Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

pátek 18. ledna 2019

Jméno po střeše nebo omyl?

Když jsem minule psal o Pavlovi Šemíkovi, došel jsem k myšlence podívat se blíže na Hory Vrbické. V roce 1680 se totiž Pavel s rodinou objevil na sirotčím seznamu právě na Horách. Je uveden s manželkou a synem jako poslední na druhé straně jednoho listu, který obsahoval pro obec Hory 11 rodin nebo spíš domácností. Neznamená to, že tehdy bylo v osadě 11 domů. Ještě se k tomu vrátím v některém z příštích příspěvků.
Sirotčí seznam, obec Hory [1], [2]
Po přečtení si můžeme říct, že Pavel se ženou Ludmilou a půlročním synem žili pravděpodobně v domě Jana Pospíšila. V porovnání s rokem 1651, kdy na Horách žilo 25 poddaných, je zde v roce 1680 zaznamenáno 41 osob. Jan Pospíšil se patrně znal s otcem Pavla a nejspíš i s jeho dědou. V rozpětí bezmála třiceti let se Jan Pospíšil vyskytuje zprvu s poznámkou krejčí (berní rula) později ponocný (sirotčí seznam).
Zpět k Pavlovi. Odhadl jsem, že svatbu mohl mít kolem roku 1678. Z matričních záznamů o narození dětí Pavla se dá usuzovat, že až do smrti první manželky Ludmily v roce 1702 žila rodina ve Smrdově. Přesto je ve zmiňovaném seznamu v roce 1680 zapsána na Horách Vrbických. Tam a na Vrbici strávil Pavel s druhou ženou Rosálií závěr života. Umírá v polovině února roku 1712 a vydává se na poslední cestu na hřbitov ve Smrdově. Pojďme se vrátit k jeho první svatbě. Syn Adama Myslivce ze Smrdova si bere 7. července 1678 za ženu Ludmilu. To není jediný doklad, kde je uváděn Adam Myslivec alias Šemík. U záznamu o svatbě ale něco nesedí. Ženich se totiž jmenuje Pavel Kratochvíle.

7.7.1678, svatba, matrika sign. 2552, f. 172
Měli oddavky. Pavel Kratochvíle, syn Adama Myslivce ze Smrdova, s Ludmilou dcerou Jakuba Ševce také z měst[ečka] Smrdova. Svědkové Jiří Fabián, družba družička Alžběta dcera Zemanova, Ludmila žena Albrechtova, Žofie Kantorka a mnoho jiných poctivých lidí vše z měst[ečka] Smrdova.

Kratochvíle byl místní kovář. Jmenoval se však Jan. Buďto se jedná o omyl nebo by to mohlo být jméno po chalupě. Ludmila ovšem nebyla dcerou kováře, ale Ševce. Mimochodem ševcem byl v té době ve Smrdově nějaký Procházka nebo Kudrna. Jistým vysvětlením by mohlo být, že se Pavel mohl stát pomocníkem místního kováře a když se ženil, byl do matriky zapsán pod příjmím starého kováře. Že to je divoká teorie? V rodině Kratochvílově jsem neobjevil žádného Adama. Navíc se dochovaly indexy matrik oddaných a narozených, které byly psány až začátkem 19. století.

pondělí 7. ledna 2019

Pavel Šemík

Křestní jméno Pavel nebylo v našem klanu běžné. Začalo se dávat narozeným chlapcům častěji až ve 20. století. Jeden Pavel se však narodil v rodině Adama Šemíka v době, kdy si Adam zakupuje malé hospodářství ve Smrdově. Datum narození Pavla neznáme. V Soupisu poddaných (1651) ještě není. První světelská matrika, ve které se objevují narození ze Smrdova, začíná až rokem 1659. Datum křtu (narození se tehdy nezapisovalo) jeho bratra Václava již tedy známe. Proto bereme s povděkem zápisy nematriční. Stejně tak mohou do mozaiky zapadat matriční zmínky o svědcích, družbách, kmotrech. U Pavla máme zatím dvě takové události. V roce 1679 byl v Leštině za družbu na svatbě v Leštině.
Před několika dny jsem objevil v druhé nejstarší haberské matrice zápis z února roku 1702 o svatbě ve Skuhrově.
svatba 19.2.1702, svědek Pavel Šemík
matrika farnosti Habry, r. 1688 - 1704

19 ze Smrdowa Skuhro
wii in Ecc[les]ia S. Nicolai Copu
latus e[st] Georgius filius Pauli
Husa, cu[m] Anna filia Lau
rentij Kragina Habrâ Prae
sentibus Paulo Šemik
Joanne Šyma Martins
Hajek Catharina Nemczova
Elizabetha Laczinka et
aliorum ~ ~ ~

Kostel sv. Mikuláše stojí ve Skuhrově. Ženich Jiří Husa byl ze Smrdova a nevěsta Anna Krajinová z Haber. Mezi svědky kromě Pavla Šemíka můžeme číst jména Šíma, Hájek, Němcová, Lacinová.
V době svatby bylo Pavlovi kolem 50 let. O několik měsíců později ovdověl. V září 1702 pochoval ženu Ludmilu a už 14. ledna následujícího roku se žení podruhé. Pavel žil část života na Horách Vrbických a ve Smrdově. Závěr života strávil pravděpodobně ve Vrbici. Pohřben byl v únoru 1712 na hřbitově u kostela ve Smrdově. Pavlovy potomci se vyskytovali ve Smrdově, Vrbici, Leštině, Hroznotíně. V další generaci už i v Ovesné Lhotě.

úterý 1. ledna 2019

Novoroční přání

Poslední roky jsem touto dobou připravoval setkání našeho klanu. Vloni jsme uložili Adamovu trofej v Ovesné Lhotě a jsme v očekávání, kdy se objeví ta nebo ten, kdo obnoví tradici a ujme se putovní štafety. První den v roce si dáváme různá předsevzetí, která se během několika týdnů stávají spíše zbožnými přáními. Žádné předsevzetí nemám, ale ve spojení s naším klanem, velkou rodinou Šemíků, mám několik přání. Ta přání nebudu držet v tajnosti, neboť jen tak zvýším pravděpodobnost, že se některá uskuteční.
  • První přání jsem už nakousl. Podívejme se na drobný výklad pravidel a zjistíme, že tento rok Adamovu radlici může vyzvednout někdo, kdo se narodil v rozmezí let 1995 až 2001.
Matrika farnosti Habry, r. 1688 - 1704
  • Dostávám se ke genetice. Přál bych si, aby se našel alespoň jeden zástupce z horních a jeden z dolních Šemíků, který by rozšířil řadu mužů účastnících se projektu Genetika a příjmení. Jsem garantem, chcete-li patronem, a mohu účast v projektu zprostředkovat. Tento typ testu je určen pouze pro muže. Genetický profil na chromozomu Y se dědí v otcovské linii a je tedy skvělou možností využít ho při bádání.
  • Další přání je spojeno s hrobem Jana Šemíka na smrdovském hřbitově. Smrdov se už nejmenuje Smrdov, ale je to Sázavka. Náhrobek ze staré fotografie už na hřbitově v Sázavce také není. Podle  informací pamětníků by ten náhrobek mohl být zasypán na původním hrobovém místě. Do hrobu nebo hrobky se naposledy pochovávalo roku 1929. Mým přáním je ten náhrobek objevit a umístit ho, aby byl na očích návštěvníků hřbitova.
  • V právě proběhlém roce se naplnil v Ovesné Lhotě krásný příběh. Byly to okolnosti kolem nálezu zprávy zakopané pod jedním stromem u Božích muk. Mluvil jsem o tom na našem květnovém  srazu. A do Lhoty jsem se vrátil ještě jednou na začátku září, kdy byly kousek od původních lip vysazeny čtyři mladé lipky. Mým přáním je zorganizovat vysazení stromu nebo zárodku celé aleje v oblasti Hor Vrbických, kde patrně příběh Šemíků na Vysočině začal. Jestli čte tyto řádky paní Kadlecová, současná starostka Ovesné Lhoty, rád bych ji také poprosil o zveřejnění textu, který byl 8. září uložen jako zpráva pro budoucí generace.
    Více na: https://vtm.zive.cz/clanky/genetika-a-prijmeni-unikatni-moznost-ziskat-test-y-dna-zdarma-a-dozvedet-se-o-svych-predcich/sc-870-a-191266/default.aspx
  • Po uveřejnění rozhovoru v časopisu Českých drah jsem byl požádán, abych připravil článek do Genealogických a heraldických listů. Toto přání bych rád splnil. Zatím váhám, jak článek pojmout. Jak dostat na tři až čtyři stránky příběh rodu Šemíků? To je ta otázka, kterou si opakovaně kladu.