Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

sobota 8. srpna 2015

Vzestup a pád Trčků z Lípy

Před měsícem jsem popisoval, co se odehrávalo v okolí Vrbice ve druhé polovině 16. století. V období, které následovalo, spadala Vrbice několik let do rozsáhlému panství rodu Trčků z Lípy. V té době bylo jedním z největších. Pokusil jsem se rozsah tohoto panství zanést do mapy. Vycházel jsem zejména z díla Tomáše Bílka Dějiny konfiskací v Čechách po roce 1618. V době, kdy se - neznámo kde - narodil Adam Šemík, sahalo Trčkovské dominium jenom na Vysočině od Větrného Jeníkova po Jeníkov Golčův. Oblast mezi Lichnicí a Lipnicí. Hrady, jejichž dominantní siluety jsou dodnes zdaleka viditelné. Rodiče Adama Šemíka mohli přesídlit v době války z území, kde panoval rod Trčků z Lípy. Jediným záchytným bodem je, že Jan Šemík (otec nebo strýc Adama) byl panským myslivcem.

Mapa bývalého panství Trčků (rok 1636)

V pobělohorské době byly některé vesnice dost vylidněné a pobořené, takže je majitelé panství osazovali lidmi z jiných svých panství, kde bylo lidí více. Trčkové měli velká panství kromě Vysočiny ještě ve východních Čechách (Opočno, Smiřice, Náchod, Nové Město nad Metují). Menší majetky vlastnili ve středních Čechách (Kounice u Českého Brodu) a na Litoměřicku. Území, odkud mohl příjít Šemík na Hory Vrbické a do Smrdova, bylo tedy rozsáhlé.
Jedny z prvních vesnic, které rod získal již v roce 1436, byly Dobrnice a Leština. Jedním z posledních zisků byla roku 1628 tvrz Vrbice s Horami. Trčkové jsou na vrcholu moci. Šest let před tím, co rod vymře po meči. Jan Rudolf Trčka je posledním mužem rodu, jehož vzestup začal v období husitství a skončí po necelých 200 letech uprostřed třicetileté války. Jan Rudolf (Bílek ho nazývá starým Trčkou), hrabě z Lípy, je v té době císařským radou, komorníkem a zemským soudcem v království Českém.
Světlá nad Sázavou - vlevo kostel sv. Václava, vpravo zámek
Přitom po bitvě na Bílé hoře byl 20. února 1621 na rozkaz knížete z Lichtenštejna zajat. Nebylo mu však dokázáno spolčení s odbojnými povstalci, a tak byl z domácího vězení propuštěn a jeho majetek nebyl (prozatím) postižen konfiskací. Jistě v tom hrála svou roli i přímluva jeho manželky Marie Magdaleny, dcery Ladislava Popela z Lobkovic. "Zlá Manda", jak ji údajně přezdívali poddaní, měla značný obchodní talent, díky němuž dokázala nashromáždil značné jmění. V té době především díky levně kupovaným zkonfiskovaným statkům. Marie Magdalena v lednu 1633 zemřela ve Světlé, kde byla také pravděpodobně pohřbena.
V únoru následujícího roku je v Chebu zavražděn Albrecht z Valdštejna. Ve stejný čas na stejném místě byl i Adam Erdman Trčka, syn Jana Rudolfa. Tomáš Bílek ho nazývá mladým Trčkou. Trčkovské dědictví se stalo složitým problémem, protože Adamu Erdmanovi v době jeho smrti patřila jen menší část trčkovského majetku a jeho bratru Vilémovi nepatřilo vůbec nic. Vilém Trčka zemřel náhle na jaře roku 1634 a proti Janu Rudolfu Trčkovi byl zahájen proces pro velezradu.

V létě sepisuje starý Trčka závěť a snaží se zachránit, co se dá. Ještě téhož roku koncem září Jan Rudolf Trčka umírá v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě. Pohřben byl zřejmě dle svého přání v rodinné hrobce ve Světlé, ale přesné místo není známo. Již následující rok jsou Marie Magdalena a Jan Rudolf obviněni z velezrady. Hlavní příčinou obvinění a odsouzení starého Trčky, jak píše Bílek, byla okolnost, že při konfiskaci statků mladého Trčky se nedalo zjistit, které mladému a které starému Trčkovi náležely. Proto byly konfiskovány všechen majetek.
V květnu 1636 byla císařským výnosem vyhlášena "památka Jana Rudolfa Trčky a jeho manželky pro jejich provinění za proklatou a veškeré jmění a statky po nich královské komoře jsou přisouzeny". Ještě téhož roku byla závěť Trčky vymazána z desek zemských a statky vzápětí rozděleny mezi nové majitele. 



zdroj: Bilek, Dějiny konfiskací... 
majitel v roce 1636
odhadní cena

1
Bohdaneč
(dříve dom. Ledeč)
Anna roz. Kylmanová



Suchotlesky
(dříve dom. Ronov)

43 019
zl. r.
2
Čáslavské vsi
Tupadly, Dobrovice, Vrdy…
Arnošt de Suys
81 678
zl. r.
3
Větrný Jeníkov

Filip Fridrich Brenner
63 154
zl. r.
4
Dobrovítov
(dříve dom. Žleby)
Walter Deveroux



Chlum
(dříve dom. Žleby)




Krchleby
(dříve dom. Sedlec)

76 794
zl. r.
5
Habry

Reinhard z Walmerode
62 075
zl. r.
6
Chotěboř
(+ část. dom. Světlá)
Jaroslav Sezima Rašín



Kejžlice
(dříve dom. Lipnice)

39 701
zl. r.
7
Jeníkov

Martin Maxmilián z Golče



Žandov
(dříve dom. Ledeč)




Podmokly
(dříve dom. Žleby)

65 876
zl. r.
8
Ledeč

Adrian z Enkenfurtu



Vlastějovice


162 536
zl. r.
9
Lipnice

Matouš z Vernier



Dolní Město
(dříve dom. Světlá)




Šebestěnice
(okr. Čáslav)

60 405
zl. r.
10
Moravany
(okr. Čáslav)
Ferdinand Robmhap
4 700
zl. r.
11
Studenec
(okr. Chotěboř)
Hendrich Kustoš
63 741
zl. r.
12
Světlá

Ladislav Burian z Valdštejna



Trhová Zahrádka





Kaliště


245 500
zl. r.
13
Žáky

Ferdinand Sigmund Kurz



Kluky





Vrbice


47 984
zl. r.
14
Žleby

Linhart Helfrid z Meggau
84 528
zl. r.



celkem ve zlatých rýnských: 
1 101 691
zl. r.
Tabulka - Noví majitelé na bývalém panství Trčků po roce 1636

Všechno trčkovské jmění bylo odhadované téměř na 4 mil. zlatých rýnských. A v této době se kdesi v Čechách narodil Adam Šemík.

Žádné komentáře:

Okomentovat