Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

pátek 29. června 2018

Věžnice, Štoky, Maleč

Při mých cestách po Havlíčkobrodsku jsem v posledních týdnech navštívil tři místa, kde se nenápadně propujuje historie se současností.
Most U Lutriána
Středověký most přes říčku Šlapanku nedaleko Věžnice patří k nejstarším kamenným mostům v Čechách i na Moravě. Postaven byl snad v 15. století v místě, kudy vedla jedna z odboček Haberské stezky.
Když  se přesuneme ke Štokům, všimneme si u silnice mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem pomníku. Připomíná jednu epizodu napoleonských válek. Prakticky souběžně s bitvou u Slavkova zde koncem roku 1805 proběhla bitva, ve které sice zvítězila rakouská vojska, ale o výsledku války se rozhodlo u Slavkova.
Památník bitvy u Štoků
Shodou okolností se ve stejném roce narodil v rodině vojáka Jana Šemíka syn. Jan nebyl příslušníkem jednoho z pluků, které bojovaly u Slavkova. V té době končil službu u 28. pěšího pluku. U Štoků byly nasazeny jednotky, které dokázaly uniknout z Ulmu (říjen 1805) a také šesté záložní prapory pěších pluků. Bylo by zajímavé zjistit, zda (alespoň teoreticky) se mohl Jan Šemík účastnit bitvy u Štoků.
A třetí zastavení nás přivede na konec 19. století a na druhý konec havlíčkobrodského okresu. V roce 1862 koupil zámek Maleč František Ladislav Rieger. K panství patřil velkostatek s Modletínem a Rušínovem, celkem 6 dvorů, 16 rybníků a 1 polesí.
zámek Maleč
Riegerův tchán František Palacký zde na zámku na sklonku života upravoval některé detaily Dějin národu českého v Čechách a v Moravě. F. L. Rieger byl později, roku 1897 povýšen do šlechtického stavu. Syn mlynáře, vystudovaný právník, významný politik druhé poloviny 19. století, spoluzakladatel Národní strany. Ta strana měla dva proudy, konzervativní staročechy a svobodomyslné mladočechy. Mladočeši založili později vlastní stranu a v době, kdy se vůdčí osobností stal Karel Kramář, byl poslancem prapraděda (z matčiny strany) Jan Lenoch.
Almanach sněmu království Českého 1895–1901

pondělí 11. června 2018

Ohlédnutí

Ještě jednou se ohlédnu za srazem v Ovesné Lhotě. Jak už jsem to několikrát zmiňoval, teď je to na mladé generaci, zda a kdy a kde se sejdeme příště.
Já se budu snažit na těchto stránkách čas od času publikovat nové informace. Tímto vyzývám všechny, kdo sem zavítají. Pokud mate jakékoli dokumenty, vzpomínky, fotografie související s tématem, podělte se o ně s námi ostatními.
Jsem zvědavý, zda se podaří zorganizovat na podzim znovuosazení křížku nad Ovesnou Lhotou. Po nálezu vzkazu z roku 1908 se nabízí možnost po 110 letech opět vysadit na místě u božích muk stromky. Pojďme si ze zprávy v láhvi povědět něco víc o pasáži, ve které se píše o událostech politických.
V r. 1907 byly konány první volby do říšské rady na základě rov. hlas. práva. Při těchto volbách rozvířil se boj o mandát od mnoha  polit. stran. Srazily se následující čelnější strany polit.: agrární,  klerikální, mladočeská, social. demokratická, nár. sociálové, realisté (strana Masarikova), radikální a více jiných.
V našem okresu kandid. 5 poslanců a zvolen agrární poslanec Josef Hyrš rol. z Okrouhlice u Něm. Brodu. Strana agrární musela houževnatě bojovati se social. demokraty a klerikály.
V r. 1908 v měsíci únoru konány volby do sněmu zemského dle starého voleb. řádu, nikoliv dle rov. všeob. hlasov. práva. Veliký boj byl sveden mezi stranou agrární a klerikální při níž tato strana utržila ohromnou porážku. Agrár. poslanců zvoleno 44 a 1? všeho klerikál. Za náš okres zvolen p. Josef Prášek rolník.
V roce 1908 se volilo systémem volebních kurií. Do zemského sněmu se tehdy takto volilo naposled před vznikem Československé republiky. Český zemský sněm v té době sídlil v Thunovském paláci na pražské Malé Straně. Dnes je zde Poslanecká sněmovna. Volilo se tedy podle reformovaného kuriového systému s všeobecným, ale stále nikoliv rovným volebním právem. To o rok dříve (1907) ve volbách do Říšské rady ve Vídni se již volilo podle rovného hlasovacího práva (pouze pro muže starší 24 let).
Zajímavost na konec. Jan Lenoch, můj prapraděda z matčiny strany, byl dvakrát zvolen v kurii venkovských obcí za svobodomyslné mladočechy do Českého zemského sněmu. V roce 1895 a opakovaně i v roce 1901.