Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

čtvrtek 25. srpna 2016

Poznámky k Horymírovi

Když jsem hledal, zda se dá ověřit odkaz s informací o Podvinských z Doubravičan v díle Paprockého, narazil jsem na pověst o Horymírovi. Ta se v několika bodech liší od verze Václava Hájka z Libočan, kterou jsem rozebíral před drahnou dobou.
Bartoloměj Paprocký z Hlohol a Paprocké Vůle: Diadochos,
id est successio, jinak posloupnost knížat a králův českých,
biskupův i arcibiskupův pražských a všech třech stavův
slavného Království českého, to jest panského,
rytířského a městského (str. 38)
Bartoloměj Paprocký uvádí v roce 1602 - padesát let po Hájkovi - pověst, ve které nechybí kníže Křesomysl i vladyka Horymíř (u Hájka Horymiř), nechybí konflikt zlatokopů s rolníky. Nechybí zázračný kůň a odvážný skok.
Chybí ale místní jména Neumětely, Radotín a - chybí jméno koně. Paprocký se omezuje ve spojitosti s Horymírovým koněm na přívlastky jako je bujný, čerstvý, ďábelský, pohanský.
Naopak oproti Hájkově kronice má text Paprockého jedno místní jméno navíc. Zlíchov. Místo na druhém břehu Vltavy ve směru na Radotín. Jirásek, který opisoval od Hájka, Zlíchov také vynechává. Kde se tedy Paprocký inspiroval? Václav Hájek svou Kroniku českou nechal vytisknout v roce 1543.
Dubravius, Historiae Regni Boiemiae [str. XIVv]
Necelých deset let po Hájkovi (1552) vydává Jan Dubravius latinskou Historii Království českého. Tato verze se nápadně podobá pozdějšímu českému textu Paprockého. Zajímavou vsuvku v textu objevil Vladimír Karbusický. Cituji jeho překlad z latiny do češtiny:
Následuje nyní báj, kterou bych do historie nevložil, kdyby skrze spisy jiných nezobecněla a nebyla u Čechů s vírou  přijata.
Zdá se, že verze pověsti u Dubravia (a také Paprockého) je sice bez Šemíka, ale možná vznikla již v 15. století stejně jako příběh o blanických rytířích. Jméno bájného koně a místo, kde žil Horymír dodal až Hájek. Nejstručnější a mně nejsympatičtější verzí příběhu zůstává pověst od Jiráskova současníka Augusta Sedláčka, ve které je Vyšehrad, Zlíchov, Radotín i Neumětely, Křesomysl, Horymír i Šemík.

Dodatek na závěr. Když mě tak občas zavrtá v hlavě, kterak jsme k našemu jménu přišli, zvažuji prakticky tři možnosti. Stojí-li za úvahu ta romantická, potom náš prapředek, možná děda či praděda Adama Šemíka, mohl být pojmenován někým, kdo znal Hájkovu Kroniku českou. Muselo to tedy být v době mezi "Hájkem a Paprockým". Znalost Hájkova díla v té době se dá jen odhadnout. Kronika byla vytisknuta nákladem asi 1000 kusů. Současník Dubravius při psaní své kroniky často nekriticky vychází právě z Hájkovy bájivosti. Pověst o Horymírovi však neopsal, ale vycházel z nějaké starší verze. Nejste-li romantiky, máte na výběr ještě ze dvou dalších variant :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat