Kupředu do minulosti

O chřipce ve Smrdově

Chřipka vyskytla se prvně ve Smrdově v zimě roku 1889 – 1890. Byla dosti prudká a velice se rozšířila. Mnoho lidí na ni onemocnělo a také si vyžádala několik lidských životů, zvláště u těch, kdož měli chybné plíce, srdeční vadu a nebo byli slabší tělesné konstituce.

Též v roce 1918 vyskytla se chřipka (které se říkalo „španělská“), kdy lidé dosti umírali. V roce 1927 se vyskytla také chřipka a byla slabší. Úmrtí nebylo žádné. Aby se chřipce čelilo, byly uzavřeny školy na týden.

Cholera ve Smrdově a okolí

Po krvavé a strastiplné válce přišla vzápětí strašná nemoc cholera. Ta řádila všude, kudy pruské vojsko táhlo. Tisíce si vyžádala a ve chladný hrob položila obětí. I ve zdejší obci a okolních vesnicích, mimo Lubna se objevila a trvala od počátku srpna 1866 do konce listopadu. Ve Smrdově a okolí na choleru onemocnělo přes 150 osob, z nichž 79 zemřelo. Ve Smrdově 9, v Ovesné Lhotě 17, ve Vrbici 15, v Dobrnicích 9, v Leštině 9, ve Štěpánově 2, v Bačkově 3 a ve Zboží 15 osob.

Lid čelil nákaze pitím rumu, silné žitné kořalky a jiných silných lihovin. Muži k tomu ještě silně kouřili. Kdo se chtěl cholery uchránit, nosil v ústech pod jazykem stroužek česneku, nebo kousek zázvoru.

V roce 1770 byl velký hladomor a nouze následkem velkého sucha a neúrody. Mnoho lidí zemřelo, hřbitov kolem kostela nestačil, a proto se pochovávalo na pastvišti „pod městem“. (zdroj: kronika smrdovské fary). V souvislostí s provizorním pohřebištěm jsem před mnoha lety vyslovil domněnku, že kamenný kříž, který dnes stojí u silnice nedaleko od železničního přejezdu, mohl vzniknout právě v době hladomoru.