Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

neděle 29. prosince 2013

To se nám to vybarvuje

Matrika Smrdov 1694-1770 sign. 4851 NOZ
Zde výtah příjmí Šemík
Včera a dnes jsem dokončil skládačku střípků z matriky, která obsahuje rozsah více jak 70 let. Tato kniha zachycuje narození, oddavky a zemřelé (NOZ) celé tehdejší smrdovské farnosti. Zatím jsme prošli s pomocí paní Štěpánové jen křty a svatby. Postupně jsme objevili narozené po roce 1720, následovali zbylí narození před rokem 1720. Poslední část obsahuje svatby za celé období. Ještě nemáme prozkoumány zemřelé, ale již nyní se nám pěkně vybarvují jednotlivé linie předků.
Co se potvrdilo z mé teorie, že všichni dnes žijící Šemíkovi mají kořeny na Vysočině, přesněji na Horách Vrbických mezi Číhoští a dnešní Sázavkou?

Hledal jsem počátek linie žijící v Ovesné Lhotě a s přesností plus mínus několik let mohu dnes tvrdit, že Václav Šemík byl první toho jména usazený ve Lhotě. Překlad latinského zápisu z matriční knihy:
Léta Páně 1760, dne 16 měsíce srpna, uzavřeli svazek manželský osobně přítomní Václav Šemík ze vsi Leština rodilý, syn Jakuba Šemíka, panství vrbického poddaných, s nevěstou svou Barborou Vávrovou ze vsi Vlkanov rodilou, dcerou pozůstalou po zemřelém Vojtěchu Vávrovi, poddanou panství vrbického, v kostele farním smrdovském sv. Jana křtitele v přítomnosti mne, Michaela Stožického, zdejšího faráře a před svědky: Matějem Jelínkem a Janem Šteklem, Dorotou Šteklovou, smrdovskými obyvateli a Dorotou Novotnou z Bohdanče, po všech třech prošlých ohláškách před mší svatou, kteréž první v neděli desátou, další v neděli jedenáctou po sv. duchu, třetí o svátku Nanebevstoupení Panny Marie, bez zjevných překážek církevních, dříve svobodní, manželství uzavřeli.
Tento Václav někdy mezi rokem 1760 a 1770 zakoupil v Ovesné Lhotě do dědičného nájmu grunt č. 11. Potvrzení a upřesnění roku by nám mohl dát zápis v pozemkových knihách Vrbického velkostatku.

Překvapením bylo, že Ovesná Lhota v souvislosti se Šemíky není až do roku 1770 téměř zmiňována. Jen u svatby Václavova (*1720) otce Jakuba staršího z ledna roku 1717 můžeme číst:
(1717) z Smrdowa. 26. Jann. potwrzen gest w stawu manzielskem Gakub, syn po neb. Pawlowi Ssemikowi s Marzenau pozustalau dczerau po neb. Waczlawowi Cžadilowi z Wlkanowa. Swedkowe Tomass Malyna z Wowesny Lhoty, Anna Trnkowa z Obedowicz. Prohlasseni 9., 17. 24. Janu.
Malinovi z Ovesné Lhoty jsou zde usazeni minimálně od doby začátku 17. století až po dnešek. Dnes již neexistující vesnice Obědovice se nacházela severně od Vlkanova. Nevím, kdy byla založena, ale kolem roku 1770 již neexistovala.
mapy.cz
Patrně byla založena v období panování rodu Kolowratů jako ves dominikální. Na rozdíl od rustikálních vesnic, kde si sedláci zakupovali grunty do dědičného nájmu, u vesnic tohoto typu vrchnost statky jen dočasně propachtovala. Dominikální vesnice se neobjevovaly v prvních berních rulách, a tak doba vzniku Obědovic není jasná. Z původu nevěst otce Jakuba a syna Václava je patrná vazba na Vlkanov, ves blízko sousedící s neúspěšným pokusem o založení vsi, po které zůstal jen pomístný název části lesa.

Hledal jsem pokračování přímé linie, která po roce 1770 žila na smrdovském gruntu č. 12. Věděl jsem, že otcem Josefa byl Jiří, a tak již z první části seznamu narozených bylo možno určit datum Josefova narození. Včera jsem objevil i datum sňatku. Josef Šemík se ve svých 22 letech 11. listopadu 1765 ženil:
Josef Šemík & Anna Fabiánová
Roku 1765, dne 11 měsíce listopadu uzavřeli manželství osobně přítomní poctivý mládenec Josef Šemík, pozůstalý syn po zemřelém Jiřím Šemíkovi, rozený ve Smrdově, poddaný panství vrbického se svou poctivou nevěstou Annou Fabiánovou, dcerou Václava Fabiána ze vsi Lhotka ... rozenou, poddanou panství již zmíněného, v kostele ledeckém sv. Petra a Pavla apoštolů, přede mnou Františkem Eremiášem, kaplanem ledečským v přítomnosti svědků Jiřího Pavelky ze vsi ...boř a Anny Polnické ze Smrdova, po prošlých trojích ohláškách, když první byla v neděli 21 po sv. Duchu, 2há v neděli 22 po sv. Duchu, 3tí o svátku Všech svatých, zřejmě dne 20 a 27. října a 1 listopadu, bez překážek církevních, pročež dříve svobodní, manželství uzavřeli.
Toto je pro mě klíčový záznam, a tak jsem včera dlouho pátral, co se skrývá na dvou místech pod třemi tečkami... Anna byla rozená Fabiánová a pocházela z vesnice, která se psávala latinsky Lhotta avenancea. To je dnešní Ovesná Lhota. Proč tedy nebyl svatba ve smrdovském kostele, když ženich i nevěsta spadali pod tuto farnost? Možná by v tom mohl hrát nějakou roli svědek Jiří Pavelka ze Souboře, což je osada blízko Ledče nad Sázavou a tím i vyluštěný další z rébusů, které pátrání v rodové minulosti přináší.

Co je na této mikrohistorii jednoho rodu zajímavé? V první matrice farnosti, která byla založena v roce 1694, jsou narození a sňatky Šemíků ve velké většině ve Smrdově, částečně ve Vrbici a Leštině a ojediněle na Horách Vrbických, v Bačkově a Zboží. Až po roce 1770 se usazují rodiny Šemíků v Ovesné Lhotě a později i v Bačkově. Jen minimálně se vyskytují řemeslníci. Výjimkou je Jakub (*1700), který byl pravděpodobně tesařem. Jako nádeník měnil působiště (Bačkov, Zboží, Vrbice). Zřejmě pomáhal při stavbách a opravách domů, které se tehdy převážně stavěly ze dřeva.
Ne všechny svatby Šemíků ale v této matrice nalezneme. Muži tohoto rodu byli povětšinou při lepším sedláci a chalupníci. Při horším podruzi a čeledíni, kteří celý život žili z ruky do úst. Opouštěli v této době rádius Vrbického panství jen ojediněle. Svatby se obvykle konaly v místě, kde žila nevěsta. Chybí nám například sňatek Adama a Salomeny (jejich děti se narodily postupně v letech 1729, 32, 36) nebo Adama a Kateřiny, kterým se v roce 1746 narodila dcera. Odkud byly nevěsty, nevíme. Stejně tak je nejasné místo oddavek Jiřího a Kateřiny (děti v letech 1738, 40, 43, 47). V případě Josefa a Anny Šemíkových je zajímavé, že zápis ledečského kaplana je v této matrice zapsán. Jestlipak bude tento zápis i v matrice Ledče nad Sázavou?
Při prohlížení záznamů o 53 porodech a 14 oddaných párech pomáhalo sledování jmen kmotrů a svědků. Byli to lidé vážení jako v roce 1712 na svatbě Jiřího Šemíka a Salomeny Mrkvičkové tehdejší rychtář Jan Albrecht. Byli to často lidé ze mlýna Mrkvičkova nebo Lacinova (jméno Těšitel). Ve Vrbici pak opakovaně rodina kováře Millera.
Ještě zbývá načíst zemřelé. Dětská úmrtnost v té době, ale i později až do 19. století, byla veliká. Každé páté dítě nepřežilo pátý rok svého života. U dvojčat naděje na dožití dopělého věku byla ještě menší. Přesto již nyní lze říct, že obzvláště tuhý kořínek mělo pokolení Jakuba staršího, jehož sňatek jsem zmiňoval výše. Jakubův otec Pavel Šemík se narodil na Horách nedaleko Vrbice. Jakub a jeho žena Marie Magdaléna - ta je v zápisech uváděna po jmény Mařena, Marža, Magdaléna, Madlena, Marie - měli sedm dětí. U pěti jejich chlapců jsme dohledali svatby.

Žádné komentáře:

Okomentovat