Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

středa 8. května 2013

Konec války

Ukázka toho, co zapsal kronikář Ovesné Lhoty v roce 1945. Slovo Němci s malým "n" patrně psal autor záměrně.

Někteří muži z naší obce a ze Smrdova spěchali hned na zastávku a odzbrojovali německé vojáky.
Smrdovský občan Rybář, bývalý československý důstojník byl vedoucí této odzbrojovací akce, při níž použil políčku německému důstojníku, který se mu stal osudným. Tyto odzbrojené tlupy německých vojáků sehnaly si posilu a pana Rybáře v jeho obci zastřelily.
Byly ustanoveny z našich občanů hlídky, které byly poslány na trať. Též do Světlé n./S. bylo posláno pět mužů s panem řídícím [Janem] Majorem k posílení hlídek k odzbrojování německých vojáků. Od zastávky Smrdov až za Splav stály vagóny s obilím, filcovými botami, různým zbožím a materiálem. V těchto rušných dnech nastalo také všeobecné drancování těchto vagónů.
Občané z naší obce a z okolních vsí jezdili s potahy ke Splavu a odváželi plné fůry obilí domů. Též filcové boty byly téměř v každé domácnosti. Tyto činy je nutno omluviti tím, že se každý obhajoval sám před svým svědomím, že toto vše zachraňují, neboť ustupující němci by mohli tyto zásoby zničiti a neměl by z toho nic ani stát, ani tito lidé.
Zde odpočívá tankista, svobodník
Pavel Pavlovič Vasenko
Němci, rozprášeni u Habrů Rudou armádou, procházeli naším krajem a naší vesnicí. Byli zamazaní, roztrhaní a hladoví. Někteří zbraně zaházeli, ale většina jich přecházela naší vesnicí se zbraní v ruce. Tito vojáci, ve dne se schovávající v lese a v noci plížící se jako zloději, nevzbuzovali již hrůzu, neboť jim samotným, z Ruského vojska a partyzánů, koukal strach z očí. Zbraně, zaházené němci, sbírali naši občané. Bylo jich mnoho. Nejvíce bylo pušek a střeliva. Též i několik samopalů a granátů měla naše zbrojnice, která byla v hasičské kůlně.
Toto vše sledovali naši občané s radostí, ale hned nato byla radost zkalena rozhlasem, který volal na pomoc Praze. Praha povstala proti těm, kteří jí spáchali po dobu války tolik příkoří.
Občané se scházeli tam, kde měli radiový příjímač, nejvíce v hostinci pana J. Tesárka. Jsouce hrdi na hrdinnou Prahu, která neohroženě povstala proti svým katanům, se zaťatými pěstmi a nestydíce se za slzy nemohoucnosti, sledovali dychtivě volání rozhlasem, které chvílemi bylo beznadějné a chvílemi plné naděje na zdárný konec revoluce. Toto napětí nás všech trvalo celých pět dnů, pokud naše Praha nebyla osvobozena vítěznou Rudou armádou.

V následující neděli se sešli všichni muži naší obce k čistce lesů od hloučků německých vojáků, kteří se ještě místy zdržovali. Každý muž dostal pušku a střelivo a řetězovitě procházeli lesy našeho katastru. Nikdo z těchto mužů nechtěl přinésti zpátky náboje a proto je hleděl všechny vystřílet. Na všech stranách burácely výstřely z pušek a do toho zaštěkal i samopal. Zbylí lidé v obci nebyli touto střelbou znepokojeni, neboť v tyto dny se střílelo všude a proto byli na to zvyklí.
Večer nebylo radno vyjíti z domu, neboť se stalo, že i mládež, která si našla zbraně, uspořádala palbu na sousední vesnici, která jim hned začala palbu odpovídat. K tomu se přidaly i další vesnice, takže tato střelba připomínala první linii na bojišti. Všechny tyto ztřeštěnosti přešly naší obcí bez jakéhokoliv neštěstí. i když se stále předvídalo.

Farář ze Smrdova zachytil tyto dny takto.
Ruská armáda projíždí Smrdov 11. května (pátek).

Vítězná armáda zaplavila i náš kraj. Před polednem zdejší občané spatřili první vojsko ruské, které přijíždělo od [obce] Zboží. Radostně jsme je pozdravili a podali jim kytice a jídlo. Jedou většinou na vozech, jsou zaprášení a utýraní. Mezi nimi je vidět i tváře Mongolů. Mají radost z nás a děkují nám i za vodu, vždyť je hrozné vedro. Je možno pozorovat mezi muži všeho věku i ženy ve vojenské uniformě i malé chlapce. "Germán kaput, vojna kaput!" a volají a usmívají se. Spěchají směrem na pomoc jejich čekající, matičku Prahu. Jedou stále i v noci a pak v sobotu ještě dopoledne. Na přípřež berou koně i vozy, ženou na konec dobytek, pak kozáci na koních projíždějí i okolní pole. Z farního dvora všechna auta schopná jízdy vzali jako válečnou kořist.
Právě v poledne jeden z nich zastřelil zastřelil v blízkosti hřbitova děvče, jejíž nacionále je v úmrtní matrice zaznamenáno. Utíkala s německými vojáky.
Radost z ukončené války je kalena zprávami o přepadání našich lidí od Ssmanů. Hlídky v noci přecházejí a některé i ze starchu střílí a bouří celou ves. Výstřely se ozývají ze všech stran v celém kraji. Zneškodňují se náboje a je stálý neklid.
Ve Štěpánově ruský voják byl roztrhán granátem při chytání ryb v potoce. Měl slavný pohřeb právě na svátek svatého Jana Nepomuckého odpoledne. Byl to řeckokatolický Ukrajinec [Pavel P. Vasenko].

Žádné komentáře:

Okomentovat