak se ještě můžeme těšit na překvapivé rozuzlení.

Nekrolog Antonína Šemíka (+1910)
Závěrem jen poznamenám, že se Anton s Marií v roce 1909 stěhují do města Ithaca. Byl to pro ně vlastně návrat k zemědělskému způsobu života. V Nebrasce totiž pracoval jako tavič v železárnách. V jeho nekrologu z roku 1910 je však uvedeno, že byl farmářem a že zanechal manželku a 5 dětí. James převzal farmu a společně s (ne)vlastními sestrami je uveden ve sčítání obyvatel roku 1915 v obci Dryden (odkaz s registrací). Karolína už tam je jako Haginová, neboť se v roce 1912 vdala.
James se vrací po letech ze státu New York zpět do Nebrasky. V roce 1925 se žení a pracuje jako dělník v kovodělném průmyslu. Nevěsta Anna Zikmundová se narodila v listopadu 1896 někde v Čechách. Oba žijí v Omaze. Jejich dcera Mildred zemřela před necelými dvěma roky ve věku 86 let.

Mildred M. Semik
Kromě naděje, že si toto vše přečte někdo z potomků Šemíků, máme ve Státech našeho známého příznivce. Joe pomůžeš s hledáním? Šance, že nalezneme mužského potomka sice není velká, ale v liniích po přeslici bychom mohli mít štěstí. Nevýhodou při hledání je, že imigranti oznamovali při vstupu na území Spojených Států pouze, že pocházejí z Čech nebo z Rakouska-Uherska. Stejně tak třeba na svatebních formulářích není uvedeno příjmení matky za svobodna, neboť ho neznali. Z různých zdrojů jsou odchylky v datech narození. Speciálně na arších ze sčítání obyvatel jsou zapsána v některých případech nepřesně. Celkově se dá říct, že bychom potřebovali ještě něco málo dalších důkazů pro potvrzení všeho, co jsem zatím vypátral.

neděle 8. června 2014

Indexy

Při zpáteční cestě z našeho setkání, už to je měsíc, jsme to vzali přes Světlou a Sázavku, tedy Smrdov. Byl jsem domluven s místními, že mi půjčí knihy se seznamy narození a pohřbů. Trochu jsem tušil, co by to mohlo být, a při pohledu na inventární seznam matrik v Zámrsku to je jasné.
Index zemřelých
Měl jsem v ruce, v oblastním archivu chybějící, index zemřelých z let 1847 - 1892 a index narozených mezi roky 1844 a 1884. Kniha s indexem zemřelých pokrývá právě jednu matriku sign. 6014. U narozených je seznam přiřazen dvěma kompletním knihám matrik (1844-1867 a 1863-1883) a prvnímu roku z matriky narozených 1883-1902.

Obě knihy byly kdysi zachráněny z kompostu na hřbitově, kam je kdosi při "úklidu" fary vyhodil. Index narozených je v poměrně dobrém stavu, ale index zemřelých je na tom hůř.
Index narozených

Snad by stálo za to kompletně knihy ofotit. To by ale znamenalo, věnovat tomu čas a úsilí. A to dnes málokdo udělá zadarmo. Po týdnu jsem knihy s díky vrátil. Sice až na jednotlivosti jsem už data o narození měl ze Zámrsku, u zemřelých jsem však měl možnost doplnit v rodokmenu více mezer.

středa 4. června 2014

Na Václavském Václaváku

zdroj: Vencovy pindy
V Národní politice se 23. ledna léta páně 1894 psalo, že se na Václavském náměstí stalo...

Šemík na útěku. Od nějaké doby připřahá se třetí kůň k vozům pražské tramwaye na rohu Václavského náměstí a Mariánské ulice místo napřed, do jedné řady s párem zapřaženým. Včera po páté hodině připřažen byl šemík, poněkud ale neopatrně, neboť při zabrání se vytrhl a utíkal sám vesele po zvyklé cestě vedle kolejí do Král. Vinohradů,. Zřízenec tramwaye za ním. Stávkující šemík byl na Král. Vinohradech polapen a přiveden zpět ke konání další služby, která se mu, soudě podle jeho útěku, mnoho asi nelíbí.

Víte, že na Václavském náměstí jezdila od roku 1884 červená linka koněspřežné tramvaje? V roce 1900 byla zrušena a v celé délce nahrazena elektrickou tramvají.

neděle 1. června 2014

Studentská historie

Mnoho generací Šemíků žilo a pracovalo v prostředí, ve kterém stačilo k řešení každodenních problémů používání selského rozumu. Se vzděláním to na vesnicích v 18. a v 19. století bylo všelijaké. Postupně sice škol přibývalo, v mnoha rodinách ale děti do školy chodily nepravidelně. Pomoc v domácím hospodářství byla přednější, a tak prvního absolventa střední školy jsem nalezl až v Lounech. František Šemík s rodinou bydlel pravděpodobně nedaleko nádraží v domě č. 506, který dnes již neexistuje. Na tamějším gymnáziu, tehdy to byla „soukromá reální škola s českou vyučovací řečí v Lounech z prostředků obce Loun“, studoval v prvních letech 20. století také Františkův syn Karel. První studenti na této škole maturovali v roce 1902. Od podzimu 1904 se škola stává „c.k. státní vyšší reálkou“.
Na školním webu je přehled všech maturantů a mezi nimi jsou také tři, kteří nás zajímají.
JménoPříjmení Maturita
KarelŠemík1906
JanaŠemíková1962
ZdeněkŠemík1967

Odkud sem, do města na řece Ohři, František Šemík přišel? Z Vysočiny, ze Smrdova. František (*1852), nejmladší ze tří bratrů, se přiženil do Lacinova mlýna. Jeho manželka Anastasie Pipková byla dcerou mlynáře. Později se rodina přestěhovala do Smrdova č. 73. Děti se postupně rozutekly do města. František mladší (*1880) do Sedlce u Kutné Hory. Alois (*1881), o kterém víme, že pracoval na dráze, odešel do Prahy.
Podle všeho i František starší se s manželkou a mladšími dětmi odstěhoval před koncem století do Loun. V roce 1900 je sice ještě majitelem smrdovského domu č. 73, ale už tam nežije. Na oddacím listu Františka mladšího je uvedeno, že otec pracuje jako dělník na dráze a žije v Lounech č. 506. 
20.8.1905, svatba Františka Šemíka & Marie Žučkové
Rok po svatbě maturuje nejmladší syn Karel (*1886) na lounském reálném gymnáziu. Ve stejném roce, tedy v roce 1906, v Sobotce tragicky umírá Karlův starší bratr Alois. V Lounech s Karlem pravděpodobně žije i další z bratrů Jan (*1883). V matrice narozených jsem u Jana objevil poznámku: "14.8.1911 oddán s Annou Procházkovou v Oboře". Dlouho jsem nemohl přijít na kloub, o jakou Oboru se mohlo jednat. Když se potvrzuje, že rodiče Jana Šemíka žili v Lounech, máme jasno. Jedná se o vesnici nedaleko Loun ve směru toku řeky Ohře. Vzhledem k datu svatby budeme muset do živé matriky.
Národní listy, 24.9.1906
Na rozdíl od Jana, který se asi usadil na Lounsku, Karel odchází na další studie do Prahy. Usuzuji tak ze zprávy v dobovém tisku. Na podzim roku 1906 byl přijat na studentské koleje v Praze. Jakou vysokou školu studoval, nevíme. Ani nevíme, s jakým výsledkem školu ukončil. Dá se však napsat, že Karel byl prvním Šemíkem, který studoval na vysoké škole. Ještě jedna novinová zpráva napovídá o dalším osudu Karla Šemíka. Pokud přežil 1. světovou válku, mohl být v roce 1919 jedním ze jmenovaných celních úředníků, jak o tom informovaly tehdejší noviny. Z celního praktikanta se stal celní asistent.
Národní politika, 26.7.1919
Dodatek ze 7. 6. 2014. V lednu 1937 bylo otištěno v novinách Našinec toto oznámení:
V Olomouci zemřel u věku 50 let vrchní celní sekretář p. Karel Šemík, jenž byl přidělen hlavnímu celnímu úřadu olomouckému.