Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

pátek 23. listopadu 2012

Ouhonci a dcery zmrhané

Dnes bude řeč o nemanželských dětech a svobodných matkách. Už byl jeden takový případ "padlých" dívek na těchto stránkách zmiňován. V Tunochodech žila děvečka, co k dítěti přišla, aniž ženicha a svatbu alespoň v dohledu měla. O tři roky později se přeci však vdala a žila v Ovesné Lhotě na č. 16. To bylo na konci 19. století.
O sto let dříve můžeme nalézt podobný případ. Narození Alžběty 17. listopadu roku 1781 ve Smrdově. Matka Anna Malinová, otec Štěpán Šemík.
17.11.1781 nar. Alžběta, dcera Štěpána Šemíka a Anny Malinové
Svatba však bude až za dva měsíce, a tak nemanželské dítko je zapsáno až na konci matriční knihy narozených. 18. listopadu farář dívku pokřtil, a jméno Alžběta bylo tak trochu za trest. Nemanželským dětem se někde dávalo jméno, které bylo v době křtu nejblíže v kalendáři. A 19. listopadu měla a má svátek Alžběta.
22.1.1782 svatba Anny a Štěpána
22. ledna se dodatečně konala svatba. Jedním ze svědků byl Josef Šemík (pravděpodobně z č. 12) a mohl být blízkým příbuzným Štěpána. V posledním sloupečku matriky můžeme číst "in nova villa". To je mi záhadou. Tam pravděpodobně po svatbě žili. Dá se to přeložit jako "nová vesnice". Mohla by to být Nová Ves u Světlé nebo blížší Nová Ves u Leštiny. Proč je to ale psané malými písmeny a není uvedeno číslo popisné, které se už tehdy zapisovalo? Život v té době přinášel mnohá protivenství. Je tedy otázka, zda se Štěpán musel ženit a odstěhovat ze Smrdova, aby neměl z ostudy kabát. Josef II. se roku 1783 pokusil o zrovnoprávnění nemanželských dětí s manželskými vydáním tzv. “manželského patentu” (č. 117). Ve Smrdově a okolí to muselo trvat jistě mnoho desítek let, než se podmínky nemanželských dětí zlepšily. Třeba tím, že matka mohla pro své dítě vybrat jméno dle svého uvážení a že se taková narození psala v matrikách spolu s ostatními novorozenci, jak tomu bylo při křtu v Číhošti v roce 1889.

Tyto staré knihy matrik nejsou bohužel (na rozdíl od farnosti číhošťské nebo čachotínské) ještě převedy do digitální podoby a nejsou tedy vystaveny na internetu. Musíme za nimi do oblastního archivu v Zámrsku. V 50. letech minulého století byly poničené knihy, ze kterých jsem výše v tomto textu čerpal, restaurovány a převázány. Knihař-úderník tuto událost zaznamenal vlepením vzkazu pro příští generace badatelů:-)

Žádné komentáře:

Okomentovat