středa 23. června 2021

DNA v laboratoři

Odběrnou soupravu jsem dostal na Vánoce od dcery, která v té době žila v USA. Když se ptala, co bych si přál, řekl jsem si o jeden test od FamilyTreeDNA.
Několik měsíců ležela krabička společně s mou krabičkou, která byla použita před dvěma roky. Při setkání v Číhošti mi strýc Jiří věnoval vzorek DNA. Při nejbližší příležitosti jsem odeslal obálku s adresou Houston, Texas, USA.
Zásilka cestovala na místo určení zhruba dva týdny. Co se ze vzorku dá zjistit? U vzorku odebraného bez ohledu na pohlaví testované osoby je to tzv. autozomální DNA (atDNA). Za příplatek by se dala prozkoumat mitochondriální DNA (mtDNA) a speciálně u mužů ještě yDNA. Objednáváme atDNA, které se u společnosti FamilyTreeDNA jmenuje Family Finder. A kde máme obálku?
Zpráva od poštovní společnosti oznámila doručení zásilky 26. května. Následovalo zpracování a po třech týdnech ­­­­­– 12. června – mi přišla mailem notifikace, že jsou k dispozici výsledky. Součástí bylo i toto poučení.
Autozomální DNA je DNA z jedné sady našich chromozomů, které se nachází v buněčném jádře. Obecně nezahrnuje pohlavní chromozomy. Lidé mají 22 párů autozomálních chromozomů a jeden pár pohlavních chromozomů. Autozomální DNA jsme zdědili po obou našich rodičích, všech čtyřech prarodičích, všech osmi praprarodičích atd. Proto výsledky Family Finder obvykle zahrnují shody ze všech našich linií.
Od každého z rodičů jste získali přibližně polovinu své autozomální DNA. Ti zase získali přibližně polovinu své autozomální DNA od každého ze svých rodičů. Pokaždé, když autosomální DNA přechází z rodiče na dítě, je částečně promíchána. Tomu se říká "rekombinace". Náhodnost rekombinace znamená, že po 5 až 6 generacích můžeme mít z jedné linie mnohem méně autozomální DNA než z druhé.
Náhodná rekombinace znamená, že ačkoli autozomální DNA a vyhledávač Family Finder jsou mocné nástroje, za hranicí 3. kolena je už možné mít bratrance, který se vám jako shodný neukáže. Vyhledávač Family Finder může prokazovat příbuzenské vztahy, ale neshoda je vždy nevyvrací.
Jinak je tomu u yDNA. Tam neshoda obvykle vyvrací společného předka v mužské linii. Pojďme zpět k výsledkům atDNA. Sdílená DNA 1509 cM (nejdelší segment 137 cM) odpovídá vztahu synovec – strýc. Výsledky jsem exportoval na GEDmatch:
1586 cM (nejdelší segment 98 cM)
1571 cM (nejdelší segment 166 cM).
To odpovídá, že zhruba 22 % atDNA mám s mým strýcem sdílenou. Objevily se shody s dalšími testovanými a uvidíme, zda se mi podaří o něco více zaplnit vývod mých předků. Stopy vedou do Smrdova – Sázavky (Bárta) a do Rankova u Chotěboře (Pleskač).
Neméně stejně jako vývod mě zajímá, zda se můžeme posunout hlouběji do minulosti v rozrodu od Adama. Do předmatriční doby. Tady může pomoci yDNA. 13. června jsem byl v Kutné Hoře na druhé dávce mRNA vakcíny a v Ovesné Lhotě u Vladimíra Šemíka pro vzorek yDNA. Snad se to v jeho případě napotřetí povede.

čtvrtek 17. června 2021

Od švabachu ke kurentu

Dnes začneme od konce. Na stránkách Rakouské národní knihovny jsou k dispozici naskenované historické rakouské noviny a časopisy. Zkusil jsem hledat slovo Schemik a ve výsledcích jsem nalezl zajímavý objev. Od roku 1880 vycházel v Olomouci německy psaný deník Mährisches Tagblatt. Tyto noviny byly tištěné frakturou (starší písmo nazývané švabach se mírně lišilo).
Zmiňovaný článek 28. 9. 1889
28. září 1889 byla sobota a v místních novinách vyšel článek, ve kterém je zmiňován dělník Josef Schemik ze Smrdova.
V průběhu výkopů pro vodovodní potrubí se v uličce Kapuzinergasse (dnes Kapucínská) výše zmíněný Josef zranil. Nedaleko kapucínského kláštera s kostelem došlo k nehodě. které se druhý den po události věnuje sloupek na 5. straně vlevo. Článek si všímá, že při probíhajících  výkopech pro vodovod nejsou přijata potřebná opatření, není zajištěn technický dozor a v důsledku toho jsou ohroženy lidské životy. Je vznesen požadavek, aby trhací práce byly prováděny pouze za přítomnosti policie.
Co se stalo? V pátek odpoledne při přípravě exploze došlo k selhání rozbušky trhaviny. Dělník zjišťoval proč, a v tom došlo k detonaci. Utrpěl tržnou ránu na pravé noze. Byl také těžce zraněn v oblasti očí a musel být odvezen na nosítkách do zemské. nemocnice.
Olomouc bylo v roce 1889 město se zhruba 20 tisíci obyvateli, ze ¾ německými. Jak se sem Josef Šemík dostal? V článku je uvedeno, že mu bylo 34 let. Roku narození nejvíce odpovídá Josef Šemík (*1855). Byl to asi poslední Šemík ze Smrdova č.16. Pravděpodobně v 19 letech narukoval do armády ke 14. praporu polích myslivců. Tam se mohl naučit zacházet s trhavinami. O deset roků později se v Kozohlodech oženil s vdovou Marií Novákovou. To bylo v únoru 1885. Josef pracoval jako dělník v hospodářském dvoře v Hostovlicích. 
O několik let později ho tedy nacházíme v Olomouci. Zdali je tam i s manželkou, není známo. V adresní knize města Olomouce (švabach) z roku 1899 jsem příjmení Schemik nenašel. Josef Šemík zemřel tedy kolem roku 1900? Zprávička o jeho zranění v Olomouci nenapovídá, zda tam žil delší dobu. V roce 1902 je Marie již podruhé vdovou a potřetí se vdává. Svatba byla v Novosedlicích u Teplic. Ani třetí manžel Marii nepřežil.
Od druhé poloviny 19. století se v matrikách zapisovalo již běžně písmem humanistickým, které je čitelné pro našince bez větších problémů. Před tím se běžně setkáváme s novogotickým kurzivním písmem, jinak též zvaným kurent. Chcete-li pátrat v 18. a 17. století, budete se v našich matrikách potýkat hlavně s tímto psacím písmem. Tedy psací novogotické písmo je kurent, tištěné pak švabach.