Když jsem minulý rok hledal ve starých novinách
jméno Šemík, zjistil jsem postupem času, že
OCR program pro rozeznávání písma často "dopisuje" háček nad písmeno "S", a tak nalézáme místo Šemíků i Semíky. To je kupříkladu obchodník Josef Semík, který si v roce 1892 nechává vytisknout inzerát v Humoristických listech:
Sýry smetanové, harrachovské, limburské aj. v. syrečky máslové (specialita) vrchlabské a olomůcké všech druhů v bednách po 3, 5, 6 až 12 kopách nabízí za ceny nejlevnější Jos. Semík v Praze, na trhu v Rytířské ulici...
 |
| Národní listy, 13.1.1899, str. 3 |
V Praze v té době ale působil jiný kupec, který se jmenoval - Jan Šemík. V roce 1899 se objevila v
Národních listech soudnička, ve které se (mimo jiné) psalo:
V noci na den 9. ledna byl návštěvou zlodějů poctěn obchodník pan Jan Šemík v čís. 620 na Žižkově, z jehož obchodu zloději odnesli tři pytle kávy v ceně 175 zl.
Zmíněný Jan Šemík v devadesátých letech 19. století několikrát poptával v
Národní politice učedníka. Poslední krátký inzerát je z roku 1903:
Na kupectví přijme mravného hocha z venkova Jan Šemík, Praha, Žižkov č. 127.
Poprvé podobný inzerát vyšel roku 1885. Všimněme si žižkovských domů s čísly 117, 127 a 620.
V policejních přihláškách je Šemíkova rodina zaznamenána od roku 1893 na čp. 620. Tam žije Jan (*1860) společně s manželkou Rózou (rodem Válovou), dcerou Miloslavou (*1894) a synem Richardem (*1887). V evidenci pražského policejního ředitelství byl ještě
starší evidenční list, kde je zmiňována Janova matka Kateřina Šemíková, roz. Čihovská (*1836). Místo narození Olešnice u Ledče a domovská obec Ovesná Lhota.
Tady uděláme odbočku a povíme si, jak vznikl
pražský Žižkov. Od doby Karla IV. se území za hradbami říkalo hory viničné. V roce 1849 byly pozemky za východními branami města sloučeny do samostatné obce Vinohrady.
Ze stejného zdroje se dovídáme, že během 30 let se obec rozdělila na dvě části a roku 1881 František Josef I. povýšil obec Vinohrady I. na Město Žižkov. Stavitel a pozdější první starosta Žižkova Karel Hartig kolem Vídeňské silnice nastartoval ohromné stavební tempo. Velký zájem lidí, kteří zde hledali a nalézali nový domov, způsobil nárůst obyvatel z počtu stovek na desetitisíce. V době vzniku samostatného města to bylo kolem 20 tisíc obyvatel a při sčítání lidu v roce 1890 už to je 42 tisíc osob v 750 domech.
A v této době přichází z Ovesné Lhoty na Žižkov matka Kateřina Šemíková se synem Janem.
Nejdříve bydlí v č. 117, ale hned o několik měsíců se na začátku roku 1885 stěhují do vedlejšího domu, který má stejného majitele. V domě č. 127 budou žít více jak osm let. Jan zde otevřel obchod, který patrně prosperoval. V knize
z roku 1892, to už se rodina Šemíkova chystala na stěhování do nového domu č. 620, je k nalezení inzerát Janova obchodu smíšeným zbožím.
V roce 1910 jsou již zaznamenáni jako majitelé domu Poděbradova 9 (č.p. 620) Jan a Rosalie Šemíkovi. Je ale možné, že dům koupili již
roku 1893, kdy se tam v červnu přestěhovali.
 |
Svatba Jana a Rosalie 13. července 1886 v Obříství
Otec ženicha: Josef Šemík, Bačkov č. 19 |
Toto všechno se dalo zjistit na internetu. Nyní je ale čas vyrazit do archivu. Matrika ze Žižkova (farnost sv. Prokopa) je k dispozici v
AHMP v podobě mikrofiší. Otevírací doba tohoto archivu není příliš příznivá. Díky spolupráci mezi rodopisci jsem získal
informace o narození dcery Miloslavi (*1894). Když jsem dohledal záznam o narození Richarda (*1887), bylo jasné, že dalším krokem bude pátrání po svatbě rodičů Jana a Rosalie. Nevěsta pocházela z rodiny rolníka v Obříství a tam byla také svatba. To znamená navštívit
Státní oblastní archiv v Praze, který stojí v sousedství AHMP. Zde je otevírací doba příznivější, a tak během měsíce máme dohledáno, že si Jan Šemík ze Žižkova č. 127 vzal Rosalii Válovou z Obříství č. 18.
 |
Jan Šemík, obchodník a majitel domu (+1937)
Rosalie Šemíková (+1949)
Richard Šemík (+1968) |
Zatím není vyjasněno, proč v pražských policejních přihláškách je uvedeno, že se Jan Šemík narodil ve Volešné u Ledče. Stejně tak i jeho matka Kateřina Čihovská. U svatby jejího syna je uvedeno, že pochází z Bačkova č. 6. Podobná příjmení (Čihovský, Čihošťský, Čihoský) se vyskytovala v Bačkově, Štěpánově nebo Zboží. Matka Jana Šemíka patrně patřila k chudší venkovské vrstvě. Mohla být děvečkou, a tak není překvapivé, že měnila místo služby (Olešná, Bačkov, Ovesná Lhota). Otec Jana Šemíka pravděpodobně pocházel z Ovesné Lhoty. Živil se jako tkadlec a označení domkář znamená, že neměl žádný pozemek, kde by hospodařil. Byl spíše podruhem či nádeníkem. Zemřel kdy a kde? To je otázka pro budoucí bádání. Vdova Kateřina se synem Janem opustila rodný kraj a zamířila za štěstím do města. Jan se stal kupcem, oženil se, přišly děti... hrob je
na Olšanských hřbitovech.
Žádné komentáře:
Okomentovat