Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

čtvrtek 27. března 2014

Když dva dělají totéž...

Dvě konkurenční řešení, která nad daty ministerstva vnitra vytvářejí grafické přehledy o výskytu jmen a příjmení. 
zdroj: www.kdejsme.cz
zdroj: www.nasejmena.cz
Porovnejte sami. Změny v roce 2014 budou k dispozici až na počátku roku příštího. Podle mých odhadů nás je dnes 159. Pokud se mýlím, dejte mi vědět :-)

úterý 25. března 2014

Raději vyhořet než se stěhovat?

Dnes se vrátíme na počátek let padesátých minulého století a navážeme na příběh pátera Toufara. Co dalšího napsal kronikář Ovesné Lhoty na počátku roku 1950?

V naší obci ti, kteří věřili „zázraku”, brzy na tento zapomněli pro velký požár, který postihl naši obec.
Dne 17. května o půl sedmé večer vypukl v naší obci veliký požár zaviněný pětiletým chlapcem Anny Vavříčkové, která v ten den přijela na pohřeb své matky Anny Ulrichové. Pohřeb zemřelé se konal dopoledne tohoto dne. Po příchodu z pohřbu dcera zemřelé Karafiátová Božena vynesla slámu z postele, kde nebožka zemřela, za stodolu na sklep, při čemž pravila, aniž si povšimla chlapce, který u toho byl přítomen, že tato sláma se musí spálit, jak je na vesnici zvykem. Chlapec vyčkal chvíle, kdy zůstal bez dozoru a tuto slámu sám zapálil. 
Od této slámy chytila střecha sklepa Karafiáta Václava. Odtud se oheň přenesl na stodolu Ulricha Karla a Kučery Jaroslava. Tato poslední jmenovaná stodola byla krytá lepenkou a vítr, který v tuto dobu nastal, přenesl oheň na stodolu Václava Jelínka čp. 4, která byla krytá došky. Odtud se oheň rozšířil na chlévy a obytné stavení jmenovaného Jelínka Václava a Zounka Václava, u kterého oheň zachvátil všechny jeho budovy. Dále shořelo obytné stavení Koláře Bohuslava, Radila Bohuslava, stodola Jelínka Václava čp. 6, stodola Pipka Václava a stodola Nováka Josefa čp. 8.
Jen velikou obětavostí místního a okolních hasičských sborů, kterých se zúčastnilo celkem 14, bylo zabráněno, že tomuto živlu nepadla celá naše obec za oběť. Minulého roku byla velká úroda a proto byly všechny stodoly přeplněny slámou a tím se mohl oheň rychle šířit. Nejvíce tímto požárem byl postižen Zounek Václav, který do posledních chvíle pomáhal všem sousedům a sobě začal zachraňovat svůj majetek teprve, když mu oheň zachvátil jeho budovy.
Veškerá bezpečnostní pohotovost byla zmobilizována, jak z okresu, tak i členové krajské bezpečnostní služby byly na místě požáru. Mimo drůbeže neshořel žádný dobytek a ani nepřišel žádný k vážnějšímu úrazu. Celková škoda byla odhadnuta na 1.700.000 Kčs. Činitelé lidové správy kraje, okresu i místní, s ohledem na postižené a na budoucí vývoj vesnice, snažili se přesvědčit postižené o výhodách JZD a aby místo osmi stodol  se stavěly jenom dvě, a to pro celou obec společné. Narazili ale na velký odpor právě u těch požárem postižených, kteří se rozhodně postavili pro[ti] vstoupení do JZD. Byla to velká neuvědom[ěl]ost těchto zemědělců, neb to byla jedinečná příležitost...

Text nijak neupravuji a doplňuji v hranatých závorkách jen části slov tak, abych zachoval srozumitelnost textu. Teď přeskočíme několik stránek a pokračujeme rokem 1952.

K oslavám 1. máje byla v naší obci zajišťována účast agitací pěti dvojic z členů národní fronty. Tyto dvojice chodily od domu k domu, kde vysvětlovaly občanům význam 1. máje, objasňovaly mezinárodní a vnitřní politiku a zvaly je k účasti na manifestaci 1. máje. Průvod se z naší obce letos nekonal. Občané jeli vlakem do Josefodolu, odkud šli hromadným průvodem do Světlé...

Rolník Zounek Václav pro nesplněné předepsané dodávky a pro brutální chování se vůči svých jednotlivých spoluobčanů a příslušníků místního národního výboru, byl okresní prokuraturou odsouzen k trestu osmnácti měsíců nucené práce, zabavení veškerého majetku a vyhoštění z obce i s rodinou. Jeho pozemky byly místním národním výborem dány do nuceného pachtu těmto rolníkům: {zde jsou v kronice uvedena 4 jména}.

Na seznamech Státní bezpečnosti, které jsem pro okres Ledeč a okolí nedávno uváděl, jsem vynechal následující záznam:
572ZounekVáclav4.3.1907UnhošťVelké Přítočno27.2.1953

Máme tu rok 1953. A co dál je psáno v kronice Ovesné Lhoty? Kronikář píše dost šroubovaně.

V tomto roku téměř ve všech okolních obcích byly založena jednotná zemědělská družstva. Okresní národní výbor zaměřil se na naší obec, aby i zde bylo družstvo založeno. Při veřejných schůzích referovali a přesvědčovali naše rolníky nejlepší referenti okresního národního výboru (ONV). Na tyto první schůze se dostavili téměř všichni zemědělci naší obce, což byla nevídaná věc, neboť obyčejně mimo malých a jenom málo jednotlivců ze středních rolníků se na tyto svolané veřejné schůze dostavovali. Přes všechno to se přece jenom družstvo v naší obci nezaložilo. Přátelé vesnických boháčů dávali si podmínku, že když bude propuštěn Zounek Václav, který v tu dobu byl v zajišťovací vazbě a do JZD budou přijati všichni všichni vesničtí boháči, bude družstvo založeno, což nemohl ONV přijmouti. Ostatní střední zemědělci ze strachu, aby si tyto přátele [vesnických boháčů] nerozhněvali, nevyslovili se též pro vstup do JZD a naše obec nadále zůstává pozadu za ostatními pokrokovými obcemi.

Říká se, že je lepší dvakrát vyhořet, než se jednou stěhovat. To jistě Zounkovi vědí lépe než ostatní.

neděle 16. března 2014

Ze Smrdova do Bačkova

Bačkovská linie dlouho odolávala odhalení původu prvního zde usazeného Šemíka. Ve třicátých letech 18. století tam sice několik let žil Jakub a Kateřina (rodem Neckářová), ale posléze je už matriky zmiňují ve Zboží a na Vrbici. Nápověda přišla až s objevem zápisu svatby z roku 1818. Koncem května se ženil Václav Šemík, syn po nebožtíkovi Štěpánovi, domkáři z Bačkova. Nevěsta Marie Thamová z Tisu a místo svatby - Bačkov č. 1. Tam bylo sídlo místního velkostatku se zámečkem, jehož zbytky stály ještě před několika lety.
28.5.1818, Václav (27 let) a Marie (19 let)
O rok později (1819) žijí manželé Šemíkovi při narození prvního syna Františka v Bačkově č. 28. Pátrejme ale po otci Václava. Jméno Štěpán není mezi Šemíky běžné. Zatím jsem objevil pouze jediného. V roce 1753 byl 23. prosince pokřtěn tímto jménem syn Jana Šemíka ze Smrdova.
O 28 let později se narodila Alžběta. Dva měsíce před tím, co si matka Anna Malinová vzala otce Štěpána Šemíka. A tak přes místo, které je zmiňováno u jejich svatby jako "nova villa", se dostávají do Bačkova.
22.1.1782 svatba Anny a Štěpána
Zda to bylo přes Novou Ves u Leštiny nebo přes jinou vesnici, o tom mám u domkáře Štěpána k dnešnímu dni příliš málo informací.
Marie Troubová (*1854)

Co však víme jistě, že během dvou generací, Václavem počínaje, žilo v Bačkově ve třech chalupách více jak deset dětí s příjmením Šemík(ová). Václavovi tři synové žili s rodinami v č. 28, 17 a 14. A to se navíc v Bačkově (v roce 1860) ještě na pár let usadil na č. 19 Josef Šemík z Ovesné Lhoty.

Mezi posledními, kdo žil z rodu Šemíků v Bačkově, byla Marie Troubová, roz. Šemíková, která se narodila v č. 14. Fotografii mi laskavě poskytl její prapravnuk pan Chmelař. Podle jemu známých informací měli manželé Marie Šemíková a Josef Trouba cca 12 dětí.

středa 12. března 2014

Kdo má dnes narozeniny?

Výstup z programu Ancestry
Na dnešní den se nám sešly hned trojí narozeniny. Stanislav Šemík se narodil před 148 roky ve Světlé nad Sázavou. Růžena (*1906) pocházela z Bačkova. Oldřich se narodil (*1910) i zemřel v Praze, ale jeho otec byl z Ovesné Lhoty. Aktuální rozrod klanu Šemíků je zde. Najdete tam všechny tři výše zmíněné a více jak čtyři sta dalších předků.

Matrika Smrdov 1694-1770

Po více jak půl roce můžeme rekapitulovat. Obrazně řečeno, v hoře času jsme prokopali tunel, abychom uviděli v dáli světlo svíčky. Svíčky hořící někdy na konci 17. století ve Smrdově na hřbitově u kostela sv. Jana Křtitele.
Úplný seznam první smrdovské matriky
Sítem paní Glöcknerové propadlo více jak 80 záznamů. Nejdříve to byli narození (1. část, 2. část). Následovaly svatby a nyní tedy máme i zemřelé z farnosti smrdovské. Díky této práci můžeme prohlásit, že z doposud vyhodnocených písemných dokladů směřujeme ke společnému předku, žijícímu v první polovině 17. století. Před rokem jsem rozdělil náš klan na větev smrdovskou, na lhotecko-bačkovskou a na linii světelskou. Dnes se již můžeme bavit o dvou liniích. Na začátku jedné je Adam Šemík. Na počátku té druhé nalézáme Pavla Šemíka. Na minulém setkání před rokem jsme si ukázali, že se na počátku s Adamem ze Smrdova v dokumentech nalézal také Jan z Hor Vrbických.
Vztah mezi Pavlem, Adamem a Janem není jasný. Generačně nejmladší je Pavel Šemík. Ten zemřel v roce 1712 ve svých 60 letech. V průběhu života je uveden ve významných okamžicích (svatba, narození dětí, robotní seznam) postupně na Horách Vrbických, ve Vrbici i ve Smrdově. Vztah mezi Adamem a Pavlem mohl být "otec-syn". Mohli být ale i "strýcem-synovcem". V úvahu připadá ale i možnost, že to byli bratři (dodatek z r. 2016). Jan byl z této trojice nejstarší. Narodil se kolem roku 1600. Mohl být otcem obou nebo jednoho z nich.
Podívejme se na rok 1737. V tomto roce ztratila smrdovská farnost 50 duší. Podle počtu zemřelých nevybočoval tento ročník od jiných let. O rok dříve zemřelo 47 lidí. O rok později 45. V roce 1737 byly postiženy zejména dvě vrbické rodiny Šemíků. Manželé Jan a Kateřina byli pohřbeni v těsném závěsu po sobě v listopadu. V říjnu zemřel Jakub. Před tím se v létě utopil jeho syn (také Jakub) a v prosinci umírá další syn, Josef. Zatím jsme nehledali zemřelé mladší 15 let, kterých určitě nebylo málo. Taková byla doba.
Rodina Jakuba Šemíka
Smrt Salomeny v únoru 1737 nás přivadí, pro mě k největší, nejasnosti v dostupných údajích. Dostáváme se k zápisům o Jiřím a Adamovi na jedné straně a o Salomeně s Kateřinou na straně druhé. Jako by byl Adam a Jiří jednou osobou. Našli jsme totiž jen svatbu Jiřího Šemíka se Salomenou Mrkvičkovou. Svatba Adama i Kateřiny chybí. Jistě, nevěsty mohly být z jiné farnosti, a tak budeme dále pátrat.

1712 říjen 4. (O) Jiří & Salomena Mrkvičková, svědci Pavel Albrecht a Anna Těšitelová
1716 červen 26. (*) Jan (Jiří & Salomena), kmotr Jan Chraustauvsky
1714 říjen 29. (*) Kateřina (Jiří & Salomena), kmotra Dorota Těšitelka
1720 září 17. (*) Alžběta (Jiří & Salomena), kmotra Dorota Mrkvičková z Mrkvičkova mlýna
1724 únor 6. (*) Dorota (Jiří & Salomena), kmotra Dorota Mrkvičková
1726 říjen 21. (*) Anna (Jiří & Salomena), kmotra Dorota Mrkvičková

1729 srpen 10. (*) Václav (Adam & Salomena), kmotr Václav Prchal

1732 srpen 18. (*) Tomáš (Adam & Salomena), kmotr Václav Prchal
1736 srpen 23. (*) Michal (Adam & Salomena), kmotr Václav Prchal
1737 únor 28. (†) Salomena (42 let)
1738 duben 4. (*) Tomáš (Jiří & Kateřina), kmotr Daniel Tešitel
1740 červen 17. (*) Marie Magdaléna (Jiří & Kateřina), kmotra Anna Těšitelová
1743 březen 1. (*) Josef (Jiří & Kateřina), kmotr Daniel Tešitel z Lacinova mlýna

1746 březen 6. (*) Kateřina (Adam & Kateřina), kmotra Anna Těšitelová
1747 červenec 4. (*) Jakub (Jiří & Kateřina), kmotr Daniel Tešitel z Lacinova mlýna a svědkyně Kateřina
1759 květen 12.  (†) Václav (28 let) [*1729, syn Jiřího?]
1762 leden 31. (†) Jiří (71 let)
1762 prosinec 5. (†) Michal (24 let) [*1736, syn Jiřího?]
1765 listopad 11. (O) Josef & Anna dcera Václava Fabiána ze Lhoty Ovesné v kostele ledeckém


Stejně tak z úmrtí Jiřího v roce 1762 není zcela patrné, zda se od roku 1712 až do roku 1747 jedná o jednu osobu. Možné to je. Aktuální verzi rozrodu Adama a Pavla nejdete zde.

pátek 7. března 2014

Od Hor Vrbických k Horám Kutným

Před pár týdny jsem byl v Kutné Hoře. V tamním okresním archivu jsem sice nenašel, co jsem hledal, přesto byl den více než úspěšný. Setkal jsem se totiž s paní Kopeckou, rodem Šemíkovou. Jak k tomuto setkání došlo? V létě minulého roku jsme na hřbitově v Sedlci náhodou objevili náhrobek, na kterém byla vytesána jména Marie a Heleny Šemíkových.
Na scestí v pátrání nás svedla informace o jiné Marii Šemíkové (*1870 ve Smrdově č. 17). Když mě na podzim kontaktoval syn paní Kopecké...
Oddací list Karla Šemíka, který je na fotce ve společnosti matky
Marie, sester Heleny (sedící) , Marie, babičky (z matčiny strany?)
a (úplně vpravo) třetí sestry Anny
...rád bych Vás informoval, že jsem potomek Šemíků (moje babička se jmenovala za svobodna Šemíková a její děda byl František Šemík, který se narodil v Ovesné Lhotě). Jedná se o větev, která odešla do Kutné Hory a u které jsem si všiml, že ji nemáte zmapovanou (končíte Františkem Šemíkem), rád bych Vám pomohl s rozšířením rodokmenu. Dále jsem si všiml, že jste objevili v Sedlci hrob sestry mého pradědečka (Karla Šemíka) u kterého máte nepřesnost v podobě matky Marie Šemíkové. S Šemíkama je Helena Šemíková příbuzná svým otcem (Františkem Šemíkem), nikoli svou matkou Marií Šemíkovou. Marie Šemíková (Žučková) se narodila v Sedlci a provdala se za Františka Šemíka (otce Heleny, Anny, Marie a Karla). Vše můžeme doložit oddacími, rodnými a úmrtními listy. Jestli budete mít zájem, rád bych Vám pomohl rozšířit, už tak bohatý rodokmen Šemíků a naopak bych se rád dozvěděl něco nového o mých předcích...
toto byla moje odpověď, kterou jsem tehdy v září posílal...