Když jsem se seznámil s osudem Františky Pipkové, začal jsem hledat, kdy odcházeli do Ameriky Šemíkovi. Zjistil jsem, že nebyli mezi prvními. Ze Smrdova odešla, převážně do Nebrasky, vlna v 70. letech 19. století. V Ovesné Lhotě jako první odchází v roce 1886 Antonín, u kterého se zachovala i informace odkud a kam plul přes oceán. Cílem bylo město Omaha v Nebrasce. Zda cestoval přímo se svou sestrou nebo Marie za ním vyrazila později, není jasné. Co ale víme, že strýc obou sourozenců, též Antonín, se v roce 1891 vydal za svými příbuznými. Starší Antonín tedy odchází z rodiště i se ženou a dcerou za synovcem a neteří.
A právě v roce 1891 se vydává na dalekou cestu i Františka Pipková s dětmi. Ona nebo její manžel Josef Tourek, který odjel o půl roku dříve, se mohli setkat na cestě vlakem do přístavu v Brémách s rodinou Šemíkových. Šemíkovi však cestovali již na začátku roku a Josef Tourek až v dubnu. Cíl obou rodin byl různý. Josef a Františka zamířili do Chicaga a později do Minnesoty.
Chicago jako místo, kde začne nový život, zvolil i Josef Šemík. Byl také synovcem Antonína Šemíka, ale už se nenarodil v Ovesné Lhotě. Do Ameriky odešel ze Starého Kolína. Ve stejném roce jako Josef se rozhodl migrovat vzdálenější příbuzný Bohumil Šemík ze Světlé nad Sázavou. Vybral si také Chicago a dostal se tam, na rozdíl od ostatních, přes Hamburk.
1886 - Antonín (synovec) Šemík a jeho sestra Marie Šemíková, z Brém do Baltimore, Maryland, loď Hohenzollern
1891 - Antonín (strýc) Šemík a manželka Marie Šemíková s dcerou do Baltimore, loď Hermann
1898 - Václav Šemík, bratr Marie, z Brém přes Ellis Island, loď Trave
1905 - Josef (synovec) Šemík, z Brém? přes Ellis Island; v roce 1925 plul z Brém do New Yorku lodí George Washington
1905 - Bohumil Šemík, z Hamburku přes Ellis Island; v roce 1929 se vracela do USA z francouzského Cherbourg jeho druhá manželka Theresa Semik
Evidenční lístek Antonína Šemíka z února 1891 |
Toto léto jsem navštívil v Bremerhaven muzeum, které je připomínkou doby, kdy přes Brémy odplouvalo za oceán do Nového světa největší počet emigrantů. Přístav v Brémách se již dříve soustředil na osobní přepravu a především po zakoupení nového území u Severního moře, kde byl vybudován velký přístav Bremerhaven, se mohl zcela rozvinout emigrační proud, který přes město směřoval do zámoří. Na druhé straně Atlantiku byl od roku 1890 vstupní branou ostrově Ellis Island, přes který cestovali později i Šemíkovi.
Některé zmínky o krajanech za mořem se mi podařilo dohledat. Posledním takovým nálezem je místo posledního odpočinku Marie Šemíkové (Mary Schaefer), která se svým bratrem Antonínem usadila v Spojených Státech jako první mezi Šemíky. S Charlesem, svým budoucím manželem, se seznámila téměř jistě v Omaze, a tak Edythe byla patrně její dcera.
Zdroj: Martin Boček, Soupeření lodních společností o zákazníky z Předlitavska na přelomu 19. a 20. století, disertační práce, Plzeň 2017