Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

úterý 25. listopadu 2014

Poslední Šemík u Vrbických

Do Smrdova přišli Šemíkovi pravděpodobně z nedaleké Vrbice a z Hor Vrbických. V dnešní Sázavce stojí dům č. 16, kterému místní někdy říkají "Vrbický". Od první poloviny 18. století do poloviny 19. století zde žil a hospodařil rod Šemíků. Počínaje Vítem - následuje Jan starší (*1778), Jan mladší (*1799) - a konče Josefem.
26. 10. 1855 se narodil Josef Šemík
Všechno chalupníci, čtvrtníci. Vít se do Smrdova pravděpodobně přiženil. Nevěsta Magdaléna Pazderáková patřila k rodině evangelíků a ti to neměli jednoduché, jak se dá odvodit z tehdejších zpovědních seznamů. Poslední v řadě u Vrbických Josef Šemík umírá předčasně rolu 1855. Jeho syn, pohrobek, se narodil v obci Kámen. Do matriky narozených byly dopsány dva datumy, o kterých jsem již dříve spekuloval. Po objevu zápisu v matrice oddaných farnosti Vlkaneč vím o něco víc.
3.2.1885 svatba Josefa a Marie v Kozohlodech č. 2
Zkusím hádat, jak se Josef Šemík do Kozohlod dostal. Datum 12. března 1874 v matrice narozených by mohl odpovídat době nástupu do vojenské služby. Sloužil u 14. praporu polních myslivců. Po návratu z vojny pracoval jako dělník v hospodářském dvoře v Hostovlicích. Poměrně pozdě, ve svých 29 letech, se žení v Kozohlodech. Nevěsta Marie, mladá vdova (24 let) po ševci Josefu Novákovi, žila v domě č. 2.

neděle 16. listopadu 2014

neděle 9. listopadu 2014

Listopadové bitvy

Dvě bitvy, dva datumy v historických análech. Ty dvě bitvy dělí 200 let. Obě byly na počátku velkého přerozdělení moci a majetku.
Ilustrace od neznámého autora z r. 1862
představující Vyšehrad v roce 1420
Roku 1420 došlo k prvním střetům husitů s vojskem přívrženců Zikmunda Lucemburského. Jarní střet u Sudoměře a bitka na Vítkově jsou dodnes známější než podzimní bitva u Vyšehradu. Asi proto, že husity nevedl 1. listopadu Jan Žižka, ale Hynek Krušina z Lichtenburka.
Doba vymknutá z kloubů, kdy páni jako Hynek Krušina nebo Mikuláš Trčka obratně vycházeli se stranou kališníků i s katolickými soupeři. V této době si Hynek Krušina upevňoval postavení ve Východních Čechách. Jeho rod v následujícím období ale nedosáhne vlivu a bohatství Trčků z Lípy.
Sadeler Egidius, Vyšehrad, mědiryt z roku 1606
Pohled od Pankráce
Po dobytí Vyšehradu kališníci toto místo proměnily v ruiny, které na dalších 200 let připomínaly, že husité uměli více bořit než budovat.
Roku 1421 byl poničen klášter ve Vilémově a začátkem roku následujícího po stíhací jízdě Německý Brod. To, co se dělo ve městě u řeky Sázavy, bylo asi i pro Jana Žižku přes míru, neboť o Velikonocích 1423 ve Vilémově sepsal pozvání na sjezd do Brodu.
Území, které kdysi ovládal Vilémovský klášter, vzal "pod ochranu" Mikuláš Trčka z Lípy. Dominium potomků Mikuláše se postupně zvětšovalo, a to i po bitvě, ke které došlo 8. listopadu 1620 na Bílé Hoře. Začala válka později nazývaná jako Třicetiletá a s ní nové přerozdělování. Díky obratnosti manželky posledního z rodu Trčků se ještě v roce 1628 panství Trčků rozrůstá. Přichází rok 1634. Poslední z Trčků umírá a následující rok „pro rozličná provinění veliká proti císaři spáchaná, byl obviněn, a jeho statky vládě (fisku) připadly“. Někdy v této době se narodil Adam Šemík.

neděle 2. listopadu 2014

Vzpomínka na zemřelé

Voda, mráz a čas
Dnes se nebudu dlouze rozepisovat. Minule jsem tu zmínil pátrání v pražských matrikách. Psal jsem o dvou hrobech na hřbitově v Záběhlicích.

Právě se nacházíme v období, které nám připomíná, že bychom měli navštívit hroby našich zemřelých. Na hřbitovech jsou i místa, ke kterým zavítá jen náhodný kolemjdoucí nebo - rodopisec. Někdy narazíte na náhrobek, na kterém lze přečíst alespoň jméno rodiny, jako v případě hrobu Bedřišky Šemíkové (*1901 +1959).


Hrob č. 16
Někdy zůstává jen číslo hrobového místa.

To je i případ posledního odpočinku Karla a Jiřího. Oba byli do hrobu uloženi v roce 1962.

Věnujme tichou vzpomínku.