Postupné přesídlování jednotlivců i celých rodin z venkova do měst lze u Šemíků pozorovat od poloviny 19. století. V Ovesné Lhotě č. 11 se v rodině Tomáše Šemíka v roce 1820 narodila dcera Marie. Pokřtěna byla v kostele sv. Jana Křtitele ve Smrdově (dnes Sázavce). Zápis v matrice narozených obsahuje také dodatečně psanou poznámku o termínu její svatby.
 |
| Josef Čádek a Marie Šemíková, svatba 24. dubna 1854 |
Vdává se ve svých 34 letech. V té době žije v Praze na Malé straně v dnešní Nerudově ulici. Tehdy se ulice jmenovala Ostruhová. Podle všeho Marie byla služebnou v domě č.p. 257. Na čí popud se z Ovesné Lhoty do Prahy vydala, nevíme. Je však téměř jisté, že po svatbě musela dům, kde do té doby bydlela, opustit. Její nastávající byl stejně starý jako ona. Josefův start do života nebyl příliš šťastný. Narodil se v lednu 1820 svobodné matce Kateřině Čádkové. Pokřtěn byl u sv. Apolináře. Na svět přišel podle všeho v blízkém nalezinci, kde matky novorozence odkládaly.
 |
| Jüttnerův plán - vlevo č. 229, uprostřed č. 257 a č. 206, nahoře Hradčany č. 1 |
Jak se Josef Čádek životem protloukal, to si umíme jen těžko představit. Možná vystřídal několikeré pěstouny, aby se posléze živil jako nádeník. Snad byl také vojákem, jak mi jedna dobrá duše pomohla přečíst německy psaný záznam z matriky svateb. Co by mohlo znamenat slovo "beabschiedeter"? Josef uváděl také, že pracoval jako dělník při stavbě železnice.
V době před svatbou bydlel ve stejné ulici jako Marie. Byl to vlastně chlapík "odnaproti". Žil v domě č.p. 206. Dnes je na této adrese restaurace U Čerta. Na Jüttnerově plánu Prahy z roku 1811-1815 jsou oba domy vyznačeny červeně. Svatební obřad se konal 24. dubna 1854 v nedalekém kostele sv. Mikuláše.
Nedlouho po svatbě se stěhovali. V policejních přihláškách jsou od 16. listopadu 1854 vedeni na č.p. 229. V té době se klidně mohli na Malé straně potkat s Janem Nerudou, který žil nedaleko v domě U Dvou slunců. Atmosféru tehdejší doby později zachytil v souboru Povídek malostranských. V roce 1857 Jan Neruda vydává velmi pesimistickou sbírku veršů Hřbitovní kvítí.
V roce 1858 se manželé Josef a Marie Čádkovi stěhují mimo Prahu. Ze záznamů policejních přihlášek a z matrik vyplývá, že žili necelé čtyři roky v obci Sv. Lambrecht na hranici Štýrska a Korutan. Co je zaválo do této oblasti monarchie? Návrat do Prahy měl ale pravděpodobně jasnou příčinu. V září 1861 začala oprava staré části katedrály sv. Víta. Josef Čádek nejspíš získal na této stavbě práci a společně se ženou bydleli někde poblíž (č.p. 1 má Královský palác).
V roce 1867 však Marie umírá a její cesta se uzavírá 13. července smutečním obřadem ve sv. Vítu a pohřbem na Malostranském hřbitově. Manželé Čádkovi neměli děti. Josef se ještě téhož roku oženil podruhé. Opět ovdověl a s třetí manželkou vyženil syna Josefa (*1876).
Tehdy stále pracoval na stavbě katedrály. Na její opravu navazovala v roce 1873 dostavba, která byla definitivně dokončena až v roce 1929. Detaily z pátrání po osudu Josefa a Marie lze nalézt zde. Děkuji těm, kteří mi pomohli alespoň částečně osvětlit životní osud jednoho nalezence od Apolináře a jedné venkovské služky, která v Praze k velkému štěstí nepřišla.
Pod čarou ještě uvedu chronologii, jak jsem ji vyčetl z policejních přihlášek a matrik. Při identifikaci adres mi opět pomohl jeden čtenář knihy "Svědectví Langweilova modelu Prahy".
12.01.1820 * v Ovesné Lhotě se narodila Marie Šemíková
18.01.1820 * v Praze se narodil Josef Čádek (později je uváděn rok narození 1821)
16.03.1854 – 257 / III - Ostruhová – Nerudova – dům stojí
24.04.1854 ∞ svatba Josefa Čádka a Marie Šemíkové
16.11.1854 – 229 / III - Hluboká cesta – Úvoz – zbořen 1936
29.03.1858 – 171 / III - Pětikostelní – Sněmovní ul. – dům stojí
26.08.1861 – 1 / IV. (sv. Vít) – Královský palác
11.07.1867 † v Praze umírá Marie Čádková (roz. Šemíková)
26.11.1867 ∞ svatba Josefa Čádka a Marie Ševcové
21.04.1882 † v Praze umírá Marie Čádková (roz. Ševcová)
07.08.1882 ∞ svatba Josefa Čádka (tužkou připsáno jméno Čatka) a Vilemíny Wastlové
16.03.1884 – 287 / III - Lázeňská – Maltézské nám. – dům stojí
23.04.1884 † v Praze umírá Josef Čádek
10.06.1886 – 202 / III - Zámecká ul.
04.09.1886 – 198 / III - Thunovská – dům stojí
05.12.1887 – 482 / III - Maltézské nám. – zbořen 1878
08.08.1888 – 173 / III - Farské nám. – Sněmovní ul. – Byl rekonstruován v roce 1907
21.02.1889 – 232 / III - Ostruhová – Horní Jánská – dům stojí
17.12.1890 – 311 / III - Jánský vršek – dům stojí
Antonín Langweil ve svém životním díle zachytil plasticky starou Prahu v době, kdy se sem Marie Šemíková přistěhovala. Praha té doby je také zachycena na mapách Stabilního katastru.
Nedlouho po svatbě se stěhovali. V policejních přihláškách jsou od 16. listopadu 1854 vedeni na č.p. 229. V té době se klidně mohli na Malé straně potkat s Janem Nerudou, který žil nedaleko v domě U Dvou slunců. Atmosféru tehdejší doby později zachytil v souboru Povídek malostranských. V roce 1857 Jan Neruda vydává velmi pesimistickou sbírku veršů Hřbitovní kvítí.
V roce 1858 se manželé Josef a Marie Čádkovi stěhují mimo Prahu. Ze záznamů policejních přihlášek a z matrik vyplývá, že žili necelé čtyři roky v obci Sv. Lambrecht na hranici Štýrska a Korutan. Co je zaválo do této oblasti monarchie? Návrat do Prahy měl ale pravděpodobně jasnou příčinu. V září 1861 začala oprava staré části katedrály sv. Víta. Josef Čádek nejspíš získal na této stavbě práci a společně se ženou bydleli někde poblíž (č.p. 1 má Královský palác).
 |
| Plán z roku 1891 |
Tehdy stále pracoval na stavbě katedrály. Na její opravu navazovala v roce 1873 dostavba, která byla definitivně dokončena až v roce 1929. Detaily z pátrání po osudu Josefa a Marie lze nalézt zde. Děkuji těm, kteří mi pomohli alespoň částečně osvětlit životní osud jednoho nalezence od Apolináře a jedné venkovské služky, která v Praze k velkému štěstí nepřišla.
Pod čarou ještě uvedu chronologii, jak jsem ji vyčetl z policejních přihlášek a matrik. Při identifikaci adres mi opět pomohl jeden čtenář knihy "Svědectví Langweilova modelu Prahy".
12.01.1820 * v Ovesné Lhotě se narodila Marie Šemíková
18.01.1820 * v Praze se narodil Josef Čádek (později je uváděn rok narození 1821)
16.03.1854 – 257 / III - Ostruhová – Nerudova – dům stojí
24.04.1854 ∞ svatba Josefa Čádka a Marie Šemíkové
16.11.1854 – 229 / III - Hluboká cesta – Úvoz – zbořen 1936
29.03.1858 – 171 / III - Pětikostelní – Sněmovní ul. – dům stojí
26.08.1861 – 1 / IV. (sv. Vít) – Královský palác
11.07.1867 † v Praze umírá Marie Čádková (roz. Šemíková)
26.11.1867 ∞ svatba Josefa Čádka a Marie Ševcové
21.04.1882 † v Praze umírá Marie Čádková (roz. Ševcová)
07.08.1882 ∞ svatba Josefa Čádka (tužkou připsáno jméno Čatka) a Vilemíny Wastlové
16.03.1884 – 287 / III - Lázeňská – Maltézské nám. – dům stojí
23.04.1884 † v Praze umírá Josef Čádek
10.06.1886 – 202 / III - Zámecká ul.
04.09.1886 – 198 / III - Thunovská – dům stojí
05.12.1887 – 482 / III - Maltézské nám. – zbořen 1878
08.08.1888 – 173 / III - Farské nám. – Sněmovní ul. – Byl rekonstruován v roce 1907
21.02.1889 – 232 / III - Ostruhová – Horní Jánská – dům stojí
17.12.1890 – 311 / III - Jánský vršek – dům stojí
Antonín Langweil ve svém životním díle zachytil plasticky starou Prahu v době, kdy se sem Marie Šemíková přistěhovala. Praha té doby je také zachycena na mapách Stabilního katastru.
Žádné komentáře:
Okomentovat