Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

neděle 28. ledna 2018

Trčkové z Lípy - vzestup a pád

Odložím si sem na později trčkovské majetkové zisky. Z malého vladyckého rodu se časovým obloukem od jednoho velkého přerozdělení majetků (husitství) k dalšímu masivnímu přerozdělení (stavovské povstání) stal mocný hráč na rozsáhlém území. Během několika generací přesun z vladyků a zemanů do panského stavu. Ve finále i starožitného, ale to bylo až těsně před definitivním pádem zakončeným propadnutím veškerého majetku. 

Mikuláš I. Trčka z Lípy na Lipnici (†1453)

1429 získává Světlou nad Sázavou (Vilémovský klášter, kterému patřila, byl zničen 1421 husity)
před rokem 1436 koupil hrad Lipnici s městečkem, Starou Lipnici (Dolní Město) a Německý Brod.  
1436 (23.11.) získal od sedleckého kláštera Dobrnici a Leštinu.
Mezi roky 1436 a 1437 kromě jiného získal od císaře Zikmunda majetky arcibiskubského panství, pražské i vyšehradské kapituly, klášterů želivského, sázavského, opatovického, louňovického.
V tomto období dostal Mikuláš od někdejšího pražského purkrabího Čeňka z Klinštejna z konkrétně neuvedených důvodů zápisy na panství Vožice a Chýnov, ležící u města Tábor.
po roce 1436 získal zápisem od Zikmunda Smrdov s opuštěným hradem a také Habry, které dříve patřily vilémovskému klášteru.
1442 koupil rozsáhlé panství Vlašim, připojil k němu Štěpánov, Vožici a roku 1450 připojil Načeradec. V té době to bylo nejrozsáhlejší a nejsouvislejší území, které měl ve svých rukou.

Burian I. Trčka z Lípy (†1468)

1455 získal do zástavy majetky vilémovského kláštera a hradu Oheb, které později připojil k lichtenburskému panství.
před rokem 1463 získal Lichtenburk, ale v roce 1463 hrad králi vrátil.

Mikuláš Trčka z Lípy (*1460 †1516)

1488 vymohl u krále povolení na výroční trhy pro ledečské měšťany. V Ledči totiž vykonával funkci správce po smrti Jana z Říčan a Ledče. Byl opatrovníkem pozůstalých dětí. Král téhož roku také povolil konání dvou výročních trhů v Dobrušce.
1489 zápisem od krále Vladislava získal hrad Lichtenburk (Lichnici) s příslušenstvím, podle něhož měl i přídomek.
1492 (28.10.) Vladislav II. udělil majestát, na základě kterého mohl s Lichtenburkem, a dokonce i Ohebem nakládat podle svého svobodného uvážení.
1494 stal se vlastníkem hradu Opočen (dnes Opočno) .
1495 koupil od nejvyššího purkrabího a hejtmana Českého království Jana z Janovic za 20000 uherských zlatých celé opočenské panství zahrnující poplužní dvůr s příslušnými vesnicemi a město Dobrušku. Těmi vesnicemi byly Pulice, Semechnice, Křovice, Kamenice, Mělčany, Příčno, Radliště, Chábory, Trnov a části  Domašína a Pohoře.
1495 (18.5.) na základě Mikulášovy prosby udělil Dobrušce král Vladislav dva jarmarky: první na pondělí před sv. Jiřím a druhý na den sv. Jiljí.
1495 (8.12.) kupuje od Zbyňka Buchovce z Buchové za 2200 kop Rychnov.
1496 získal nákupem třebechovické panství od své tety Johanky z Březovic za 5000 kop grošů, jež zahrnovalo tvrz s poplužním dvorem, štěpnicemi, městečkem a vesnicemi (Nepasice, Blešno, Librantice, Jeníkovice, Krňovice, Čeňkov, Lučno, Petrovičky, Výravu, Holišovice, Lozice a Bělušovice).
1497 (5.6.) král Vladislav dovolil měšťanům města Chotěboře na základě prosby Mikuláše mladšího svobodně odkazovat své statky s tím opatřením, že v případě úmrtí dotyčné osoby bez poslední vůle se měl dědicem stát nejbližší příbuzný.
1497 přikoupil od Bořka z Dohalic k Opočnu části vsí Jesenice, Slavětín, Hlohov, Městec, Rohynice a Rychnovek.
1497 kupuje první část rozsáhlého smiřického panství od purkrabího Pražského hradu a královského prokurátora Čeňka Míčana z Klinštejna za 500 kop grošů.
1498 král potvrdil zápisy na vsi Černilov a Jasenný s příslušenstvím a skoupil ostatní části vsí patřící Rychnovu.
1498 v červnu získal za souhrnnou částku 6000 kop grošů od valečovských dědiček zbytek panství Smiřice zahrnující 17 obcí (Smiřice, Smiřičky, Holohlavy se dvorem, Semonice, Čibuz, Skalici, Hubiles, Újezdec, Bukovinu, Vlkov, Lužany se dvorem a tvrzí, Lhotku, Žiželoves, Sovětice, Mezilečí, Maršov, Černožice, Čáslavky a Brzice).
1499 dědičně obdržel od krále Vladislava město Chotěboř se zbořeným hradem Vildštejnem, městečkem Sečí u Chrudimi a okolními vesnicemi. Král Vladislav mu dokonce 30. října téhož roku připsal na lichtenburské panství 1500 kop českých grošů.
1500 získal nákupem od Václava z Perknova Trhovou Kamenici za 200 kop českých grošů k níž patřily ves a zámek Svobodné Hamry u Hlinska.

úterý 16. ledna 2018

Opočenské urbáře

Před měsícem jsem slíbil, že se rozepíšu o hledání Jana Šemíka, který se mezi roky 1587 a 1612 stal měšťanem v Dobrušce, kam se přestěhoval z nedaleké vesnice Domašína.
Jan Šemík v urbáři (před 1587) - Domašín
Ze dvou zachovalých urbářů panství Opočno začneme listovat tím starším. Na deskách prosvítá letopočet 1542, ale zápisy jsou z pozdější doby, nejspíše z 80. let (1581 - 1587). V soupisu vsi Domašína (fol. 98r) je skutečně uveden Jan Šemík. Pod jménem jsou uvedeny jeho povinnosti vůči vrchnosti. Usedlosti s polnostmi, jejichž velikost je počítána ve starých mírách, lánech dělených na pruty. Mezi stálé platy jsou zde zarhnuty jak peněžní dávky ke sv. Jiří a sv. Havlu, tak náhrady za robotu, dávky naturální (slepice, vejce, žito, oves, ječmen) i platy jiné.
Šemík platil ze 7 prutů úroku sv. jiřského 9 grošů. Dále můžeme číst...
svato havelského tolikež
týž z příjmů 1 prutu úroku každého 3 gr.
týž z nového příjmu 9 provazců každého 1 gr.
Roboty po 1 gr. 5 dnů 5 gr.
Slepice 2
Vajec 16
Ovsa 5 wt [věrtelů]
20. ledna 1587 uzavírá Jan Šemík svatební smlouvu s Kateřinou Jiříkovou. Ze smlouvy lze usuzovat, že Jan koupil od otce, jehož jméno bylo také Jan, v Domašíně výše popsaný stateček. Byl-li zápis v urbáři pořízen v první polovině 80. let, mohl být Jan z urbáře otcem Jana ze svatební smlouvy. Čím blíže roku 1587, tím větší pravděpodobnost, že se jedná o jednu osobu.
Jan Samik v urbáří (1598) - Dobruška
Pojďme se v čase posunout o deset let dál. Podle urbáře z roku 1598 Jan Šemík již nehospodaří v Domašíně. Na stejném statku, u kterého jsou o něco větší kontribuční povinnosti, nalézáme v novějším urbáři příjmí Kolovrat(n)ík (vlevo nahoře). Ten odváděl na sv. Jiří a na sv Havla již po 12 groších. Listujme dál od Domašína k městu Dobrušce. Mezi poplatníky v Dobrušce je mimo jiné Jan Samik. V posledních dnech roku 1612 nechává Jan Šemík sepsat před svatbou s Annou smlouvu. Dá se předpokládat, že Jan Samik v urbáři byl Janem Šemíkem, a došlo jen ke špatnému přepisu příjmí písařem.

pátek 5. ledna 2018

Místo otazníků bude...

Šemíkovi ve Lhotě (2015)
Místo otazníků bude sobota 12. května.
Místo setkání bude Ovesná Lhota.

Místem uložení Adamovy radlice bude místní kaplička.

Nebo místo uložení bude předání?

Místo pro připomínky, nápady a komentáře je zde pod příspěvkem.