Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

pondělí 24. dubna 2017

Neumětely v minulosti a dnes

První písemný doklad se vztahuje k roku 1331, kdy je zmiňován Protiva, syn Oldřicha z Neumětel (Dispensatio Protywae Ulrici de Neumyetel... - Reg. III. 679.).
Běškovcové
z Běškovic
Kartotéka Augusta Sedláčka, živá studnice našich dějin, nám napovídá hned na dvou lístcích se zápisky. Na jednom je v záhlaví slovo Žebrák a na druhém Běškovec. K jaké události si Sedláček zaznamenal datum 21. února 1331?
Jakožto první nám známí majetníci Neumětel a okolí vyskytující se páni z Neumětel znaku jednorožce, původem svým z Běškovic (u Roudnice) pocházející. Na sklonku 13. neb počátku 14. století žil Oldřich, jehožto syn Protiva obdržel papežské dovolení, aby mohl trvati ve sňatku se Škonkou ze Žebráka, s níž byl spřízněn.
Dispense, tedy výjimka udělená papežem, způsobila, že se mohla konat svatba Protivy z Neumětel a Scholastiky, dcery Zbyňka Zajíce ze Žebráku. Později začal Zbyněk používat jméno "z Hazmburka". Rody obou erbů - jednoho s kančí hlavou a druhého s jednorožcem - byly spřízněni několikanásobně. Škonka (Scholastika), někdy zmiňovaná i jako Kunigunda, byla nejspíše sestřenicí Protivy.
Vladykové s predikátem "z Neumětel" se krátce psaly také "z Valdeka". Roku 1344 Oldřich Zajíc prodal hrad Valdek Protivovi (Protivec?) a Ctiborovi (Chotibor?) z rodu Běškovců. Hrad společně s panstvím však již od roku 1331 tvořil královské manství.
Erb Běškovců na hradě Laufu
Běškovcové postavili v Neumětelích někdy na začátku 14. století starší z tvrzí, která stávala nedaleko obce na vršku Košík a zřejmě zde sídlili až do závěru 14. století. Původně však tento rod pocházel z Podřipska. Jejich stopu nalézáme v Horních Beřkovicích (dříve zvaných Běškovice), Cítově a Vliněvsi. Pocházeli ze staročeského rodu stejného původu s Kamýky z Pokratic. V erbu měli jednorožce zlaté barvy v modrém nebo černém štítě.
V Neumětelích nebyli však jedinými majitely. V listinách kláštera zbraslavského mezi jinými statky, kterými král Václav II. klášter obdařil, se jmenuje i statek neumětelský. Ze stížného listu opata zbraslavského proti Vilémovi Zajíci z Valdeka (vlastnil i Lochovice) se dovídáme, že dvůr neumětelský přepadl, vydrancoval a velké stádo dobytka odtud odehnal. Patronátní právo ke kostelu však ve druhé polovině 14. století držel rod Běškovců. Dne 9. února 1372, na prezentaci Jana z Běškovic, byl kvůli úmrtí původního faráře Leonarda potvrzen Jaroslav z Kralovic. Po úctyhodných 37 letech, což je nezvykle dlouhá doba úřadování jedné osoby, 8. března 1409, byl na prezentaci Ondřeje z Vilémova (sídlil na hradě Königstein) ustaven ke kostelu farář Petr z Berouna.
Pohled od jihu
Kromě lokality Košík se v katastru Neumětel nachází zbytky tvrze, tzv. tvrziště v místě zvaném Starý zámek. Existuje ale ještě třetí místo – Ve Valech. Tvrziště vodní tvrze, která stála jižně od obce na ostrůvku v západním výběžku Velkého rybníka. Tato třetí tvrz byla založena okolo roku 1400 pravděpodobně Zbraslavským klášterem. Ve válkách husitských zanikla fara neumětelská, tvrze pustly. Asi r. 1450 byla (asi ta vodní) tvrz zastavena a od roku 1460 patřila Václavu Oldřichu z Valteřova. Opati kláštera zastavovali Neumětely drobné šlechtě. Pustá tvrz náležela až do r. 1539 k Libomyšli, později k Lochovicům.

Okolo r. 1570 přešel statek manželstvím s vdovou po Jiřím Vratislavu z Mitrovic na Waltra z Waltersperku, který tu založil první školu. Mikuláš Walter také dosáhl toho, že mu Zbraslavský klášter ves Neumětely s dvorem pustým a lesy na Baštinách dědičně prodal. Později se statek stal opět majetkem pánů z Mitrovic na Lochovicích. Při vpádu Uhrů dne 20.10.1620, tedy asi 14 dní před bitvou bělohorskou, byl statek vypálen a vydrancován.
Na Košíku, zdroj: www.stredovek.com
Roku 1629 připomíná se zde Adam Pinta Bukovanský z Bukovan, který prý kmetcí dvůr v Neumětelích držel a téhož roku zde zemřel. Adam podporoval stavovské povstání, a tak po roce 1622 přišel o většinu majetku.
Berní rula zachycuje k roku 1654 v Neumětelích několik pustých selských dvorů. Je zde uveden také Rozhovský dvůr. Pozemky byly od poddaných vykoupeny a připojeny ke zdejšímu panskému dvoru. Původně asi měšťanský rod Rozhovských získal neznámo kdy predikát "z Krucemburku". Koncem 16. století se někteří Rozhovští přesunuli z východních do západních Čech. Není známo, že by kdy byli přijati do rytířského stavu. Jeden z prostředníků u smlouvy z roku 1595 v Měňanech byl Václav Rozhovský z Krucemburku a v Neumětelích. Zdá se, že poddanský dvůr, na němž hospodařil Václav Rozhovský, byl potom prodán neznámému poddanému a za třicetileté války byl spolu s částí vsi opuštěn nebo zničen.
Pojďme dál. V roce 1763 bylo zboží neumětelské prodáno pány z Mitrovic na Lochovicích hraběti Kaunicovi z Osova. Od Kauniců přešel asi roku 1820 zdejší dvůr opět na svobodné pány z Mitrovic. O tři roky později pánové z Mitrovic dali dvůr znovu vystavět, a tak se zachoval až dosud. V roce 1840 získali Osovské panství orličtí Schwarzenbergové. Na vrcholku Košíku stojí dnes nízký kamenný pylon z roku 1882 – pomníček ředitele osovského schwarzenberského panství Kristiána Gassauera, jenž získal značné zásluhy o meliorace pozemků a zamokřených luk v údolí Chumavy kolem Neumětel, přičemž ovšem v roce 1866 vzala za své část neumětelského „dolního“ tvrziště Ve Valech. Tehdy bylo odstraněno zdivo tvrze, zvedající se dosud asi do metrové výšky a kvůli melioraci louky navíc ještě vykopáno do určité hloubky. Současně byly zarovnány zbytky valu na obvodu tvrziště a část vodního příkopu. V září 2003, za velkého sucha, objevily se na louce pruhy uschlé trávy nad základy, a umožnily určit rozměry stavby.
Šemíkův hrob před r. 1887
Symbolický hrob bájného Šemíka byl v Neumětelích považován za nedotknutelný a jakákoliv manipulace s ním měla na Neumětely přinést neštěstí. Správce panství Gassauer dal Šemíkův kámen roku 1880 odvalit a kopat pod ním. Nenašel však nic a ani se nekonala žádná pohroma. Kámen (křemenec původně až z Plešivce) ve tvaru koňské hlavy chrání od roku 1887 malý antický chrámek postavený z podnětu knížete Karla ze Schwarzenbergu. Byl opracován v lomech obce Lounína kamenickým mistrem Velíkem ze Tmaně. Jak je psáno v obecní kronice "přivezen byl do obce na pěti povozech, a to Josefa Junka čp. 11, Jana Eliáška čp. 35, Petra Šebka čp. 37, Františka Čížka čp. 24 a Vojtěcha Kačírka čp. 5. Obdrželi od přivezení z obecní pokladny po 1 zl a 75 kr."
Na návrší, kde je dnes kostel a okolo něho hřbitov, bývalo pohřebiště již v pradávných dobách, před začátkem našeho letopočtu. Velké kameny, kryjící hroby z dob pohanských, byly při úpravě pohřebiště na křesťanský hřbitov různě využity. Největší z těchto kamenů leží na hrobě koně Šemíka, další dva slouží jako schody do zvonice postavené roku 1763.
Z těch pradávných dob se do dnešních dnů dochovalo i dalších pět kamenů, které byly v roce 2006 umístěné do parčíku u pomníku Šemíka. Velké kameny se tak po dlouhé době vrátily zpět, do původního prostoru kostelního návrší. Šestý kámen byl nalezen při hloubení rýhy přívodu vody na hřbitov, v roce 2009.


Zdroj:
August Sedláček - Hrady, zámky a tvrze Království českého; 6. díl; v Praze r. 1889
web obce Neumětely

Žádné komentáře:

Okomentovat