Kořeny Lenochů

Tentokrát budu psát o linii mé matky, která pochází z oblasti na jihozápad od spojnice Zámrsk, Vysoké Mýto, Litomyšl. Můj děda se jmenoval Jan Lenoch, praděda také Jan Lenoch a prapraděda...

Tady využiji textu sepsaného farářem Josefem Malým, který byl duchovním na farnosti v Morašicích. Citace je z kroniky s poznámkami a výpisy z matrik předků z rodu Slupeckých. V nadpisu knihy si můžeme přečíst vročení „Vánoce 1962“. Byl to tedy pravděpodobně dárek někomu z rodiny makovských Slupeckých. Prapraděda z Makova, obce nedaleko od Litomyšle, byl zajímavou osobností a určitě se k němu a jeho rodu ještě v příštích měsících vrátím.

Do textu jsem nezasahoval s výjimkou několika upřesňujících poznámek v hranatých závorkách.

Dne 5. února r. 1902 zemřel na statku v Makově č. 18 zemský poslanec Jan Lenoch ve stáří 58 roků. Za veliké účasti sousedů a obyvatel z celého okresu (byl také okresním starostou) a deputací poslaneckých klubů a úřadu byl 8. února pohřben u kostela v Makově. Po něm na jeho místo [v zemském sněmu] byl zvolen Fr. Dostál z Morašic z č. 8 (†1921). Poslancem byl zvolen Lenoch za stranu mladočeskou, pak přišel do nově založené agrární strany. Zvolen byl beze vší vlastní agitace v klidných vodách r. 1895, neboť svým vystoupením, mírným jednáním a poctivostí si získal všude oblibu. Byl měkké, nevýbojné povahy, úzkostlivě spravedlivý. Nosil vousy (neholil se) a čamaru. Zemřel raněn mrtvicí a byl zaopatřen svátostmi. Svatbu měl asi v Dolním Újezdě 12. 2. 1895, odkud byla jeho 20 letá nevěsta Kateřina roz. Prokopová. Jemu bylo tehdy již přes 50 roků.

Do Makova se dostal otec poslance Jana Lenocha asi roku 1840. Jmenoval se Jakub Lenoch a narodil se v Seči Vidlaté (č. 41) jako syn Jakuba a Mariany roz. Dočkalové z č. 42 asi v roce 1814 nebo 1818 [bylo to 12. 1. 1817]. Do Makova se přiženil k Anně Havlíkové narozené r. 1820, která byla dcerou Jana a Kateřiny roz. Němcové z č. 10. Rodiče její se narodili r. 1791. Pan Jakub Lenoch v Makově č. 18 zemřel 18. 4. 1885 už jako vdovec.

Lenochové

Pocházejí ze Seče Vidlaté, odkud se rozšířili i do jiných vesnic. V Seči žili donedávna, a byl to starobylý rod, jehož první známý předek Jíra Lenochů.

Jíra začíná pořadí sedláků v Seči v nejstarším vrchnostenském urbáři – seznamu poddaných a jejich povinností – z roku 1548, tedy před více než 450 lety. Tehdy bylo v Seči jen 23 usedlostí. V Chotěnově, který patřil k sečské rychtě, jich bylo 6. Rychtář měl rychtu výsadní a šenk. Statek ten stával tehdy na kraji obce vpravo, kde asi začínalo původní staré pořadí gruntů před očíslováním z roku 1771 . V Seči, podobně jako v některých jiných obcích, se později okolo r. 1806 číslování měnilo, což třeba mít na paměti při určování starých sídlišť. V Makově naštěstí takových změn, s nimiž si mnozí kronikáři nevěděli rady, v číslování nebylo.

Soupis poddaných podle víry z roku 1651 (Chrudimsko)

V podrobnějším panském urbáři z r. 1659 začíná pořadí Jakub Lenoch. Je to patrně stále stejný statek na tehdejším dolním okraji obce. Svobodná rychta je až třetí statek v pořadí, a patří Janu Tomanovi. Asi před 250 lety se přiženil na rychtu V. Flieder. Rod jeho tam byl až do zániku rychty po požáru někdy po r. 1880. Dnes rychta už neexistuje.

Lenochův starý statek měl tehdy 32 strychů čili korců (jiter) polí. Luka dávala 3 fůry sena. Větší louku neměla ani rychta, která měla 50 strychů polí. Ostatní statky měly 20, 22, 24, 26, 30 až 40 strychů. Povinnosti z takového statku byly asi podobné jako v jiných vesnicích.

Po otci Jakubovi syn Jakub mladší „ujal grunt s rolí a jiným příslušenstvím za cenu 397 kop grošů“. Bylo to roku 1665 zjara a inventář na statku nebyl příliš rozsáhlý: 3 klisny, 1 vůz kovaný, 1 pluh, 3 brány, 2 krávy, 2 kusy jalovýho… Podíly ostatním dědicům splácel po celý život až do smrti r. 1691 [20. 9. 1692], a po něm dál vdova [Anna].

27.10.1653 oddáni Jan Lenoch a Kateřina Drahošská

Jeho bratr Jan se přiženil na statek č. 26 v Seči, kde zemřel hospodář Vavřinec Drahoš asi bezdětný, a Lenoch si vzal vdovu Kateřinu. Staré jméno na statku zůstalo žít dále „po doškách“ a říkalo se stále u Drahošů. Toto jméno zůstalo i v matrikách, ač by se potomci – a patří mezi ně i Drahošové v Makově č. 35 – měli správně jmenovat Lenochové.

Původní statek Lenochův v Seči ujal „od Anny Lenošky, mateře své“ za 400 kop Václav Lenoch r. 1703. Svému strýci Janu „Drahošovi“ splácí ještě za 20 roků potom posledních několik (4) kop grošů z jeho podílu. A teprve když doplatil i Jiříkovi do Makova „ostatních“ zbývajících 5 kop, měl r. 1727 konečně grunt zaplacený, čistý bez dluhů. Žena Václavova byla Anna Čermínová z Morašic č. 2. Také Jiří se oženil s Ludmilou Dědourkovou z Morašic.

Po otci Václavovi ujal r. 1729 statek Martin Lenoch, s „30 strychy vornýma rolema, porostlinami pod 2 strychy, lukami pod 2 vozy sena za 400 kop“. Podíly splácel „mateři s 5 nezaopatřenými dítky“, což byli synové Václav, Mikuláš a František, Veruna Veselíková, Lída Říhová, a snad ještě Matěj.

Asi roku 1756 přiženil se po smrti Martina Lenocha ke vdově Dorotě „až do vejrostu Josefa Lenocha“ na 10 let Daniel Novák. Podíly se měly splácet také Janovi a Matějovi Lenochovým do Makova. Jan se přiženil asi r. 1748 do makovského statku č. 13 a Matěj se již dříve (asi r. 1725) dostal na makovský statek č. 27 (za novou prodejnou) po Tomáši Táborovi.

[V Seči] místo syna Josefa, který snad zemřel, nastoupil r. 1766 Martin Lenoch. Ten ale také brzy zemřel. Zanechal jen maličkého synka Václava, a tak se na statek k vdově r. 1768 přiženil „do zrostu syna na 24 roků“ Jiřík Abraham. Protože se asi maličký Václav těch 24 roků nedožil, zůstali už Abrahamové dále na tomto starobylém Lenochově statku.

V samé Seči se rod Lenochů rozšířil i na jiné statky. V jednom z větších, který měl 22 strychů rolí a cenu 400 kop (nevíme s určitostí, zda zde r. 1659 žil Havel Čermák). O sto let později zde hospodaří Jan Lenoch, po něm od r. 1766 syn Václav, od r. 1790 byl hospodářem zase Václav, stejně jako vnuk téhož jména po r. 1836. Po roce 1876 se sem dostali jako majitelé Jan a Anna Jetmarovi .

V jiném statku – bylo to snad dnešní č. 41 – žil také před r. 1750 Jan Lenoch, a když zemřel, hospodařila vdova [Dorota], která postoupila statek r. 1760 synu Jakubovi za 300 kop. Od r. 1789 hospodařil zase Jakub ml., po něm od r. 1843 syn Josef. Jeho bratr Jakub se přiženil do Makova č. 18. Doma v Seči pak po Josefovi od r. 1880 hospodařil jeho syn Václav Lenoch. Dnes [rok 1962] – zdá se mi – je tu již jiné jméno (Flídr a snad někdo novější?).

Od některého z těch tří uvedených statků, ve kterých v Seči hospodařili Lenochové (možná od toho posledního) oddělenou část 44 měřic rolí (nejspíš to byla polovina výměry) v ceně 116 kop ujal Jan Lenoch, asi bratr hospodáře Jakuba z č. 41 (?) roku 1789. Po něm od r. 1824 zde žil jeho syn Josef. Další osudy těchto hospodářů a jejich gruntů neznám.

Zajímavé je, že jeden statek Lenochův ze Seče, a to asi ten uvedený pod č. 41 – ale tehdy při starším očíslování měl č. 22 – patřil do farnosti morašické, alespoň v letech 1722-1775 tomu tak bylo. Proč a jakým způsobem k tomu došlo, o tom nikde zápisy nic neříkají. Dávali zde křtít děti. Sem do Morašic na hřbitov se dala roku 1772 pochovat 80 letá Dorota, vdova po sedláku Janu Lenochovi. I její syn Jakub, narozený r. 1725, který od roku 1760 samostatně hospodařil a roku 1775 zemřel, je zde pohřben.