Stopy, které nás dovedly za Šemíky do Vídně, doposud odhalily dva případy. Dva Josefové z Bačkova, tovaryši krejčovského řemesla, odešli koncem 60. let 19. století na zkušenou do metropole na Dunaji.
3.2.1910 zemřel ve Vídni Josef Šemík |
21.2.1888 nar. Josefa a Gisela |
Nejstarší dcera Anna Alžběta (*1883) se narodila, stejně jako její sestry, ve farnosti Wienrossau. Ve stejné farnosti došlo k poslednímu rozloučení s Josefem i Giselou, která zemřela ve stejném roce jako otec. Dcera Marie Šemíková zde měla v roce 1915 svatbu. Do Vídně odešla z Bačkova také Josefova sestra. Víme to, protože se v srpnu 1895 Barbora Růžičková, rozená Šemíková, přivedla na svět dceru Stefanii Annu.
A nyní otočme list a zaměřme se na druhý zdroj vídeňské migrace. Do Vídně se vydali také sourozenci Šemíkovi ze Světlé nad Sázavou. Ze Světlé neodešel pouze Stanislav a Josef, nejstarší a nejmladší syn krejčího Františka Šemíka a Julie (Heilové či Keilové?). Svatbu ve Vídni měly i jejich dcery Eleonora a Aloisie.
Asi první ze světelské linie odešla do velkého města sestra Františka - Anna. Svatbu s Franzem Novotným měla roku 1861 ve vídeňském obvodu Wienwieden. Jako poslední se ve Vídni objevuje pravděpodobně Antonie Šemíková, která se v roce 1909 stává ženou Ignáce Přenosila. Ten pocházel, stejně jako ona, také ze Světlé nad Sázavou. Ignác i jeho syn Jiří sloužili v armádě. Vnučkou Antonie a Ignáce byla známá Yvonne Přenosilová.
Někdy před rokem 1880 se rozhodl odejít ze Smrdova František Šemík. Narodil se roku 1859, oženil se ve Vídni, živil se výrobou hřebenů a zemřel tam v roce 1901.
Záhadou mi je Marie Hermanová, rodem Šemíková. Jejich dcera Antonie se vdávala roku 1886 v Neulerchenfeld, tehdy samostatné obcí a dnes již městskou částí Vídně. Marii si neumím zařadit.
Žádné komentáře:
Okomentovat