O víkendu se nám urodilo

O jednom víkendu v polovině prosince tohoto roku se sešlo hned několik zpráv, ve kterých figurovalo naše příjmení. Nechť se všichni ztracení opět najdou, všichni zranění ať se zahojí a nechť všichni najdou svou pravou identitu :-)

Příběh nejmenšího chromozomu

Chromozom Y

Z hlubin času dnes promlouvám k Vám, jsem starý jako člověk sám.

Ať už sběrač-lovec, první zemědělec, voják, vědec, sedlák nebo král, vším kým jsem býval, byl jsem rád.

Všichni ti muži již dávno leží v hrobě, živé vzpomínky na ně si ale nesu stále v sobě.

A tak dále čelím strachu a v každé generaci znovu se třasu, zda-li můj příběh neskončí náhle zapomenut v hlubinách času.

Dnes ten příběh mohu povědět každému z Vás, stačí se jen správně ptát!

Pavel Mikel

Totální nasazení

Na webu ancestry.com jsem nedávno objevil jména dvou mužů z našeho rodokmenu. Informace jsem získal v neplacené části. Bez registrace a vytvoření uživatelského účtu se však neobejdeme. Ale nyní pojďme k těm objevům.

Šemík František, nar. 2.12.1922 v Chrtníči

V Protektorátu Čechy a Morava bylo zavedeno totální nasazení nařízením vlády č. 154/1942 Sb. ze 4. května 1942. Kdo se na výzvu nedostavil na pracovní úřad, čelil hrozbě pokuty až 100 000 korun, šesti měsíců vězení, případně oběma těmto sankcím.

Nejprve byli povoláni muži z ročníků 1921 a 1922. V dalších letech se požadavky okupantů stupňovaly, povolán byly i ročníky 1918 až 1924, včetně mladých žen.

Semik Franz, 2.12.1922 Chrtnitz, 2.12.1942 bis April 1945

Františka Šemíka jsem objevil na dvou seznamech. Na prvním můžeme číst, že byl kovodělníkem ve společnostech Vomag a Vometall. Nasazen byl od 27.11.1942. Na druhém seznamu je datum počátku pracovního nasazení 2.12.42 a konec v dubnu 1945. 

František Šemík z Chrtníče  byl pravděpodobně posledním Šemíkem, který žil ve Smrdově. Později bydlel s rodinou v jedné z prvních bytovek ve Světlé nad Sázavou. František pracoval jako dělník v Motorpalu Světlá. Protože se ale vyučil holičem, ve Smrdově příležitostně holil, a to až do konce šedesátých let. To už se obec jmenovala Sázavka. Holil místní muže v budově místního národního výboru, což byl původně dům obchodníka Vrby (dnes již neexistující č. 71).

Šemík Ladislav, nar. 8.5.1921

Druhý objev se týká Ladislava Šemíka, který se narodil v Ovesné Lhotě. Ladislav byl ročník 21. Stejně jako Františka i Ladislava jsem nalezl na dvou seznamech. Z toho prvního bylo patrné, že se jedná o soupis zahraničních pracovníků, kteří byli během války nasazeni na stavebních pracích u německých říšských drah (Reichsbahn).

Druhý seznam osvětluje Ladislavův konec života. Je zde uvedeno, že se narodil v Teplicích, že pracoval v Lipsku jako železniční dělník (Zugöler). Už dříve jsem věděl, že byl popraven. Důvod neznám, ale dalo by se pátrat dál. Děsivá mašinerie německé byrokracie nám odhaluje přesný čas popravy - 16:27. Stalo se 6. prosince 1944. Pohřben byl 12.12.1944.

Tento seznam stovek obětí byl uveden nadpisem, že se jedná o soupis zesnulých pohřbených na Novém katolickém hřbitově v Drážďanech (Dresden-A.5, Brmer Str. 20).

Závěrem k Ladislavovi. Zůstávají mnohé otázky. Kromě důvodu popravy je to datum (nar. 8.5. nebo 9.5.?) a místo narození (v Ovesné Lhotě nebo Teplicích?).

Fotografie kříže

Vracím se ještě jednou ke kamenném kříži, o kterém jsem již několikrát psal. Rok poté, co byl Smrdov přejmenován na Sázavku, byl kříž přemístěn ke „staré cestě“ do obce, u bývalého sokolského hřiště. Stalo se tak v roce 1965.

Od té doby stojí silnice od Sázavky k železničnímu přejezdu. Před sto lety stál v místě, ze kterého se dochovala v archivu pan Myšičky jedna fotografie. Na fotce je vlevo jeho otec, teta a soused ze vsi.

S pomocí nástroje služby MyHeritage jsem se pokusil automatizovaně fotografii vyretušovat a kolorovat. Výsledek posuďte sami. Je zajímavé, že nástroj MyHeritage odhadnul rok, kdy byl záběr pořízen. Rok 1921 nebude pravděpodobně daleko od pravdy.