Ponořme se do moře času a připravme se, že jednoho zářijového dne roku 1714 nahlédneme do oken zámku v Rozsochatci nedaleko Havlíčkova Brodu. Po cestě na několika zastávkách u archivních ostrůvků načerpáme periskopem historická fakta.
Ještě před zastavení u prvního ostrova můžeme na širém internetovém moři nalézt informaci o neuskutečněném projektu barona Bechyně v Rozsochatci. To nás postrčí k tomu dovědět se víc o životě Jana Blažeje Santiniho. Jan Blažej, jiným příjmím Aichel. Santini bylo vlastně křestní jméno otce a Jan i jeho bratr František užívali často právě jméno Santini.
V rodině kameníka Santini Aichela se na sv. Blažeje, tedy 3. února 1677, narodil chlapec a následující den byl v chrámu sv. Víta pokřtěn [matriční záznam - hledejte vlevo dole]. Na rozdíl od mladšího bratra Františka neměl Jan fyzické předpoklady, aby mohl převzít po otci kamenickou dílnu. Narodil se s tělesnou vadou – byl na část těla ochrnutý. Kameníkem se přesto učil a navíc studoval také malířství. Po vyučení se vydal na tehdy obvyklou vandrovní cestu. Dostane se až do Říma, kde získává kvalifikaci architekta. Kolem roku 1700 již samostatně projektuje a spolupracuje se stavebníky.
První zastavení je v knihovně nad dílem Mojmíra Horyny. Ten zpracoval přehled všech Santiniho staveb - známých i předpokládaných, sporných i mylně připsaných, ale také nedochovaných či nerealizovaných. Mistr barokní gotiky navrhl téměř stovku sakrálních, palácových i hospodářských staveb. V okruhu tří klášterů, pro jejichž opaty pracoval, tedy Sedlec u Kutné Hory, Želiv a Žďár nad Sázavou, se musel Jan Blažej často v období 1710-1715 pohybovat.
Dalším ostrovem historické paměti je studovna Historického ústavu, kde si půjčuji článek Plány kaple v Rozsochatci. Zde jsem poprvé uviděl, co Santini navrhl pro svobodného pána z Lažan, toho času na Rozsochatci.
Vezmi kružítko, pravítko a tužku. Nastav na kružítku poloměr ra zhruba čtvrtinový k šířce papíru. Zabodní uprostřed a narýsuj kružnici. Po jejím obvodu vyznač kružítkem (se stejným poloměrem ra) šest pravidelných bodů. Vezmi pravítko a spoj tři body (každý druhý) na kružnici do rovnostranného trojúhelníku A1B1C1. Prodluž pravítkem každou stranu oběma směry o nastavený poloměr ra. Vzniknou tak tři přímky, které se protínají v původním trojúhelníku. Spoj volné konce přímek úsečkami D1E1, D2E2, D3E3 a vyznač polovinu úseček. Kružítko se stále stejným poloměrem ra zabodni do středu stran DxEx a vykruž část kružnice tak, aby dvakrát protnula stranu malého trojúhelníku. Naposledy využijeme kružítko s poloměrem ra. Třemi body, které...
Dalším ostrovem historické paměti je studovna Historického ústavu, kde si půjčuji článek Plány kaple v Rozsochatci. Zde jsem poprvé uviděl, co Santini navrhl pro svobodného pána z Lažan, toho času na Rozsochatci.
Vezmi kružítko, pravítko a tužku. Nastav na kružítku poloměr ra zhruba čtvrtinový k šířce papíru. Zabodní uprostřed a narýsuj kružnici. Po jejím obvodu vyznač kružítkem (se stejným poloměrem ra) šest pravidelných bodů. Vezmi pravítko a spoj tři body (každý druhý) na kružnici do rovnostranného trojúhelníku A1B1C1. Prodluž pravítkem každou stranu oběma směry o nastavený poloměr ra. Vzniknou tak tři přímky, které se protínají v původním trojúhelníku. Spoj volné konce přímek úsečkami D1E1, D2E2, D3E3 a vyznač polovinu úseček. Kružítko se stále stejným poloměrem ra zabodni do středu stran DxEx a vykruž část kružnice tak, aby dvakrát protnula stranu malého trojúhelníku. Naposledy využijeme kružítko s poloměrem ra. Třemi body, které...